Jak to všechno začalo
Někdy v červnu jsem naladěn tripreporty procházel stránky leteckých společností, mezi nimiž byly i České aerolinie a kde mě upoutala pravidelná středeční večerní akce „Night fever“ s velmi levnými letenkami. V nabídce byl Vilnius, Tallin, Stockholm nebo i Benátky. Této akce jsem ještě nevyužil, ale v průběhu následujících dnů jsem na to musel myslet. Zvládne náš syn, kterému bude teprve v červenci jeden rok, a který nejdál cestovat zhruba dvě hodiny autem, let? A kam vůbec vyrazit?
Nakonec se dohadujeme na tom, že počkáme na další středeční akci, a zvolíme si cíl podle aktuální nabídky. Mělo by to být někam blíž, délka letu by neměla být delší než dvě hodiny. Alespoň tak otestujeme, jak se synovi bude líbit letadlo a jestli se příště můžeme vydat dál.
Mezitím procházím TripAdvisor, Booking apod. a hledám informace a nabídky ubytování. Lákají mě hlavně Benátky – zajímavý cíl plný památek, a hlavně, letí tam ATR 42, kterým jsem ještě neletěl.
Nadchází středa večer a s ní i akční nabídka. A Benátky, konkrétně Venice Marco Polo (VCE) je v nabídce za nádherných 2700 Kč RT (ve třídě O). Kupuji dvě letenky a k tomu jednu pro infanta za celkových méně než 6000 Kč na konec srpna.
Očekávání
A co jsem od ČSA očekával? Shrnout by se to dalo do následujících bodů:
• 0 mil do věrnostního programu (rezervační třída O)
• Profesionální a lidský přístup od personálu ČSA
• Malé občerstvení na palubě v podobě sušenek a studeného nápoje
• Žádné noviny
• Malá hračka pro infanta
• Žádné IFE
Sobota 18. 8. 2012
PRG – VCE OK0736, ATR-42/500 OK-KFO, 11:30 – 13:10
Třída Y (booking class O), sedadla 6C + 6D
Cestující: Economy 100+%, Business 100%
Roztíratelnost másla: N/A
Na letiště dorážíme s více než dvouhodinovým předstihem. Protože se mi nepodařilo provést check-in přes internet (zřejmě nelze provést, pokud cestujete s infantem), provádím check-in na samoobslužném kiosku a jen tak pro jistotu zadávám i číslo FFP. Chci místa co nejvíce vzadu (první řady jsou bez šance – nouzové východy, řady 4 – 6 mají být dle SeatGuru hlučné), bohužel máme přidělena 6CD a změnu nelze provést. Následně se již ptám jednoho ze čtyř pracovníků ČSA na vstup do správné fronty u přepážek.
Přichází překvapení první – příjemný mladý muž mě po dotazu, zda to dítě v kočárku patří ke mně, posílá k priority check-in přepážce. Tam nastává překvapení druhé, a sice sen všech leteckých nadšenců – nabídka na přebookování letu na let s Lufthansou přes FRA s kompenzací €200. Bohužel, musíme odmítnout. Nevíme, jak se bude náš infant v letadle chovat a tak chceme let co nejkratší bez přestupů. Být bez dítěte, bereme změnu okamžitě (více letů, uhrazené téměř celé letenky).
Překvapení třetí se snad už dalo i předpokládat – na security nás poslali na fast track (prioritní security).
Boarding byl prováděn tradičně, jak tomu u malých letadel bývá, busem. Takže ještě u letadla složit kočárek a předat jej letištnímu personálu k naložení do carga a pak již nástup jako poslední do letadla. Pomalu procházím uličkou, z nabídky volím Lidové noviny, a stále nevidím volnou sedačku. Dojdu až k našim místům a zjišťuji, že jsou obsazená…
Někde se stala chyba. Hlavou mi běží myšlenky na to, že na check-inu se stala chyba a odbavili více pax něž měli. „Ale ne, to není možný“, říkám si hned v zápětí. Chlap na „mém“ sedadle se na mě obrací. Nevypadá moc jako Čech, spíš jako Rus a já úplně automaticky ptám: „Excuse me, is it your seat?“ a v ruce ukazuju prstem na číslo sedadla na boarding passu. Chlap se otáčí k druhému, něco si řeknou, hned se s omluvou zvedají, berou si věci a odchází k místům 10 AB. Musím tedy couvat a tlačit několik lidí před (tedy vlastně za) sebou.
