Protože nás bylo celkem 5 a všichni jsme cestovali na zaměstnanecké letenky se statusem stand by, domluvili jsme se, že se sejdeme až v Santiagu de Chile, abychom si nekonkurovali v boji o místa v letadle při cestě tam. Což se ukázalo sice jako velice moudré, ale nakonec naprosto zbytečné.

První dvě účastnice výpravy odletěly ve čtvrtek 16. 2. z Prahy s Deltou do NYC a odtud pokračovaly do Santiaga s LANem. Ty jediné doletěly v pořádku jak měly.
O den později vyrazil další člen výpravy stejnou cestou přes New York a my ho následovali o pár hodin později s ČSA a Air France přes Paříž. Původně jsem plánovala letět s Emirates přes Dubai a Rio de Janeiro a pak přeletět do Chile s LANem. Při cestování na stand by letenky s Emirates se jako nejproblémovější úsek stává PRG-DXB a obráceně, který byl v prvních týdnech roku plný až po střechu ba i více a tak jsme si narychlo vystavovali letenky právě na kombinaci ČSA a AF.
Lety z CDG do SCL vypadaly ještě ráno celkem dobře. Ne však ve chvíli, kdy jsme dorazili k odbavení v Paříži. Let byl najednou plný. Pátrali jsme, co se stalo a zjistili jsme, že let do Ria de Janeira měly Air France z důvodu začátku karnevalu překnihovaný a tak poslali část cestujících právě přes Santiágo. Což nám zkomplikovalo cestu a my se na let do SCL nedostali. No nic, zašli jsme na CDG do hotelu Novotel a ubytovali se na 24 hodin tam.
V tu chvíli nám píše kamarád z New Yorku, že se také na let LANu do SCL nedostal a zůstává v USA do dalšího dne.

Tímhle letem jsme neodletěli
Po proflákaném dni v Paříži jsme se vypravili následující večer zkusit štěstí podruhé. Tentokrát to už klaplo a na letu místa zbyla. Letěli jsme Boeingem 777-300ER. Kamarád v NYC se také na další let už dostal.

Letíme!
Přestože Air France není zrovna moje nejoblíbenější společnost, servis na tomto dlouhém letu byl víc než slušný a mile mě překvapil. Měla jsem z tak dlouhého letu obavy, ale nakonec jsem ho zvládla bez problémů.

Vybavení pro cestující ekonomické třídy

Trasa

Kabina B777-300ER

Menu

Večeře - rizoto

IFE - líbila se mi možnost chatovat se spolucestujícími....bohužel moc lidí "online" zrovna nebylo

Snídaně před přistáním v Santiágu
V Santiagu jsme přistáli v neděli ráno. Kamarád, který letěl současně z New Yorku přistál hodinu před námi a už na nás čekal v příletové hale. Přesunuli jsme se do hotelu, kde jsme se sešly s kamarádkami, které doletěly už před dvěma dny a čekaly na nás. Konečně spolu!
Měli jsme před sebou volný den v Santiagu a tak jsme se rozhodli využít ho k návštěvě leteckého muzea, které se podle internetu mělo ve městě nacházet. Vzali jsme se taxi, protože bez znalosti španělštiny nebyla šance zjistit, jak se tam dostat MHD a skutečně jsme muzeum našli. Milé překvapení bylo, že vstup byl zdarma.


Museo Aeronautico Santiago de Chile

Krasavice

I Česká republika je zde zastoupena....
Druhý den ráno nastal den D a my se měli přesunout na Velikonoční ostrov. Pondělí je pro nás nejpříhodnější den, protože letí dva lety, ten odpolední má Easter Island jen jako zastávku a poté pokračuje dál na Tahiti. Odbavujeme se na staff checkinu, samozřejmě dostáváme informaci, že let je plný, ale pár míst tam je. Nás je pět a s námi čekají další dva zaměstnanci LANu.

