Nekdy se rika, neplanovane akce byvaji nejlepsi...... Jestli i tato neplanovana akce bude nejlepsi, to jeste uvidim. Zatim sedim v letadle spolecnosti Seair ( South East Asian Airlines ) a mirim do Malajskeho Kota Kinabalu. V tuto chvili letime podel pobrezi ostrova Palawan, stewardky prave dokoncili servis a ja jsem zacal sepisovat trip report.
Jak to vlastne zacalo...... Predevcirem odpoledne mi zvoni telefon, na druhem konci se predstavuje asistentka majitele vyse jmenovane letecke spolecnosti s dotazem, zda bych se nezucatnil …. trip to Kota Kinabalu ? ... proc ne, kdy ? pozitri , ok, co ode mne potrebujete ? Poslete mi prosim pane scan vaseho pasu na muj email, vse ostani je zajisteno, o nic se nemusite starat pane, ..ok, posilam.., dekuji pane, preji hezkou cestu pane. Postupne mi zacinaji chodit emailem dalsi informace, v kolik me vyzvedne ridic, ubytovani, atd..., odlet je z Clarku, coz je cca 2 hodinky autem od Manily, zalezi na zacpe. Vecer, den pred odletem mi prijde emailem i letenka. Poleti nas celkem 12 zastupcu ruznych CK + 4 delegati, kteri se o nas budou starat.
Presne v deset rano ( presne tady na Filipinach neni moc casto ) me vyzvedava ridic a spolecne s dalsim spolucestujicim, ktereho vyzvedl prede mnou zamirime smer Clark. Cesta je to silena, ridic s nami jede jak s traktorem, zacpa je tentokrat snesitelna, ale i tak se cesta protahne na dve a pul hodiny. Pred prijezdem na letiste se jeste stavuji v hangaru Seairu ( musim se pozdravit s majitelem spolecnosti Irenem Dornierem. Iren Dornier je vnukem slavneho nemeckeho leteckeho konstruktera Dr. Claude Dorniera). Jeho spolecnost stale jste v dnesni dobe provozuje na pravidelnych linkach jeden Let -L410 UVPE. Jinak jeste maji 5x DO-328 a 2x A319.
- Hangar Seair
Po kratke navsteje jedeme k odletovemu terminalu. Letiste v Clarku, nebo take DMIA se rozklada na byvale letecke zaklade u mesta Angeles, ktere je znamo jako jedno z nejvetsich center prostituce na Filipinach. Dnes budu z DMIA odletat poprve, tak jsem docela pln ocekavani. Budova terminalu vypada stare a omsele, pred vstupem vam zkontroluji pas a letenku, bez toho vas dovnitr nepusti, pak nasleduje ledabyla security kontrola a checkin. Seair ma celkem 4 odbavovaci prepazky, ale i tak se checkin vlece, cestujici maji hodne zavazadel a lejikoz Seair operuje jako LowCost Airlines odbaveni se zdrzuje diky platbam za tato zavazadla.
- Checkin
Po odbaveni jdu zaplatit terminal fee. Tady dostavam mensi sok...je o 50 peso drazsi nez v Manile. To jsem opravu necekal, DMIA je prezentovano jako LowCost brana na Filipiny. Pak nasleduje pasova kontrola, dalsi, tentokrat dukladnejsi security ( zamestanec me pozadal abych si sundal hodinky, jinak nic ) a uz jsem v odletove hale. Hala, jestli se to da tak nazvat je velka mistnost nez oken, je rozdelena na nekolik casti + domestic cast oddelena pouze paskou. Zadna slava, jenom musim konstatovat, ze ceny za obcerstveni jsou velice slusne. Behem cekani se venku strhla boure, byla tak silan, ze se letiste ocitlo na chvilku bez proudu.
