Malý výlet do Milána

[Lkprak]

Okolnosti tomu chtěly, že necelé dva měsíce po návratu ze Sicílie a Malty jsem měl naplánovanou další řádnou dovolenou. Vyčerpán především finančně jsem tentokrát chtěl podniknout něco krátkého a hlavně velmi levného, tudíž má pozornost směřovala především do Střední Evropy a na firmy pánů Jančury a Žaludy. Ale asi 14 dní před odjezdem mně napadlo, zda by se přeci jenom nedal takhle krátce dopředu a navíc téměř v plné sezóně pořídit nějaký výlet letadlem. Úvaha byla taková, že z Prahy asi těžko, takže jsem se mrknul do Brna. Wizzair do Eindhovenu za 880 korun OW vypadal slibně, ale když jsem přeskočil na stránky Ryanairu, málem mně ranila mrtvice – Bergamo jen za 422,80 se vším všudy. Jedna ruka v tu chvíli tak nějak automaticky šahala po kreditce, zatímco ta druhá se snažil najít nějaké rozumné spojení domů, protože Ryanem to už z časových důvodů nešlo. Nakonec se stal malý zázrak i podruhé. Přesně na den, kdy jsem potřeboval, nabídl Wizzair let z Bergama do Prahy za krásných 812 korun se všemi poplatky.
Nutno na tomto místě zmínit, že v samotném Miláně jsem už jednou byl, někdy koncem 90. let s mojí matkou, v rámci zájezdu po alpských jezerech. Jenže tenkrát jsme tam pobyli jen dvě hodiny a já měl teď pocit, že jsem prostě nemohl poznat město důkladně. No, ne že bych se tak úplně mýlil.
V euforii jsem hned začal hledat nějaké velmi levné ubytování v Miláně nebo v Bergamu a našel jsem ho v prvně jmenovaném městě. Hostel Mido ve „14 Bed Mixed Dorm“ za 7,5 Euro na noc, více méně v centru Milána a to jsem si dovolil ještě ten luxus vzít až druhou nejlevnější nabídku. Dalšího dne jsem si k tomu ještě zakoupil přes eshop Českých Drah za 190 korun jízdenku z Prahy do Brna, k čemuž mi zdarma nabídli místenku na vlak dle mého výběru. Zvolil jsem spoj EC 275 s příjezdem do Brna v 10:19, což vzhledem k odletu v 13:00 mělo být v pohodě.
Mělo, ale nebylo. Asi za týden totiž začalo pršet a pršelo tak moc, že večer před odjezdem voda zaplavila i železniční stanici Kolín a cesta po kolejích kamkoliv na východ od Prahy se na pár dní stala šíleným dobrodružstvím s nejistým koncem. Po zralé úvaze jsem se rozhodl hodit lístky na vlak do koše a nakoupil, pro změnu za 210 korun, jízdenku na první spoj Student Agency, který jsem dalšího rána z Kladna stíhal.
Nevyspalý, po povinném venčení naší dvoučlenné čtyřnohé smečky, jsem pak dalšího rána, v pondělí 3.6. 2013, vydal do víru deště. Osobní vlak s odjezdem z Kladna ve 4:20 sice dvakrát na chvíli zlověstně zastavil před vjezdem do stanice Unhošť, pak však svou misi zdárně dokončil a krátce po páté hodině ranní mně po Negrelliho viaduktu úspěšně přenesl i přes rozbouřenou Vltavu. V „salónku“ Student Agency, kam jsem zaskočil pro první z mnoha káv toho dne, jsem se z televize dozvěděl o zatopení části Modřan, tedy čtvrti, kde jsem 20 let žil a ke které mám dodnes vřelý vztah.

Smutné deštivé ráno na Florenci

1 flr.JPG (82.75 KiB) Zobrazeno 5541 x

Žlutý autobus se, seč mohl, snažil uniknout dešti, ale v Brně nás stejně dohnal. Já si alespoň užil jejich úžasný systém Fun&Relax a pak při pohledu na odjezdovou tabuli zdejšího hlavního nádraží, oznamující obrovská zpoždění vlaků z Prahy, jsem se ujistil, že jsem s tím autobusem udělal dobře.
A protože byl ještě čas, vydal jsem se pěšky na náměstí Svobody podívat se na druhé nejznámější hodiny u nás. No, mám-li být upřímný, p***s v tom snad může vidět jen někdo s velmi bujnou fantazií.

Druhé nejznámější hodiny v Česku...

