Vegas! (dokončeno)

[Dominic]

Vítám Vás u svého druhého trip reportu na tomto serveru. Jmenuji se Dominik, je mi 19 let a jsem student. Na přelomu října a listopadu minulého roku jsem měl možnost vyrazit na 10 dní na jihovýchod Spojených států amerických. Úkol zněl jasně, najít co nejlevnější letenky do Phoenixu nebo Las Vegas během podzimních prázdnin (protože jsem maturitní ročník) nejlépe s odbaveným zavazadlem.

Do Phoenixu, který není až takovou turisticky vyhledávanou destinací, se letenky prodávaly okolo 20 tisíc korun a žádná slevová akce se neblížila. Las Vegas byl na to lépe, ale z Prahy pořád prodávaný za velkou částku. Až se v červnu objevila akční nabídka Delty s odbaveným 23 kg zavazadlem na podzimní termíny s odletem z německých letišť za 9900 Kč. Drážďany jsou blízko. Následuje rozhodování, zda letět s KLM přes Atlantu nebo Salt Lake City. Beru druhou možnost, protože je můj sen se proletět dreamlinerem (do Atlanty KLM létá s 777) a představy přestupovat na let který do Vegas dorazí před půlnocí na nejrušnějším letišti světa se poměrně děsím. Na cestě zpět mi snaha zvolit A350 Delty z Detroitu nevychází, takže volím A330 s přestupem v Seattlu. Delta i na svých webových stránkách propaguje vylepšený servis na dálkových linkách do zahraničí, který bude nasazován na linky od začátku listopadu, takže to bude zajímavé zpestření letu. Finální routing je DRS-AMS-SLC-LAS a zpátky LAS-SEA-AMS-DRS. Trošku bláznivá kombinace. Výhoda letu v Main Cabin Delty je výběr sedadel zdarma, což však neplatí u KLM a při pohledu na seat mapu a ubývající počet volných sedadel u okna jsem si rezervoval místo za 25 EUR. Při check-inu v aplikaci KLM, který se letů do USA otevírá 24 hodin před odletem, ale já jsem se mohl odbavit díky předchozímu letu už 30 hodin před odletem z Drážďan, zbývalo jen pár volných míst v zadní části Boeingu, takže jsem se jen přemístil, abychom všichni seděli pospolu. Hotely ve Vegas na dvě noci zařízeny, zbytek nocí budeme spát u známých ve Phoenixu, dopravovat se budeme autem a ESTA vyřízena. Cesta může začít.

Trip report bude rozdělený na dvě části:
Stoletým KLM přes Atlantik
Jak jsem málem letěl novou Economy Delty

Stoletým KLM přes Atlantik

DRS-AMS KL1808 E175 PH-EXG

Den D přichází. Na letiště v Drážďanech je to něco málo přes 2 hodiny. Přijíždíme asi 3 hodiny před odletem. Check-in ještě není otevřený. Poměrně velkou halou se táhne fronta na let Sundairu do Antálye. Jdu se podívat na vyhlídkovou terasu. Žádné letadlo. Většina letů má teprve přistát. Do Frankfurtu, Mnichova a Moskvy. Check-in se otevírá. Jdu odbavit zavazadlo. Dostávám boarding pass na všechny lety a mezitím ignoruju připomínku agentky, že si kufr vyzvednu až ve Vegas.

