BA hattrick

RadimS
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 13
Registrován: 14. 12. 2011, 20:56
Pohlaví: muž
Bydliště: Brno
Status: Offline

BA hattrick

Příspěvekod RadimS » 15. 12. 2017, 23:55

Mezi únorem 2015 a březnem 2016 jsem uskutečnil tři cesty ze tří výchozích destinací, ve třech různých ročních obdobích na tři různé kontinenty. Tyto tři cesty spojoval pouze dopravce a bod, ve kterém začínaly a končily long-haul segmenty.

Kapitola I – předehra

První cesta vedla do Montrealu. Nápad jet tam v zimě přišel někdy na podzim a v podstatě jsem jen čekal na příznivou cenu letenky. Čekání se vyplatilo a někdy v polovině listopadu jsem pořídil letenku na začátek února s tímto trasováním BUD – LHR – YUL. Letenky mi sice prodal Finnair, ale dopravce byly BA přes Londýn. Docela jsem se těšil, protože v Budapešti jsem na letišti ještě nebyl. Zbývalo jen vyřešit cestu do/z Budapešti a nějakým způsobem vyřešit zimní obuv, protože zimy v Kanadě mohou být kruté. Cestu tam jsem vyřešil ranním, i když v únoru asi ještě nočním, rychlíkem z Berlína, který z Brna odjížděl lehce po 4:00 ráno. Když se mi nakonec povedlo sehnat i pořádné zimní boty, mohl jsem v tu nekřesťanskou hodinu nastoupit do vlaku a pokusit se dospat, co se dá. Cesta ubíhala rychle a než jsem stačil dospat noc, už jsem vystupoval na nádraží Keleti. Co nejrychlejším způsobem jsem se přesunul na letiště.
Obrázek
Budapest – Keleti

Obrázek
BUD

Obrázek
odlet z BUD

Jelikož byl pátek lehce po poledni, tak letadlo do Londýna bylo plně obsazeno. Servis na palubě – tradiční mini sendvič, sladký koláček a k tomu něco k pití. Cesta bez problémů, přestup na Heathrow z T3 na T5 rovněž a segment LHR – YUL také. V Montrealu jsem si vytvořil osobní rekord na trase výstup z letadla – imigrační – karusel – celníci – východ z letiště, kdy to celé trvalo slabých 30 minut. Venku mne přivítala pravá kanadská zima. Pobyt na místě trval 5 dní a zpestřil jsem si ho návštěvou dvou domácích utkání Montreal Canadiens. V prvním případě hráli s New Jersey Devils, tehdy ještě s číslem 68 v sestavě, a ve druhém hostili Philadelphia Flyers. Obě utkání skočila vítězstvím domácího týmu, takže v tomto ohledu panovala plná spokojenost.

Obrázek
mini snack během letu na LHR

Obrázek
B777 do YUL

Obrázek
něco k snědku během letu

Obrázek
počasí v Montrealu 1

Obrázek
počasí v Montrealu 2

Obrázek
JJ68

Kolem oběda v den odletu mě napadlo zkontrolovat e-mail. Vteřinu poté, co jsem se přihlásil, mně ztuhnul úsměv na rtech. V došlé poště byl e-mail od British airways, že letadlo dnes večer neodletí a že mám telefonicky kontaktovat dopravce. Nikdy předtím jsem v takové situaci nebyl, tak jsem chvilku zvažoval všechny dopady (zpáteční cesta byla v Budapešti prodloužena přes noc – to teď všechno padlo). Našel jsem číslo na BA helpline a vytočil ho, abych, po cca 3 hodinách neustálého přeskakování mezi British airways a Finnair, byl maximálně vytočený já sám a v šoku, že člověk nic nevyřídí a poznáním skutečnosti, že tím telefonováním jenom ztrácím drahocenný čas a peníze. Vždy to vypadalo nadějně až do chvíle, než operátor BA zjistil, že mi letenky prodal Finnair a naopak operátor Finnair zjistil, že letím s BA. V tu chvíli jsem vždy slyšel: promiňte, ale nemůžeme pro Vás nic udělat, je to záležitost BA (Finnair), podle toho s kým jsem zrovna byl v kontaktu. Získal jsem z toho pocit, že samotní operátoři ani nemohou člověku pomoci, protože sedí v callcentru, pravděpodobně někde na indickém subkontinentu, v úplně jiném časovém pásmu a zcela ztraceni a zmateni v časových pásmech pletou časy odletu a příletu.

