Rád bych (si) shrnul "největší" výlety, o kterých jsem nenapsal. (Přeskočte prosim tenhle odstavec, kdo nepotřebuje vidět dosavadní souhrn osobní radosti, neboli cesty, které by si tripreporty možná zasloužily.) 1. Perfektní let na křídlech BA do Bostonu a dále na biatlonové závody, kde jsem měl obrovské štěstí, když cestu tam obsluhovala "královna nebes" a cestu zpět "tripl sedma". Pobytí pár hodin na Heathrow bylo fantastické, tolik widebody letadel jsem v životě neviděl. 2. Vyzkoušel jsem německý dovolenkový Condor při cestě z FRA do Vancouveru za prací, tady nasazuje Condor svoje 767-300 a cestou zpátky jsem letěl až do Prahy pomocí ATRka od ČSA. 3. Jako odměna za práci v Kanadě se naskytla supr cena (asi 7,5 tis.) koupit si letenku z Prahy do Bangkoku a zpět do berlína s Hainanem, kde byl skvělý stop-over v Pekingu i s hotelem v ceně. 4. Výlet do Panamy s 6 lety, hlavní 4 lety obsluhovalo Aeromexico z Amsterdamu se zastávkou a i návštěvou v Mexico City za pouze něco přes 3 tis. korun...za tu cenu (určitě error fare) jsem prostě musel letět poprvý Dreamlinerem. Za 5. Nejlepší letadlo (A350) a společnost (Qatar Airways) jsem objevil při cestě do Indie. Sedm letů se skládalo z Wizzairu do Gruzie, ze skoro prázdné a velkorysé A320 do Doha (5*Intercontinental jako bonus při více jak denním stop-overu), pak nejlepší letadlo A359 do Dillí, rovnou cesta pokračovala s Air Indií Dreamlinerem verze -8, který po 4 letech vypadal zvenku i zevnitř fakt hodně ošuntěle (tak jako celá Indie), ale reputaci napravila A320neo Air India z Varánasí do Dillí. A poslední dva lety do Prahy obsloužili 5* Qatarci. Závěrem nemůžu opomenout 2 zpáteční lety s vládním speciálem, vždy ev. č. 3085, protože se nás přepravovalo hodně na sportovní akce do Bukurešti a Almaty v Kazachstánu. A za nedlouho mi pravděpodobně čeká let 3. odlet s vládní A319 z Kbel, tentokrát do Krasnoyarsku. A na přelomu března a dubna LH z Kodaně přes Mnichov do SFO, koupeno jednoznačně kvůli prvoletu s A380, ceně a hlavně A340-600, kterou jsem toužil letět, dokud to je možné.
Moji prvotinu vystavuji s nervozitou, ale doufám, že se Vám bude líbit.
Výlet začíná v Praze na hlavním nádraží po sobotním poledni, odkud se vydávám přes České Budějovice a Linz do Salzburgu. Na maturáku svojí přítelkyně jsem se v pátek krotil, a tak mi cestou naštěstí není špatně
3. 2. 2019 SZG-FRA, OS261
0705-0815
E195, reg. OS-LWL
age 6.8 years
obsazenost cca 90%
roztíratelnost másla: N/A
Ráno předpověď počasí vychází a hustě padá mokrý a těžký sníh, kterého je časem skoro 10 cm. Letiště je poměrně malé, má asi 9 gatů na úrovni odbavovací plochy, nastupuje se zřejmě vždy autobusy. Protože jsme první odlet ten den a přílety jsou plánovány až před 8h, tak vidíme úklidovou četu na runway a pojezdovkách v akci tak, že nám pak uhýbá těsně před vzletem. Vzletem, který byl skoro o hodinu opožděný a to kvůli odmrazu. Na letadle bylo napadnuto dost sněhu, který nejdřív byl odstraněn proudem horké vody, šlo to fakt ztuha a pomalu a následně byly křídla ošetřeny protinámrazovou (zelenou) kapalinou, která, jak jsme se učili ve škole, při vzletové rychlosti spadla a křídla zůstala krásně čistá. Celý odmraz trval fakt dlouhou dobu, asi protože nás odmrazovalo jen jedno auto. I kapitán se v průběhu čekání omlouval. Na tak malý letadlo, tudíž i plochu křídel, docela na pováženou, zvlášť když na palubě je dost tranzitních cestujících.