Konečně sedíme na svých místech a letuška nám přináší nástavec na pás, infant life jacket a malou hračku pro synka. Pak již přejezd na přistávací dráhu a rychlý start. Během přejezdu ještě safety demo během kterého zapomínají (alespoň v české verzi – anglickou jsem nesledoval) na upozornění, že se vesta nesmí nafukovat už v letadle, ale až venku.
Obsazení letadla je vskutku mezinárodní – nejvíce asi Rusů, několik Čechů, Italové a zaslechl jsem i angličtinu. Je naprosto plno, volné není ani místečko (a to jak v economy, tak i v businessu).
Po asi půl hodině letu přichází občerstvení v podobě krekrů s logem ČSA a celkem až překvapivě širokou nabídkou nejen studených, ale i teplých nápojů (soda, limonády, pivo, víno, čaj, káva). Náš infant se chová velmi klidně, během letu stihne sníst přesnídávku a my ho stihneme i přebalit. Kapitán během letu hlásí výšku a teplotu na VCE a pak i průlet kolem mnichovského letiště. Před klesáním ještě značnou část cestujících uchvátí zasněžené vrcholky alp, a pak již začíná pomalé klesání s nádherným výhledem na ostrůvky a kanály Benátek a jejich okolí. Následuje silná rána od vysunutí podvozku a pak již ostřejší klesání zakončené solidním přistáním. Vítejte na letišti Marco Polo v Benátkách, venku je 27 stupňů Celsia.
Benátky
Úžasné město vybudované na kanálech, ve kterém potkáte lidi z celého světa. Ochotné a slušné místní Benátčany, hlučné nevychované až „vidlácké“ italské turisty, Evropany, mnoho lidí z oblasti Indie-Pákistán-Bangladéš, Araby (tj. skupinky dvou žen zahalených od hlavy k patě táhnoucích zavazadla a s nimi týpka v džínách a triku). A samozřejmě také Asiaty – a zde lze aplikovat čočíkovu poučku o Číňanech, totiž, že Číňana poznáte podle toho, že je zahalen a nejlépe má i slunečník aby se náhodou neopálil (opálení jsou vesničané, a to jsou pro obyvatele měst lidé druhé kategorie).
Ubytování jsme volili stranou od shonu Benátek, a sice na ostrově Lido, vyhlášeném plážemi a filmovým festivalem. Užili jsme si tedy koupání, dobrého jídla (pizza, pasta, rizotto, salámy), pití (káva, víno, spritz) a hlavně klidu.
Z kultury a atrakcí je zásadní dopravní prostředek Vaporetto (vodní bus jezdící po kanálech), náměstí San Marco, basilika San Marco, Dožecí palác (Doge´s palace), museum Correr, Ca´ Rezzonico, Pallazo Mocenigo, muzeum skla na ostrově Murano, hřbitov na ostrově San Michelle. Klasickým zážitkem je nejstarší italská kavárna - Florian na Piazza San Marco, založená v roce 1720 a jejich perfektní espresso.
Středa 22. 8. 2012
VCE – PRG OK0737, ATR-42/500 OK-KFP, 14:35 – 16:15
Třída Y (booking class O), sedadla 10C + 10D
Cestující: Economy 100%, Business 100%
Roztíratelnost másla: N/A
Na letiště dorážíme více než s tříhodinovým předstihem. Bohužel ČSA nemá na letišti stálou přepážku jako třeba Lufthansa, British Airways nebo Air France. A tak nám nezbývá než dvě hodiny čekat na otevření check-inu. Odbavení je pomalejší, žádný priority check-in se nekoná. Pěkně všichni v jedné frontě. Přede mnou jsou ve frontě tři senioři s Australskými pasy, za mnou Ruská mladá matka se dvěma holčičkami ve věku do deseti let.
Boarding probíhal z gatu dvě opět autobusem. Pro nás byl ještě ozvláštněn zhruba čtyřicetiminutovou scénou našeho synka, který chtěl spát, a nešlo mu to. Naštěstí se nám povedlo téměř před otevřením brány ho uspat a tak jsme si užili nejklidnější cestu z celé dovolené.
