Nejdříve cesta na letiště. Nenapadá mne moc horších termínů odletu, než v pátek v 19:20. Cesta z Jižního města na letiště je výživná. Vedro. Pražský okruh kolabuje. Obousměrně. Naštěstí vyrážíme někdy lehce po čtvrté, tak je zpoždění snesitelné. Po cestě dvacetkrát kontroluji alternativní trasy na Wazu a balancuji mezi pokračováním v koloně a jistotou pozvracených dětí v zatáčkách nad Lochkovem. Raději popojíždět o 5 minut déle, než to pak uklízet. Cesta nakonec trvá necelou hodinu a půl. Při svých normálních cestách bych asi využil taxík nebo GoParking, ale s dětma vše plánuji více přímočaře a dopředu platím parkování na letišti v parkovacím domě Smart - 8 dní, 1100,- Kč, no budiž. Příště si to asi rozmyslím dvakrát – ne kvůli ceně, ale kvůli tomu parkovacímu domu. Člověk musí být asi fakt smart, aby do každého mezipatra na rampu zajel bez najetí, couvnutí a pokračování. Nechápu, jak se sem ta velká SUV dostala. Volné místo je pochopitelně až na střeše. Aspoň je tu výhled na terminál. A taky výtah – jeho absence by mne nepřekvapila. Do odletu zbývá nějaká hodina a půl. Psychicky se připravuji na check-in. Z toho mám asi největší obavy, protože tak nějak předpokládám, že to musí být horší, než check-in ČSA na ranních linkách, kde se odbavuje hromada letů najednou. Vždycky když ráno v několika minutách pohodím kufr u přepážky KL/AF, tak je mi těch lidí naproti, vinoucích se v dlouhém hadu, vcelku líto. Tady to přece musí být zákonitě horší. Vzpomínám si na deset let starý odlet s Travel Service na Krétu. Spousta chytrých lidí okolo. Pokud je polovina národa hokejoví trenéři, tak druhá musí být experty na létání. Ponožky v sandálech. Igelitky jako příruční zavazadlo. Ale zpátky do současnosti – nic takového se neděje. Na odbavení je asi jen 15 lidí a když se pokorně řadíme do malé fronty, tak jsme odeslání na protější přepážky, kde je prioritní odbavení a také pro rodiny s dětmi. Celkově tak odbavení trvá asi 5 minut. Zásadní překvapení je, že pokud je méně zavazadel, než odbavených osob, tak se váhový limit 15 kg na zavazadlo neaplikuje (přestože to zcela jistě neznamená jeden kufr 60 kg). To bych teda nečekal.
Naposledy jsem letěl z PRG někdy v dubnu, takže tentokrát premiéra na novém security. Průchod přes automatické brány se skenem BP. Následně se chumel lidí dělí na dva proudy, na kraji je ještě brána na FastTrack. Očividně druhý proud, než ve kterém stojíme, má víc aktivních kontrol, protože postupuje výrazně rychleji. Ale budiž, nepřejížděl jsem na okruhu z pruhu do pruhu, tak tady přebíhat s dětma nebudu. Celkově to trvá tak 20 minut, ale dá se to. Starší dítko je vybráno náhodně na kontrolní stěry, ale personál to s dětmi očividně umí, takže se dítko ve výsledku cítí důležitěji než ostatní ve frontě. Vedlejší kontrolní pracoviště, bohužel vypnuté, má ten systém, kde stojí 4 lidé vedle sebe, nakládají a spodem jim to podává nové přepravky. Alespoň nějaký posun.
Ale po cestě a security už jsem vážně uzenej, takže se do salónku vyloženě těším. Vstup přes PriorityPass. Čekal jsem naúčtované tři vstupy, protože zdarma by měly být jen děti do tří let. Nakonec byly obě děti zdarma. Co k salónku Erste říct? Setrvalý stav. Snad poprvé po registraci odbočuji doprava, kde je dětský koutek. Tam zanechávám všechny a jdu si pro pivo. To je to jediné, co mne zajímá. Dětský koutek je fajn, děti baví. Můžu si jít v klidu pro druhé. 08.06.2018, QS1150, B737-800, OK-TVR (v provozu od 04/2011)
Po drobném občerstvení se vydáváme na gate D1. Jsme tu nějakých 25 minut před plánovaným odletem, ale očividně to je brzy. Po nějakých 10 minutách čekání teprve nastupuje posádka. To je pro většinu čekajících zcela jasný impulz, že se jde na věc, takže se okamžitě vytvoří fronta. Boarding za dalších 20 minut. Nespěcháme, půjdeme mezi posledními. Máme seating 26ABCD a do binů stejně nebudu nic dávat. Vše jde hladce, děti dávám na AB, sebe na C a ženu na D přes uličku. Letadlo je vcelku v pohodě, stáří 7 let, koženka, a rozestup sedadel není nijak dramaticky malý. Děti letí poprvé, jsou nadšené, po nějaké půlhodině dostanou tablet s rozdvojkou na dvoje sluchátka a je klid. Co se týče palubního servisu, tak všichni dostanou vodu a poté začíná prodej. Dávám si pivo, Jamesona a panini s chorizem za 275,- Kč. To tak nějak jde. Panini trošku suché a na zbytku se toho moc zkazit nedá. Vlastně dá - během posledních tří pokusů s ČSA jsem zakoupenou plzeň dostal teplou. Pivo nyní studené, butyrologové budou muset počkat na jiný TR. Personál příjemný. Pohodový let bez jakýchkoli komplikací, oceněn přirozeně dostatečným potleskem při přistání. 15.06.2018, QS1151, B737-800 MAX, OK-SWD (v provozu od 05/2018)
Cesta zpátky měla trošku ten koupácký nádech. Ve RHO jsou na check-in otevřeny čtyři přepážky, cestující přijíždějící autobusy jsou agregováni zaměstnanci cestovek do jednotlivých řad podle plánovaných odletů. V jedné hodině bude odlétat dvakrát PRG a jednou OSR. Problém ale je, že ten poslední let, ten náš, nemá obsluhu přepážky. Polovina lidí před námi mění fronty, vybírá ty nejkratší, ze kterých jsou následně odesíláni zpět. Trošku zmatek, nicméně ve frontě úbytkem lidí postupujeme výrazně dopředu. Odbavení netrvá déle než 10 minut. Další zmatek mezi lid vnáší postup, kdy se odbavené zavazadlo musí po otagování odnést na rentgen. Další 10 minut na security. To je vcelku hladký průchod. Letiště je dost v přestavbě, podle stavebních plachet tu bude dost nových restaurací. Salónek nehrozí, má dle LoungeBuddy otevřeno jen do 20:00 a náš odlet je plánován na 23:55. Podle FR to ani s odletem tak jednoduché nebude. Letadlo se teprve blíží, ale dobrá zpráva je, že je to ani ne měsíc starý model, o kterém jsem si četl v palubním časopise na cestě na dovolenou. Přistává v 23:45, takže tohle včas určitě nebude. To ale lidem nevadí, protože v čase plánovaného odletu vytvoří frontu. Boarduje se autobusem, jeden autobus odjíždí, druhý nikde. Cestující stojí venku na rampě, my stále vyčkáváme na gatu. Po chvíli přistane A321 z Varšavy a zaparkuje na úrovni našeho gatu. Až poté se dává vše do pohybu a po nějakých 15 minutách se pokračuje v nástupu do autobusu. Jízda dvě minuty k letadlu, nástup je jak předními, tak i zadními dveřmi. Vzhledem k našim místům 28CDEF volím zadní. Letadlo opravdu voní novotou, sedadla jsou pohodlná a rozestup je úplně v pohodě. Docela zajímavé jsou znatelně větší okna. Trošku mi chybí v sedadle kapsa. Přemýšlel jsem, zda bude mít takto nové letadlo IFE, ale nemá. Každé sedadlo má výsuvný držák na tablet. Letadlo není zdaleka plné, což si spousta lidí uvědomuje a snaží se ještě před startem ukořistit nějaké jiné místo. Následuje hlášení, aby všichni sedli na svá místa, které je nutné dodržovat z hlediska vyvážení letadla. To pán za mnou kvituje slovem „pí*ovina“ a vydává se hledat jiné místo. Palubní personál se omlouvá za zpoždění z důvodu „mizerné kvality místního handlingu“. To mi nepřijde úplně fér, vzhledem k pozdnímu příletu letadla. Odlet o necelou hodinu později oproti plánu, v 0:45. Start je hodně pozvolný, pilot využívá skoro celou dráhu a následuje to největší příjemné překvapení. Když jsem četl, že je letadlo tišší, tak jsem rozhodně nečekal, že hned po startu budu moci bez zvýšení hlasu normálně mluvit se ženou přes uličku. Ten rozdíl je opravdu znatelný. Servis ve stejném duchu jako při předchozím letu. Voda pro všechny, pak navíc nabídka novin a časopisů a posléze placený servis. Vzhledem k řízení volím Birell, kafe a muffin za 185,- Kč. Příjemná letuška se ptá, zda platím v korunách, eurech nebo kartou. Odpovídám, že tak, jak jim to bude nejvíce vyhovovat a následně platím kartou. Na výběr dostávám ze dvou muffinů, tmavý hruškový, světlý borůvkový. Birell je studený, kafe teplé. Vše v pořádku. Let utíká rychle, bez komplikací. Při sestupu postupně plním děti gumovými medvídky a ani nepípají. Trošku s tím na můj vkus při přistání flákne, ale i to je oceněno velkým potleskem. Výstup přes gate a šup pro zavazadla. Na vedlejším pásu by měly jezdit kufry z Malagy, let přistál nějakou hodinu před námi. Hlášení. Menzies se omlouvá, vykládka zavazadel z Monastiru na T1 se opozdí. Žádná konkrétní informace. Vozím dceru na vozíku na kufry, jinak se čas zabít nedá. Za chvíli už vozíme děti na vozících tři. Tenhle sport má potenciál. Není tu ani automat na pití. Menzies se omlouvá. Na přepážce nadrozměrných zavazadel není moc čilo, obsluhující pán tam chrápe na kolečkovém křesle. Všem na očích. Nezájem. Po necelé hodině se kufry objevují. Všechny a celé. Děti nechávám na vozíku a vyrážíme na Smart parkoviště. Vozík nechávám před parkovacím domem na ulici. Určitě ho využije někdo, kdo půjde opačným směrem. Nemám sílu. Sjíždění ramp autem dolů je snazší než vyjíždění nahoru. Stejně je to šílený parkovací dům. Děti nesmí usnout, jinak už nepůjdou spát. Rockzone. Nahlas. Po okruhu to jede jak po másle, takže doma v 4:30. Děti spát. Rodiče spát.
Hodnocení
Musím říct, že jsem byl vcelku skeptický potom, co se tady probíralo v diskuzích. Suma sumárum, pro mě naprostá spokojenost. Letadla nová. Palubní personál příjemný. Placený palubní servis s dostatečným výběrem. A také musím říct, že oproti letům s ČSA, kde se vozík s cateringem zastaví párkrát, tady o placené občerstvení byl dost velký zájem, a to na obou letech. Ale nedokážu odhadnout, do jaké míry jsou tyto poznatky přenositelné na běžný nekoupácký provoz. Třeba na situaci, kdy je na let koupený s vidinou ČSA přistaven stroj a personál Travel Service. To už nedokážu odhadnout, protože se ČSA vyhýbám a volím na feederech do AMS dlouhodobě pro mne konzistentní KL (a navíc mám fakt rád E190). Normálně tedy moje cesty fungují systémem Sky Priority, Fast Track, salónek, Sky Priority, ale tohle byla nad očekávání pohodová zkušenost. A tím spíše, že to bylo poprvé, co jsme někam vyvezli děti, z čehož jsem měl nemalý vítr. Díky moc za pozornost, nakonec jsem se rozepsal nějak víc...








