S Emirates v Emirátech - lehce ironický žalm
-
vitezslav
- Kapitán

- Příspěvky: 2465
- Registrován: 06. 01. 2005, 13:33
- Stav: Offline
S Emirates v Emirátech - lehce ironický žalm
Dubaj!! Každý už tam byl… Jak otevřu Blesk (který samozřejmě jako celá škála českých intelektuálů nečtu), je to tam. Vondráčková v Dubaji. Kocáb s paňárama v Dubaji. I ten Margita se Zagorkou tam jezdí… A pak přišla poslední rána: Dara Rolins (pro neznalce pop music – to je ta, co se dřív jmenovala Darinka Rolincová a zpívala s božským Kájou na důkaz československého bratrství Zvonky štěstí) si tam prý pojede s tím divným pánem, co toho hodně ví, ale nic neumí, koupit nové kecky!! I řekl jsem si, hochu, pokud nechceš být úplně out, musíš tam taky. Využil jsem tedy celkem příznivou akci Emirates a za 11.900Kč zakoupil RT letenku se všemi poplatky, neboť se mi nechtělo harcovat třistadevatenáctkou přes půlku světa. Zavrhl jsem i různé ruské a ukrajinské letky – ne, že bych se bál, nebo snad proti nim něco měl, ale byla to hlavně záležitost snadného a levnějšího vyřízení víza přes emirates.com.
A nastala další část epizody – s kým do takové Dubaje jet? Emiráty nejsou Thajsko, takže je dobré sem tam vézt dřevo do lesa a raději neriskovat malér, že jen tak ze studijních důvodů nahlédnete pod nějakou abayu a zbytečně si přiděláte problémy. Jenže znáte to, všude samý shopping, pak fucking, to se může prodražit… Rozhodl jsem se obvolat pár kamarádek s benefitem, ale jak to tak bývá, kdo má cash, nechce se mu cestovat, a kdo by jel, zase nemá prachy. Takže nakonec beru zavděk svým letitým kamarádem ze střední, který touží navštívit Čínu a je ochotný si udělat v Dubaji cca pětidenní zastávku. Holt si ty nahé Arabky budeme jen představovat… Ale nepředbíhejme.
Letenky jsou koupené (mimochodem, já 11.900 za PRG-DXB-PRG, kámoš 14.600 za PRG-DXB-PEK-DXB-PRG), víza s trochou nervozity vyřízená (za věcné rady děkuji Yirine) a zbývá zarezervovat hotel. Na Burj Al Arab to ještě letos nevidím, takže nějaký jiný. Jakožto věrný zákazník booking.com dostávám nabídku 50% slevy na Byblos Marina Hotel, který má velmi dobré hodnocení a nachází se přímo v jachetním přístavu cca 300m od pláže Jumeirah nedaleko palmového ostrova. Beru jej za bratru 15tis. pro dva na pět nocí.
Na pražskou Ruzyni (až to bude mít ten nový název, budu radši jezdit do Mnichova) dorážíme s dostatečným předstihem, abychom se ještě stihli občerstvit předraženou becherovkou v jednom z barů na T1. Že tady stojí panák stejně jako v krámu lahev, nás už dávno nepřekvapuje… Daleko potěšitelnější je skutečnost, že ke gatu A6 právě roluje B777 A6-EBE, tedy ve verzi 300ER, která zde není až tak často. Letadlo bylo vyrobeno a dodáno Emirates v roce 2005. Záměrně jsme si vybrali místa až v řadě 47, tedy na několika dvojsedadlech vzadu, jinak je klasické rozmístění 3-4-3. Těší nás luxusní prostor na nohy a tudíž slušné pohodlí. Právě se otočil vítr, takže nás čeká projížďka k prahu dráhy 06. Složení posádky je vskutku mezinárodní, mezi letuškami je jedna Češka. Obsazenost letu v Y je prakticky stoprocentní, většina cestujících jsou Češi – velkou kapacitu obsazují cestovky, jednak do SAE, ale také dál do Asie, zejména do Thajska. Odlepujeme se s asi desetiminutovým zpoždění a servis začíná tradičním horkým ubrouskem na ksichtní očistu. Po čtyřiceti minutách letu přichází snack a pití – dávám si vodu a červené víno, přičemž se slovy „na později“ dostávám hned dvě lahvičky naráz. Stewardky jsou velmi příjemné. Jídlo servírují přesně v 18 hodin, tedy po dvou hodinách letu. Na výběr je kuře na chilli s bramborovou kaší nebo jakási ryba. Dávám si kuře – porce je dostatečná a jídlo chutné. K němu přichází opět servis nápojů a obvyklé víno, opět s přídavkem na později… Končí se tradičním čajem nebo kávou. Pak si dá personál asi hodinovou pauzičku, před přistáním ještě jednou servíruje nápoje. Servis v Y považuji za dostatečný – už to sice není ta úplná špička, jako kdysi, ale pořád nadprůměr.
