Když jsem na podzim minulého roku narazil tady na fóru na informace, že Volotea prodává na své tehdy nově oznámené lince z Benátek do Prahy letenky za 9€, neváhal jsem ani vteřinu. Na 717 jsem si brousil zuby od té doby, co tento španělský low-cost přišel do Prahy, zatím se mi ale úspěšně vyhýbala, rozhodl jsem to tedy napravit. Jak už to tak u mě bývá, zařekl jsem se, že to pojmu čistě jako let s novým typem a aerolinkou a nebudu vymýšlet složité routingy, do TSF vezmu Wizze a ještě ten den poletím zpět, v Benátkách už jsem byl. Jenže zatím nikdy se mi nepovedlo podobný plán 100% dodržet, ani tentokrát se výjimka nestala.
Počal jsem tedy prohledávat okolní letiště, dlouho se mi nedařilo najít nic zajímavého. Až mi to docvaklo. Vždyť na Elbu přece lítá naše kunovická krasavice a jedno z mých nejoblíbenějších letadel, L-410! Rychlý scan možností nastínil jako nejlepší variantu využít let z Pisy. Tam se mi z PRG žádnou zajímavou cestu už najít nepodařilo, ale co už. Dva highlighty během výletu budou stačit.
PRG-PSA
Alitalia, AZ 533
Airbus A320, EI-DSZ (Air One livery)
LF cca 60%
Alitalia na letech z Prahy neumožňuje online check-in, byl jsem tak nucen po dlouhých letech na PRG vystát klasickou frontu na odbavení. Bohužel část kapacity letu měla vyblokovaná nějaká česká cestovka a bohužel jsem onu skupinu nestihnul předběhnout, tedy jsem byl nucen zhruba půl hodiny poslouchat klasické koupácké řeči. Zrovna v okolí mého doslechu byli téměř výhradně samí prvoletci, takže jsem nakonec zase tolik netrpěl. Je sice někdy náročné se nerozesmát při jejich dotazech, ale každý nějak začínal, snažil jsem se tak spíš pomoct a některé i uklidnit. A rozhodně lepší prvoletec, než koupák, který lítá jednou za rok a na všechny strany dává najevo, že on se v tom přece vyzná a tudíž ví, že ten „Airbus A737 zvaný Jumbo Jet nás přece všechny do toho Burgasu nemůže odvézt, tam se prostě nevejdeme“.
Měl jsem docela radost, že ten den letěla 320 ještě v barvách Air One, každá zvláštnost je plus. Let byl i navzdory cestovce a počínající hlavní sezoně poloplný, což mě docela překvapilo, když vezmu v úvahu, že do Toskánska z Prahy nic jiného nelítá. Měl jsem místo až v předposlední řadě, přičemž v posledních čtyřech řadách jsem seděl jen já, užil jsem si tak pěkný let v klidu a bez vyrušování, čemuž přispěla i absence jakýchkoliv turbulencí.
- AZ 533
- Krátce po startu z dráhy 12
- Praha
- Občerstvení PRG-PSA
- Plné pláže u Pisy
Hned po příletu a vystoupení z busu u terminálu, nás všechny prakticky jednoho po druhém začal očichávat jeden z italských celníků, tedy pes. Mně naštěstí gestem pokynul, že mohu jít dál (ani ke mně nečichl), ale tři nebohé české mladíky štěkotem označil. Byli odvedeni kamsi do útrob letiště a o jejich dalším osudu můžu jen spekulovat.
V Pise jsem měl 3,5 hodiny na přestup, což vzhledem k velikosti města a k umístění letiště co by kamenem dohodil do centra, indikovalo, že se akorát tak stihnu zajet podívat na Torre pendente, nebo-li šikmou věž.
Tak jsem taky učinil:
- Torre pendente
A po krátké prohlídce okolí se vydal na jinou obhlídku, a sice letiště. To jsem ale ani dělat nemusel. Letiště je poměrně malé a ve špičkách moc nestíhá, přesněji řečeno vůbec nestíhá. Rozhodně by mu slušel a hlavně prospěl nový terminál. Celkově na mě letiště kromě pěkné zelené fasády neudělalo ale vůbec žádný pozitivní dojem.