3 pyj.JPG (82.78 KiB) Zobrazeno 5541 x

Po nákupu zásob v místním Intersparu jsem usoudil, že už jsem zmoknul dost a vydal se autobusem na letiště. Když jsem touhle linkou jel naposledy, v říjnu 2008, nasadil na ni místní dopravní podnik snad to nejhorší, co v garáži vyhrabal, což pro návštěvníky města, kteří právě přiletěli z Anglie, vyvolalo až příliš velký kulturní šok. S povděkem jsem proto teď konstatoval, že situace se o poznání zlepšila. V postupně se vyprazdňujícím autobuse jsem pak byl svědkem toho, jak do něj nastoupila mladá dívka s tím, že v tomhle autobuse (nebo taky dost možná úplně jiném), ztratila nějaká její kamarádka mobil. No, kupodivu ho našla.
Na letiště jsem dorazil asi v půl jedenácté, času bylo pořád dost, takže jsem se šel, dešti navzdory, podívat na místní „terasu“. Asi za čtvrt hodiny, kdy přistál Ryan ze Stanstedu, už byla zaplněna tak dvacítkou čekajících na své příbuzné a známé z tohoto letadla.

Odletová hala z venku...

4 outhala.JPG (68.42 KiB) Zobrazeno 5541 x

...a zevnitř.

5 inhala.JPG (90.62 KiB) Zobrazeno 5541 x

Menu pro tento den.

6 tab.JPG (86.61 KiB) Zobrazeno 5541 x

Asi v půl dvanácté jsem se pak vydal do tranzitního prostoru. Přišlo mi, že se tady všechen personál usmívá, dokonce i ta milá slečna, jež kontrolovala palubní vstupenky a velikost příručních zavazadel, a která, po té, co jsem se jí identifikoval jako „její kolega z Prahy“, se mně zeptala, zda nám také v Praze občas cestující sprostě nadávaj.

Tranzitní prostor a v něm pomalu se tvořící fronta

7 tr.JPG (90.11 KiB) Zobrazeno 5541 x

Odletová hala v Brně mi přišla vzdušná, hezká a velikostí odpovídají slabému provozu. Nedostal mně ani tak dobře fungující bezplatná wi-fi, ale především zcela normální ceny občerstvení, dokonce automatová káva jen za 15 korun. Z toho bychom si měli vzít v Praze příklad.

3.6.20013
FR 4692 Brno – Milán Bergamo
13:00-14:20 (v reálu 13:15-14:25)
Boeing B 737-800; reg. EI-EFJ, rok výroby 2009
load factor: cca 70%

Let do Bergama se fakticky odbavoval z gatů 1 a 2. Dvojka byla určená pro cestující s priority boardingem (těch bylo na tomto letu asi deset), jednička pro ty ostatní. Ty pak, po zkontrolovaní palubních vstupenek, pustili do páskami vyhrazeného prostoru vedle gatu č. 2.

Průletové odbavení

8 erinrain.JPG (69.72 KiB) Zobrazeno 5541 x

Letadlo přiletělo do hustého deště s asi desetiminutovým předstihem a velmi rychle proto proběh i nástup, samozřejmě pěšky, což mnohé (včetně mně) přimělo k běhu. V letadle klasika, první řada pro platící, další tři vyblokované pro nižší obsazenost. Sedl jsem hned do té další, vpravo, k okýnku. Vedle mě zahučela paní zhruba mého věku, jež pak však téměř vzápětí usnula. Letušky sice vyzývaly cestující, aby se usadily „as quick as possible“, ale když se tak záhy stalo, přijela cisterna s palivem a čekalo se, až nás natankuje. Asi špatná koordinace.
Stojánku jsme opouštěli ve 13:14, tedy skoro se čtvrthodinovým zpoždění, dalších 5 minut trvalo, než jsme se dostali na dráhu a odstartovali. Avšak už ve chvíli, kdy se letadlo dalo do pohybu, na mně padla všechna ta únava z předchozí probdělé noci a následoval jsem svou sousedku do říše snů. V jakémsi polospánku jsem pak vnímal pojíždění a start a jen s velkým přemáháním jsem otevřel oči, abych alespoň na chvíli spatřil vzdalující se Brno pod námi. Jenže záhy jsme vletěli nad mraky a nebylo na co koukat. Až zpětně jsem z flightradaru zjistil, že východně od Znojma jsme překročili hranice a zamířili si to rovnou nad Alpy, nicméně dalších dvacet minut jsem bylo poněkud mimo a jen matně jsem zaregistroval, že letušky zahájily palubní prodej.

Trasa letu

9 radbgy.jpg (105.54 KiB) Zobrazeno 5541 x

Trvalo notnou chvíli, než jsem se probral a z výšky 10 668 metrů jsem začal vnímat alpské velikány, kteří se tu a tam objevili v díře mezi mraky. Tak nějak jsem už v gatu zaregistroval, že osazenstvo zhruba ze 70% procent zaplněného letadla tvořili především majitelé českých a italských pasů, zaslechl jsem i Slovenštinu a zahlédl pár cestujících z Portugalska.

Po vystoupání nad mraky

10 whcl.JPG (38.36 KiB) Zobrazeno 5541 x

Oblaka pomalu ustupovala a já si tak mohl vychutnat to, kvůli čemu jsem celý výlet vlastně podnikl.