No tak jsem se rozhodl jet na letiště zjistit co se vůbec děje a jak to vypadá. Na letišti jsem zjistil, že odlet letadla byl odložen na další den ráno. Na přepážce mi agent sdělil, že můžu za cca 80 minut odletět večerním spojem Air Canada do Londýna. To jsem s díky odmítl (neměl jsem s sebou sbalené zavazadlo). Domluvil jsem se tedy, že poletím ráno a dostal jsem nové letenky na oba segmenty. To, že jsem večer s sebou neměl sbalené zavazadlo, se ukázalo být výhodou. Ráno se nás na check-in sešlo cca 60 pasažérů, což při kapacitě B777 zaručovalo velmi pohodový let. Kvůli nepřestávajícímu sněžení se odlet odkládal, ale nakonec se počasí umoudřilo a my se vydali na de-icing. Rovněž velmi zajímavý zážitek. Poté už jenom start, rychlé stoupání nad oblačnost a slunečný let až do Londýna kam jsme dorazili kolem 21. hodiny.
Obrázek
B777 se chystá na let do LHR

Obrázek
de-icing 1

Obrázek
de-icing 2

Obrázek
de-icing 3

Obrázek
„First class“ v economy class 8)

Obrázek
obsazenost během letu

Občerstvení v letadle bylo tak trochu „schýza“, protože jsme jako první dostali večeři, ačkoli bylo dopoledne a před přistáním na LHR nám roznesli snídani, přestože už byl večer. Žádná tragédie, dalo se to přežít :D.

Na LHR jsem na Customer relations vyřídil nocleh, protože letadlo do BUD odlétalo až následující den ráno. Ranní let do BUD proběhl naprosto hladce a já tak mohl vystoupit ve své zimní bundě a „super“ zimních botách v jarní Budapešti, kde bylo slunečno a 13°C. Při přestupu z autobusu na metro jsem si odskočil do Tesca nakoupit pár csípos klobásek a rychle spěchal na Keleti koupit jízdenku do Brna, kam jsem nakonec dorazil jen o 4 hodiny později než podle původního plánu.

Závěr
Tento výlet mi dal lekci v tom, že ať se děje, co se děje, nejlepší způsob jak tuto situaci vyřešit je ignorovat všechny e-maily od aerolinky a jet co nejdříve na letiště, kde člověk na přepážce vyřídí vše co potřebuje. Plus vidím v tom, že místo jedné noci v letadle, jsem strávil dvě noci v normální posteli a hlavně to více než poloprázdné letadlo, to byl zážitek.


Kapitola II – hlavní dějství

Někdy v polovině července 2015 jsem si řekl, že bych si mohl dát dárek k narozeninám a koupit si letenku někam daleko a na nějaký typ letadla, kterým jsem ještě neletěl. Přemýšlel jsem nad tím, jak asi zvládnu v letadle více než 7 hodin, což byl doposud můj rekord na TATL letech na východní pobřeží Severní Ameriky. V hledáčku jsem měl už nějakou dobu A380, cílová destinace mi byla jedno, takže v momentě kdy jsem narazil na nabídku British Airways do Johannesburghu se zpáteční cestou na palubě A388, nebylo co řešit. Chvíli jsem řešil délku pobytu na místě, ale město jako takové mne vůbec nelákalo tak jsem to vzal téměř na otočku s jednou nocí na místě a zvýšil svůj dluh na kreditní kartě za routing PRG – LHR – JNB – LHR – PRG.