Vzlet byl rychlý, servis taky, výborný kafe a šnek fakt bodli, protože jsem měl z toho dlouhýho odmrazu už pěknej hlad:D Cestou jsem šel na záchod a ve chvíli čekání v zádi letadla přišly opravdu slušný turbulence, že jsme se museli oběma rukama pevně držet, aby nás to neshodilo. Parádní zážitek. A záchod je tak malý, že ty turbulence s člověkem vlastně ani nic nemůžou udělat. Byla to jen chvíle a pásy ani nesvítily tuším, žádné hazardování.
Ve Frankfurtu jsme přistáli sice s míň než hodinou zpoždění, ale on přesun autobusem a frankfurtský labyrint s vláčky zabere čas, a tak jsem přišel ke gatu už v době boardingu. Ale v pohodě, i jsem si stihl doplnit vodu do "vaku" z pítka (které jsem po cestě našel asi na všech letištích, milé překvapení). Hypoteticky jsem přemýšlel, co by se asi stalo, kdyby to ulítlo..zřejmě bych letěl až o den dýl, tím bych ale nestihl lety s KLM mezi Jakartou a Kuala Lumpur a nikdo by mi nic nedal, protože jsem je kupoval zvlášť.
3. 2. 2019 FRA-MCT, WY116
1005-1950
A333, reg. A4O-DD
age 9.3 years
obsazenost cca 100% (u všech letů mám na mysli spíše ekonomickou třídu)
roztíratelnost másla: 9/10
Na gatu mi místo papíru z online check-inu vytiskli krásný boarding pass, který mi o 10 vteřin utrhli a zbyl mi jen ten malý útržek
Po začátku letu jsem zjistil, že mám spoluobčany sedící hned za mnou, a to podle slovního spojení "ty pí*o zaku*dovaná", které vycházelo z úst asi 8-letých dítek za mnou poměrně často. I když se je maminka přes uličku snažila umravnit, moc neposlouchaly a bylo krásně vidět, co všechno je doma naučili:) Taky dost kopaly a strkaly do sedačky, ale dalo se to vydržet, napomenout jsem je musel až při pojíždění po přistání.
Catering nebudu moc rozepisovat, za mě byl vždycky perfektní! Jídlo mi fakt chutnalo. Jen možná ty ohřívané snacky byly trochu obyčejné a všude stejné. (Myslím, že jsem úplně ty samé potkal i na palubě Qatar Airways.) Taky jsem si cestou vychutnával Gin&Tonic, který jsem si dával při každé příležitosti..celkem jich bylo 10 za všechny cesty s širokotrupými letadly. Nejvíce řeknou samotné fotky jídel a menu.
Tento let byl denní a bylo pěkně vidět na zem, nejhezčí byla část nad Tureckem, kde byly vidět zasněžené hory a údolí. Přílet do Muscatu byl načas, a protože jsem měl vyřízená víza do Ománu, zužitkoval jsem je hned při prvním skoro 7h přestupu v Ománu. Bohužel nějakou dobu zabrala fronta na imigračním, a tak bylo času o trochu méně. Vzal jsem Mwasalat bus (místní MHD) za 0,5 Ománského Riálu, jeden Riál je skoro 60kč, a jel asi hodinu skrz město na přestupní stanici, ale protože jsem měl málo peněz a odjezdy autobusů byly strašně zmatené a vůbec ne na čas, nedostal jsem bohužel odvahu jet ještě jednou linkou okružní cestu více do města, kde to mohlo být opravdu hezké. Místo toho jsem aspoň pořádně zmoknul a za čas vzal zase autobus zpět na letiště. Vůbec ale této cesty a víz nelituji, do země jsem vstoupil, cestou viděl národní operu, taky nádherně nasvícenou Grand Mosque (Velkou mešitu) a mohl se projít před letištěm, kde měli nádherný nasvícený park s vodou, palmami, lavičkami. Ostatně celé letiště je nádherné a ani ne megalomansky veliké (odbavuje méně cestujících než Praha), asi přes jeden rok staré. Když píšu, že této cesty nelituji, tak víza se vyřizovala on-line a stála 5 Riálů, ale hlavně na sebe prozradím podivnost, že mám doma seškrabávací mapu světa a jakmile stoupnu na půdu nějakého státu, ten seškrabu. Tímhle výletem si mohu seškrabat tři země, nádhera!
Ještě jeden důležitý dob cesty byl na tomto letišti, Tim Hortons. Kanadský řetězec kaváren se snídaněmi a denní nabídkou se stal láskou od dob Kanady a po letech se mi už dost stýskalo. Tim je hlavně v Kanadě, trochu v Americe, pár poboček ve Španělsku, Británii, asi dvě i v Qataru. Tady se Tim nacházel v landside, takže další důvod pro víza i na tak krátkou chvilku.