Do letadla opět nastupujeme poslední i kvůli našim místům 10C a 10D. Opět odevzdávám kočárek letištnímu personálu až u letadla a se spícím synkem na ruce zdravím stevarda ve dveřích. Usazujeme se na místech a přichází letuška ve věku mezi třiceti a čtyřiceti. Oslovuje mě anglicky – při tom ji přerušuji slovy: „Můžete klidně česky...“. Je na ní vidět úleva – patrně nás považuje za rusy a má před sebou černé vize o páru s infantem, s kterým se nebude možno domluvit. Vyklube se z ní velmi sympatická dáma, která se o nás stará jako o vlastní. Ihned přináší deku se slovy, abychom dítě přikryli, že by mohlo od klimatizace nastydnout.
Pax jsou opět mezinárodní, ale tentokrát mnohem „kulturnější“. Cestují s námi totiž klasičtí muzikanti na koncert – před námi sedí dáma, která si převážnou část letu čte v notách a dělá si poznámky, přes uličku sedí muž a futrál na cello (nebo co to bylo). Ano skutečně sedí, protože futrál je opřen o zem a sedačku u okna a je přepásán jako jakýkoli jiný pasažér. Nakonec je těch hudebníků asi sedm, porůznu po letadle (někteří i v businessu).
Ale to již pojíždíme na start a tak odchází do přední části letadla na safety demo při němž není opominuto nafouknutí vest až mimo letadlo
Stoupání nám odhalilo nádherný pohled na Benátky, kanály a laguny. Za chvíli již jsme nad Alpami a probíhá palubní servis. Tentokrát jsou v nabídce sušenky, které doplňujeme o juice a kafe. Jeden z hudebníků ukazuje z businessu druhému do economy své menu sestávající se z klasické „krabice“ s jídlem. Tedy kromě možného klaustrofobického zážitku z dvouřadé kabiny má Céčko v átéerku i jiné výhody;-)
Po hodině letu nastává klesání a při přiblížení k Praze jsou malé turbulence (údajně se chvíli před přistáním přehnala přes Prahu bouřka). Zhruba v tu chvíli si k nám do uličky přisedá ona sympatická letuška a dává se s námi do řeči. Hlavně samozřejmě obdivuje dítě a v rozhovoru pokračujeme až do chvíle, kdy musí odejít na své místo. Pak již tradiční přelet nízko nad dálnicí a již jsme na dráze. Přímo u letadla přebírám kočárek a naši cestu zakončujeme jízdou busem k terminálu.
Souhrn
ČSA předčily má očekávání. Předvedly naprosto profesionální práci, a co musím vyzvednout nejvíce, jsou zaměstnanci – je na nich vidět, že je jejich práce baví. Ať už „pomocníci“ před check-inem, slečna na check-inu či palubní posádka, všichni předvádí perfektní a hlavně lidský přístup. Byla by škoda, kdyby tato společnost musela kvůli neschopnému managementu skončit.
Na druhou stranu možná i trochu chápu orientaci na východ. Oba lety byly úplně plné (a to byl druhý let ve středu odpoledne) a cestujících ze zemí bývalého sovětského svazu bylo vždy dost (u prvního letu dokonce nadpoloviční většina).
Chci tímto ještě jednou poděkovat všem zaměstnancům ČSA za perfektní přístup. Zejména bych chtěl poděkovat oné letušce z letu OK0737 – pokud snad čte tento článek: „Děkuji, cítil jsem se na palubě opravdu perfektně.“. A pokud ji snad znáte, vyřiďte ji ode mne poděkování.
Co jsem za svých pár korun obdržel?
• Let přesně na čas (dokonce o zhruba pět minut dřívější přílety)
• Občerstvení v podobě crackerů a sušenek, studených a teplých nápojů
• 23 kg zapsaných zavazadel na osobu
• 8 kg kabinových zavazadel na osobu
• Noviny zdarma (zahlédl jsem Lidovky a Právo, pravděpodobně byly v nabídce i další)
• Dárek pro infanta
• Profesionální, vstřícný a hlavně lidský přístup (v tom vidím největší plus)
• Nakonec i 1000 award miles za nákup letenek na webu (přestože byly do třídy O)
• Netradiční zážitek s ATR42
Závěr
Už přemýšlím nad tím, kam bych si s ČSA zase zaletěl (akční letenky jsou stále v nabídce).