Letenku jsem koupil v červenci, a protože nejsem pověrčivý tak rovnou s odletem na pátek 13.11. Ty tři měsíce uběhly celkem rychle a já už najednou seděl v autobuse do Prahy. Přískok do Londýna na palubě A320 nijak neoslnil, ale BA splnily svou povinnost a ve vymezeném čase jsme přistáli na T3 letiště Heathrow.
Obrázek
vyhlídkový let nad centrem během klesání na LHR

Obrázek
královna nebes na stojánce

Obrázek

V poklidném tempu jsem se přesunul na T5 odkud BA vypravují své dálkové lety do celého světa. U příslušné brány T5c už stála zaparkována královna nebes B747-400, kterou čekal téměř 11 hodinový let směrem na jih do JNB. V době našeho odletu bylo v Evropě již dávnou po západu slunce, po celém kontinentu se dohrávala kvalifikační utkání na nadcházející evropský šampionát ve fotbale a v Paříži tou dobou umírali desítky lidí při řádění islámských teroristů. Tak nějak v tu dobu jsme po přeletu Francie nabrali kurz 180° a zamířili noční oblohou vstříc jižnímu kříži. Cesta proběhla klidně a v pohodě. Servis BA nepřekvapil, ale ani neurazil. O proběhlém pařížském masakru se člověk dozvěděl až po přistání v JNB.

Pasová kontrola proběhla rychle a po obdržení vstupního razítka do pasu jsem vstoupil na území Jihoafrické republiky. Plán byl celkem jednoduchý a to najít automat, pořídit a nabít kredit na kartu na GAUTRAIN a odjet směr Jo´burg do hotelu, který se naházel přímo naproti stanici Sandton. Jelikož jsem na místo dorazil v celku brzy, rozhodl jsem se navštívit blízký nákupní komplex a dát si v něm něco na jídlo. Nákupní centrum bylo se svými několika patry, různými spojovacími uličkami a mnoha východy pěkné bludiště a měl jsem co dělat, abych stíhal sledovat cestu a dostal se ven na stejném místě, kde jsem do toho bludiště vkročil. Po nějaké době mě to už přestalo uvnitř bavit, tak jsem přišel do hotelu. Při check-in jsem zjistil, že jsem byl upgradován do byznys pokoje, takže jsem kromě nedělních novin získal rovněž zdarma i snídani, které v původním pokoji nebyla v ceně. Jaký byl kvalitativní rozdíl mezi pokoji, to bohužel nevím, ale zcela určitě existuje rozdíl mezi africkým a evropským označováním hotelů zavedenými měřítky. No ale co, postel a sprcha tam byla, tak o nic nešlo.
Obrázek
Gautrain do Jo´burgu

Obrázek
hotel

Obrázek
opravdu velký Nelson

Program na místě byl ještě jednodušší, než ten dopolední na letišti a to neopustit pokoj až do check-out další den dopoledne. Večeři jsem vyřešil objednávkou s donáškou na pokoj. Jelikož nejmenší bankovka, kterou jsem měl, byla v hodnotě 5 USD, tak ji poslíček dostal. Bylo to víc, než jsem měl v plánu mu dát, ale ne zase o tolik moc, abych z toho nemohl spát. Po jídle jsem zkontroloval zpáteční let a po zjištění, že odletěl včas, jsem spal až do rána. Ráno po snídani jsem si zbylý čas v hotelu krátil čtením denního tisku. Plán po opuštění hotelu byl následující: jelikož do odletu letadla zbývalo cca 9 hodin, tak jsem nasedl na Gautrain a odjel jsem do Pretorie. Tam jsem chtěl navštívit přírodovědné muzeum, ale jelikož jsem nedisponoval domácí měnou a vstupenka nešla zaplatit kartou, tak jsem si prošel okolí, a vydal se zpět na stanici vlaku s tím, že ty 2 hodiny, které jsem měl vyhrazené na muzeum, strávím prohlídkou letiště.
Obrázek
momentka z vlaku