Odbavení pro zaměstnance
Když se uzavírá let, dozvídáme se, že pro naši skupinu zbyla tři místa, ale že na odpoledním letu je míst hodně, že tam pravděpodobně odletíme. Nicméně realizujeme náš plán, na kterém jsme se dopředu domluvili, že pokud nezbydou místa pro všechny, tak se rozdělíme a odpravíme na ostrov aspoň část z nás, abysme si nezabírali místa na odpoledním letu. Necháme odbavit 3 z nás, já s jedním kamarádem se dobrovolně rozhodneme čekat na odpolední let. Pro případ, že by se něco stalo a my se nedostali ani tam, jsme oba znalí procedur a možností a dovedli by jsme se o sebe lépe postarat, než ostatní.
Nicméně check-in agentka na přepážce je moc milá a ochotná a nabídne nám, že my nás dva zbylé vezme do gatu, kde můžeme zkusit čekat, jestli třeba nebude nějaké no show.

Boarding začíná
Cestující nastupují a všichni dorazí. Naši tři odbavení kamarádi už musí do letadla a tak se v gatu dramaticky loučíme a slibujeme si, že se sejdeme večer na ostrově, až doletíme dalším letem. Gate agentky na to koukají a začnou telefonovat, nevíme kam. Slyšíme v záplavě španělštiny několikrát použít slovo "jump seat", ale ani si netroufáme doufat. Nakonec se jedna ze slečen sebere a jde dolů do letadla, za kapitánem, poprosit jestli by nemohl ty dva vzít na jump seat. Za chvíli volá nahoru a ptá se, jestli jsme cabin crew. Ne, my ne, ale ti co už jsou odbavení a v letadle ano. Zase dlouhý monolog do telefonu ve španělštině a nakonec nás rozzářeně informuje, že kapitán souhlasí a můžeme letět na jump seatech! Hurá!
Doběhneme do letadla, kde už sedí naši smutní spolucestující, kteří mysleli, že letí bez nás.
Pozdravíme se s letuškami a usadíme se s nimi na zadní jump seaty. Zády proti směru letu jsem ještě nestartovala a je to celkem změna:-)

Tak trochu jiný způsob stolování...


A jsme tu!

Po přistání na Easter Island

Na Velikonočním ostrově zůstáváme tři dny. Půjčíme si auto a celý ho projedeme. Pobavilo mě setkání u benzínky se dvěma Češkami, které k nám naběhly: "Jééé, vy ste z Čech? My už tu vegetíme tři měsíce!"....Až potkám příště Čechy na minovém poli v Angole, tak ani nemrknu..
Velikonoční ostrov:






Z Velikonočního ostrova odlétáme do Limy v Peru. O tomto letu jsme věděli, že má hodně volných míst a tak jsme byli celkem klidní.

Odbavení

Gate na Rapa Nui

Posádka nastupuje


Odlet

Letadlo které letí do Limy přiletělo ze Santiága.

Večeře

Z Limy pokračujeme s LANem do Los Angeles
Let je poloprázdný a trvá skoro 9 hodin.

Start z Limy

Kabina B767 LANu.

Jídlo

Trasa letu

Snack
V Los Angeles jsme pobyli pár dní a poté se po zemi přesunuli do San Francisca.

Santa Monica, Los Angeles
Ze San Francisca jsme se vrátili domů na křídlech Delty, klasicky přes NYC.

Trocha kroužení před New Yorkem

Systém akceptace stand by cestujících v USA

Večeře Delta na lince JFK-PRG

A snídaně před přistáním
Občas mi někdo říká, že by na to naše stand by cestování neměl nervy a že si to radši zaplatí a má klid. Já to mám obráceně. Baví mě vymýšlet kombinace a náhradní alternativy, zkoušet co se dá...Pamatuji se, když jsem s letenkami na Qantas na routing Tokyo-Sydney odletěla s JALem do Brisbane...Všechno je možné, člověk nikdy neví, kde vlastně skončí a jak to dopadne. Někdo získává adrenalinované zážitky skákáním s padákem, my letáme na stand by. Každému co jeho jest:-)