Letiště v Drážďanech

USA1.jpg (220.58 KiB) Zobrazeno 9226 x

Odletová tabule v DRS

USA2.jpg (234.9 KiB) Zobrazeno 9226 x

Náš Embraer E175 do Amsterdamu

USA5.jpg (122.84 KiB) Zobrazeno 9226 x

Letiště v Drážďanech je vcelku nové a příjemné, takové běžné regionální letiště s poměrně zajímavým provozem. Co by za to dali třeba v Brně nebo v Pardubicích. Od check-inu do gatu je to kousek. Jenom odlet několika letadel na malým letišti zapříčinil trochu delší frontu na security. V neveřejné části letiště se nachází jeden duty free obchod, salónek Lufthansy a kavárna. Odlétáme z gatu 04. Postupně přiletí Suchoj Aeroflotu a Airbus Lufthansy, poté i náš Embraer E175 registrace PH-EXG, který je s 3,7 lety nejstarším E175 ve flotile KLM Cityhopper. Je to můj první let s Emraerem. Boarding začíná a v letadle nás vítají nás 2 holandské letušky a já se usazuji na místo u okna na křídle vedle rozespalého Japonce. Rychle na to rolujeme na dráhu, chvilku čekáme a jdeme na start. Při vzletu jsou krásně vidět Drážďany. Let ubíhá celkem rychle. Překvapením i na tak krátkém letu je občerstvení. V krabičce, která je laděna do 100. narozenin KLM je malý wrap s kuličkami mozzarelly a kelímek vody. K pití beru plechovku Coca-Coly. Místo na nohy je v Embraeru akorát. Sedačky mají trochu tvrdší potah. Po necelé hodině přistáváme na dráze Zwanenburgbaan letiště Amsterdam Schiphol.

Občerstvení i na tak krátkém letu

USA6.jpg (104.66 KiB) Zobrazeno 9226 x

Kabina Embraeru

USA7.jpg (94.17 KiB) Zobrazeno 9226 x

Výhled z okna

USA9.jpg (171.82 KiB) Zobrazeno 8282 x

Z Embraeru vystupujeme do autobusu. Amsterdamské letiště je obrovské. Všude se musí jít pěšky a všude je to daleko. Na přestup mám hodinu a 25 minut. Číslo Gatu na let do Salt Lake City je E06. Což znamená projít pasovkou do části pro lety do non-schengen zemí. Fronta je dlouhá, ale naštěstí si můžu čekání zkrátit průchodem přes eGate, avšak hned na to na mě zdálky pracovnice mává Sir this way a jsem ještě poslán na security projít futuristickým scannerem, který jsem ještě nikde předtím neviděl.

AMS-SLC KL609 B787-9 PH-BHH

Po příchodu na gate se divím, jestli boarding už nezkončil. Nikdo nikde. Skoro všichni cestující jsou už v letadle, ale do odletu zbývá hodina. Vedle se odbavuje A330 do Bostonu, 777 nebo 747 do Toronta, kterou doufám, že se taky někdy proletím. Boeing 787-9 se jménem Jasmijn, který je 3 roky starý, poletí poslední let KLM v letním letovém řádu do Salt Lake City, další let bude až na jaře. Je to můj první let Dreamlinerem.

Letiště Amsterdam Schiphol

USA11.jpg (206.52 KiB) Zobrazeno 9226 x

Odletová tabule v AMS

USA12.jpg (208.45 KiB) Zobrazeno 9226 x

Náš Boeing 787-9 KLM PH-BHH

USA14.jpg (119.15 KiB) Zobrazeno 9226 x

Usazuju se skoro až na konci na místo je 38A. Na sedačce pro každého čeká deka a polštář. Boarding končí, let je úplně plný. Hned po sedmnácté hodině pojíždíme na runway Kaagbaan a opouštíme deštivý Amsterdam. Krátce po startu letušky začínají servis. rozdávají každému láhev vody, sluchátka, vlhčený ubrousek a pohled. Hned poté se podává večeře. Na výběr je klasika: „chicken, pasta or salad?“ Beru kuře s tím, že zpátky vyzkouším na palubě Delty těstoviny. Na stolku mi přistávají kusy kuřete, s barbeque omáčkou, rýží a fazolky a k tomu salát s houskou a muffinem, k pití Heineken. Roztíratelnost másla byla vynikající, a i jídlo bylo celkově skvělé.