4. 2. 2019 MCT-CGK, WY849
0245-1330
Boeing 787-9, reg. A4O-SH
age 0.2 year
obsazenost cca 100%
roztíratelnost másla: 9/10
Jak byla předzvěst, sedadlo jsem si vybral ne nad křídlem, abych mohl koukat na Indii, Indonésii, ale hlavně na rovník a jeho přelet. Ocitl jsem se totiž poprvé v životě na jižní polokouli. Přesné místo a čas samozřejmě nevím, ale podle mapy se to dalo v minutách odhadnout. Zrada ale byla, že při tomto letu posádka zatemnila a zamkla okna, takže jsem z těch výhledů neměl téměř nic. To mi na Dreamlineru hodně vadí a asi dokonce už tohle letadlo nebudu cíleně vyhledávat. Pětkrát a dost. Zamčená okna jsem ale při letu v hladině zažil jen tady. Při přistání byl fantastický výhled na Jakartu, místy neuvěřitelně krásně zelenou a exotickou, zarostlou palmami.
Myslím, že na tomto letu odflákli ke konci letu servis. Posádka byla o trochu méně příjemná než na letu z Frankfurtu, ale pořád profesionální. Jenže při konci posledního servisu přišly turbulence a crew se stáhla na svá místa, když zhruba třetině lidí nabídli čaj/kávu (na tu jsem se moc těšil k dezertu). Turbulence nebyly velké a za chvilku přestaly, ovšem posádka se se servisem na scénu nevrátila a to do přistání zbývala více jak hodina! Do konce už ani moc nevytáhli paty, všechno si sklidili a například můj tác zůstal na stolku až do doby, kdy kontrolovali zapnuté pásy a vzpřímené sedačky. Po pěkném letu docela kaňka na závěr u 4-hvězdičkové společnosti, kde by kvalita servisu měla být stálá.
Na nočních letech se taky dostává amenity kit. Na ekonomickou třídu není špatný, v plastovém pytlíku s různými motivy měst je eye mask (také s motivy), humpolácký kartáček, mini colgatetka a ponožky. Ponožky jsem vždycky rád využil a pak vyhodil. Na těchto dálkových letech samozřejmě nechyběly na každém sedadle deky, polštářky a sluchátka. Ty byly v pytlíčku a bylo vidět, že nejsou jednorázová a jen si na ně vždy každý nasadí nové molitánky.
4. 2. 2019 CGK-KUL, KL810
1925-2230
Boeing 777-300, reg. PH-BVG
age 6.7 years
obsazenost cca 75%
roztíratelnost másla: N/A
Přílet z Muscatu do Jakarty byl opět načas a tak jsem měl víc jak 5 hodin na přestup. Delší čas mezi těmito lety jsem plánoval schválně, protože, tyto letenky na KLM byly koupeny zvlášť. Čas jsem využil prohlídkou venku (člověk zřejmě musí projít imigrační tak jako tak, nelze jít asi rovnou na mezinárodní transfer). Projel jsem se vláčkem mezi všemi terminály, a vlakovou stanicí, kam jsem šel zjistit, jak se kupují lístky a vzít si jízdní řád, aby vše po příletu z Kuala Lumpur odsýpalo a byl jsem ve městě brzy. Taky byl z vláčku parádní výhled na letiště, plochy, letadla a zeleň, protože jezdí vysoko nad zemí. V Jakartě bylo vidět opravdu hodně starých 747, asi nejspíš odstavených již. Taky další spousty letadel na údržbě a taky těch, které už stojí někde jen na náhradní díly nebo jsou dokonce zarostlé mechem někde mezi stromy, úplný skanzen. Po prohlídnutí pěkné check-in area jsem šel přes super rychlou security a pasovku, kde nikdo skoro nebyl a u gatu číslo 10 jako zázrakem objevil sprchu a to zadarmo!! Bylo to neskutečně milé překvapení po dvou dlouhých letech a noci bez postele.
Do KLM 777-300ER nastupuju se vznešeným pocitem, že vcházím do druhého největšího letadla, co jsem kdy letěl. A teď jsem dle seatguru dokonce zjistil, že co do počtu pasažérů je to dokonce největší letadlo, 408 míst! Ať už jsem letěl jakoukoliv ze 3 vezrí 747-400, co BA má, pořád má méně jak 400 míst, mají totiž hodně first a hlavně byznys sedadel. Při startu mi ohromila obrovská akcelerace, tah motorů s průměrem trupu 737 je obrovský, a zřejmě tím, že jsme měli paliva jen na dvouhodinový let, ne plnou palubu pasažérů a možná i méně carga, podobalo se to rychlostí vzletu jako někde z řeckého ostrova z brzd






