Začalo to asi takhle: sedím takhle večer u pc a v prohlížeči mám otevřenou stránku CL s akcí VOE do Marseille, zpět z Toulouse, one way one euro. Do pokoje přijde máma, kouká na to a říká: "to chci", má to ale háček mami, musíš mít členství za 50 eur. "To nevadí, ve 4 je to stejně dobrá cena" a asi takhle jsem přišel k členství supervolotea, čehož jsem následně využil, když se řešilo, co tchýni k narozeninám. Aby ten název dával smysl, z prvního výletu nám táta nakonec vypadl, takže s přítelkyní bereme pokaždé jednu mámu.
29.8.2016
Na letiště vyrážíme autem, náš let V7 2537 odlétá v 9:05 a už dopředu nám bylo oznámeno, že let bude operován B737-500 maltské společnosti Air X.
V7 2537
PRG-MRS
9H-OME B735
4A
LF: 70%
Změnu typu beru pozitivně, zaprvé s B717 VOE se ještě proletím, zatímco s Air X o tom trochou pochybuju, zadruhé je to vlastně i pohodlnější, protože B735 je rychlejší a nástup a výstup je mostem. Posádku Air X doplňuje jedna letuška VOE. Před odletem tradičně návštěva kokpitu, kde na mě čekala otrávená posádka stěžující si na platy, málo volného času a všeho kolem létaní.
- flightdeck
Pro členy supervolotea systém automaticky vybral sedačky v přední části letadla, kde mají sedačky větší roztoč a musím říct, že to bylo opravdu znát. Interiér 25-ti letého 9H-OME je moc pěkný. Během vytlačení se nám pokazilo APU a nebylo možné nahodit motory, takže zpět na stojánku, připojit externí zdroj, počkat na slot, nahodit "jedničku" a vytlačení. Během čekání na slot posádka nabídla každému asi tak decu vody. Celé tohle nakonec způsobilo asi hodinové zpoždění. Jinak let probíhal standardně, občerstvení pouze placené.
- kde to je?
V Marseille výstup mostem, parkujeme vedle 3 letadel Air Alergie.
- náš bulíček
- Air Algerie
I přesto že Francie je v EU, probíhá po příletu kontrola dokladů na které byla asi 5 minutová fronta. Cestu do Marseille řeší freeshuttle bus na přilehlou zastávku + vlak.
Z hlavního nádraží vyrážíme pěšky do přístavu, poté autobusem k Notre Dáme de la Garde. Ze všech měst se nám Marseille líbila nejméně, je taková špinavá a divoká.
Odtud sejdeme dolů k metru a přejíždíme na druhou stranu Marseille, odkud odjíždí náš Flixbus do Nîmes.
- metro na kolech, to jsem ještě neviděl...
Večer ještě procházíme rozkopanou část Nîmes a dáváme si typické francouzské jídlo, pizzu.
- navečer v Nimes
30.8.2016
Druhý den máme celé dopoledne na projití Nîmes, což se ukázalo naprosto v pohodě. Město je moc pěkné, čisté, upravené.
- zříceni nad městem
- koloseum
Po obědě se přesouváme vlakem za euro do Avignonu, který si také ještě úplně v pohodě stíháme projít, město se nám také moc líbilo.
- Avignon
31.8.2016
Brzy ráno vyrážíme opět vlakem za euro do Montpellier, kde si rychle hodíme bágly na hotel a míříme tramvají k moři, konkrétně do Carnonu. Moc jsme nevěděli, co od téhle koupačky čekat, ale byli jsme příjemně překvapeni, moře a pláže byla úplně v pohodě, dokonce bylo i dost teplo.
Na večer se opět tramvají přesouváme do Montpellier. Při vycházce zjišťujeme že tohle město večer úplně neskutečně žije, všude je plno studentů, barů, restaurací, byl to super zážitek.
1.9.2016
Ráno se opět tramvají přesouváme kamsi na kraj Montpellier kde nastupujeme na Flixbus do Toulouse. Před odletem jsme měli ještě relativně dost času na prohlídku Toulouse, trochu nás ale uzemnilo neskutečné vedro.
- v Toulouse
Na letiště se přesunujeme kombinací metro + tramvaj.
V7 2094
TLS - PRG
EI-EXI B712
14A
LF: 80%
Po projití kontroly je vidět na druhou stranu letiště, fabriku Airbusu, takže je jasné, kam se upíra moje pozornost.
Viděl jsem nějaké A380,350 a 330, kvalita fotek bohužel odpovídá tomu jak to bylo daleko.
- A350s
- i Beluga se ukázala
Náš odlet v 16:20 byl opět o hodinu zpožděn, opět se kontrolují doklady a opět probíhá nástup mostem, ze kterého ale následně scházíme a nastupujeme přes plochu.
- Calypso před odletem do Prahy
- Brussels Airlines A319
Poprvé letím B717, poprvé dopravákem který nemá motory pod křídlem, a z toho zvuku motorů jsem naprosto nadšený, je to takové jiné než doposud, jiný zvuk, zní to taky dost podobně jak v simulátorech.
- cargo stand
Během letu jsem si ale vyzkoušel jaké by to bylo sedět v posledních řadách a to už žádný příjemný zvouček nebyl, to bylo pěkně nepříjemné.
- approaching Prague
V Praze přiblížení na dráhu 24 nad městem, takže máme krásný výhled na Prahu, po přistání nahlížím do kokpitu, ale fotit mi bohužel není dovoleno.
Tímto ukončuju první část reportu a budu pokračovat níže.
Na tom našem nástupišti totiž byla cedule, že to ještě 100m ( nevím kolik přesně, nepamatuju se), a celé to vypadalo, jakože ta zastávka už je tam a ne že máme ještě někam chodit, prostě když něco hledáte a najednou vidíte logo té vaší společnosti, číslo vašeho nástupiště a víte že tady by to cca mohlo být tak si myslíte, že je to ono. Také jsme nebyli sami, stálo tam s námi tak 15-20 lidí, kterým autobus také ujel.
jenom doplním že ty vlaky za euro se kupují zde: 