Alpy

11 cl2.JPG (71.86 KiB) Zobrazeno 5541 x

12 cl3.JPG (61.61 KiB) Zobrazeno 5541 x

13 cl4.JPG (67.61 KiB) Zobrazeno 5541 x

Letadlo už klesalo, když jsem po pravé straně zahlédl mezi kopci jezero Lago d´Iselo a kapitán krátce po té zahájil manévr, jež musí podnikat zřejmě všechna letadla, mířící do Bergama od Alp.

Jezero Lago d´ Iseo

14 jezero.JPG (82.27 KiB) Zobrazeno 5541 x

V podstatě přeletěl letiště a udělal velký levotočivý oblouk, během kterého výrazně sklesal a pak se přiblížil k Bergamu z východu. Na prosluněné letiště Orio del Serio jsme dosedli ve 14:24, čtyři minuty po čase uvedeném v letovém řádu, nicméně po chvilce váhání se přeci jenom rozezněla fanfára oznamující další přílet na čas. Z okna jsem ještě zahlédl pěkně vedle sebe seřazené ATRko Air Dolomity, Airbus Belle Air a Boeing Ryanairu. Pak už ale nastal čas vychutnávat si sluníčko, které bylo v předchozích dnech v našich krajích tak velkou vzácností.

3 společnosti, 3 výrobci, 2 velikosti

15 3era.JPG (58.24 KiB) Zobrazeno 5541 x

Cesta do terminálu

16 plocha.JPG (75.08 KiB) Zobrazeno 5541 x

Letištěm jsem tentokrát jen proběhl. Už doma jsem si koupil za 5 Euro lístek do autobusu společnosti Autostradale, po té, co jsem zjistil, že je to levnější než kombinace městského autobusu do centra Bergama a pak vlaku. Za stejné peníze nabízí dopravu z Bergama do centra Milána i několik dalších autobusových společností, proto pořád nechápu, proč ji na svých webových stránkách nabízí Wizzair za 7 Euro. Jeden ze spojů Autostradale se za deset minut chystal k odjezdu, tak jsem do něj hupsnul.

Autobusy do Milána

17 busy.JPG (68.64 KiB) Zobrazeno 5541 x

Odjel nakonec s menším zpožděním, za to ale zcela narvaný. Oblečen spíše do deštivého českého jara, než do slunného italského léta, jsem se v prvních chvílích docela potil a zatímco autobus poměrně složitě najížděl na dálnici A4, já se snažil převléct tak, abych si nepřipadal jako v sauně.
Trvalo to autobusu asi hodinu, než nejprve po dálnici a pak milánskými ulicemi, dojel k nádraží Centrale, odkud kromě vlaků odjíždí i autobusy na všechna milánská letiště. Já měl namířeno do ulice Carlo Goldoni, kde měl být můj hostel. Musím pochválit místní, když jsem jakoby bezradně koukal na mapu, nabídli mi hned dva okolojdoucí pomoc, takže to, co zpočátku vypadalo na dlouhé bloudění, byla nakonec příjemná procházka. I díky tomu na mně Milán hned zpočátku začal působit velmi příjemným dojmem.
Hostel Mido má přímo na stránkách Hostelwoolrd.com, přes který jsem to rezervoval, dost špatné recenze. A můžu říct, že všechny jsou pravdivé. Ta první mu například vyčítala špatné označení, to je jen na zvonku a nebýt místních, asi bych v té ulici bloudil ještě dlouho. Další výtky bývalých návštěvníků směřovaly k neochotnému personálu (hlavně pan hlavní recepční zrovna ochotou neoplýval), faktu, že oproti ceně uvedené na webu si účtují ještě 3 Eura za povlečení, rozpadající se koupelně a hluku dávno po desáté hodině. Na druhou stranu, když si člověk uvědomil, jak málo za nocleh tady dal, dalo se to všechno přežít. No a bezplatná wifina tady docela fungovala.
Po ubytování a očistě jsem se vydal do ulic podvečerního Milána. Zaujalo mně množství parků a především fakt, že asi za půl hodiny, aniž bych o to nějak usiloval, jsem došel až k slavné katedrále Duomo, jež zrovna byla částečně zakryta lešením.

Hlavně kvůli tomuhle sem jezdí památek chtivý turisté...

19 dom.JPG (91.18 KiB) Zobrazeno 5541 x

Náměstí před katedrálou bylo plné turistů, mnozí z nich se tu fotografovali, jiní si užívali zmrzliny, další nakupovali ve vedlejší slavné pasáži Vittorio Emanuelle II.

Svět je jedna vesnice...