Jelikož máme silný vítr v zádech, stačí nám na cestu necelé 5,5 hodiny – stále letíme podle airshow rychlostí 1020 – 1070 km/h v letové výšce 10.668m. Hned po přistání míříme na zde obvyklou proceduru - scan oční duhovky. Stojí se dlouhé fronty, úředníci v tradičních hábitech se tváří přísně a hlavně nikam nespěchají. Podobně předlouhá fronta je i u pasové kontroly. Tohle letiště že má tolik cen? Vždyť jsou tu větší fronty než na často proklínaném CDG… A to nás největší zpestření ještě čeká – dostavíme se k avizovanému carouselu č.6 pro zavazadla, kde však o Praze není ani zmínky. Dozvídáme se, že jsme omylem prošli na terminál 1! Kdy jsme udělali chybu, fakt nevím, drželi jsme se stále směru exit, šipku na T1 jsme neviděli ani jednu… Musíme tudíž ven, busem zpět k T3 a v reklamacích zavazadel oznámit náš „problém“. Pracovník na přepážce jen poznamená, že se to stává až příliš často (asi někde soudruzi udělali chybu…), volá kamsi vysílačkou a my se po dalších dvaceti minutách čekání konečně dočkáme svých kufrů. Hurá do taxíku a na hotel! Ty jsou zde opravdu levné, 25km nás i s nočním příplatkem vyšlo asi na 400Kč, jízdné od hotelu do centra pak bylo přes den podstatně levnější, nástup asi dvacka a 1km necelých 10Kč.
Do hotelu Marina Byblos dorážíme v půl čtvrté ráno, tedy 3h po přistání. Na recepci je však čilý ruch. Hned nám oznamují, že pro nás nemají námi rezervovaný pokoj s oddělenými lůžky a jako kompenzaci nabízí přistýlku a výhled na přístav. Podle ohlasů na bookingu je to častý problém, lépe řečeno to vypadá, že žádné pokoje s oddělenými postelemi nejspíš nemají. Ale ve čtyři ráno bych vzal i komůrku pro uklízečky…
Popisovat Dubaj není cílem tohoto reportu. Koneckonců většina zdejších čtenářů už tu byla. Takže jen pár postřehů – tohle město je neuvěřitelně moderní, živé, kosmopolitní a vystihnout jej lze jedním slovem – MONSTROZNÍ. Všechno zde je největší, nejvyšší, nejdražší. To se musí vidět. Do rozvoje města musí plynout neskutečné miliardy USD. Jako každý turista jsme si nemohli nechat ujít Burj Al Arab, mešitu Jumeirah, zlatý trh, palmový ostrov s hotelem Atlantis, asi tři největší obchodní centra – jedno s umělou sjezdovkou či bobovou dráhou a další s obřím akváriem, ovšem největší dojem na nás jednoznačně učinil nejvyšší panelák světa, Burj Khalifa. Jak jsme věž spatřili, jen jsme vydechli – „to je hovado“… Výhled a fotografování ze 124. patra (nejvýše položená venkovní vyhlídka na světě) budovy celkově měřící 828m fakt stojí za to! Během výkladu jsme ujištěni, že pokud by někdo někde postavil náhodou něco vyššího, i na to projektanti mysleli a Khalifa by se dala na zhruba kilometřík výšky ještě natáhnout… Inu jsme ve světě, kde nic není nemožné. Také už nás nepřekvapuje obrovské množství Rusů, kteří zde houfně nakupují vše od Armaniho, Versaceho a Hugo Bosse. Ostatně, v obchoďácích velikosti tak deseti pražských Metropolí můžete strávit celé dny… Celý náš pobyt provázelo jasné počasí, snad jen teploty byly o něco nižší, než jsme čekali (vzduch 22-26C, voda 22C), ale koupat se i přes poměrně silný vítr dalo. Oblečení v hotelích, na plážích i v ulicích je „západní“, popravdě řečeno, tradičně zahalených muslimů zde uvidíte míň jak v Paříži. V obchodech i hotelích většinou pracují cizinci odkudsi z Asie, servírky v našem hotelu nosily minisukně, takže Dubaj je oproti např. Egyptu daleko otevřenější, což je asi dáno obrovským počtem cizinců ve městě.
Můj kolega odletěl už 7.3. brzkým ranním spojem s A380 směr Peking. Já se na cestu vydal s dostatečným předstihem, pro jistotu, že odbavení bude stejně „spěšné“ jako při příletu. Check in letu EK 139 začíná v 7:20, tři hodiny před odletem. Letiště DXB na odletu určitě ukáže cestujícím vlídnější tvář, než při příletu. Check in probíhá výhradně prostřednictvím kiosků, u kterých je ale dostatek asistentů, kteří vás vlastně sami odbaví i se zavazadlem. Projití pasovky a kontroly zavazadel proběhlo během deseti minut, kontrola nebyla ničím výjimečná. Let do Prahy odlétá z brány 222. Jelikož mám skoro dvě hodiny času, jdu ještě prošmejdit letištní free shopy a podniknout poslední arabskou kávovou seanci – do Starbucksu, jak jinak, vždyť je ta globalizace… Kupuji pár bonboniér s obrázkem Burj Khalifa (made in Australia), polokošili s logem Emirates (made in China), košili Armani v outletu (made in Malaysia) a značkovou toaletní vodu (made in France). Kam ten svět spěje, říkám si nejen při pohledu na nákupní košík, ale také při vzpomínce na asijské servírky, pracující kdesi pár tisíc kilometrů od domova.
