Willkommen an Bord - Září 2025

Odpovědět
stenmeller
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 112
Registrován: 02. 02. 2024, 13:19
Stav: Offline

Willkommen an Bord - Září 2025

Příspěvek od stenmeller »

DOVOLENÁ

První týden tohoto měsíce trávíme s manželem, naším psem a tentokrát i mými rodiči opět v Holandsku. Tu zemi máme rádi. Je tam pěkně a z Düsseldorfu se sem dá krásně dojet autem, což je jediné, co vyžaduji, protože letecky ve volném čase cestuji nerad. Tentokrát jsme se vydali na ostrov Ameland, opět si pronajali kolo a objevovali místní pláže a malebná městečka. Předpokladem pro dobrou dovolenou v Holandsku je samozřejmě vždy počasí. To vyšlo i tentokrát. Příště vyzkoušíme ostrov Texel. Ameland mohu jednoznačně doporučit.

MIAMI

Když jsem v lednu Miami navštívil poprvé, byl jsem překvapen. Byl jsem překvapen jak zajímavé, klidné a hezké toto město dokáže být. Letiště tu sice mají příšerné, ale Art Deco District je místem, které budu mít v paměti napořád. Bohužel se naší firmě na místním trhu nepodařilo prorazit a po roce tuto destinaci zavíráme kompletně.

Mrzí mě to, ale nedá se nic dělat. Stejně jako v lednu, tak i dnes letíme poloprázdní, což krásně demonstruje, jak složitý pro nás tento trh byl.

Posádka je super, až na ty dva lemply, se kterými musím dnes v economy class pracovat. Anja a Lennart. Oběma je čtyřiadvacet let, práce jim moc nevoní a neustále si na něco stěžují. Mě a Katarině to moc nepomáhá.

Začínám mít pocit, že se Lennart lidí snad bojí, protože v kabině tráví naprosté minimum času. Je to pěkný kluk. Ale když on se za celou dobu ani jednou neusměje.

V Miami trávím čas s novou kolegyní Sandrou, jejíž sestra u nás již pár let pracuje. Vše je pro ní nové a fascinující, což mě nabíjí neuvěřitelnou energií. Rád pracuji s nováčky, protože vše teprve objevují, jsou tvární a snaživý. Dělají tuto práci rádi a dělat jí také chtějí.

Minule jsem měl v Miami pobyt dvoudenní, tento trvá pouhých 24 hodin. Náš hotel se nachází přímo na Miami Beach. Bude mi to tu chybět. Škoda, že jsem se sem nedostal častěji. Bude mi chybět hotel, architektura i ten klid.
E7659395-1E72-42EA-BBB9-C2D457791C44.jpeg
Nádhera
Nádhera
Na rozdíl od ledna je počasí na začátku září mnohem víc extrémní. Je vlhko a vedro. Na slunci se nedá žít. To nás ale neodradí od ranní projížďky na kole.

Z Miami odlétáme až večer. Většinou si na přípravu dávám dvě hodiny. Dnes mě ale venkovní aktivity zmohly natolik, že si prodlužuji spánek o třicet minut a s přípravou začínám později, přestože nemám ani vyžehlenou košili. Kdybych věděl, že je žehlička v tomto hotelu tak špatná, začal bych žehlit už včera. Je to děs a košili mi trvá vyžehlit asi půl hodiny.

Na recepci dorazím jako poslední, posádka si již nechává nakládat kufry do autobusu. Odlet z Miami je naplánován až na desátou hodinu večer. Jsme tedy asi jediný odlet do Evropy v tento vražedný čas. Většina letů po desáté míří do Jižní Ameriky.

Proč říkám vražedný čas? V Německu je totiž touto dobou 04:05 ráno.

Let do Frankfurtu je ale šílená nuda. Máme totiž pouhých 80 cestujících. Moc lidí nechce ani jíst. Díky pozdnímu odletu se hodně pasažérů natáhne na prostřední čtyřsedačky a usne.

Z nudy tak řešíme Lennartův neexistující milostný život. Přitom by s tím obličejem mohl mít každého - jen kdyby se celou dobu netvářil jak Labubu.


LAS VEGAS

Na konci dubna mi do 'zpráv' na serveru airways.cz přistál dotaz od jednoho z místních uživatelů. Týkal se konkrétního letu do Las Vegas v září 2025. Abych se ujistil, že můj věrný čtenář dorazí do USA živý a zdravý, rozhodl jsem se si o daný let zažádat.

O pět měsíců později stojím na nástupišti v Düsseldorfu a čekám na vlak na frankfurtské letiště. Je ráno a ve vzduchu lze cítit přicházející podzim. Železniční úsek mezi Düsseldorfem a Frankfurtem bývá, na rozdíl od jiných štrek, které Deutsche Bahn provozují, poměrně spolehlivý. Přesto si vždy raději plánuji cestu do práce tak, abych měl mezi odjezdem a příjezdem minimálně dva vlaky rezervu.