Obrázek
vánoce v létě

Vymezenou dobu jsem strávil nákupem různých suvenýrů a pomalým tempem jsem se přesouval k odletové bráně, kde už na ploše stálo to, kvůli čemu jsem to celé absolvoval, a sice velryba v barvách British Airways. Abych si pojistil maximální pohodlí v ekonomické třídě, zaplatil jsem si dopředu sedlo v exitové řadě na dolní palubě. Venku se stmívalo a pomalu započal boarding. Pohodlně usazen na své sedačce jsem si prohlížel interiér letadla a byl pln očekávání budoucích okamžiků, boarding letadla skončil a po chvíli jsme začali popojíždět po ploše k odletu. Letadlo se vzneslo a kapitán nabral kurz Evropa. Po chvilce započal palubní servis, Nejdříve malý snack s pitím a poté v rychlém sledu večeře.

Asi po hodině letu jsem si na flight show všimnul, že se otáčíme zpátky na jih a po chvilce nabíráme opět kurz Evropa. Říkal jsem si co se děje, ale myslel jsem si, že kapitán hledá nějakou jinou trasu, protože byl markantní rozdíl v rychlosti letu na sever a na jih. Nicméně při třetím kolečku už kapitán ohlásil, že se před námi nad centrální Afrikou vyskytuje bouřkové pásmo, k tomu se přidala porucha meteoradaru a že to je ten důvod, proč se vracíme zpět na výchozí letiště. Nějakou dobu jsme ještě kroužili ve vzduchu, aby mohl palubní personál sklidit po večeři a cca dvě a půl hodiny poté co jsme z něj odletěli jsme znova přistáli na Q.R.Tambo International Airport.
Obrázek
A388 nachystán na svůj let do LHR

Obrázek
„bloudění“ nad Botswanou a JAR

Bylo kolem půlnoci, vlna všech večerních odletů už byla dávno ve vzduchu a najednou tam dosedne největší dopravní letadlo světa plné lidí, kteří by v tu chvíli byli nejraději úplně někde jinde, než tam, kde se v tu chvíli ocitli. Během popojíždění po ploše se ozvalo hlášení, že všichni cestující vystoupí z letadla, projdou opět imigrační kontrolou a vyzvednou si svá zavazadla. Místní mají pokračovat domů a „přespolní“ si mají u přepážky BA zajistit ubytování. Absence odbaveného zavazadla mi umožňovala pohybovat se v čele davu, který si to razil k přepážce BA. Problém byl v tom, že v tak pozdní hodinu už na letišti téměř nikdo nebyl a organizace několikasethlavého davu se změnila v chaos. Na místě vznikalo několik seznamů cestujících, na jeden z nich jsem zapsal své kontaktní údaje a rychle jsem odkráčel ven čekat na odvoz. Velmi brzy se mi podařilo dostat do jednoho z busů, které začaly rozvážet cestující po hotelech. Odněkud z davu jsem vyposlechl informaci o tom, že by letadlo mělo odletět druhý den v 11:00 hod. Celý „šťastný“ z toho, že jsem opět v JAR, jsem dosedl do křesla v pokoji náhradního ubytování a v tu chvíli jsem si teprve začal naplno uvědomovat vzniklou situaci.

