El Hierro (VDE, GCHI)
El Hierro je nejmenší z hlavních Kanárských ostrovů, má na délku i šířku asi 20 kilometrů a žije na něm deset tisíc obyvatel. Na místní letiště létá jen společnost Binter Canarias - má denně dva až čtyři lety na Tenerife Norte a jeden na Gran Canarias. Loni letiště odbavilo 138 tisíc cestujících.
V malém terminálu se odráželo naše letadlo, kterým jsme přiletěli,
a na druhé straně dráhy pak mají v kopci letištní věž.
Ostrov je opět hornatý a letiště je rovněž u moře na kraji ostrova, a tak je na něj zase hezky vidět.
El Hierro není zatím příliš turistické, a tak je tam klid.
Překvapilo mě, jaká je tam hezká příroda, vysoké srázy,
krásné procházky kouzelnými lesy,
i sopečná krajina. Zatímco na ostrově La Palma byla poslední sopečná erupce přímo na Kanárských ostrovech v roce 1971, tak těsně v blízkosti ostrova El Hierro byla vulkanická aktivita, i když jen podmořská, zaregistrována ještě víc nedávno, v letech 2011 - 12.
Na ostrově mě zaujaly i žluté a oranžové (asi) vlčí máky
a taky jeden zvědavec zvědavý.
Po cestě zpátky jsem si vyfotil ještě jednou letiště, dráha na El Hierru má 1 250 metrů,
a pak i terminál, který se mi na rozdíl od La Palmy líbil.
Je malinký, ale je v něm vše důležité - třeba pět odbavovacích přepážek, čekárna, dětský koutek, bar s výhledem na plochu i bezpečnostní kontrola a dvě brány.
Binter má volný výběr sedadel na palubě (dokonce let byl tak málo obsazený, že běžné příruční kufry šly nahoru na palubu), a tak jsme si zase sedli tak, abychom měli další vyhlídkový let. Tentokrát byly výhledy snad ještě lepší, letěli jsme těsně kolem severozápadních pobřeží La Gomery a Tenerife, přeletěli letiště Tenerife Norte a nad hlavním městem Santa Cruz de Tenerife jsme udělali otočku a od východu přistáli.
O ostrově Tenerife se nějak zvlášť zmiňovat nebudu, ale už jsem tu asi několikrát psal, že je to místo, kam se moc rád vracím. Bylo tam krásně zeleno, skoro jak na Havaji
(tady pohled směrem k TFN a samozřejmě Teide),
a zeleno bylo i dost vysoko.
Poslední den jsme hned po snídani jeli rychle hodit sestru přes celý ostrov kolem jednoho letiště na to druhé, protože mezinárodní lety létají hlavně z toho jižního.
Tenerife Sur (TFS, GCTS)
Jižní tenerifské letiště, pojmenované po královně Sofii, která jej otevírala, je to s větším provozem na ostrově - loni odbavilo přes devět milionů cestujících a bylo tak na sedmé příčce mezi španělskými letišti; druhé letiště na Tenerife - TFN - je na čtrnáctém místě a má zhruba dvaapůlkrát méně odbavených pasažérů.
O nutnosti postavit další letiště na Tenerife se začalo hovořit koncem šedesátých let minulého století, protože stávající letiště (dnešní TFN) nevyhovovalo kvůli častým nepříznivým meteorologickým podmínkám, leží totiž v nadmořské výšce 633 metrů. A tak se postavilo letiště nové, u moře. V roce 1977, kdy se stala na Tenerife letecká kastastrofa s největším počtem obětí v historii, bylo ale téměř už hotové, bylo otevřeno následující rok.
Zvenku mi zase letiště, podobně jak na Fuerteventuře, připadalo trochu jako bouda na přilétající turisty, protože kolem něho všechno kvete a zelená se, zatímco jih ostrova je dost suchý.
Vevnitř mi připadalo celkem příjemné, ten shon jsem tam vůbec nepociťoval.
Jen tam (aspoň pro pouhé návštěvníky) neměli kavárnu či bar s výhledem na plochu. A tak jsem si terminál oběhl, zjistil jsem, že mají ještě jeden menší, s číslem 2, ale ten byl zavřený,
a na druhé straně jsem prošel kolem věže
až k parkovišti taxíků, odkud bylo už něco málo na ploše vidět.
Vzpomínám si, že při jedné z mých minulých návštěv Tenerife jsem se koupal na pláži u té skály, poslouchal komunikaci věže s letadly a sledoval provoz. Tentokrát jsme tam, stejně jako při našem odletu z Palmy, zastihli Boeing 737-800 se
scimitar winglets.
Pak už jsme se o něco klidněji vydali z jihu na sever, přesněji z Jihu na Sever, na náš odpolední vnitrostátní let.
Od posledně trošku letiště TFN přeorganizovali, dříve byla kontrola v prvním patře, tentokrát už v přízemí, a za ní u schodiště k odletům v prvním patře měli výstavku kanárští spotteři.
Za oknem nám počasí při příletu našeho letadla společnosti Air Europa ukázalo, proč si na ostrově raději postavili ještě jedno letiště.
A pak už jsme se vydali zpět všedním dnům na Mallorce.
Dostupné a už celkem exotické Kanárské ostrovy můžu tedy jedině doporučit, obzvláště ty, které jsem navštívil tentokrát - La Palma je nádherná, El Hierro vlastně taky, moc příjemně mě překvapilo, navíc je tam úplný klid, a Tenerife (zejména sever) je mojí srdeční záležitostí.
Zdravím na fórum airways.cz!
P.S. Letadlem na La Gomeru mám pořád v plánu.