Dnes se ale někdo v Duisburgu rozhodl založit na kolejišti požár a všechny vlaky přijíždějící ze severu tak nabraly zpoždění. Mezi příjezdem na letiště a briefingem s posádkou mám hodinu čas. Jenže dnes to vypadá, že do Frankfurtu snad nedorazím vůbec. Nástupiště plné, vlak v nedohlednu. Dráhy začínají některé spoje rušit. Nakonec ruší i ten můj. Můj fanoušek je již na cestě z Prahy do Frankfurtu. Airbus A321neo sleduji na flightradaru. Pokud se do Frankfurtu nedostavím já, bude to skandál, potupa a od komunity na airways.cz mě čeká zavržení.

Naštěstí se asi po hodině podaří uvézt provoz opět do pořádku. To ale nemění nic na tom, že byl můj vlak kompletně zrušen. Musím najít alternativu. Nakonec beru ICE, které mělo z Düsseldorfu vyjet už před třemi hodinami. Na palubě potkávám dva kolegy, kterým Deutsche Bahn to ráno dopřálo stejné cardio. Na letiště Frankfurt přijíždím sedm minut před začátkem briefingu. Na snídani tak mohu rovnou zapomenout.

Celý uřícený doběhnu do naší centrály na terminálu 1. Posádka tu sedí již kompletní. Vedoucí kabiny se jmenuje Alina. Když jsem jí viděl minulý rok během výměny posádek na letišti v Los Angeles, modlil jsem se, abych s tou ženou nikdy nemusel pracovat, protože vypadá dost nepříjemně. Pravda je taková, že se jedná o poměrně drsnou a vysokou blondýnu s přísným výrazem ve tváři, která dává každému z nás několik bezpečnostních otázek a dává si velký pozor na to, abychom na každou z nich odpověděli co nejvíce do detailu. Dnešním tématem je evakuace na souši a požár na toaletě.

Zbytek posádky je mi snad ještě více nesympatický, než Alina. Znám akorát Carlottu, dívku s obličejem krásné porcelánové panenky, která se mnou byla na podzim v New Yorku. Carlotta je fajn. To se nedá říct o zbytku. V economy class bude dělat Luca, vysoká a štíhlá sestra našeho prvního důstojníka. Ten si se sestrou naplánoval celodenní výlet ke Grand Canyonu. Dále se bude o mého čtenáře starat celkem arogantní Johanna. Znáte ten pocit, kdy je vám někdo nesympatický už od pohledu? Tak přesně takhle jsme se jeden na druhého během briefingu dívali. Ani z Kristin a Anny byste úsměv nevytřískali snad ani kusem šutru. Do business class se hrne Carlotta a Lara. Lara je takový ten typický vševěd. Já si proaktivně vybírám pozici 2R, jelikož mi 3R vyfoukla Luca. Ale i tak mi 2R umožní alespoň nějaký, i když omezený, kontakt s mým VIP hostem.

Na dvojce se mnou bude Mario, takový divný chlap z Erfurtu. Má namířeno na padesátku a chodí s jedním z našich kolegů. Je to takový ten typ člověka, který využije každý moment, aby si na vás mohl sáhnout a celou dobu se mě snaží uhranout těmi jeho oplzlými řečmi.

Mario vyrůstal, jak už jméno napovídá, v bývalé DDR. Tam mívali novopečení rodiče tendenci svým potomkům dávat západní/zahraniční jména, aby lépe zapadli, až jednou utečou na Západ. Takže když náhodou narazíte na staršího Němce se jmény jako jsou například Mike, Marvin nebo Mandy, je tu dost velká šance, že se narodily ve sovětské sféře vlivu.

Mike nepracuje pouze jako stevard, ale i jako 'Tatortreiniger'. Na internetu jsem našel jediný český překlad: forenzní čistič. Dá se to tak nazvat? Jedná se o osobu, která uklízí místo činu po nějaké vraždě nebo smrtelném incidentu. Je to někdo, kdo smyje krev z kolejí v případě, že se rozhodnete skočit pod vlak. Musí to být mňamka, ale prý je to docela dobře placené.

To znamenalo, že Mario pracoval celkem strukturovaně. Dokázal členit úkoly a činnosti do jasných kroků a uspořádat naše pracovní prostředí tak, aby vše bylo přehledné a dávalo smysl.

Jelikož jsme v bordelistánu zvaném Flughafen Frankfurt, posílá nám úklidová služba do letadla pouze čtyři (!) pracovníky. Čtyři! Na celou třistatřicítku. Rozzuřená Alina tedy zavelí, abychom natáhli rukavice a pomohli s úklidovými pracemi všude, kde jen můžeme. Nádhera. Jako by bezpečnostní kontrola kabiny, nouzového vybavení a cateringu nebylo už dost práce. Spousta bezpečnostních úkolů se dá navíc provádět až tehdy, kdy pozemní personál letou opustí - takže sranda.

'Nesmíme si dovolit ani minutu zpoždění', apeluje na nás Alina.