Nástup do letadla probíhá už 45min před plánovaným odletem, a máme tady změnu, do PRG dnes letí B777-200ER registrace A6-EML. Při vstupu do interiéru je na první pohled patrné, že se jedná o starší kousek, vyrobený pro Emirates v roce 1998. Usedám tentokrát do přední části Y, na sedadlo 22A. A hned si nadávám – je zde o mnoho míň místa, než na místech, kde jsem seděl v opačném směru. Tohle je ekonomická třída s plnou parádou, konfigurace 3-4-3 je v B777 dost brutální. Startujeme opět s asi desetiminutovým zpožděním, ovšem tentokrát nás brzdí silný protivítr, místy až kolem 200km/h, takže se celou cestu pohybujeme rychlostí 650 – 800 km/m, což není zrovna moc. Pak že by Játro nemohlo létat dálkovky… Letadlo je opět plné, vedle mne sedí postarší český pár kolem padesátky, který prožívá zřejmě zrovna líbánky a neustále se mucká. Posádka je opět silně mezinárodní a je nám sděleno, že hovoří arabsky, anglicky, maďarsky, česky a srbsky. Česká stewardka se nám dokonce představuje, myslím jako Martina Martincová. Servis je tentokrát horší, než cestou tam. Jednak jeho zahájení brání silné turbulence nad Perským zálivem, a také není žádné víno „na později“. Za to letíme daleko zajímavější trasou – zatímco let směrem do Dubaje probíhal po konvenční trase Budapešť, Sofie, Istanbul, Larnaka, Ammán a přes Saudskou Arábii do Dubaje, zpět jsme letěli přes Irák (Kuwait-Bagdád-Mosul-turecká riviéra- Konstanca- Cluj-Napoca-střední Slovensko-Brno). Popravdě řečeno, přes tolik divných států jsem během jednoho segmentu ještě nikdy neletěl. Nad Bagdadem jsem úmyslně vyděsil cestující zvoláním „ty jo, letíme nad Irákem, to nás asi sestřelí“, čímž řadě z nich poklesl koutek a přestali sledovat svůj oblíbený film. Nechápu, jak se někdo v letadle může dívat na film nebo hrát hry – to může doma, no né? Tady se buď kouká z okna, nebo na airshow!
Dvě minuty po plánovaném příletu, v 13:52, se náš tripl po téměř šest a půl hodinovém letu doplahočil na dráhu 24 pražského letiště, kde poněkud tvrdě přistál. Přesto si posádka vysloužila bouřlivý potlesk (asi proto, že nás nesestřelili). Hlášení o místní teplotě 5C nás rychle vrací do reality, letadlem jen zašumí „ty vole, pět stupňů…“. Pravda, je to o dvacet míň než v SAE a o třicet míň než v Thajsku. Byl holt to cyp, ten Praotec Čech.
A nastala další část epizody – s kým do takové Dubaje jet? Emiráty nejsou Thajsko, takže je dobré sem tam vézt dřevo do lesa a raději neriskovat malér, že jen tak ze studijních důvodů nahlédnete pod nějakou abayu a zbytečně si přiděláte problémy. Jenže znáte to, všude samý shopping, pak fucking, to se může prodražit… Rozhodl jsem se obvolat pár kamarádek s benefitem, ale jak to tak bývá, kdo má cash, nechce se mu cestovat, a kdo by jel, zase nemá prachy. Takže nakonec beru zavděk svým letitým kamarádem ze střední, který touží navštívit Čínu a je ochotný si udělat v Dubaji cca pětidenní zastávku. Holt si ty nahé Arabky budeme jen představovat… Ale nepředbíhejme.
Letenky jsou koupené (mimochodem, já 11.900 za PRG-DXB-PRG, kámoš 14.600 za PRG-DXB-PEK-DXB-PRG), víza s trochou nervozity vyřízená (za věcné rady děkuji Yirine) a zbývá zarezervovat hotel. Na Burj Al Arab to ještě letos nevidím, takže nějaký jiný. Jakožto věrný zákazník booking.com dostávám nabídku 50% slevy na Byblos Marina Hotel, který má velmi dobré hodnocení a nachází se přímo v jachetním přístavu cca 300m od pláže Jumeirah nedaleko palmového ostrova. Beru jej za bratru 15tis. pro dva na pět nocí.