- Odletova cekarna
- Boure zpusobila chvilkovy vypadek produ
Z tohoto duvodu je take zpozden prilet naseho letadla, kterym mame odletet do Kota Kinabalu. Boure se uklidni cca za pul hodiny, vsechna letadla postupne pristavaji a nas let bude mit zpozdeji jen pouze 20 minut. 5 minut pred planovanym odletem zacina boarding, u dveri k vychodu se utvori dlouha fronta, pak jde vse ryche. Prochazime celou halou nekam, kde nastupujeme do autobusu a pres mokrou plochu nas vezou k jednomu ze dvou A319 stojich na plose. Letadlo z venku vypada pekne, je asi tri roky stare. Interier me velice mile prekvapil, letim v low costu a mam mista vic nez na palube Etihad, KLM, Quatar v economy. To mi hlava nebere, cekal jsem vetsi hustotu. Boarding probehl velice rychle, leti celkem jen 83 pax.
Okamzite po nahozeni motoru se nase 319 otaci a mirime k vzletove draze.
Z okynka pozoruji zbytky tri Boeingu 727, stoji tu jiz hodne let. Po startu se otacime k jihu, po chvilce vidim po leve strane Manilu, zaciname se vzdalovat od pevniny.
- Central Group made in Philippines
Servis na tomto letu je placeny, letusky ( tak kratke sukne jsem u letusek jeste nevidel ) obchazeji cestujici s nabidkou tepleho jidla ( 250PHP ) a po chvilce prijedou s vozikem, kde je nabizen pomerne dobry vyber napoju, susenek, zalevacich polevek, cipsu at... Nejvice jdou na odbyt zalevaci polivky, kola a nejlevnejsi susenky. Ja jsem si koupil kafe, vodu a take susenky ( dohromadu 140PHP ) Let probiha velice klidne, z okynka pozoruji pobrezi Palawanu, pak chvilku nic a po hodine letu zaciname klesat. Behem klesani letime podel pobrezi, je videt hora Kinabalu, hlavni turisticka atrakce na Borneu. Hora Kinabalu je pry nejvyssi horou jihovychodni asie. Pozdeji se od pruvodce dovime, ze vse okolo hory je jedna velka rezervace, vypravy na horu zaberou dva dny a pry je o ne veliky zajem. Po levotocive zatacce hladce pristavame.
- Hora Kinabalu v mracich
- Kota Kibabalu City
Letiste Kota Kinabalu ma dva terminaly, Terminal 1 je pro normalni aerolinie, zdalky vypada moc hezky. Nase letadlo bohuzel Terminal 1 miji a pokracuje po ranveji k puvodni budove stareho terminalu. V dnesni dobe je nazyvan LowCost terminal. Mala oskliva budova, ktera dle wikipedie prosla rekonstrukci vypada odpudive. Po zarolovani na stojanku jsou ihned pristaveny schody a zacina se vystupovat. Na vedlejsi stojance stoji Boeing 727 Transmile, videl jsem ho drive v Manile, ale nebyla moznost ho vyfotit. Udelam jednu rychlou fotku a okamzite je u me poskok, ktery se mi snazi zabranit v dalsim foceni…..skoda. Behem prochazky po plose do priletove haly kolem voziku na kufry a pasu na vydeje zavazadel udelam jeste par fotek z ruky, tady me jiz nikdo nebuzeruje.
- Jdeme do priletove haly
- Priletova hala
Vnitrek terminalu je docela ok, pasova kontrola trva chvilku a kufry jsou jiz davno na pasu. Cesta z letadla pred halu trvala necelych 20 minut.
V priletove hale se potkavame s nasim pruvodcem, ktery nasi sesnacticlenou vypravu organizuje k nastupu do autobusu smer Hotel Grand Borneo. Ve vecernich hodinach trva cesta do hetu skoro hodinu a pul. Dle slov Waletera (pruvodce) je dnesni cesta celkem ok, zacpa pry byva vetsi. Hotel Grand Borneo neni primo ve meste Kota Kinabalu, ale jeste asi deset minut smer sever od mesta. Nachazi se v nove budovane aglomeraci nazivane Alysaya. Hotel je soucasti velkeho nakupniho komplexu, kde jsou jeste dalsi hotely ( Novotel, Tune Hotel, Courty Yard ), take bytova cast, banky, autosalony atd…. Dle meho nazoru pro turistu ne prilis vhodna lokalita. Do dnesniho programu, po ubytovani je zahrnuta vecere s general manazerem hotelu. Vse probehne v hotelove restauraci, servirovane menu je na dobre urovni, obsluha take.