Láhev vody, sluchátka, vlhčený ubrousek a pohled

USA15.jpg (124.4 KiB) Zobrazeno 9226 x

Kusy kuřete, s barbeque omáčkou, rýží a fazolky a k tomu salát s houskou a muffinem

USA16.jpg (168.16 KiB) Zobrazeno 9226 x

Kabina Dreamlineru

USA20.jpg (133.21 KiB) Zobrazeno 9226 x

Sedačky jsou pohodlné a místa na nohy je dost. IFE je skvělý s velkým množstvím filmů. Chvilku pouštím nejnovějšího Spider-Mana, ale většinu času zůstávám u mapy letu. Interiér Dreamlineru je moderní a mě fascinují samozatmavovací okýnka. Přelétáme Atlantik a poté Grónsko. V polovině letu se podává zmrzlina a kelímek vody. V letadle funguje zdarma wifi, ale je pomalostí omezená pouze na psaní zpráv. Na rozdíl od Delty se mi podařil rozchodit internet a zjišťuji, že naše letadlo ze Salt Lake City do Las Vegas má zpoždění. Postupně jsme přeletěli Hudsonův záliv a Kanadu. Nad Skalnatými hory se naskytl hezký výhled na zasněžené vrcholky hor. Před přistáním se podává box s teplou pizzou, salát, jablečná zmrzlina a pití. Je potřeba vyplnit příletovou kartu. Přiblížení na Salt Lake City International Airport v Utahu je jedno z nejúžasnějších, které jsem zažil. Výhled na zapadající slunce mezi horami je dech beroucí. Přilétáme sice o 10 minut dříve, ale výstup jedním nástupním mostem se protáhl snad na věčnost. Letiště má nejlepší léta určitě za sebou, ale ve výstavbě je nový terminál, který bude otevřen v průběhu roku 2020.

Zmrzlina během letu

USA19.jpg (128.64 KiB) Zobrazeno 9226 x

Snack před přistáním

USA22.jpg (149.4 KiB) Zobrazeno 9226 x

Rocky Mountains

USA21.jpg (173.08 KiB) Zobrazeno 8282 x

Fronta na imigrační pohovor ubíhá celkem rychle, takže za 20 minut jsem na řadě. Prvotní stres z průběhu pohovoru (nikdy jsem v USA nebyl ) mírní to, že před námi přistálo ještě letadlo z Mexico City a když pustili je, pustí i nás. Salt Lake City nemá moc mezinárodních linek. Kromě několika destinací v Mexiku a Kanadě se létá pouze do Amsterdamu, Paříže a Londýna. Většinu provozu zajišťuje Delta, která zde má i základnu hlavně pro destinace v oblasti Rocky Mountains získanou po spojení s Western Airlines. Po otázkách, jaký je můj účel cesty a jak dlouho se zde zdržím jsem vpuštěn do USA. Je potřeba vyzvednout zavazadlo a vedle ho položit na pás a poslat na další let. Letiště v Salt Lake City je malé a v tuto večerní dobu také skoro vylidněné. Security probíhá rychle a přestup by byl úplně dokonalý, kdybych se v gatu D8 nedozvěděl, že nám Delta přichystala překvapení ve formě zpoždění hodinu a 40 minut...

Pro USA typicky řazené destinace podle abecedy

USA25.jpg (152.87 KiB) Zobrazeno 9226 x

Salt Lake City International Airport

USA26.jpg (190.58 KiB) Zobrazeno 9226 x

A321 Delty do Las Vegas

USA28.jpg (110.54 KiB) Zobrazeno 9226 x

SLC-LAS DL2257 A321 N323DN

Po chvilce strávené na letištní wifině během něčeho, co se dá zdaleka nazvat polospánek přilétá 2 roky starý Airbus A321 ze San Diega. Boarding probíhá rychle. Nejdříve velkolepé vyhlašování check-in agenta ve formě show a pak informace, že na dnešním letu poletí člen armády. Prostě Amerika... Přivítá nás milá posádka a my se vydáváme na sotva hodinový let do Vegas. Hned po vzletu jsou nabízeny cookies nebo Cheez-It a nápoj. Sedačky jsou pohodlné a interiér voní novotou. Na IFE střídám sledování televize s mapou letu. O důvodu zpoždění letu posádka neinformovala nebo jsem byl tak ospalý, že si to nepamatuju. Díky hodinovému posunu času přistáváme v Las Vegas úplně ve stejný čas, kdy jsme vyletěli, pouze se zpožděním hodinu a půl. Přistáváme na dráze podél Stripu.