To já vím moc dobře. Slíbil jsem svému fanouškovi z místního fóra, že ho dopravím do Vegas na čas, jelikož musí dnes večer stihnout jedno hokejové utkání.

Celý upocený natahuji sako v momentě, kdy se nám do letadla snaží prodrat první cestující. Jedenáctihodinový let může začít. Už teď bych si šel nejradši lehnou.

Převapuje mě demografické složení cestujících. Většinou se jedná o Němce, což se na linkách do USA stává zřídka. Němce vozíme prakticky jen do New Yorku a Miami, ale i tam je publikum takovým panevropským mixem. Tady a teď je to pouze a jen Německo. Naladěním některých jedinců to vypadá, že Las Vegas bude takovou americkou obdobou Cancunu a Punta Cany. Dav nám ale trochu zředí jedna z místních uživatelek, která právě nastupuje na palubu: je to firefly! :-bd

Kdo toto fórum pravidelně sleduje, tak ví, že mě firefly už dávno předběhla a již minulý měsíc vydala report s názvem 'Podvanácté do Vegas,...'.

Firefly cestuje se synem a sedí v přední části economy class, takže na sebe alespoň uvidíme. Modlím se, aby se o ní Luca a spol. dobře postaraly.

Samotný let do Vegas byl přesně takový, jak se dalo očekávat. Alkohol u nás tekl proudem. Vítězem veřejného průzkumu se stala Bloody Mary a Gin s Tonikem. V půlce letu nám ale došla i Whiskey a rum. V porovnání s lety do jiných destinací v USA jasný rozdíl. Člověku tak vlastně dojde, že my Evropani s alkoholem prostě problém máme. To Američani si na chlast tolik nepotrpí - ti zase spíš jedou v drogách.

To Firefly nepije. Nepije ani její syn. Občas se za nimi přijdu podívat a pokecat si. Oba jsou nesmírně příjemní a nenároční. Nechtějí nic. Nic! V půlce letu se mi jim alespoň podaří vnutit zmrzlinu z premium economy. Jinak se jedná o dva na údržbu nenáročné cestující. Moc milé cestující.

Firefly mi předá čokoládu. Ne standartní tabulku, ale XXL. S díky přijímám. Bavíme se o Las Vegas. Nikdy jsem tam nebyl, na rozdíl od firefly, která je hotovou odbornicí na město. Dává mi spoustu tipů a rad. Samozřejmě zná i hotel, kde bude má posádka trávit dvoudenní pobyt.

Na obtěžování firefly a jejího potomka svou přítomností ale nemám tolik času. Call bell v premium economy zvoní bez přestání a i v ekonomce se pro mě najde spousta práce. Do Vegas vezeme i kolegyni od Luxair, která se zde, v přítomnosti tří kamarádek, bude loučit se svobodou. Potom je tu i jedna starší letuška Spirit Airlines, která se s manželem vrací z dovolené v Itálii. Je mi jí celkem líto, jelikož Spirit momentálně není v nejlepší kondici.

V LAS přistáváme s drobným předstihem, takže firefly svůj zápas stihne. Nakonec, i přes to šílené ráno, vše dopadlo dobře.

Po výstupu z terminálu letiště Harryho Reida mě překvapuje jedna věc. Je sice září, ale teploty jsem očekával mnohem extrémnější. Pohybovat se venku není vlastně vůbec tak nesnesitelné, jak jsem si myslel.

Ihned po příjezdu do hotelu zamířím s Mariem a kapitánem do nedalekého Walgreens (taková drogerie/lékárna/potraviny). Můj hotelový pokoj připomíná ruský bordel. Na zdi visí látková tapeta s barokními výjevy, na stropě je zavěšen 'křišťálový' lustr, z postele vidíte až do sprchy, v rohu kožený gauč a barokní psací stolek. Je to takový trumpovský kýč, ale Vegas snese všechno.

Jelikož se přímo v našem hotelu nachází konečná stanice monorailu, kupuji si následující den lístek a zamířím na opačný konec linky, do hotelu MGM Grand. V plánu mám projít si všechna lobby hotelů a kasin lemující Las Vegas Boulevard, který je nám spíše známý jako Las Vegas Strip.

Již výhled z vláčku je fascinující. Golfové rezorty, country clubs, kasina, kongresová centra a haly, město je jedno veliké hřiště pro dospělé.