Dryhy den rano nas ceka kratka prohlidka TOP turistickych mist ve meste, pote mame naplanovane inspekce hotelu.
- Koupelna v hotelu Grand Borneo
- Lampa v hotelu Horizon
- Vytah ...?
V odpolednich hodinach se nase vyprava presune na projizdku po rece KLIAS. Tato projizdka nabizi dve hlavni zajimavosti a to pozorovani vzacnych dlouhodosych opic a po setmeni, projizdky zajinaji kazdy den vzdy v 5 hodin odpoledne, pozorovani svetlusek. Dle Waltera, svetlusky jsou v tomto miste Malajsie aktivni cely rok, a jejich pocet je zde obrovsky. Stromy kde sviti, vlastene blikaji vypadaji jako vanocni stromecky. Celkove projizdka po rece je fantasticka, vidime dalsi druhy opic, mamaky, ruzne jestery a mame stesti na krokodyla. Dlouhonose opice zijou v tlupach, ale pouze samci maji dlouhy nos, nakonec I jam stesti a jednoho opicaka se mi podari vyfotit. Projizka konci uplne za tmy, pote je podavana vynikajici vecere v malajske stylu. Presun do hotelu trva dve hodky a cela vyprava po nasednuti do autobusu okamzite usne.
- Cesta k pristavisti na rece KLIAS
- Klias River
- Klias River
- Dlouhonosy opicak
- Walter vyhlizi krokodyla
Posledni den jsou planovany dalsi inspekce hotelu, take pry budeme mit volno na nakupy a pak jiz jen presun na letiste. Co se nakupu tyce v Kota Kinabalu jsou stejne moznosti jako napr. v Kuala Lumpuru, od modernich nakupnich center az po typicky asijske trhy. Nabidka je obrovska a ceny uchazejici. Pokud nekdo z vas zavita do tohoto koutu Malajsie, doporucuji seefood restaurace, nabidka morskych plodu obrovska – ceny v porovnani s Cechami minimalni!
- Kota Kinabalu City
Odlet do Clarku je v 17:35, tak se ve tri hodiny odpoledne schazime u autobusu a vyrazime smer letiste. Cesta trva pouze 15 minut a po rozlouceni s nasim pruvodcem vchazime do Low Cost Terminalu Kota Kinabalu.
Odletova cast terminalu je plna cestujicich snazicich se odbavit na lety AirAsia, nas let jeste nema otevren checkin, tak cekame v hale, kde klimatizace funguje asi jen na 50%. Presne dve hodiny pred odletem se otevira checkin, okamzite se utvori dve dlouhe fronty. Seair stale jeste odbavuje rucne, to je jeden z duvodu proc na chekinu stravime dalsich 35 minut ( treti na rade ), ono vybrata penize za zavazadla od cestujicich pred nami zabere spoustu casu. Po mem odbaveni prochazim security, pasovou kontrolou a dostavam se do odletove haly, kde jsou vychody. Hala je podobna LCCT v KUL, akorat je desetkrat mensi. Lidi je tu plno, klimatizace stale jen na 50%.
- Cekarna odletove haly
Spolecne s dalsimi spolucestujicimi z nasi skupiny se usidlujeme v jedimen miste s obcerstvenim. Let z Clarku bude mit asi hodinu zpodeni, tak travime cas povidanim o vsem moznem, jestli nekdo z vas nekdy cestoval jako jedinej bilej s partickou filipincu…….mozna si dokaze predstavit.