Zajímavé osvětlení kabiny

USA29.jpg (94.25 KiB) Zobrazeno 9226 x

Občerstvení Delty Cheez-It a Coca-Cola

USA31.jpg (67.17 KiB) Zobrazeno 9226 x

Ano jsme ve Vegas :D

USA33.jpg (346.15 KiB) Zobrazeno 8282 x

Ve Vegas mě zaujímají automaty na letišti a vláček ze satelitního terminálu k výdeji zavazadel, který se nachází ve veřejné hale. Před letištěm na mě čeká domluvený odvoz na hotel.

Vegas se dá popsat jedním slovem, ohromující. Noční atmosféra Vegas, nebo přesněji části Paradise, je úžasná a hodně jiná než třeba ve filmech a jako každá turistická destinace má i tahle svoje specifika. Všude jsou hromady lidí a na ulicích je poměrně velké množství bezdomovců. Někdo prostě město hříchu miluje a někdo zase nemůže vystát. No celkově mě Vegas tolik fascinovalo, že do postele jsem se dostal až po 30 hodinách bez spánku. První den máme ubytování ve čtyřhvězdičkovém hotelu Mirage, naproti kterému se zcela náhodou nachází pobočka White Castlu, takže kam na snídani bylo hned jasné. Po check-outu ještě povinnost vystát si frontu na obligátní fotku u slavné cedule a může se vyrazit na jih. První zastávka je v roce 1936 dostavěná přehrada na řece Colorado pojmenovaná po prezidentovi Hooverovi. Za pár dolarů si ještě kupuji vstupenku do muzea, kde je hezká expozice věnovaná výstavbě Hoover Dam a vyhlídka. Následuje několikahodinový přesun do Phoenixu v Arizoně. Phoenix je takové bankovní město s pár mrakodrapy v Downtownu uprostřed pouště. Teplota je tady ale na podzim více než příjemná. Když jsme v Arizoně, byla by škoda nenavštívit westernové město. Jedno takové se jménem Goldfield Ghost Town se nachází pár mílí od nás. No dnes je to spíš takový Disneyland. America is a great country, love it or leave it jsou slova místního barmana v salónu... O Halloweenu se tady hraje americký fotbal, nejdřív jsem zvažoval, jestli dát přednost fotbalu nebo navštívit zápas místního týmu Arizona Coyotes v NHL, ale touha navštívit NFL zvítězila (sezóna baseballu zrovna skončila a NBA mě moc nebere). Před fotbalem musí být ještě klasická návštěva fast foodu In-N-Out, kde jsem jedl nejlepší americký fastfoodový burger. State Farm Stadium v Glendale pobere až 63 tisíc návštěvníků. Show to byla, jak je u amerického fotbalu známo, ohromná (hlavně teď o Halloweenu s half time show ve formě Ghostbusters). Moc jsem si od zápasu mezi Cardinals a 49ers nesliboval, ale nakonec mě hra tolik pohltila až jsem se dostal o pár měsíců později k fandění 49ers ve finále Superbowlu. Kousek nad Phoenixem se nachází posvátné město Sedona s nádhernými červenými skalními útvary. Jedinou škodou je, že v den naší návštěvy je zavřený známý kostel ve skále. Jako poslední zbývá navštívit NP Grand Canyon, přesněji South Rim. Pohled na nekonečný po několik milionů let řekou Colorado vytvořený kaňon je fakt dech beroucí. Jenom škoda, že nám na něj zbylo tak málo času. Cesta zpátky do Vegas zabrala dohromady úmorných 12 hodin. Hotel je tentokrát trochu starší Flamingo (což je nejstarší hotel na Stripu vůbec) s docela zajímavou a pohnutou historií mafiána Bugsyho Siegela.

Welcome to Fabulous Las Vegas

USA36.jpg (373.12 KiB) Zobrazeno 8282 x

Grand Canyon

USA39.jpg (160.44 KiB) Zobrazeno 9226 x

Konec prvního dílu.