Procházku začínám obhlídkou exteriéru Allegiant stadionu, dále si to zamířím do hotelů Mandalay Bay a Luxor. Odtud se dá přejít do hotelů Excalibur a New York New York. Výhoda je, že člověk nemusí vůbec vycházet ven. Jednotlivé hotely jsou propojeny. Každý z nich má veliké lobby a obrovskou herní plochu - kasino. Některé hotely mají vlastní nákupní centra a food courty. Všechno je to nevkusný kýč, ale o tom přeci Las Vegas je. Je to svět zábavy, neomezeného výběru a možností. Něco, co nemá jinde na světě obdoby. Chcete na jídlo do skvělé restaurace a nejlepší show, kterou jinde neuvidíte? Chcete si užít pool party a pod vlivem alkoholu a drog zapomenout, čí jste? Chcete vyhrát dům, auto a miliony dolarů? Tohle vše vám Vegas nabízí. Konzum, hřích, peníze, umění, touha po něčem nedosažitelném. Město útočí na všechny vaše smysly. V ulicích a klimatizovaných útrobách kasin a hotelů neustále hraje hudba. Vůně prostorů mi připomíná babiččin krém na ruce. Místy ucítíte i marihuanu. Na každém centimetru na vás něco bliká. Město je nasvícené a jede 24/7.

Chvíli se zastavím, abych se uklidnil. Takové množství vjemů jsem kolem sebe nezaznamenal už hodně dlouho. Přemýšlím nad tím, jak toto místo asi vypadalo v dobách pandemie. Přemýšlím o té depresivnější stránce tohoto místa. Kolik špinavých peněz se tu musí protočit, kolik zneužívání a prostituce zdi hotelů každý den vidí, kolik vykořisťovaných lidí drží na svých ramenou kolos, kam se jezdí bavit celý svět.

Krátce před západem slunce se dostavím ke svému plánovanému cíli. Hotel Bellagio a jeho světoznámá fontána. Čekám tu patnáct minut v davu rvavých Indů, abych shlédl show Michaela Jacksona. Vodní představení je fascinující. Show je nutné sledovat směrem z hotelového nádvoří, jelikož na opačné straně staví tribuny pro F1.

Tvář města se v noci drasticky mění. Noc sluší Las Vegas mnohem více, než den a sluncem vyšisované pouštní nebe.

Nasvícená Eiffelovka hotelu Paris, zářivé neony, blikající loga obřích rezortů - místních továren na zážitky. Hned vedle hotelu Ceasar leží stejnojmenné luxusní nákupní středisko. To se vyznačuje tím, že má na stropě namalovanou oblohu. Jednotlivé obchody potom představují domky italského města. Podlaha je vydlážděná kostkami. Na okamžik máte pocit, že jste se ocitli v ulicích Verony nebo Florencie. Ihned naproti je hotel Venetian s replikou Benátek. Je libo projížďka benátským kanálem a gondole za přítomnosti zpěvu mexického gondoliéra? V Las Vegas žádný problém.
Americká Itálie
Americká Itálie
Benátky
Benátky
Kolem nasvícené koncertní haly Sphere a majestátního hotelu Wynn mám namířeno k Fontainebleau a dále až do našeho hotelu. V každém hotelu mě překvapily dlouhé fronty na recepci.

Po této devítihodinové procházce mám už docela dost, takže se mi k hotelu Trump už jít nechce.

Druhý den se vydám do historického centra Las Vegas, známého pod kreativním názvem Downtown. To dnes leží trochu zapomenuté ve stínu třpytivého Stripu.

Downtown Las Vegas je jako ten excentrický strýček na rodinné oslavě. Je trochu ošuntělý, ale plný historek, zážitků a překvapivě dobré energie. Zapomeňte na lesklé hotely z hlavního Stripu. Downtown je jeho starší, drzejší bratranec, který se obléká do neonových bund z 80. let a pořád věří, že Elvis žije. Downtown Las Vegas je místo, kde se glamour potkal s historií, napili se spolu levného bourbonu a rozhodli se, že už nikdy nepůjdou spát.

Hlavní tepna, Fremont Street, je jako kdyby někdo vzal diskotéku, cirkus, muzeum a všechno to nacpal pod obrovský LED strop. Z repráků duní rock'n'roll, do toho se mísí vůně piva, fritovaného čehosi a lehká nostalgie po době, která se už nikdy nevrátí.

Před přípravou na zpáteční let se stavím ještě v největším obchodu se suvenýry na světě - Bonanza.

Očekávaný odlet je kolem páté hodiny odpoledne. Letadlo je narvané k prasknutí. Zdá se, že Trumpova rétorika návštěvníky Vegas a okolních národních parků minimálně letos moc neodradila. Zatímco boardujeme, tvoří se venku obří fronta letadel čekající na vzlet. Když jsme s nástupem hotový, informuje nás kapitán o tom, že jsme v pořadí 23. letoun čekající na povolení ke startu.

I přes hodinové zpoždění je nutné uznat, že výhled z letadla je dechberoucí. Slunce sice již téměř zapadlo, ale ještě stále zbytky jeho paprsků barví okolní hory do červena. Na tmavě modrém nebi lze spatřit růžové mráčky, které působí, v kombinaci s třpytivými světly Las Vegas, nasvícenou ranvejí a blikajícími letadly, opravdu magicky.

Cesta zpět do Frankfurtu byla docela v pohodě. Všichni chtěli hlavně spát, nikdo moc nepil. Po letu jsem usoudil, že Alina je vlastně super baba.


BERLÍN A PAŘÍŽ

Původně to měl být Berlín a Milán, nakonec se z Itálie stala Francie.

FRA-BER-FRA-CDG-FRA na Airbusu A320neo. Čtyři rychlovky, není o čem moc psát. V Paříži jsme zaparkovali v jakési prérii na okraji - ale s výhledem na vystavený Concorde.

Pomalu docházím k závěru, že koupáka na krátkém letu ano, cesťáka ne. Na dálkovce cesťáka ano, koupáka ne.


SAN FRANCISCO

Devětadvacetiletá Anna žila s Kilianem šest let a zrovna minulý týden zjistila, že jí zahýbal s pěti jinými ženami. Odkud to vím? Sama mi to řekla, aniž bych vůbec dostal šanci se jí alespoň představit. Anna to řekla ve firmě vlastně snad úplně každému.

Anna je nádherná. Narodila se ukrajinské matce a ruskému otci v Moldávii, od dvou let však žije v německém Wiesbadenu. Dva roky pracovala jako letuška u Emirates.

Dnes spolu letíme do San Francisca, jednoho z mých nejoblíbenějších míst. Budeme se společně starat o pasažéry v business class. Vedoucí kabiny je Kerstin, moje SEP (safety and emergency procedures) instruktorka, která zároveň pracuje jako purser.

Tito lidé většinou pracují na zemi, buď ve výcvikovém středisku, anebo v kanceláři. Do oblak je pak firma pošle jednou za X let a lze to poznat. Nemají často zažitou žádnou rutinu, spoustu věcí znají pouze teoreticky, lpí na dodržování postupů, které se však v praxi nikdy neosvědčily. Anna i já Kerstin známe a máme jí moc rádi, ale pracovat s ní bylo utrpení. Přední kuchyňka pro business class je malá. Pokud tam pracujete s někým, kdo se nevyzná, úkoly vám to značně ztíží. Dělat s Kerstin bylo jako mít v místnosti obřího slona. Vše se neskutečně táhlo. Občas mi došly nervy a navrhnul jsem jí, aby šla zkontrolovat holky do economy class, anebo kluky do kokpitu. Být ten den s Annou v business class o samotě, byla by práce mnohem jednodušší.

Cestující jsou převážně Američani. Nesmírně přátelští. Asi má nejoblíbenější národnost na palubě. Rád bych upozornil, že Američané cestující 'international' mají jen málo společného s těmi, co létají 'domestic' z Horní Dolní do Orlanda. S Annou jsme tvořili super tým a lidé si nás moc pochvalovali. Jsem rád, když i naše malé, relativně neznámé aerolinky, dokáží na cestující udělat dobrý dojem.

Dvoudenní pobyt v SFO trávím s Annou, která evidentně potřebuje někoho, komu může bez přestání ventilovat své pocity a názory, že všichni muži jsou prasata a své ženy jen podvádí. Jsem rád, že na některé své výroky nečeká žádnou odpověď. Jinak je ale Anna skvělá holka. Vypráví mi své zážitky z Emirates a říká mi, že bych se k nim moc hodil. Emirates však nikdy nebyla pro mě žádná volba. Svého muže jsem poznal a vzal si ho velmi mladý. Emiráty rozhodně nejsou zemí, která by našemu vztahu byla nějak otevřená. Navíc jsem rád, že dělám pro firmu, která musí dodržovat předpisy EASA a já mohu žít v normální zemi s normálním počasím, přičemž na Indy natrefím jen na letech do Toronta.
Po první návštěvě neoblíbené, dnes srdcovka.
Po první návštěvě neoblíbené, dnes srdcovka.
Let do San Francisca s Kerstin ještě ušel. Horší byla cesta nazpět. Onemocněla totiž Linda, kolegyně zodpovědná za kuchyň v ekonomce. Místo devíti nás tak bude osm, což už je rozdíl. Ještě je ale stále možné letět, protože na každý východ připadá jeden stevard.

Jelikož jsem na pozici 1LA, musím se na tento let přemístit z businessu do economy. Nechce se mi do ekonomky, ale co. Tohle k té práci prostě patří. Tým v zadní části letadla je mladý. Jakože fakt mladý. Těm třem holkám je osmnáct až devatenáct let. Teprve nedávno začali létat. Je ale nutné uznat, že jim jde práce od ruky. Absolutně boří mýty o tom, že se mladým nechce makat a pořád jen fňukají.

Damla, Natalia, Elisa. Elisa se mě ptá, zda bych si s ní nevyměnil pozice. Prý by ráda dělala kuchyň. Já s tím nemám žádný problém - ba naopak.

Holky jedou vražedným tempem. Sice bychom to dělat neměli, ale jídlo začínají předehřívat už na zemi. Jsme tak devět minut od startu a všichni čtyři vyjíždíme do kabiny s horkým jídlem a nápoji. Je to fofr. Ještě nikdy jsem nezažil takovou efektivitu a rychlost. Vlastně mi to celkem vadí, protože rád pracuji o něco pomaleji. Holky mi dokonce nachystali i vozík. Všechno se stalo tak rychle. Cestující se nají, napijí, my vše uklidíme, dámy vyjíždí do kabiny s duty free a já zamířím do business class, abych pomohl Anně, která jednomu páru vypráví jak moc jí chybím. Wie süß!