Na pražskou Ruzyni (až to bude mít ten nový název, budu radši jezdit do Mnichova) dorážíme s dostatečným předstihem, abychom se ještě stihli občerstvit předraženou becherovkou v jednom z barů na T1. Že tady stojí panák stejně jako v krámu lahev, nás už dávno nepřekvapuje… Daleko potěšitelnější je skutečnost, že ke gatu A6 právě roluje B777 A6-EBE, tedy ve verzi 300ER, která zde není až tak často. Letadlo bylo vyrobeno a dodáno Emirates v roce 2005. Záměrně jsme si vybrali místa až v řadě 47, tedy na několika dvojsedadlech vzadu, jinak je klasické rozmístění 3-4-3. Těší nás luxusní prostor na nohy a tudíž slušné pohodlí. Právě se otočil vítr, takže nás čeká projížďka k prahu dráhy 06. Složení posádky je vskutku mezinárodní, mezi letuškami je jedna Češka. Obsazenost letu v Y je prakticky stoprocentní, většina cestujících jsou Češi – velkou kapacitu obsazují cestovky, jednak do SAE, ale také dál do Asie, zejména do Thajska. Odlepujeme se s asi desetiminutovým zpoždění a servis začíná tradičním horkým ubrouskem na ksichtní očistu. Po čtyřiceti minutách letu přichází snack a pití – dávám si vodu a červené víno, přičemž se slovy „na později“ dostávám hned dvě lahvičky naráz. Stewardky jsou velmi příjemné. Jídlo servírují přesně v 18 hodin, tedy po dvou hodinách letu. Na výběr je kuře na chilli s bramborovou kaší nebo jakási ryba. Dávám si kuře – porce je dostatečná a jídlo chutné. K němu přichází opět servis nápojů a obvyklé víno, opět s přídavkem na později… Končí se tradičním čajem nebo kávou. Pak si dá personál asi hodinovou pauzičku, před přistáním ještě jednou servíruje nápoje. Servis v Y považuji za dostatečný – už to sice není ta úplná špička, jako kdysi, ale pořád nadprůměr.
Jelikož máme silný vítr v zádech, stačí nám na cestu necelé 5,5 hodiny – stále letíme podle airshow rychlostí 1020 – 1070 km/h v letové výšce 10.668m. Hned po přistání míříme na zde obvyklou proceduru - scan oční duhovky. Stojí se dlouhé fronty, úředníci v tradičních hábitech se tváří přísně a hlavně nikam nespěchají. Podobně předlouhá fronta je i u pasové kontroly. Tohle letiště že má tolik cen? Vždyť jsou tu větší fronty než na často proklínaném CDG… A to nás největší zpestření ještě čeká – dostavíme se k avizovanému carouselu č.6 pro zavazadla, kde však o Praze není ani zmínky. Dozvídáme se, že jsme omylem prošli na terminál 1! Kdy jsme udělali chybu, fakt nevím, drželi jsme se stále směru exit, šipku na T1 jsme neviděli ani jednu… Musíme tudíž ven, busem zpět k T3 a v reklamacích zavazadel oznámit náš „problém“. Pracovník na přepážce jen poznamená, že se to stává až příliš často (asi někde soudruzi udělali chybu…), volá kamsi vysílačkou a my se po dalších dvaceti minutách čekání konečně dočkáme svých kufrů. Hurá do taxíku a na hotel! Ty jsou zde opravdu levné, 25km nás i s nočním příplatkem vyšlo asi na 400Kč, jízdné od hotelu do centra pak bylo přes den podstatně levnější, nástup asi dvacka a 1km necelých 10Kč.
Do hotelu Marina Byblos dorážíme v půl čtvrté ráno, tedy 3h po přistání. Na recepci je však čilý ruch. Hned nám oznamují, že pro nás nemají námi rezervovaný pokoj s oddělenými lůžky a jako kompenzaci nabízí přistýlku a výhled na přístav. Podle ohlasů na bookingu je to častý problém, lépe řečeno to vypadá, že žádné pokoje s oddělenými postelemi nejspíš nemají. Ale ve čtyři ráno bych vzal i komůrku pro uklízečky…
Popisovat Dubaj není cílem tohoto reportu. Koneckonců většina zdejších čtenářů už tu byla. Takže jen pár postřehů – tohle město je neuvěřitelně moderní, živé, kosmopolitní a vystihnout jej lze jedním slovem – MONSTROZNÍ. Všechno zde je největší, nejvyšší, nejdražší. To se musí vidět. Do rozvoje města musí plynout neskutečné miliardy USD. Jako každý turista jsme si nemohli nechat ujít Burj Al Arab, mešitu Jumeirah, zlatý trh, palmový ostrov s hotelem Atlantis, asi tři největší obchodní centra – jedno s umělou sjezdovkou či bobovou dráhou a další s obřím akváriem, ovšem největší dojem na nás jednoznačně učinil nejvyšší panelák světa, Burj Khalifa. Jak jsme věž spatřili, jen jsme vydechli – „to je hovado“… Výhled a fotografování ze 124. patra (nejvýše položená venkovní vyhlídka na světě) budovy celkově měřící 828m fakt stojí za to! Během výkladu jsme ujištěni, že pokud by někdo někde postavil náhodou něco vyššího, i na to projektanti mysleli a Khalifa by se dala na zhruba kilometřík výšky ještě natáhnout… Inu jsme ve světě, kde nic není nemožné. Také už nás nepřekvapuje obrovské množství Rusů, kteří zde houfně nakupují vše od Armaniho, Versaceho a Hugo Bosse. Ostatně, v obchoďácích velikosti tak deseti pražských Metropolí můžete strávit celé dny… Celý náš pobyt provázelo jasné počasí, snad jen teploty byly o něco nižší, než jsme čekali (vzduch 22-26C, voda 22C), ale koupat se i přes poměrně silný vítr dalo. Oblečení v hotelích, na plážích i v ulicích je „západní“, popravdě řečeno, tradičně zahalených muslimů zde uvidíte míň jak v Paříži. V obchodech i hotelích většinou pracují cizinci odkudsi z Asie, servírky v našem hotelu nosily minisukně, takže Dubaj je oproti např. Egyptu daleko otevřenější, což je asi dáno obrovským počtem cizinců ve městě.