[misob]

Ta safety card z Embraeru Cityhopperu umiestnena v tom Dreamlineri nema chybu

[Globik]

Ta safety card z Embraeru Cityhopperu umiestnena v tom Dreamlineri nema chybu

Hele, všimni si, že na fotce USA17 ta karta není, přitom tam předtím je. Z toho usuzuju, že jí Dominic v tom Embraeru ukradl a pak ji neměl kam dát, tak ji zase dal do kapsy opěradla, tentokrát ale v Dreamlineru. Jelikož to bylo na výsostném královském území, tak to snad není tak hrozné, ale bacha, v USA je krádež tištěných bezpečnostních instrukcí v letadle federálním zločinem.
Dominic snad promine, je to sranda, stejně jako je Vegas jedna veliká sranda

[Dominic]

Ta safety card z Embraeru Cityhopperu umiestnena v tom Dreamlineri nema chybu

Hele, všimni si, že na fotce USA17 ta karta není, přitom tam předtím je. Z toho usuzuju, že jí Dominic v tom Embraeru ukradl a pak ji neměl kam dát, tak ji zase dal do kapsy opěradla, tentokrát ale v Dreamlineru. Jelikož to bylo na výsostném královském území, tak to snad není tak hrozné, ale bacha, v USA je krádež tištěných bezpečnostních instrukcí v letadle federálním zločinem.
Dominic snad promine, je to sranda, stejně jako je Vegas jedna veliká sranda

Bylo to samozřejmě nedorozumění . Byl jsem až tak unešen z letu. Vegas úplně skvělý .

[Lkprak]

Parádní počtení! Krásně se to čte a přitom je to nabité informacemi. Moc se těším na další díl.

[Dominic]

Parádní počtení! Krásně se to čte a přitom je to nabité informacemi. Moc se těším na další díl.

Děkuju!

[Dominic]

Jak jsem málem letěl novou Economy Delty

LAS-SEA DL2837 B737-800 N3745B

Vstávání v nekřesťanský čas před pátou hodinou ráno. Delta mi přesunula let z 8. hodiny na 7:30. Velkou výhodou McCarran International Airport je doba jízdy z hotelů na Stripu na letiště asi 15 minut. Auto mě vysazuje před terminálem 1 odkud lety operuje Delta. Jako cesta na letiště ale není jednoduchý check-in. Po chvilce zápasení z check-in kiosku a několika odsouhlasení, že nemám úmysl zůstat v Německu (nevím proč to Američani tak řeší ) konečně vypadávají palubní vstupenky až do Drážďan, bez kterých nejsem vpuštěn na drop-off zavazadel, kde mi agentka vstupenky vytiskne ještě jednou. Zajímavé řešení. Lehká nadváha jednoho ze zavazadel je hned vyřešena přeskládáním všech kufrů. Let letí ze satelitního terminálu což znamená, že musím jet vláčkem. Celkem rozespalý se stavím do špatné fronty na security pro lety Southwestu, ze které jsem naštěstí v čas poslán do fronty správné.

McCarran International Airport v půl šesté ráno

USA41.jpg (135.13 KiB) Zobrazeno 8470 x

Terminál

USA45.jpg (151.39 KiB) Zobrazeno 8470 x

Boeing 737-800 N3745B

USA47.jpg (90.93 KiB) Zobrazeno 8470 x

Letiště v Las Vegas přehledné, ale i přes to nemůžu najít nějaké vhodné místo na snídani, takže tu budu muset vyřešit až v Seattlu. Ještě rychle odeslat pohledy a naposledy se pokochat všudypřítomnými herní automaty. Let letí z Gatu D33, kde už čeká náš 18 a půl let starý Boeing 737-800. Hned vedle mezitím přiletěl A330 Hawaiian Airlines z Honolulu. Nastupuju jako jeden z posledních. Interiér je poměrně starší, ale i přes to zde nechybí IFE. Zanedlouho už rolujeme na start. Před námi ještě startuje Allegiant, pak my a za námi United. Krátce po vzletu se naskytne se úžasný výhled na celé Vegas. Vzápětí začíná servis, klasika v podání Delty na vnitrostátních letech. Pro změnu volím cookies a k pití kávu Starbucks, když letíme zrovna do Seattlu. Po několika ostrých zatáčkách přelétáme Údolí smrti. Sedačky jsou pohodlné a mají velké množství místa na nohy. V IFE Delty je velké množství seriálů a filmů, na ty rezignuji a zůstávám u mapy letu. Postupně přelétáme Oregon a míříme do Washingtonu. Když se objeví zasněžený vrchol hory Mt. Rainier tak už začínáme klesat na letiště Seattle-Tacoma. K mému zklamání bohužel přistáváme od jihu, a ne od severu což znamená, že vyhlídkové kolečko nad centrem města se nekoná. Po proražení oblačnosti se dotýkáme nejvzdálenější dráhy s asi desetiminutovým předstihem. Chvilku čekáme, než se uvolní stojánka od předchozího letadla a vzápětí vystupujeme na letišti v městě Boeingu.

Strip po startu

USA48.jpg (309.78 KiB) Zobrazeno 8470 x

Cookies a Starbucks

USA49.jpg (73.46 KiB) Zobrazeno 8470 x

Mt. Rainier

USA52.jpg (173.48 KiB) Zobrazeno 8470 x

Kabina

USA53.jpg (106.72 KiB) Zobrazeno 8470 x

Letiště Seattle-Tacoma je totální masakr co se týče přehlednosti. Je také na hraně své kapacity a velká část terminálu je v rekonstrukci, což přehlednosti rozhodně nepřidává a mnoho obchodů a restaurací je zavřených. Přemostění přes pojezdovou dráhu bude však jistě zajímavé. Na přestup mám něco málo přes 3 hodiny. Mezitím se zastavuji konečně na snídani v mekáči a dávám si Quarter Pounder with cheese menu za 10 dolarů. Na flightradaru24 kontroluji, že akorát přiletěla naše A330 z Amsterdamu (což je zajímavé že některé A330 jsou bázované v Amsterdamu). Seattle je jedním z hubů delty hlavně pro lety z Ameriky do Asie, ale největší provoz zde má bezpochyby Alaska. Mezi hlavním, jižním a severním satelitním terminálem jezdí všelijaké linky metra. Náš let odlétá z brány S8, takže to znamená, že do jedné taky zamířím.

SEA-AMS DL142 A330-300 N801NW

Udivuje mě, že při odletu z USA do Evropy se neprochází žádnou pasovkou. Na naše jediné letadlo brání ve výhledu salónek. Škoda. Pár metrů vedle se odbavuje 767 Delty do Paříže, která letí asi o půl hodiny před námi. Provoz je v Seattlu hodně zajímavý. Baví mě sledovat, jak letušky Japan Airlines hledají ztraceného pasažéra, kterého se jim naštěstí podaří najít a vzbudit a let Boeingu 787 do Tokia na Naritu stíhá. Chvilku před začátkem boardingu přilétá Lufthansa z Frankfurtu a hned potom se najednou objeví Emirates z daleké Dubaje. Na linkách ze Seattlu do Asie nasazuje Delta zcela nové A330neo. My však letíme do Evropy a já mířím do té úplně nejstarší šestnáct let staré A330 Delty, kterou získala po Northwest Airlines.

Tady vládne Alaska

USA55.jpg (135.6 KiB) Zobrazeno 8470 x

Seattle-Tacoma International Airport

USA57.jpg (158.8 KiB) Zobrazeno 8470 x

A330 do Amsterdamu

USA58.jpg (270.78 KiB) Zobrazeno 8470 x

Letadlo je sice starší ale interier prošel proměnou. Na každého klasicky na sedadle čeká deka a polštář. Vedle mého místa v 31. řadě už sedí starší Nizozemec. Po otázce, zda chci mít roletu u okýnka vytaženou po celou dobu si místo mění se svou dcerou. Uvítací drink v economy se nekoná. Nevadí (po příletu jsem zjistil, že nová economy je na letech až od následujícího dne teda dne mého příletu v Amsterdamu, ale stejně o nějakém dost výrazném zlepšení se nedá mluvit, místo úvodního snacku se podává uvítací drink, jídlo je místo na tácu servírováno zvlášť bez různých věcí navíc). Zajímavě řešené safety video ve stylu safety card a jdeme na start. Po startu každý dostává láhev vody a v economy celkem raritní amenity kit s klapkami na oči, špunty do očí a sluchátky. To potěší. Následuje nabídka snacků a pití a horkého ubrousku, ten se také v ekonomické třídě často nevidí. Přelétáme Skalnaté hory a letíme na Kanadu. Před západem slunce ještě letušky stíhají roznést večeři. Čeho si všímám je, že narozdíl od KLM jsou letušky na transatlantickém letu průměrově o dost starší a trochu zmatené, ale to nevadí servis je skvělý. K večeři jsou na výběr jako vždy těstoviny a kuřecí. Tentokrát zkouším těstoviny a dostávám Parmazánové ravioli s rajčatovou omáčkou, salátem, houskou, brownie a kusy sýrů. Místo másla byl margarín. Večeře se Deltě opravdu povedla a hned na to po uklizení všech táců bylo v kabině zhasnuto a čekal nás skoro devítihodinový noční let.

Amenity kit

USA60.jpg (96.58 KiB) Zobrazeno 8470 x

Kanada před západem slunce

USA62.jpg (136.53 KiB) Zobrazeno 8470 x

Parmazánové ravioli s rajčatovou omáčkou, salátem, houskou, brownie a kusy sýrů

USA63.jpg (137.92 KiB) Zobrazeno 8470 x

Zpáteční let piloti berou delší jižnější cestou pod Grónskem kvůli jet streamu. Let ubíhá celkem rychle. Na rozdíl od většiny cestujících se nesnažím usnout. V půlce letu je nabízen krutí sendvič s nápoji. Nad Velkou Británií při východu slunce dostává každý znova horký ubrousek a vzápětí snídaňový box s medovým jogurtem, muffinem, nakrájeným ananasem a kusem chedaru. Nějak se mi podařilo zaseknout IFE a do přistání nešlo zprovoznit. Krátce před přiblížením každý dostává malou čokoládu Toblerone jako hezké gesto od Delty. Během východu slunce přistáváme zase o 10 minut dříve následující den na nejvzdálenější dráze Polderbaan v zamračeném ranním Amsterdamu, od které pojíždíme asi čtvrt hodiny na stojánku.

Krutí sendvič

USA64.jpg (82.85 KiB) Zobrazeno 8470 x

Snídaňový box

USA65.jpg (100.27 KiB) Zobrazeno 8470 x

Delta v Amsterdamu

USA68.jpg (105.37 KiB) Zobrazeno 8470 x

AMS-DRS KL1809 E175 PH-EXL

Mít hodinu a čtvrt na přestup v Amsterdamu je hodně náročné. Jelikož letím do Drážďan, tak to znamená projít skoro celý prst D, pasovku, na které je samozřejmě fronta, protože přiletělo několik letů z USA a pěšky se dostat přes půlku letiště na konec prstu B odkud letí let KLM Cityhopper. Stíhám to tak akorát. Naproti letí Boeing Smartwings na letu ČSA do Prahy. Poslední let se bude boardovat autobusem. Rychle vstoupit do po deseti dnech v poušti ne úplně příjemné nizozemské kosy a konečně jsem v Embraeru do Drážďan. Startujeme na čtvrté dráze letiště v Amsterdamu Buitenvelderbaan. K občerstveni se podává již důvěrně známá krabička, jen teď místo wrapu obsahuje kus moučníku. Konečně se mi na posledním letu daří získat speciální plechovku Heinekenu ke 100. narozeninám KLM. Let do Drážďan je opravdu krátký skok a já už jsem totálně unavený. Naštěstí krátce před jedenáctou hodinou přistáváme na letišti v Drážďanech (jak jinak než o deset minut dříve). Cesta končí úplně na tom stejným gatu jako před jedenácti dny začala. Kufry jsou na pásu hodně rychle (jak by ne když jsme jediná linka která přiletěla). Následuje nepříjemné setkání s podzimním středoevropským počasím a cesta domů, kde jsem se dozvěděl, že jsem byl vybrán k náhodné kontrole zavazadla od TSA…

Embraer do Drážďan

USA70.jpg (92.53 KiB) Zobrazeno 8470 x

Kus moučníku a Heineken

USA71.jpg (78.42 KiB) Zobrazeno 8470 x

Nad Německem

USA72.jpg (130.81 KiB) Zobrazeno 8470 x

Konec druhého dílu.