- PSA
PSA-EBA
Silver Air Italia, SL 204
Let L-410, OK-SLD
LF cca 26% (5 pax)
- Poněkud fádní palubka
Ale to už jsem pomalu začal vyhlížet boarding time a moje spolucestující, byl jsem zvědav, kolik nás bude. Nakonec nás bylo pět. Já, německý důchodcovský pár a dvě Ukrajinky ve středních letech. Těšil jsem se na českou posádku, dle slov letušky ale ten den zrovna letěla italská, škoda.
Charakteristický tvar L-410 mě už z dálky nenechával klidným, stejně tak jako česká registračka OK-SLD. V tom jsem trošku patriot. Chvíli jsme ještě ze zavřeného autobusu sledovali na poměry komerční letecké dopravy poněkud netradiční plnění:
- OK-SLD
A pak už byl zahájen nástup. Hned při prvním vstupu dovnitř mě popadl extatický pocit, kabina byla totiž úplně nasáklá opojnou vůní kerosinu, podobně jako před rokem v An-24 Pskovavie. Z pohledu normálního cesťáka se ale asi o moc pohodlné letadlo a příjemný let nejednalo. Větrání totiž šlo pouze za letu, což v podmínkách 30 stupňového horka a půldenního stání na ploše v Pise rozhodně neudělalo příjemné chvilky při čekání na pojíždění a start. I kabina působila trošku omšelým dojmem a subjektivně mám pocit, že Van Air Europe, který létá L-410 pro Citywing na ostrově Man, se o svá letadla stará o trošičku lépe. Mně to ale bylo jedno, protože jsem až fanatickým obdivovatelem téhle na Slovácku narozené krásky, a to za každých okolností. Naopak, čím víc obouchaná je, tím víc mě přitahuje, je aspoň vidět, co všechno to letadlo vydrží. Škoda, že se nedokáže víc ve světě prosadit.
- Terminál a apron PSA krátce po startu
- Zatáčka ihned po startu poskytla krásný výhled na město
- RWY letiště PSA
- Kabina za letu
Let z Pisy na Elbu je velmi krátký, trvá zhruba půlhodinku, a tak ani moc nebylo na co koukat a už jsme začali zahajovat přiblížení. Čekal jsem, že přistání proběhne od jihu na dráhu 34, zcela logicky, protože od severu na 16 to nejde kvůli docela vysokým kopcům nedaleko prahu dráhy.
- Elba
Jenže chyba lávky. Piloti si to k letišti šinuli jakoby se nechumelilo právě od severu a vůbec se nezdálo, že by plánovali ostrov pěkně slušně obletět a přistát jemně právě na dráhu 16 od jihu. Motory L-410 zvesela bublaly, oba piloti se standardně chystali na přistání, letuška si četla, kopec se přibližoval a mě začalo docházet, že přistání proběhne dost punkově od severu na třicet-čtyřku. Ani jsem se nestihl začít těšit, hop přes hranu kopce, čumák prudce dolů - ty bezpečnostní pásy jsou fajn věc, jinak bych se rozplácl o sedačku před sebou - a za pár desítek sekund už jsme se otáčeli na konci rwy a chystali se na backtrak k terminálu.
- Blížící se kopec!
- Skok přes hranu
- Prudké klesání
- Přímo přes ten kopec jsme přistávali
Bylo to opravdu parádní překvapení a přistání, trochu mi to připomnělo St. Barth ve větším. Jinak občerstvení sestávalo z kelímku vody před odletem.
Terminál letiště Marina di Campo je opravdu minimalistický, pravděpodobně zatím nejmenší, jaký jsem měl tu čest navštívit. Panovala na něm ospalá atmosféra klubového letiště, snad jen velmi jednoduše řešený prostor baggage claimu připomínal, že jsem přiletěl normální linkou.
- Terminál letiště
- Fešanda po denní šichtě
- Elba je u Švýcarů hodně oblíbená
- Baggage claim
- TWR letiště EBA
Silver Air Italia zajišťuje spojení Elby s Pisou (3x týdně), Milánem Linate (2x týdně), Florencií (1x týdně) a švýcarským Luganem (3x týdně). Hlavně linka Elba - Lugano musí být spottersky velice atraktivní, bohužel o/w letenka začíná na 240€. Zde kancelář Silver Airu na letišti
:
