- a1.jpg (60.52 KiB) Zobrazeno 5920 x
Bylo nebylo, před dávnými a dávnými časy... Co byste dělali, kdybyste potřebovali zjistit, jaké teď letí nejbližší letadlo z Prahy do Asuncionu v Paraguayi? Vemte přitom prosím na chvíli v úvahu, že žijete v RETRO době a před sebou tedy nemáte počítač a pokud počítač máte, tak o internetu ještě nikdy nikdo neslyšel. A to přeci zdaleka nejsou tak dávné a dávné časy, jak by se mohlo zdát. Takže - jak byste to zjistili ještě před 15ti lety?
Pokud máte krátkou paměť, správný postup vám nyní názorně předvede herec Svatopluk Matyáš:
[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=1OUh1DagNZI[/youtube]
Jenom dodám, že ten pán, co vypadá jako Spok, není Spok, ale český herec Antonín Brtoun.
Ale zpět k věci: vypadá to všechno jednoduše – popadnout telefonní seznam, doslova a do písmene „vytočit“ číslo na analogovém telefonu s pulsní volbou a zavolat „na informace“. To je jasné.
V dnešním díle letenkového RETRA se ale budeme věnovat tomu, co se v takových a podobných případech dělo na druhé straně Svatoplukova drátu. A to si myslím, už kdekomu jasné nebude. Protože – jak jistě tušíte – ona ani ta „slečna z ajrolinek“, které se Svatopluk Matyáš dovolal, před sebou nemá počítač a jestli tedy něco neudělala, tak se rozhodně nemrkla na Skyscanner...
Odkud tedy brala informace o letech a cenách slečna na informacích?
V době, kdy se natáčel film Akce Bororo (1972), měla ona telefonistka na stole před sebou tak maximálně tužku a papír, prdlaz počítač. Můžeme ovšem připustit, že – řekněme o 10 let později – již měla k dispozici jednoúčelový terminál s monochromatickou obrazovkou a zabudovanou klávesnicí - velmi podobný tomuto:
- Text_terminal.jpg (20.42 KiB) Zobrazeno 5920 x
Přesně takové zařízení, v plné parádě, si zahrálo ještě ve filmu Kamarád do deště 2 po boku Andreje Hryce - a to se psal rok 1992:
[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=2uT-ZQmuf3w[/youtube]
Ovšem, co by udělala slečna, kdyby jí otázku po nejbližším letu do Asuncionu položil právě Andrej Hryc? Ne, ona by to nehledala v tom „počítači“. Ona by to tam totiž nenašla. V takovém terminálu jste mohli nalézt buďto informaci o letu ČSA z Frankfurtu NEBO informaci o letu PANAM z Caracasu do Asuncionu – ale nikoliv obojí zároveň. Takový uživatelský komfort je realitou až 21. století, nikoliv století dvacátého.
V době, kdy jediným zdrojem „systémových“ informací byla tištěná média – od klasických papírových jízdních řádů, přes telefonní seznamy až po matematické tabulky, bylo zdrojem informací v letecké dopravě periodikum s názvem ABC World Airways Guide, později přejměnovaný na Official Airline Guide – ve zkratce OAG. A právě aktuální výtisk OAG byl nezbytnou rekvizitou pro kanceláře telefonických informací a pro místa prodeje letenek vůbec – a to víceméně až do konce 90. let minulého století.
V dnešním díle letenkového RETRA si podrobněji představíme 748. vydání OAG, platné v říjnu 1996.
***
Tento výtisk jsem našel náhodou a nevím proč je to zrovna říjen 1996 – i když to asi tuším. V této době začalo OAG a vůbec spousta dalších podobných publikací vycházet a chodit poštou na novém, úspornějším médiu: CD-ROM. Máme tedy nyní příležitost seznámit se s jedním z vůbec posledních papírových mastodontů svého druhu.
Co to ale vůbec je to OAG ?
Obsah OAG se mírně liší podle jednotlivých mutací. Výtisk, který my uvidíme je v mutaci „trade edition“ pro Evropu a abych se přiznal, už si nepamatuju, co konkrétně to znamená. Nicméně bez ohledu na mutace – základním obsahem OAG byl a je vždy
neutrální systémový letový řád.
Takové letové řády v dnešní době obsahují a distribuují CRS – i když samozřejmě ve zcela jiném formátu a pojetí.
Neutrální zobrazení znamená, že uvedené letové řády nejsou řazeny podle jednotlivých aerolinek a že sestavení letového řádu ani žádnou z aerolinek nepreferuje. Letové řády jsou seřazeny podle letišť – abecedně a lety jsou pak řazeny podle odletových časů.
Systémový letový řád znamená, že papírovém OAG jsou zahrnuty letové řády téměř všech aerolinek z téměř všech letišť, včetně vybraných navazujících letů (opět bez preference letecké společnosti). Ani informace v dnešních globálních CRS není naprosto kompletní a stoprocentní, ale najdete tam téměř vše. Stejně tak v OAG se dala nalézt podobně drtivá většina všech existujících letů.
OAG umožňovalo okamžitě poskytnout základní a univerzální informaci o letech a cenách v globálním měřítku, a to zejména tazatelům mimo zemi prodeje. A to je informace, která se v předinternetové době prakticky jinak zjistit nedala – pokud nebereme v úvahu velmi drahý mezinárodní hovor.
Telefonistka z roku 1972 tedy po zalistování v OAG mohla Svatoplukovi zjistit, jaký je letový řád na dané trase (tedy v Praze zjistit, jak letí letadla na trase Praha – Dusseldorf – New York - Caracas – Asuncion), zjistit, že to operuje PANAM, popřípadě místní přelet nějaká lokální letecká společnost, a vyhledat (pak už v pražském telefonním seznamu) kontakt na prodejní kancelář PANAMu, kde si s Matyášem poradí a řeknou mu, jestli lze zakoupit celé směrování na jednu letenku PANAM. Jak banální.
„Trade edition“ ovšem kromě letových řádů ještě poskytuje i informace o cenách – opět aktuální zejména mimo zemi prodeje. Uvedeny jsou totiž vesměs ceny „publikované“, tedy určené zejména pro prodej ze zahraničí, nebo pro složitější směrování zahrnující více leteckých společností. A takové ceny jsou, resp. kdysi byly, samozřejmě vyšší. Je jasné, že pokud jsme v ČSSR, budeme ceny na let Praha – Piešťany zjišťovat přímo u ČSA. Tam také dostaneme nepublikovanou cenu. Ovšem pokud jsme v Kuvajtu a potřebujeme vědět co létá do Piešťan, plně nám postačí informace o publikované ceně, protože za právě za takovou cenu nám prodá letenku zástupce ČSA v Kuwait City.
Pokud se budete ptát (opět v Praze) na cenu letenky řekněme ve směrování Caracas – Káhira – Kuvajt – Londýn – Caracas – takovou cenu už v OAG nenajdeme. Cenu takové letenky je třeba manuálně spočítat (ano, s tužkou, s papírem, případně s tuzexovou kalkulačkou v ruce). To bude trvat jednomu agentovi asi půl dne, ale jde to, a ostatně jiný způsob v době předinternetové ani neexistoval. A ani vlastně moc nevadilo, že to půl dne trvá: taková letenka totiž měla cenu osobního auta.
Ke zjistění ceny k takovému směrování je třeba vypočítat několik po sobě následujících vzorců - a právě do těchto vzorců potřebujete i další čísla (o kterých jste pravděpodobně dodnes neslyšeli) a i tyto „neznámé“, které se do tarifně-kalkulačních vzorců dosazují, jsou přehledně, v tabulkách, v papírovém OAG uvedeny. Katalog systémových cen se jmenoval PAT a byl zvlášť, jeho vydavatelem byla sama IATA. Mám-li být úplně detailní, pro přesnou kalkulaci ceny složitějšího směrování, bychom kromě OAG a PAT potřebovali ještě tabulky MPM a EMA, které nejsou proměnlivé v čase (v zásadě obojí v jedné knize). Tomu se ale v dnešním dílu věnovat nebudem.
***
„Bible Svatá“ tedy vypadá takto:
- a7.jpg (48.64 KiB) Zobrazeno 5920 x
- a4.jpg (46.05 KiB) Zobrazeno 5920 x
celkem 2856 stran, z toho 2264 stran letových řádů
a najdete v něm následující:
1) Kódy letadel podle typů
2) Typy letadel podle kódů
3) Obecná informace o limitech pro přepravovaná zavazadla odbavená i příruční
4) Dvoupísmené ISO kódy správních oblastí (týká se Argentiny, Austrálie, Brazílie, Kanady a USA)
5) Mapa časových pásem
6) Tabulka časových posunů pro jednotlivé země včetně období letního a zimního času (DST)
7) Státní svátky v jednotlivých zemích
8- Přehled členských aerolinií sdružení IATA (podle typu členství)
9) Fakturační adresy leteckých společností
10) Seznam leteckých společností podle tříčíselného Airway Bill Prefixu (064 u ČSA)
11) Seznam leteckých společností podle dvoupísmenného IATA kódu (OK u ČSA)
12) Přehled codesharových letů s uvedením operujícího dopravce
13) Seznam měst/letišť světa s pravidelným provozem podle třípísmenného IATA kódu (PRG)
14) Přehled měst a letišť se vzdálenými letištními terminály (New York, Paříž..)
15) Tabulka MCT podle letišť – Minimum connecting times pro přestup
16) Seznam a směrování „přímých letů“ - tedy letů s mezipřistáním:o)
17) Seating mapy pro některé letecké společnosti (placená reklama)
18) Celosvětový neutrální systémový letový řád (2264 stran)
19) Reklamy leteckých společností
20) Telefonní čísla mezinárodních autopůjčoven podle zemí
21) Měnová tabulka – kódy, IATA a bankovní kurzy, pravidla pro zaokrouhlování
22) Taxy a letištní poplatky vybírané při nákupu letenky
23) Odletové poplatky vybírané v místní měně na letišti
Pro potřeby tarifních kalkulací:
24) Tabulka TPM – Ticketed point mileages. Vzdálenosti mezi letišti v mílích.
25) Tabulka Excess mileage – pro výpočet procentního příplatku k publikovaným tarifům podle směrování
26) Tabulka platností – k rychlému zjištění data platnosti letových kupónů podle data odletu
27) Ceník letenek (vesměs publikované tarify)
28) Mapa rozdělení světa do IATA oblastí (Tariff Conference Areas)
29) Tarifní poznámky pro zvýhodněné tarify (Excursion, BudgetBuy, PEX, APEX apod.)
***
Už při rychlém prolistování (asi dvě hodiny) jsem sezdal, že tento ani ne tak strašně starý výtisk obsahuje spoustu pěkných retrodetailů. Například zde najdeme „slavnou“ linku Air Koryo ze Sofie do Pyongyangu:
http://4.bp.blogspot.com/-gpBaM_2D-6g/T ... es+108.jpg
Ale teď vážně. Vezmeme to chronologicky podle očíslovaného obsahu, který jsem sepsal výše a mrkneme alespoň na jednu stránku od každého, i s obrázky:
i těch 2586 stran by se nakonec vešlo.