Zatímco economy se pomalu uchyluje ke spánku, dámy v business class nestihli sesbírat ani nádobí po předkrmu. Kerstin si při práci poranila nohu a ošetřuje se přesně tam, kde nejvíc překáží. Anna je z ní očividně úplně vyčerpaná. Odklidíme tedy Kerstin do kokpitu a servis dojedeme s Annou kompletně bez ní. Cestující jsou dost namíchaní. Máme tu hodně Němců a Evropanů. Jako posila přichází ještě Damla.

Servis v business class trval tři hodiny.

Se servisem snídaně pomáhám jak v economy, tak i v business class. Ve výsledku jsou všichni úplně všude, ale nakonec to dáváme s přehledem v rámci devadesáti minut. Ve Frankfurtu přistáváme odpoledne.

Pro tento měsíc je to vše. V říjnu se spolu podíváme do Dubaje, Johannesburgu a Los Angeles. Přeji vám hezký podzim!

Sau
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 218
Registrován: 02. 02. 2009, 10:06
Stav: Offline

Re: Willkommen an Bord - Září 2025

Příspěvek od Sau »

Díky! :)
firefly
Cestující First Class
Cestující First Class
Příspěvky: 640
Registrován: 17. 06. 2009, 20:15
Pohlaví: žena
Bydliště: PRG
Stav: Offline

Re: Willkommen an Bord - Září 2025

Příspěvek od firefly »

Opět skvělý report. :clap: :clap: :clap: Moc děkuji za velmi milou zmínku o mé maličkosti a synovi. Hlavně mám radost, že se vám ve Vegas líbilo. Já už teď zase koukám po letenkách na příští rok, asi jsem fakt blázen, ale já to tam prostě miluju. Vypadá to, že opět poletím sama, ale to mi vůbec nevadí.
whiskey
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 4273
Registrován: 17. 08. 2007, 12:03
Stav: Offline

Re: Willkommen an Bord - Září 2025

Příspěvek od whiskey »

super zhodnotenie desk-riding seniornych zamestnancov :thumbup:
pavelpmi
Nejlepší autor trip reportů 2013 a nejlepších fotografií v trip reportu 2013
Nejlepší autor trip reportů 2013 a nejlepších fotografií v trip reportu 2013
Příspěvky: 2266
Registrován: 29. 11. 2008, 10:56
Pohlaví: muž
Bydliště: Palma de Mallorca
Stav: Offline

Re: Willkommen an Bord - Září 2025

Příspěvek od pavelpmi »

Díky za opět super report (psaný tentokrát trochu rychleji?)!

Opět velmi zajímavé informace a postřehy - třeba, že vás vedoucí kabiny zkouší, o existenci onoho pracovního místa nebo o jménech dávaných v bývalé NDR. To mi trochu připomíná jména dávaná v Latinské Americe (myslím nejvíc v Kolumbii), se kterými tu občas přicházím do styku, akorát ta jsou ještě psaná foneticky. :D Kupříkladu Braian, Yeison, Estiven, Jhon, Dilan, Yennifer, Yessica či Leidy.

Ještě jednou díky a už se těším na další pokračování!

stenmeller
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 112
Registrován: 02. 02. 2024, 13:19
Stav: Offline

Re: Willkommen an Bord - Září 2025

Příspěvek od stenmeller »

pavelpmi píše: 07. 11. 2025, 22:43 Díky za opět super report (psaný tentokrát trochu rychleji?)!

Opět velmi zajímavé informace a postřehy - třeba, že vás vedoucí kabiny zkouší, o existenci onoho pracovního místa nebo o jménech dávaných v bývalé NDR. To mi trochu připomíná jména dávaná v Latinské Americe (myslím nejvíc v Kolumbii), se kterými tu občas přicházím do styku, akorát ta jsou ještě psaná foneticky. :D Kupříkladu Braian, Yeison, Estiven, Jhon, Dilan, Yennifer, Yessica či Leidy.

Ještě jednou díky a už se těším na další pokračování!
Měl jsem říjen plodný na zážitky, takže jsem si nemohl dále dovolit mít dvouměsíční skluz :oops: Doufám, že nejde moc poznat, že jsem poslední dva reporty sepsal v rámci pár hodin.

Ano, zkouší se před každým letem. Pokud bychom správně neodpověděli na tři bezpečnostní otázky, mohl by nás kapitán dokonce vyloučit z letu. To se snad zatím ale nikomu nestalo.
trentino
Cestující Economy (low-cost)
Cestující Economy (low-cost)
Příspěvky: 52
Registrován: 10. 02. 2014, 10:26
Stav: Offline

Re: Willkommen an Bord - Září 2025

Příspěvek od trentino »

díky za report!