Můj kolega odletěl už 7.3. brzkým ranním spojem s A380 směr Peking. Já se na cestu vydal s dostatečným předstihem, pro jistotu, že odbavení bude stejně „spěšné“ jako při příletu. Check in letu EK 139 začíná v 7:20, tři hodiny před odletem. Letiště DXB na odletu určitě ukáže cestujícím vlídnější tvář, než při příletu. Check in probíhá výhradně prostřednictvím kiosků, u kterých je ale dostatek asistentů, kteří vás vlastně sami odbaví i se zavazadlem. Projití pasovky a kontroly zavazadel proběhlo během deseti minut, kontrola nebyla ničím výjimečná. Let do Prahy odlétá z brány 222. Jelikož mám skoro dvě hodiny času, jdu ještě prošmejdit letištní free shopy a podniknout poslední arabskou kávovou seanci – do Starbucksu, jak jinak, vždyť je ta globalizace… Kupuji pár bonboniér s obrázkem Burj Khalifa (made in Australia), polokošili s logem Emirates (made in China), košili Armani v outletu (made in Malaysia) a značkovou toaletní vodu (made in France). Kam ten svět spěje, říkám si nejen při pohledu na nákupní košík, ale také při vzpomínce na asijské servírky, pracující kdesi pár tisíc kilometrů od domova.
Nástup do letadla probíhá už 45min před plánovaným odletem, a máme tady změnu, do PRG dnes letí B777-200ER registrace A6-EML. Při vstupu do interiéru je na první pohled patrné, že se jedná o starší kousek, vyrobený pro Emirates v roce 1998. Usedám tentokrát do přední části Y, na sedadlo 22A. A hned si nadávám – je zde o mnoho míň místa, než na místech, kde jsem seděl v opačném směru. Tohle je ekonomická třída s plnou parádou, konfigurace 3-4-3 je v B777 dost brutální. Startujeme opět s asi desetiminutovým zpožděním, ovšem tentokrát nás brzdí silný protivítr, místy až kolem 200km/h, takže se celou cestu pohybujeme rychlostí 650 – 800 km/m, což není zrovna moc. Pak že by Játro nemohlo létat dálkovky… Letadlo je opět plné, vedle mne sedí postarší český pár kolem padesátky, který prožívá zřejmě zrovna líbánky a neustále se mucká. Posádka je opět silně mezinárodní a je nám sděleno, že hovoří arabsky, anglicky, maďarsky, česky a srbsky. Česká stewardka se nám dokonce představuje, myslím jako Martina Martincová. Servis je tentokrát horší, než cestou tam. Jednak jeho zahájení brání silné turbulence nad Perským zálivem, a také není žádné víno „na později“. Za to letíme daleko zajímavější trasou – zatímco let směrem do Dubaje probíhal po konvenční trase Budapešť, Sofie, Istanbul, Larnaka, Ammán a přes Saudskou Arábii do Dubaje, zpět jsme letěli přes Irák (Kuwait-Bagdád-Mosul-turecká riviéra- Konstanca- Cluj-Napoca-střední Slovensko-Brno). Popravdě řečeno, přes tolik divných států jsem během jednoho segmentu ještě nikdy neletěl. Nad Bagdadem jsem úmyslně vyděsil cestující zvoláním „ty jo, letíme nad Irákem, to nás asi sestřelí“, čímž řadě z nich poklesl koutek a přestali sledovat svůj oblíbený film. Nechápu, jak se někdo v letadle může dívat na film nebo hrát hry – to může doma, no né? Tady se buď kouká z okna, nebo na airshow!
Dvě minuty po plánovaném příletu, v 13:52, se náš tripl po téměř šest a půl hodinovém letu doplahočil na dráhu 24 pražského letiště, kde poněkud tvrdě přistál. Přesto si posádka vysloužila bouřlivý potlesk (asi proto, že nás nesestřelili). Hlášení o místní teplotě 5C nás rychle vrací do reality, letadlem jen zašumí „ty vole, pět stupňů…“. Pravda, je to o dvacet míň než v SAE a o třicet míň než v Thajsku. Byl holt to cyp, ten Praotec Čech.
- Přílohy
Naposledy upravil(a) vitezslav dne 15. 03. 2012, 22:06, celkem upraveno 2 x.
-
traveler
- Cestující Economy (low-cost)