20 sqdom.JPG (81.34 KiB) Zobrazeno 5541 x

Galleria Vitorio Emanule II

21 gal.JPG (82.34 KiB) Zobrazeno 5541 x

Vládla tady úžasná kosmopolitní atmosféra a já si jí řádně vychutnal. Po menší svačině v Burger Kingu jsem došel zase zpátky do hostelu a poměrně záhy usnul.

[Lkprak]

V pokoji pro čtrnáct jsme nakonec spali jen čtyři. I to bohatě stačilo, díky vrzajícím palandám jsme věděli o každém svém pohybu. Já jsem ráno kolem deváté opouštěl pokoj jako třetí, paradoxní je, že tam pořád ještě spal kluk, co uléhal už večer v osm. Asi měl včera ještě náročnější program než já.
Cílem tohoto dne bylo důkladně poznat zdejší rozmanitý systém MHD. Už včera jsem si proto zakoupil za 4,50 24hodinovou jízdenku a nyní jsem zamířil na nejbližší stanici MHD na nedaleké náměstí Pizzale Susa. Přijel pro mě starý rozhrkaný trolejbus číslo 91. Zejména při hlasitém otevírání a zavírání dveří jsem si připadal jako ve Zlíně…tak před dvaceti lety.

Milánský trolejbus

22 troj.JPG (103.24 KiB) Zobrazeno 5534 x

Nicméně, jízda byla poměrně rychlá. Oni totiž Miláňané doprostřed svých širokých bulvárů umístili buď parky a cyklostezky nebo speciálně vyhrazené pruhy pro veřejnou dopravu a taxíky. Chtěl jsem jet tímto trolejbusem až na konečnou, ale asi po čtyřiceti minutách mně to přestalo bavit a vystoupil jsem. Až později jsem zjistil kde – kousek od stanice metra Lotto, nedaleko slavného stadionu San Siro. Ale to už jsem byl o kus dál, uprostřed staveniště, které se v budoucnu změní ve velké obchodní a kancelářské centrum.
Narazil jsem pak na ulici Corso Sempione, která vede k nedalekému parku Sempione. Když už jsem měl ten lístek na MHD, tak jsem popojel dvě stanice tramvají. Tramvajová doprava má v Miláně dvě tváře. Tu starou, ale svým způsobem zajímavou a tu novou, moderní a nudnou. Mně teď svezla hodně, opravdu hodně stará tramvaj, jež se v Praze používá tak maximálně pro nostalgické jízdy, ale nemůžu říct, že by to bylo špatné.

Milánská tramvaj

23 oldtram.JPG (108.09 KiB) Zobrazeno 5534 x

Park Sempione bych se nebál přirovnat k new yorskému Central Parku. Desítky, možná stovky metrů čtverečních metrů zeleně, cestiček, rybníčků, spousty laviček, barů, jedna rozhledna, (neudržované) Toi Toi budky a jako bonus velký hrad Sforzesco.

Vstup do parku

24 vstuppark.JPG (68.32 KiB) Zobrazeno 5534 x

Ráj zeleně a relaxace

25 inpark.JPG (89.11 KiB) Zobrazeno 5534 x

Hrad Sforzesco

26 hrad.JPG (65.61 KiB) Zobrazeno 5534 x

Tam atmosféru ovšem poněkud kazí svérázní žebráci. Systém mají nastavený asi tak - jsou to mladí černoši a okolojdoucím nabízejí malý náramek na ruku utkaný z barevných nití, coby pozdrav z Afriky. Když si ho od nich člověk nechá uvázat na ruku, snaží se navázat přátelství a zároveň si řeknou o peníze. Já jsem trpěl akutním nedostatkem eurové hotovosti, tak jsem jim dal 10 centů. To jim bylo málo, prý nejmíň Euro. Začal jsem se s nimi opatrně hádat, čekaje, zda od nich nedostanu přes hubu, že jsem žádnej náramek nechtěl, tak jim žádný prachy nedám. Náramek mi pak z ruky ustřihli a já raději odešel. Blbý bylo, že takových svérázných vyslanců černého kontinentu bylo u nádherné fontány před hradem víc než dost (já jsem napočítal alespoň dvacet) a vyhnout se jim nedalo. Byl jsem pak svědkem mnoha jejich hádek s turisty a nebyl jsem daleko k tomu, abych na ně zavolal policajty.
Musel jsem se pak jít zchladit do metra.