Ke jménům v Kolumbii můžu doplnit třeba Henderson, Byron nebo Kandy s k... Je pravda, že z Kolumbie a zejména Venezuely chce do Severní Ameriky kde kdo. V Bucaramanze mě při pohledu na ceny na benzínce málem omývali, než se ukázalo, že ceny jsou uvedené za galon, což jsem nikde jinde v Jižní Americe neviděl.

Čechoslováci, kteří do Jižní Ameriky emigrovali a jejich potomci si naopak jména "latinizovali", jako například pan Jaroslavo Mašek nebo Alberto Vojtěch Fryč v Paraguay...
shady
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 140
Registrován: 12. 01. 2011, 19:57
Stav: Offline

Re: Willkommen an Bord - Září 2025

Příspěvek od shady »

Dakujem za dalsi super report.
Pre mna si moderny jednorozec v sektore sluzieb - mas blby den a nemas potrebu ho preniest na zakaznikov. Bohuzial tendencia dnesnej doby je posunut h***o dalej.
stenmeller
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 112
Registrován: 02. 02. 2024, 13:19
Stav: Offline

Re: Willkommen an Bord - Září 2025

Příspěvek od stenmeller »

shady píše: 11. 11. 2025, 15:01 Dakujem za dalsi super report.
Pre mna si moderny jednorozec v sektore sluzieb - mas blby den a nemas potrebu ho preniest na zakaznikov. Bohuzial tendencia dnesnej doby je posunut h***o dalej.
Takový člověk pak ale nemá v sektoru služeb co pohledávat. Měli bychom si uvědomit, že čím lépe budeme zacházet s lidmi v okolí, tím lépe budou oni zacházet i s námi. Bohužel jsou mnohými lidmi, bez ohledu na společenské postavení, považovány některé špatné vlastnosti za přednost. Agresivita, neohleduplnost, sebestřednost, používání síly za každou cenu. To vše dostává ve společnosti čím dál větší prostor. Přitom každý z nás si s sebou nese nějaké trauma, špatné zážitky a zkušenosti. Ale přenášet tohle na jiné je nesprávné a vůči ostatním i nespravedlivé. Proč si také vybíjet zlost na lidech, kteří za mou situaci nemohou. Oni už mají často své životy po***né dost :D Bohužel je pravda, že v mnoha aspektech svět hrubne. A to i v zákaznických službách. Hanbou bych se za některé kolikrát propadl :oops:
Sau
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 218
Registrován: 02. 02. 2009, 10:06
Stav: Offline

Re: Willkommen an Bord - Září 2025

Příspěvek od Sau »

Amen...
shady
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 140
Registrován: 12. 01. 2011, 19:57
Stav: Offline

Re: Willkommen an Bord - Září 2025

Příspěvek od shady »

Ked uz sme nacali temu service industry, tak mam cerstvu skusenost z longhaul business s cervenymi kolegami z rakuska.
Vdaka tvojim reportom mam ovela lepsi pohlad do zakulisia ako to funguje za zaclonou a ako velmi je dolezita zohranost a pristup posadky.
V mojom lete sa stretli v C kabine tvoji kolegovia stylu 'Manuel s Nadine' + este dalsi dvaja. Specialita OS je onboard chef, ktory v galley pripravuje jedlo. Cely servis pre 32 ludi trval od seatbelts off po dezert 3 hodiny. V reportoch casto pises, ze business uz spi a ides pomahat do economy. Tu to bolo presne opacne. Taniere z hlavneho menu nam zbierali posily zozadu. Zlomovym bodom pre mna bolo to, ze pocas celeho servisu som dostal pol pohar vody. Vzdy ked sa ma niekto opytal.ci chcem refill, tak zmizol do galley a uz sa nevratil. Call button s rovnakym vysledkom. Posledny pokus bol osobne v galley, kde boli 4 crew, na otazku ci mozem dostat vodu odpovedali 'yes' a otocili sa mi chrbtom a riesili si dalej svoje veci. Naivne som si myslel, ze teda dokoncia a prinesu mi ju na miesto - chyba. O pat minut som sa tam vratil s dejavu, lebo neriesili.
Vtedy som to nevydrzal a siel rovno za purserom, ze normalne v tomto momente odovzdavm z vdacnosti cokolady, ale toto je momentalne na uterak, pretoze soft product je jedna velka katastrofa.
K ospravedlneniu pridal vysvetlenie - s Manuelom a Nadine pracovala baba, ktora robila v business prvykrat v zivote a onboard chef letel druhy krat, prvy krat samostatne. Na to, aby crew robil v C, potrebuje absolvovat specialny trening, na ktory ma narok po tom, co absolvuje pracu na vsetkych poziciach... Korporatne pravidla v praxi zneju trochu zvlastne. S takou zostavou si nastaveny na neuspech hned na starte. Pri druhom servise som si vsimal, ako jej skusenejsi kolegovia vobec nepomahaju, nekumunikuju, odrobili si svoje a koniec. Nechali ju v tom.
S purserom sme si to 'vyrikali', ja som mu to primarne vravel z titulu heads-up, ze poslem feedback a chcem, aby to vedel.
Zvysok letu cela posadka na mna iba skaredo zazerala a nekomunikovala, okrem pursera, ktory sa snazil robit damage control.
Nakoniec mi oznamil, ze zo vsetkeho spise report.