- Příspěvky: 41
- Registrován: 27. 06. 2007, 21:17
- Stav: Offline
Re: S Emirates v Emirátech - lehce ironický žalm
Hezký report, ta hláška o sestřelu je moc pěkná ... 
-
Airbus380
- Nejlepší autor trip reportů 2015

- Příspěvky: 1655
- Registrován: 13. 06. 2010, 12:33
- Oblíbené typy letadel: Let 410, 346, 747
- Pohlaví: muž
- Bydliště: Provodín
- Stav: Offline
Re: S Emirates v Emirátech - lehce ironický žalm
Pěkný report, potlesk za to, že vás nesestřelili, mě rovněž pobavil 
Ale stejně... jako zarytý odpůrce letiště DXB a nelidské konfigurace 3-4-3 bych na cestě do UAE dal přednost jednoznačně "třistadevatenáctce přes půl světa"... Pravda, v současné situace kolem ČSA možná né.
Ale stejně... jako zarytý odpůrce letiště DXB a nelidské konfigurace 3-4-3 bych na cestě do UAE dal přednost jednoznačně "třistadevatenáctce přes půl světa"... Pravda, v současné situace kolem ČSA možná né.
-
Lukáš87
- Cestující Economy Class

- Příspěvky: 102
- Registrován: 21. 08. 2011, 10:19
- Pohlaví: muž
- Bydliště: Praha
- Stav: Offline
Re: S Emirates v Emirátech - lehce ironický žalm
ctu to sice ze skoly,na mobilu,ale report a fotky jsou pekne,do Dubaje bych se chtel podivat.
-
Junglista
- Cestující Economy (low-cost)