[firefly]

Výborný TR! Jelikož je Vegas má srdcová záležitost, prostě to tam miluji, proto ráda čtu veškeré TR, které se Vegas týkají. Já osobně si musím počkat na květen 2020, to bude můj 9.pobyt. Samozřejmě bych to do budoucna ráda zaokrouhlila na čistou desítku.
Každopádně díky za tento TR a za fotky. Fakt moc pěkné.
Mohu se zeptat, v jakém hotelu jsi byl ubytován?

[Dominic]

Výborný TR! Jelikož je Vegas má srdcová záležitost, prostě to tam miluji, proto ráda čtu veškeré TR, které se Vegas týkají. Já osobně si musím počkat na květen 2020, to bude můj 9.pobyt. Samozřejmě bych to do budoucna ráda zaokrouhlila na čistou desítku.
Každopádně díky za tento TR a za fotky. Fakt moc pěkné.
Mohu se zeptat, v jakém hotelu jsi byl ubytován?

Děkuju , Vegas byl zážitek. Ve Flamingu.

[Lkprak]

Už jsem chválil po první části a chválím znova. Naprosto parádní čtení. A jelikož mně na jaře čeká po strašně dlouhou době zase jedna dálkovka (dokonce podobným směrem), tak jsem se tím i příjemně naladil

[Dominic]

Už jsem chválil po první části a chválím znova. Naprosto parádní čtení. A jelikož mně na jaře čeká po strašně dlouhou době zase jedna dálkovka (dokonce podobným směrem), tak jsem se tím i příjemně naladil

Děkuju, to jsem rád .

[davcabic]

Pěkný TR! Strašně se mi líbí ta plechovka k výročí KLM, tu bych si típnul na poličku (neudělal jsi to?:D) ..s bázovanou A330 zajímavá informace a za pasovku před letem do Evropy jsem tak nějak považoval kontrolu pasu a boarding pasu před security zřejmě uředníkem TSA, listoval pasem a asi kontroloval datum nejzazšího odletu ze země ..je fakt ale že jsem se divil, když bylo jen tohle. Taky jsem se díky fotce E175 dozvěděl, že právě E175 nemají jen jedny winglety, teď jsem letěl s Air Canadou a měli takový asi starý mrzáčky:D

[Dominic]

Pěkný TR! Strašně se mi líbí ta plechovka k výročí KLM, tu bych si típnul na poličku (neudělal jsi to?:D) ..s bázovanou A330 zajímavá informace a za pasovku před letem do Evropy jsem tak nějak považoval kontrolu pasu a boarding pasu před security zřejmě uředníkem TSA, listoval pasem a asi kontroloval datum nejzazšího odletu ze země ..je fakt ale že jsem se divil, když bylo jen tohle. Taky jsem se díky fotce E175 dozvěděl, že právě E175 nemají jen jedny winglety, teď jsem letěl s Air Canadou a měli takový asi starý mrzáčky:D

Bohužel na plechovku jsem pak zapomněl . Pasovka mé právě překvapila, čekal jsem nějakou kontrolu tak jsem šel ke gatu v předstihu, aby tam nebyla fronta a ono nic. Tak to bylo taky v Anglii myslím. Novější Embraery (tomu kterým jsem letěl bylo 3,7 let) mají větší winglety a měli by být snad pouze u E175 .

[Lkprak]

Ty A330 bázované v AMS jsou nejspíše pozůstatkem po TWA, které to takhle (těžko říci proč) měly a když před x-lety zfůzovaly s Deltou, tak tento systém zůstal zachován.

[Fabo]

Ty A330 bázované v AMS jsou nejspíše pozůstatkem po TWA, které to takhle (těžko říci proč) měly a když před x-lety zfůzovaly s Deltou, tak tento systém zůstal zachován.

To bude spis NW nez TWA

a meli to tak proto, ze s tim pak letali dal na vychod, myslim. Meli s KLM Joint Venture.