Jedna za stanic červené (M1) linky metra

28 redmetro.JPG (74.44 KiB) Zobrazeno 5534 x

Když jsem byl koncem 90. let v Miláně poprvé, zaujalo mně, jak je mapa zdejší sítě metra podobné té pražské. Tenkrát měla tři linky (červenou, zelenou a žlutou), přičemž zelená a červená se na koncích větví. Napadlo mě tehdy, že takhle by mohlo časem vypadat i pražské metro. A to jsem ještě nevěděl, že v plánu je čtvrtá linka, jež bude mít barvu fialovou (podobnost s modrou barvou plánované pražské trasy D asi už jen čistě náhodná). Na wikipedii se píše i o budované lince M4, jež by měla vést na letiště Linate. V části města, kde se má stavět, jsem se ale nepohyboval, takže existenci stavebních prací nemůžu potvrdit. Milánské metro bylo otevřeno v roce 1964 (10 let před pražským) a dnes má 92 kilometrů (pražské 57). Důvod, proč to „milánským soudruhům“ šlo rychleji než těm pražským, se asi skrývá v poněkud jednodušším terénu. Přeci jenom Milán je rovinatý, když o tom tak přemýšlí, snad nikde v centru jsem nešel do kopce a na stanicích je to vidět. Jsou výrazně mělčí a zřejmě byly i levnější.
Jel jsem se pak podívat k mrakodrapu Torre Velasca, o kterém průvodce Lonely Planet tvrdí, že „ podle výsledků postmoderních soutěží překonal Memphis 80. let.“ No, mně se moc nelíbil.

Mrakodrap Torre Velasca

29 mrakodrap.JPG (75.21 KiB) Zobrazeno 5534 x

Teplé počasí mně pak přimělo zůstat na povrchu a já si šel projít místní nákupní ulice. Ta, jež se jmenuje Via San´t Andrea, měla být plná obchodů s oblečením, ty však poněkud zastínila celá řada zaparkovaných motocyklů.

Ulice Via San´t Andrea

30 andrea.JPG (96.14 KiB) Zobrazeno 5534 x

Odpolední špička v jedné ze stanic zelené (M2) linky metra

31 greenmestro.JPG (88.36 KiB) Zobrazeno 5534 x

Mrakodrap v prudce se rozvíjejí čtvrti u nádraží Porta Garibaldi

32 unicredit.JPG (79.87 KiB) Zobrazeno 5534 x

Oběd pak obstaral McDonald na Central Station a já se následně vydal prozkoumat nejnovější přírůstek sítě metra – linku M5. Zatím má je čtyři kilometry a jezdí mezi stanicemi Zara a Bignani, nicméně kratšího prodloužení by se měla dočkat už letos, mnohem delšího, na kterém se už pracuje, pak do roku 2015, kdy by měl Milán hostit výstavu Expo. Zajímavé je, že po tomto prodloužení by měla končit před slavným fotbalovým stadionem San Siro. Co mi udělalo radost, že tak jako pařížská linka 15, celé toulouské metro nebo londýnská síť DLR, tahle trasa jezdí bez strojvedoucího.

Linka metra M5, pohled jakoby z místa strojvedoucího

33 M5.JPG (58.06 KiB) Zobrazeno 5534 x

Projel jsem si to tam a zpátky a pak jsem v tramvaji číslo 7 poznal moderní, ale docela nudnou druhou tvář milánské tramvajové dopravy.

Moderní tvář milánské tramvajové dopravy

34 newtram.JPG (107.6 KiB) Zobrazeno 5534 x

Tramvaj jsem opustil poblíž velkého hřbitova Cimitero Monumentale, v jehož těsné blízkosti se staví již zmiňované prodloužení trasy metra M5.

I takhle může vypadat vstup na hřbitov. Doslova za zády mám staveniště dalšího úseku linky metra M5

35 funeral.JPG (74.79 KiB) Zobrazeno 5534 x

Do jeho vnitřku jsem si v šortkách netroufl a protože už jsem byl za celý den docela utahanej, přejel jsem do nedalekého, mně už dobře známého Parku Sempione. Mým cílem byla 108 metrů vysoká rozhledna Tore Branca, v jejímž přízemí se nachází stylová kavárna. Do areálu mně nejdřív nechtěl pustil jakýsi pikolík, který kavárnu chystal na večer, že prý je rozhledna zavřená. Když jsem se ho zeptal, kdy je tedy otevřená, ukázal mi na ceduli s otevírací dobou, ze které ale jasně vyplývalo, že momentálně otevřená je. Tak mně pustil dál, ale na kase to končilo, protože nebrali karty.

Rouhledna Torre Branca. Bohužel mnou nepokořená.

36 roz.JPG (132.83 KiB) Zobrazeno 5534 x

Kašna před hradem Sforzesco. Výbornou atmosféru teplého letního podvečera narušovali jen svérázní žebráci.

37 fon.JPG (84.06 KiB) Zobrazeno 5534 x

Prošel jsem se pak parkem, vyhnul jsem se „africkým pozdravovačům“ a po úžasné ulici Via Dante, plné turistů, obchodů a zmrzlinářů, došel na Piazza Del Duomo, kde jsem si v plné kráse vychutnal atmosféru podvečerního města a jen zdálky sledoval srocení davů, zřejmě kvůli nějaké celebritě. V klidu jsem pak došel do hostelu a šel raději brzo spát před posledním dnem mé krátké cesty.