- Příspěvky: 68
- Registrován: 30. 08. 2011, 19:51
- Stav: Offline
Re: S Emirates v Emirátech - lehce ironický žalm
Sice sem v Dubaji nebyl (ale snad se někdy podívám), ale ten wow efekt chápu. Koukal sem na video točený z metra a moje reakce byly věšinou typu: "Ty vole tohle že je z planety Země?"
Fajnovej report, díky 
-
nartym
- Cestující Economy Class

- Příspěvky: 290
- Registrován: 12. 09. 2011, 11:01
- Pohlaví: muž
- Stav: Offline
Re: S Emirates v Emirátech - lehce ironický žalm
V Dubaji jsem byl pouze behem 22hodinovem stopoveru loni v cervenci a sel jsem se samozrejme podivat na Burj Khalifa, ale asi nejvetsi zazitek byl jit odpoledne ve 48°C tech 300m z hotelu na metro, na ulici samozrejme nikdo
Projizdka v 1.tride (kam jsem se nevedomky dostal a ani netusil, ze ji maji
) v metru byla taky zajimava...
-
kaštan
- Cestující Economy (low-cost)

- Příspěvky: 22
- Registrován: 16. 02. 2011, 13:41
- Stav: Offline
Re: S Emirates v Emirátech - lehce ironický žalm
Fakt se to sqěle čte, jednoznačne nejlepší TP, nechtěl by jsi jet třebas na Velikonoční nebo Tahiti ?
Ať si počtem a zasmějem než jenom počtem ....
Ať si počtem a zasmějem než jenom počtem ....
-
vitezslav
- Kapitán

- Příspěvky: 2465
- Registrován: 06. 01. 2005, 13:33
- Stav: Offline
Re: S Emirates v Emirátech - lehce ironický žalm
Díky všem za pochvalu. Nechtěl jsem to pojmout úplně klasicky, neb DXB už dnes není žádná zvláštní exotika.
kaštan: Spíš bych to viděl za rok na Saint Maarten, to je sen každého spottera, tak uvidíme, za kolik budou letenky. Letos plánuji už jen na pár evropských štěků, jako CDG, AMS, ARN apod.
kaštan: Spíš bych to viděl za rok na Saint Maarten, to je sen každého spottera, tak uvidíme, za kolik budou letenky. Letos plánuji už jen na pár evropských štěků, jako CDG, AMS, ARN apod.
-
kaštan
- Cestující Economy (low-cost)

- Příspěvky: 22
- Registrován: 16. 02. 2011, 13:41
- Stav: Offline
Re: S Emirates v Emirátech - lehce ironický žalm
V létě fičím na prodloužený víkend do Tokia, s přítelkyní, která ještě neletěla.
Tak to bude TP sám o sobě
Tak to bude TP sám o sobě
-
vitezslav
- Kapitán

- Příspěvky: 2465
- Registrován: 06. 01. 2005, 13:33
- Stav: Offline
Re: S Emirates v Emirátech - lehce ironický žalm
kaštan: To tedy jo
Přestože létání miluju, je pro mě ideální délka letu tak tři hodiny. Stejně je nejzajímavější vzlet a přistání. Jenže to je tak do Lisabonu, a člověk většinou potřebuje buď blíž, nebo dál.
-
janinka1990
- Nováček