- Seair v Kota Kinabalu
Nase letadlo pristalo nakonec pouze o 40 minut pozdeji, nez vystoupili cestujici tak venku zacalo prset. Jakmile si posadka stihla podivat do DutyFree zacina boarding.
- Letusky Seairu
Venku prsi, tak je kazdemu cestujicimu zapujcena na kratkou trasu do letadla desnik.
Behem pojizdeni na start rolujeme kolen normalniho terminalu, ktery je druhy nejvetsi v Malajsii. Skoda, ze Seair neodleta z neho, vypada moz hezky. Po staru se dostavame okamzite do velice silnych turbulenci, dlouho jsem takove nezazil. Turbulence nakonec po dvaceti minutach pomalu prestavaji a posadka zacina nabizet obcerstveni.
- Vecerni pohled na Kota Kinabalu city
Obcerstveni je stejne jako na letu do Kota Kinabalu. Venku se jiz setmelo, neni videt vubec nic. Po hodine a triceti minutach zaciname klesat k letisti v Clarku, pristavame hladce s dlouhyn dobehem bez reversu a rolujeme na nejvzdalenejsi stojanku od haly. V nasi blizkosti stoji DC-10 letajici ocni kliniky Orbis. Na plose pouze stoji A320 AirphilExpress, jeden A320 Phil AirAsia a nas A319, jinak je zatim mrtvo. Oproti Manile pasova kontroje je zde pouze formalni, zato celni dukladna. Jeste se mi nestalo, ze bych musel na celni kontrole cekat, tady cekame temer 20 minut. Celnici kontroluji kazdeho filipince, me se pouze zeptaji zda nevezu neco k procleni.
Vsechno jednou konci a tak konci i nas poznavaci vylet, ridic na nas jiz ceka a po velkem louceni nasleduje jiz jen dvouhodinouva cesta do Manily.
Na zaver neco jako zhoodnoceni:
Letiste Clark: pro lowcost dopravce ok, ale diky dlouhe ceste z Manily pro me spis jako nouzova varianta.
S
EAIR – velice mile prekvani, pohodlne letadlo, na lowcost vyborny servis, velke plus ma ode mne palubni personal, velke minus je, ze lety s A319 provozuje pouze z Clarku a take, ze nema v nabidce obcerstveni sendvice.
Kota Kinabalu – misto, ktere se rozhodne vyplati navstivit
Pokud jste docetli az sem, dekuji za pozornost a mejte se fajn.
CRK jsem pouzil jen jednou na odlet a prilet. V te dobe jeste terminal fee byl P500. Na priletu zase pro zmenu velka fronta na imigraci. 
Lítám tam od r. 2004 a je neuvěřitelné, jak se ta oblast rozvíjí. Před pár lety bylo jen město, hotel Hyatt, pár trhů, restaurací a dva resorty daleko za městem (Nexus a Shangri-La). Mimochodem, Nexus Resort vřele doporučuju, kdo hraje golf a chce klid, ideální volba. No a pak se tam začali hrnout developeři a už to jede, nákupní centra, hotely, univerzita, dálnice... přesto je zajímavý, že centrum si stále zachovává svůj ospalý ráz (především oblast kolem přístavu a centrály turistického ruchu). Skvělé jsou pouliční restaurace uvnitř vnitrobloků u CenterPointu, kde prodávají a připravují neuvěřitelné množství mořských potvor... a již zmiňovaná pobřežní promenáda je skvělým místem pro jídlo, ceny neuvěřitelně nízké vzhledem k porci, kterou člověk dostane. Ale nejúžasnější je příroda v okolí, nejen Proboscis monkey (kahau nosatý), ale trek na Mt. Kinabalu je taky zážitek a když se domluvíte s průvodcem, dá se i sejít z vyznačené trasy a užít si vysokohorský tropický les dosytosti. A zajímavostí je, že na vrchol (4.101m) se pořádají závody běžců (z výšky cca 1.800m - od vstupu do národního parku) a nejrychlejší ženou ještě předloni byla Anna Pichrtová, tuším že něco pod tři hodiny 