Nádherná ulice Via Dante. Už bez žebráků

38 dante.JPG (85.14 KiB) Zobrazeno 5534 x

Mé milánské útočiště krátce před odchodem na kutě

39 bed.JPG (52.23 KiB) Zobrazeno 5534 x

[Lkprak]

Kolem šesté jsem vstal a vydal se do podmračených milánských ulic. Trolejbus tentokrát přijel poněkud novější a já z něj vystoupil už u centrálního nádraží. Chtěl jsem zažít pravou ranní špičku, davy dojíždějících mířících do Milána za prací nebo do školy, ale na tomhle nádraží hrají dálkové vlaky nad těmi regionálními přesilovku.

Stazione Centrale asi v půl sedmé ráno

40 cen.JPG (109.61 KiB) Zobrazeno 5526 x

Mezi všemi těmi rychlovlaky do Zürichu, Benátek, Říma či Turína se těsnalo jen pár regionálních spojů a mezi nimi, s odjezdem v 7:10, i ten můjdo Bergama. Jízdenkový automat mojí kartu bez problémů zvládnul, ochudil jí o pět euro a dvacet pět centů a já už si to za chvíli mířil na nástupiště. Patrový vagón nabídl příjemný italský standart, na celé řadě našich tratí už dávno překonaný (ale na spoustě ještě ne), dokonce si italští železničáři poradili s jedním rozbitým oknem. Dali místo něj plachtu a dokonale jí utěsnili, takže do vagónu ani nefoukalo. Vlak se propletl milánským železničním uzlem a pak si to poměrně svižně mířil na východ, míjeje četné zastávky určené pro vlaky ještě regionálnější, než byl ten náš.
Po padesáti minutách jsem se dočkal toho, co jsem marně vyhlížel v Miláně. Davy lidí tísnili se na úzkém nástupišti, mnozí byli schovaní i v podchodu, to aby je nezkropil déšť, jež se zrovna blížil. V počasí opravu neletním jsem se vydal do centra.

Horní město přede mnou

42 oldbeg.JPG (79.78 KiB) Zobrazeno 5526 x

Plány na nákup nějaké síťové jízdenky na zdejší MHD a poklidný nástup do autobusu zhatil velký plot, jenž před begrámským nádražím ohrazoval velký prostor, kde zrovna řádili stavaři. Za přibývajícího deště šel jsem směrem, kterým, dle informačních cedulí, mělo být centrum města. Nahoře přede mnou Cita d´Alta, část města lákající turisty z širokého okolí. Ani nevím jak, ocitl jsem se náhle před dolní stanicí lanovky právě tam nahoru. Jízdenku v baru, prý. V kapse posledních pár drobných, snad to bude stačit. Devadesátiminutová jízdenka, kterou lze použít i pro následnou cestu na letiště, stojí 2,10, málem líbám prodavači ruku a nechávám mu své poslední drobné.

Lanovka krátce před tím, než dorazil zájezd luganských školáků

43 oldbeg.JPG (93.7 KiB) Zobrazeno 5526 x

Představa klidné jízdy lanovkou bere za své, když před stanicí zastavuje malý autobus s luganskými školáky. Náhle obsazenost dosahuje sta procent a to ještě plno dětí je odkázáno na další spoj. Nahoře jakoby se rozutekli. Chvílemi prší a já si prohlížím liduprázdné historické město. Přesto cosi mně táhne koukat tam dolů, do údolí nebo na nedaleké kopce.

Pár obrázků z Horního města...

44 oldtow.JPG (67.38 KiB) Zobrazeno 5526 x

45 oldsq.JPG (92.08 KiB) Zobrazeno 5526 x

47 okr.JPG (99.48 KiB) Zobrazeno 5526 x

A pár pohledů dolů, do nížin a na okolní kopce

48 kopce.JPG (45.15 KiB) Zobrazeno 5526 x

Tahle cesta už asi něco pamatuje...

50 oldfoot.JPG (89.23 KiB) Zobrazeno 5526 x

Moje malá maličkost

51 me.JPG (62.67 KiB) Zobrazeno 5526 x

Cestou dolů nás jede lanovkou už jen pár.

Míjení se s protijedoucí lanovkou. Nevšiml jsem si, že by se ty koleje někde křížily.