Byly téměř 2 hodiny po půlnoci, když jsem si nařídil budík na 7:00 a zalehl ke spánku, s tím že hned ráno vyrazím na letiště. Po ranní sprše jsem vyrazil na recepci vrátit klíče. Cestou tam jsem potkal zaměstnance hotelu, který mně začal klást otázky: Ty jsi také z toho letu BA? ANO. Už jsi měl snídani? NE. Tak pojď na snídani, přijde zástupce BA a podá informace o stavu a budoucím vývoji situace. Na mou otázku v kolik hodin přijde pracovník BA, odpověděl, že ve 12 hodin. Váhal jsem jen chvilku a řekl mu, že tu nebudu čekat, že jedu na letiště. Za chvíli jsem už seděl v autobuse a přemýšlel o smyslu toho, co mi říkal zaměstnanec hotelu. Na letišti jsem začal hledat přepážku BA, zcela logicky jsem zamířil do mezinárodní části letiště a prošel ji téměř celou, ale přepážku se mi nalézt nepodařilo. Odkráčel jsem do domácí části a tam byla přepážka BA, která zcela logicky zajišťovala vnitrostátní lety, takže jsem tam se svým požadavkem neuspěl. Tam jsem zahlédl jednoho cestujícího, kterého jsem si pamatoval z nočního návratu, který zcela evidentně hledal to stejné, co já. Chvíli jsem šel za ním, a když se v mezinárodním terminálu otočil zpět, tak jsem ho oslovil, zda je také z toho letu a zda hledá přepážku BA. Odpověděl, že ano, že už to prošel tam a zpět (stejně jako já) a že ten pultík tady někde musí být. Znova jsme spolu obcházeli mezinárodní terminál a úplně vzadu na konci chodby se začala tvořit fronta. Když jsme tam dorazili, uzavírali jsme první desítku čekajících. To mě trochu naštvalo, protože když jsem tam byl předtím sám, tak tam nikdo nebyl, jenže jsem nedošel až na konec a ve své neznalosti jsem hledal nápis British Airways, nikoliv Menzies. Cca hodinu se nic nedělo, teda kromě toho, že ve frontě přibylo odhadem dalších 50 lidí a přišla SMS od BA, že odlet letadla se odkládá na 11:00 dalšího dne. Za zhruba další hodinu jsem přišel na řadu a s úsměvem odcházel od přepážky s novou letenkou na večerní let do Londýna. Nevěřil jsem tomu a musel jsem se znova podívat na letenku a přemýšlel jsem o tom, kolik z těch lidí, kteří stáli za mnou, bude od přepážky odcházet se stejným pocitem co já. Nicméně pocit sounáležitosti rychle vymizel, protože se objevil pocit hladu. Bylo téměř 10 hodin a já ještě nesnídal. Během snídaně jsem vymýšlel, jak naložím s cca 12 hodinami, které zbývaly do odletu. Rozhodl jsem se zůstat na letišti. Utíkalo to pomalu, ale utíkalo. Odpoledne se zatáhlo a přišla taková bouřka, že musel být dokonce přerušen provoz na letišti. Spousta regionálních letů byla opožděna, nebo odkloněna na jiné letiště.
Obrázek
situace na letišti během bouřky

Obrázek
boarding podle cestovních tříd

V hlavě se mi mihla myšlenka, že ani dneska neodletím, ale rychle mne to přešlo. Nakonec jsem se dočkal a už sedím v B747. Pár okamžiků před startem, člověk sedící vedle mne u okna opouští své místo a usazuje se na volné dvojce vzadu a já se přesunuji k oknu a se spolucestujícím získáváme volný prostor uprostřed, což se vždy hodí na tak dlouhém letu. Prakticky ihned po večeři vyčerpáním usínám a probouzím se až nad Středozemním mořem. Ve zbývajícím čase do přistání vymýšlím, co budu dělat těch cca 7 hodin na LHR. Po přistání se nikam nehrnu, protože času mám dost a šnečím tempem se přesunuji na T3, kde míjím BA Customer service. V tom okamžiku dostávám nápad. Chvilku ještě setrvačností pokračuji dále do terminálu, nicméně po pár metrech se otáčím a vracím se zpět s přesvědčením, že za zeptání nic nedám, nemám co ztratit a můžu jedině získat. Přistupuji k přepážce se svým příběhem a prosbou. Za chvíli odcházím s voucherem 5 liber a hlavně s novou letenkou do letadla letícího do Prahy o čtyři hodiny dříve.

Závěr:
Při této cestě se mi potvrdila zkušenost z minulé cesty a rovnou zde můžu přiznat, že kdybych to v Montrealu nemusel řešit, tak dám na toho pracovníka hotelu v JNB a budu tam čekat na zástupce BA a tím bych si zcela určitě nedobrovolně prodloužil pobyt na místě možná až o několik dní, protože ten A388 neodletěl ani v úterý. Rovněž jsem se rozhodl v praxi vyzkoušet přístup BA k řešení problému podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanovují společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů. Peníze zaplacené za exit row mně vrátily BA po uplatnění požadavku přes web do několika dnů na kartu. Zbývalo jen vyplnit formulář, přidat přílohy a poslat to poštou na BA. Celý proces trval cca měsíc a BA nakonec připsaly ekvivalent 600€ na můj účet, což mi v pohodě pokrylo náklady na letenku, hotel a ještě zbylo na nějaké dárečky.


Kapitola III – třešnička na dortu

Na základě úspěšně vyřízeného odškodnění za zpožděný let a vzhledem k tomu, že hlavní cíl výletu do JNB byl naplněn jen zčásti, jsem během ledna 2016 zakoupil letenku na březen na trase VIE – LHR – SIN a zpět, s tím že let z LHR do SIN bude v A388. Čili jsem se rozhodl dát BA poslední šanci nato, dopravit mě tam i zpět v plánovaném čase a hlavně tím, čím bych chtěl letět.

Docela jsem se těšil, protože let LHR-SIN měl být můj nejdelší. Je to sice trochu schýza při cestě na východ letět nejdříve na západ, ale zase to přináší určitá ‚zpestření‘ během letu, jako například v tomto případě let nad domovinou.

Obrázek
přelet nad domovinou

Pokud mě paměť neklame, tak březen toho roku byl ve střední Evropě poněkud chladnější, tak jsem přemýšlel, jak vyřešit oblečení na cestu a na místě. Nakonec jsem si do příručního zavazadla přibalil navíc jen sandále a vyrazil jsem vstříct tropům. V podstatě se jednalo o rutinní cestu, během které se nic zvláštního nepřihodilo. Autobusy i vlaky jezdily tak, jak měly, letadla vzlétala a přistávala podle letových plánů, prostě všechno probíhalo tak, jak mělo, jeden by řekl nuda, ale ono to vůbec není na škodu, když všechno funguje tak, jak má. Tento výlet měl dva cíle. Jeden jsem už zmínil na začátku a to proletět se v A388. Mým druhým cílem bylo zaplavat si v bazénu na střeše Marina Bay Sands Hotel. Mnozí z vás už v Singapuru byli, tak zde nebudu popisovat, jak to tam vypadá, místo toho nechám za sebe mluvit fotky.
Obrázek
Singapore SkyLine

Obrázek
tropická přeháňka na střeše Marina Bay

Obrázek
ve vodě

Obrázek
na lehátku

Obrázek
výhled z hotelového pokoje

Obrázek
Marina Bay Sands

Obrázek
singapurský lev

Dva dny na místě utekly jako voda a tak jsem se musel vydat na zpáteční cestu z tropického „ráje“ do pozdně zimní střední Evropy, kde mně ve Vídni při vystoupení z vlaku padaly sněhové vločky do obličeje – ó jaký to rozdíl oproti +30° C v JV Asii. Zpáteční cesta rovněž proběhla podle předpokladů. Nezbývá než zhodnotit A388. Nepřestává mě fascinovat, jak se tak veliký stroj může udržet ve vzduchu, ale pro cesty v ekonomické třídě bych napříště volil jiný typ letadla. Jsem si vědom toho, že hodně záleží na dopravci, protože každá společnost má jinou konfiguraci sedadel a tříd na palubách stejných typů letadel, proto je toto srovnání pouze pro letadla BA. Cestoval jsem na horní palubě a zařekl jsem se, že už nikdy více, což jsem samozřejmě porušil při letošní cestě do LAX, protože jsem už zapomněl jaká je to tortura. Úplně jsem na A388 nezavřel, ale mým favoritem na dálkových letech zůstává B777. Jelikož BA splnily svůj úkol, tak jim zachovávám i nadále svou přízeň 8).