- Příspěvky: 6
- Registrován: 13. 03. 2012, 08:38
- Stav: Offline
Re: S Emirates v Emirátech - lehce ironický žalm
Super report. Chci se do Emirátů také podívat a chtěla bych poradit od zkušenějších: Uvažuju bud o Emirates, Aerosvit nebo ČSA. Jsou Emirates opravdu o tolik lepší, když jsou nejdražší?
-
charlie2025
- Cestující Economy Class

- Příspěvky: 168
- Registrován: 08. 05. 2010, 21:04
- Oblíbené typy letadel: A330, B777
- Pohlaví: muž
- Bydliště: BRQ
- Stav: Offline
Re: S Emirates v Emirátech - lehce ironický žalm
Ono jde predevsim o to vizum, s emirates zaplatis za vizum asi 1500, s Aerosvitem 4-5 tisic. Nevim ted jak jsou na tom csa, kdyz byla akce do abu dhabi za 5500 tak to vyslo lip s nema. Emirates jsou urcite lepsi, uz jen proto ze letis long-haul letadlem.. ale tech 5 hodin se da zvladnout i v 319.janinka1990 píše:Super report. Chci se do Emirátů také podívat a chtěla bych poradit od zkušenějších: Uvažuju bud o Emirates, Aerosvit nebo ČSA. Jsou Emirates opravdu o tolik lepší, když jsou nejdražší?
Jinak super report!
-
flyingblue
- Kapitán

- Příspěvky: 5478
- Registrován: 16. 12. 2008, 14:31
- Bydliště: up in the air
- Stav: Offline
Re: S Emirates v Emirátech - lehce ironický žalm
No ja nevim, rozesazeni 3-4-3 (777 family) je na tu dalku asi tak stejne blby jako 3-3 (320 family).charlie2025 píše:Ono jde predevsim o to vizum, s emirates zaplatis za vizum asi 1500, s Aerosvitem 4-5 tisic. Nevim ted jak jsou na tom csa, kdyz byla akce do abu dhabi za 5500 tak to vyslo lip s nema. Emirates jsou urcite lepsi, uz jen proto ze letis long-haul letadlem.. ale tech 5 hodin se da zvladnout i v 319.janinka1990 píše:Super report. Chci se do Emirátů také podívat a chtěla bych poradit od zkušenějších: Uvažuju bud o Emirates, Aerosvit nebo ČSA. Jsou Emirates opravdu o tolik lepší, když jsou nejdražší?
Jinak super report!
-
vitezslav
- Kapitán

- Příspěvky: 2465
- Registrován: 06. 01. 2005, 13:33
- Stav: Offline
Re: S Emirates v Emirátech - lehce ironický žalm
Janinka: Vízum vyjde s Emirates i ČSA (přes Etihad) zhruba na 1500, jinak přes agenturu podstatně dráž, jak píše kolega. Tím je veškerá úspora při koupi letenky u Aerosvit nebo Aeroflotu pryč.
Druhá výhoda spočívá v tom, že Emirátes má v SAE dost speciální postavení, a pokud dojde k něčemu nečekanému, je řešení problému jednodušší.
Y je v 777 stejná jako v každém jiném letadle, výhodou oproti A319 jsou akorát dvě uličky a víc toalet. Výrazně lepší je to s prostorem v zadní části letadla, kde je rozmístění 2-4-2.
Druhá výhoda spočívá v tom, že Emirátes má v SAE dost speciální postavení, a pokud dojde k něčemu nečekanému, je řešení problému jednodušší.
Y je v 777 stejná jako v každém jiném letadle, výhodou oproti A319 jsou akorát dvě uličky a víc toalet. Výrazně lepší je to s prostorem v zadní části letadla, kde je rozmístění 2-4-2.
-
nartym
- Cestující Economy Class

- Příspěvky: 290
- Registrován: 12. 09. 2011, 11:01
- Pohlaví: muž
- Stav: Offline
Re: S Emirates v Emirátech - lehce ironický žalm
Jednoznacne Emiratesjaninka1990 píše:Super report. Chci se do Emirátů také podívat a chtěla bych poradit od zkušenějších: Uvažuju bud o Emirates, Aerosvit nebo ČSA. Jsou Emirates opravdu o tolik lepší, když jsou nejdražší?