52 cable.JPG (85.21 KiB) Zobrazeno 5526 x

Autobus číslo 1 staví hned před stanicí. Jen se musí dát pozor, jednička má víc verzí, obyčejnou jedničku, 1A, ta si to serpentinami šine tam, kde jsem byl před chvílí lanovkou a 1 s logem letadla, jen ta míří na letiště. A přijíždí naštěstí za chvíli. V momentě, kdy si říkám, že jsem to mohl risknout a jet na černo, vstupují do autobusu dva revizoři. Ještě že jsem to nerisknul.
Ve stanici kousek od bergamského nádraží se výrazně proměňuje frekvence a přibývá kufrů. Za dvacet minut jsme u letiště. Chvíli přemýšlím o návštěvě obchodního centra, jenž se nachází na druhé straně dálnice a vede tam podchod, pak však s ostatními mířím do odletové haly. Bergamo na mně působí jako úplně normální letiště, plně vybavené všemi službami, dokonce i nástupními mosty, jež však přílišného využití zjevně nemají, neb dominujícím dopravcem je tu Ryanair.
Prostor s odbavovacími přepážkami zeje prázdnotou, za to na bezpečnostní kontrolu je fronta jak sviň.

Celkem svižně postupující fronta na bezpečnostní kontrolu

53 hala.JPG (85.67 KiB) Zobrazeno 5526 x

Bohatá a velmi pestrá nabídka odletů

54 tabule.JPG (118.71 KiB) Zobrazeno 5526 x

Ale ač jsou otevřeny jen čtyři rentgeny (z toho dva pro cestující s priority boardingem), jde to docela rychle a já jsem záhy na řadě. A přitom ani nemám pocit, že by to místní securiťáci nějak flákali.
Po tom do McDonaldu na snídani, jen chlapec, co je na kase, působí trochu nešťastně, na běžnou pokladnu i na tu v McCafé je tu úplně sám a vidět lidi, jak po dlouhém čekání v malé frontě, která se moc nehýbe, znechuceně odchází, musí být deprimující.
Letiště se mi opravdu libí, být kuřák určitě i ocením malý kuřácký koutek tvořený čímsi jako venkovní zahradou uprostřed terminálu.
Můj let do Prahy odlétá ve 12:35 z gatu 19, v jedenáct už je tu houf Čechů, fronta se ale tvoří spíše u vedlejší osmnáctky, kde se nakonec odbavuje ryanovský let do Lamezie s odletem ve 12:30. Je odtud vidět ven na plochu, no trošku monotónní. Ve tři čtvrtě na dvanáct se konečně někdo zvedá, k nim se tvoří i pár dalších, včetně mně. Skupinky krajanů za mnou si vyprávějí o povodních. Přesně v pravé poledne dosedá naše letadlo, neparkuje však u gatu, ale kousek dál, v polích. Nějaká paní to komentuje, že budeme mít určitě zpoždění, neboť „kdykoliv byla na letišti, letadlo bylo už tady.“ Mám chuť jí okřiknout, ať neplaší, neboť stroj přistál dokonce o pět minut dřív, než měl, ale pak jsem od toho upustil. Vždyť blízká budoucnost jí o jejím omylu přesvědčí.
A skutečně, za chvíli už jsou volání „priority boardisté“ a chvíli po nich i ti ostatní.
Jede se autobusem, kloubovým. První dveře jsou určeni právě pro ty s priority boardingem, dokonce řidič hlídá, aby tam nešel někdo jiný. Jejich prostor je i ohrazen páskou. Po chvíli vyrážíme. Opět se nechávají vystoupit Ti z prvních dveří, pak Ti ostatní.

Nástup do letadla. Skoro to vypadá, že mi Ti dva pózují

55 nástup.JPG (63.75 KiB) Zobrazeno 5526 x

Já vbíhám jako první do zadních dveří letadla a vítá mně v nich ta milá letuška, která se mi tak líbila při mé poslední cestě v dubnu z Benátek. Rychle jí připomínám příjemný let, jež jsem s ní před dvěma měsíci zažil a vzápětí usedám na jedno ze zadních míst, u okna, vpravo ve směru letu.
Chvíli po nás přijíždí i druhý autobus. Cestující ještě zdaleka nejsou usazeni, ale posádka už hlásí „boarding completed“ a zavírají se dveře. Letušky rychle pomáhají usadit cestující a umístit jejich kabinová zavazadla. Všechno je rychlé, ale nikoliv zmatečné. Vedle mě si sedá mladý italský pár, letadlo je skoro plné. Posádku (kromě pilotů), tvoří jen čtyři letušky, dvě z nich si pamatuji z onoho letu z Benátek, šéfovou kabiny neznám, ve předu k ruce má nějakou cizinku. Krátká instruktáž a jde se na start…

Ryanovský spoj do Lamezie, co startoval chvíli před námi

56 vytlač.JPG (58.54 KiB) Zobrazeno 5526 x

5.6.20013
W6 2682 Milán Bergamo - Praha
12:35-13:55 (v reálu 12:35-13:40)
Airbus A 320; reg. HA-LWK, rok výroby 2011
load factor: cca 95%

Startujeme směrem na západ, ale hned po startu se otáčíme směrem na jih a pak na sever.

Trasa letu do Prahy

57 radprg.jpg (87.12 KiB) Zobrazeno 5526 x

Počasí se umoudřilo, mraky jsou kdo ví kde a tak výhled je perfektní. Dokonce pod sebou vidíme letadlo chystající se zrovna na sestupový manévr.