Lkprak
Druhý pilot
Druhý pilot
Příspěvky: 1041
Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
Status: Offline

Re: BA hattrick

Příspěvekod Lkprak » 16. 12. 2017, 11:11

Moc hezky sepsané.

Osobně se snažím svoje TR napsat hned po návratu, ale psát to s delším odstupem asi není na škodu. Člověk získá určitý odstup a hlavně paměť vyfiltruje to podstatné.

K samotné cestě nemám co dodat, tyhle patálie k létání prostě bohužel patří, hlavní je, udržet si klidnou hlavu, což se tady podařilo. Za mě velký palec nahoru :thumbup:

MarcosFT
Cestující Business Class
Cestující Business Class
Příspěvky: 457
Registrován: 10. 06. 2014, 21:30
Oblíbené typy letadel: B747, E145, B753
Bydliště: Hong Kong
Status: Offline

Re: BA hattrick

Příspěvekod MarcosFT » 16. 12. 2017, 21:02

Fakt hodně dobrej report, moc se mi tvé cesty líbily. Hlavně asi protože jsem fanoušek widebodies a long haulů. BA jsem kdysi využíval na své cesty do zámoří dost, ať už to byl let s B777, A380, B747. Tvé problémy na cestě se mi taky líbí, aspoň to není nuda. Já měl s BA jednou zrušeny zpáteční routing ORD-YUL-LHR, který jsem bral kvůli B787-8. Místo toho jsem letěl přes DFW s B747-400. A dva roky zpět v zimě, kdy na východním pobřeží řádila sněhová bouře byly zrušeny do NYC všechny lety až na dva - já byl na jednom z nich naštěstí, sic zpožděném a s dvou hodinovým čekáním na JFK na gate. V březnu tohoto roku mi zas uletělo na narozeniny velryba LHR-LAX, tak jsem zase letěl přes ORD. Bohužel BA po osekání servisu nejsou prioritou, přiznám se že přes oceán, pokud by to nebyl výjimečně Skyteam, bych volil raději AA (kvůli Wi-Fi). Ještě jednou díky za super report.

krakra
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 191
Registrován: 06. 01. 2013, 09:39
Pohlaví: muž
Status: Offline

Re: BA hattrick

Příspěvekod krakra » 17. 12. 2017, 09:05

Pěknej tripreport.
Autor je asi fanoušek Emirates.
Co mě zajímá, proč autorovi tolik vadí ten A380?, prosil bych více rozepsat.

pepa007
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2854
Registrován: 01. 11. 2004, 11:33
Oblíbené typy letadel: E190, A319, A340, A350
Bydliště: Olomouc
Status: Offline

Re: BA hattrick

Příspěvekod pepa007 » 18. 12. 2017, 14:11

Zajímavej report. Lásku k létání chápu. Ale jako cestovatel nedokážu pochopit že někdo letí přes půl planety, aby tam dobrovolně strávil většinu času v hotelu a zase rychle vypadl :D

P.S. tady je nějaká diskuse asi o té tvojí A380 která se z toho Johannesburgu ještě nevrátila http://www.airliners.net/forum/viewtopi ... &t=1381343


Fabo
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2365
Registrován: 04. 01. 2007, 13:42
Bydliště: HAG
Kontaktovat uživatele:
Status: Offline

Re: BA hattrick

Příspěvekod Fabo » 18. 12. 2017, 21:58

pepa007 píše:Zajímavej report. Lásku k létání chápu. Ale jako cestovatel nedokážu pochopit že někdo letí přes půl planety, aby tam dobrovolně strávil většinu času v hotelu a zase rychle vypadl :D

P.S. tady je nějaká diskuse asi o té tvojí A380 která se z toho Johannesburgu ještě nevrátila http://www.airliners.net/forum/viewtopi ... &t=1381343


Jelikoz let z reportu byl v listopadu 2015... asi to fakt nebude ta sama velryba.



Zpět na “Trip reporty”


Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 hosti