Máme výšku, takže můžeme zamířit..

58 overit.JPG (73.06 KiB) Zobrazeno 5526 x

Již v dostatečné výšce stoupáme nad Alpy a začíná část letu s fantastickým výhledem na zasněžené vrcholky nejvyšších evropských hor. Letadlo postupně dosahuje výšky až 10 371 metrů, ale je na chvíli, pak o něco sklesává a drží se lehce pod desíti tisíci metry. Kapitán letadla anglicky sděluje, že počasí v Praze je fantastické, 15 stupňů a polojasno a v krátkosti se zmiňuje o nedávných deštích a hlavně o povodních.

...nad Alpy.

59 alp1.JPG (67.85 KiB) Zobrazeno 5526 x

60 alp2.JPG (84.93 KiB) Zobrazeno 5526 x

Poměrně brzy, ještě během stoupání, je zrušena povinnost mít zapnuté pásky a letušky svižně zahajují palubní prodej. Vepředu si snad někdo něco kupuje, v posledních cca 10 řadách neprodaly ani ťuk. Duty free prodej už nevnímám, oči mám přilepené k oknu. Jakmile totiž opouštíme Alpy, vlétáváme do oblastí postižených povodněmi. Vidím plné přehrady s relativně čistou vodou, pod nimiž tečou řeky hnědé jak káva, rozlité rybníky i zaplavená pole. Postupně klesáme, přelétáváme vltavskou kaskádu. Uklidňuje nás jen vědomí, že to nejhorší je už za námi, že řeky pomalu klesají.
U Průhonic obracíme kurz na Ruzyň a mně se naskýtá úžasný pohled na Prahu z pro mě nezvyklého úhlu.

Obchodní zóna Průhonice/Čestlice. Nasazuje kurz RWY 30 LKPR.

61 průhon.JPG (87.39 KiB) Zobrazeno 5526 x

Sedět na druhé straně letadla, nejspíš vidím mé milované Modřany, ale ani takhle to není špatné. Vidím Jižní Město, Pankrác, Vltavu u Smíchovského nádraží, Nemocnici Motol i s budovanou budoucí konečnou stanicí metra A a pak dosednutí na RWY 30.

Jižní Město

62 jme.JPG (103.6 KiB) Zobrazeno 5526 x

Pankrácká pláň. V pozadí Nuselský most, možno je zde vidět i Žižkovský vysílač.

63 pan.JPG (126.23 KiB) Zobrazeno 5526 x

Vltava 2 dny po kulminaci. Vlevo Smíchovské nádraží

64 vltava.JPG (104.26 KiB) Zobrazeno 5526 x

Nemocnice Motol a nově budovaná stanice metra A. V pozadí hypermarket Kaufland na Vypichu a sídliště Petřiny.

65 motol.JPG (122.19 KiB) Zobrazeno 5526 x

Fanfáru u Wizzairu nemají, ale tentokrát by si jí zasloužili, přistáváme o celých patnáct minut dřív.

Tradiční záverečná "výstupová" fotka

67 výst.JPG (68.52 KiB) Zobrazeno 5526 x

Odházím domů šťastný a spokojený. Celý výlet mně stál asi 2000 korun, dostal jsem od něj ale mnohem víc, než jsem čekal.

Děkuji za pozornost.

[dider]

Hezky report! Chybi jen fotka te letusky

[Lkprak]

Hezky report! Chybi jen fotka te letusky

Taky mně to napadlo, že jsem jí mohl vyblejsknout. Třeba najdu odvahu jí o fotku poprosit, až s ní poletím příště

[barnes]

Parádní report, stejně jako Sicilský. Pro mne teď o to víc zajímavější, že pozítří je Milán mou další destinací. Takže díky a

[Lkprak]

Není zač a přeju šťastnou cestu

[procvi]

Moc pěkný počtení. Ještě se dá navštívit kousek od hradu Sforzesco originální malba na zdi Poslední večeře od Leonarda da Vinciho. To ví málo kdo, že se nachází přímo v Miláně

[Lkprak]

Moc pěkný počtení. Ještě se dá navštívit kousek od hradu Sforzesco originální malba na zdi Poslední večeře od Leonarda da Vinciho. To ví málo kdo, že se nachází přímo v Miláně

Děkuji V průvodci o té malbě byla zmínka, ale při plánování programu přímo v Miláně jsem na to nějak pozapomněl. Stane se.

[Airbus380]

Z Lkpraka nám roste další významný autor trip reportů! Paráda!

[Lkprak]

Z Lkpraka nám roste další významný autor trip reportů! Paráda!

Děkuju moc za kompliment, ale takhle to opravdu nevidím. Za to z Tebe už významný autor trip reportů už je. Viz.ten poslední (Ostrava slaví...), to byla paráda.