Z toho mam na teba par otazok:

1. Ma purserov report nejaku silu nieco zmenit?
2. Pred rokom si spominal, ze mas ambiciu ist na pursera, ktoreho chces tento rok dosiahnut, ako sa dari napredovat? :) Bolo by to zaujimave citanie

Celu tuto litaniu tu pisem, pretoze, ak by intra EU bola podobna LHG, tak by som nevahal vymenit prepravcu, uz len z titulu, ze je sanca ta na palube stretnut, kedze tieto tvoje zazitky a ty sam si chodiaca reklama na Condor.
stenmeller
Cestující Economy Class
Cestující Economy Class
Příspěvky: 112
Registrován: 02. 02. 2024, 13:19
Stav: Offline

Re: Willkommen an Bord - Září 2025

Příspěvek od stenmeller »

shady píše: 02. 12. 2025, 09:06 Ked uz sme nacali temu service industry, tak mam cerstvu skusenost z longhaul business s cervenymi kolegami z rakuska.
Vdaka tvojim reportom mam ovela lepsi pohlad do zakulisia ako to funguje za zaclonou a ako velmi je dolezita zohranost a pristup posadky.
V mojom lete sa stretli v C kabine tvoji kolegovia stylu 'Manuel s Nadine' + este dalsi dvaja. Specialita OS je onboard chef, ktory v galley pripravuje jedlo. Cely servis pre 32 ludi trval od seatbelts off po dezert 3 hodiny. V reportoch casto pises, ze business uz spi a ides pomahat do economy. Tu to bolo presne opacne. Taniere z hlavneho menu nam zbierali posily zozadu. Zlomovym bodom pre mna bolo to, ze pocas celeho servisu som dostal pol pohar vody. Vzdy ked sa ma niekto opytal.ci chcem refill, tak zmizol do galley a uz sa nevratil. Call button s rovnakym vysledkom. Posledny pokus bol osobne v galley, kde boli 4 crew, na otazku ci mozem dostat vodu odpovedali 'yes' a otocili sa mi chrbtom a riesili si dalej svoje veci. Naivne som si myslel, ze teda dokoncia a prinesu mi ju na miesto - chyba. O pat minut som sa tam vratil s dejavu, lebo neriesili.
Vtedy som to nevydrzal a siel rovno za purserom, ze normalne v tomto momente odovzdavm z vdacnosti cokolady, ale toto je momentalne na uterak, pretoze soft product je jedna velka katastrofa.
K ospravedlneniu pridal vysvetlenie - s Manuelom a Nadine pracovala baba, ktora robila v business prvykrat v zivote a onboard chef letel druhy krat, prvy krat samostatne. Na to, aby crew robil v C, potrebuje absolvovat specialny trening, na ktory ma narok po tom, co absolvuje pracu na vsetkych poziciach... Korporatne pravidla v praxi zneju trochu zvlastne. S takou zostavou si nastaveny na neuspech hned na starte. Pri druhom servise som si vsimal, ako jej skusenejsi kolegovia vobec nepomahaju, nekumunikuju, odrobili si svoje a koniec. Nechali ju v tom.
S purserom sme si to 'vyrikali', ja som mu to primarne vravel z titulu heads-up, ze poslem feedback a chcem, aby to vedel.
Zvysok letu cela posadka na mna iba skaredo zazerala a nekomunikovala, okrem pursera, ktory sa snazil robit damage control.
Nakoniec mi oznamil, ze zo vsetkeho spise report.

Z toho mam na teba par otazok:

1. Ma purserov report nejaku silu nieco zmenit?
2. Pred rokom si spominal, ze mas ambiciu ist na pursera, ktoreho chces tento rok dosiahnut, ako sa dari napredovat? :) Bolo by to zaujimave citanie

Celu tuto litaniu tu pisem, pretoze, ak by intra EU bola podobna LHG, tak by som nevahal vymenit prepravcu, uz len z titulu, ze je sanca ta na palube stretnut, kedze tieto tvoje zazitky a ty sam si chodiaca reklama na Condor.
Tak to jsi zažil pravý vídeňský customer service :D Buď rád, že tě ještě neseřvali :lol:
Aerolinky se snaží svým zaměstnancům neustále připomínat, že zákazník je ten, kdo platí naše účty - bohužel ne vždy tato slova padají na úrodnou půdu.

1) Tohle velmi záleží na konkrétní aerolince. Netuším jak dobře u LHG fungují tyto komunikační kanály. Je to veliká firma a sesbírat a zpracovávat všechny tyto informace a reporty zabere asi hodně času. I u nás to občas drhne a to jsme menší hráč s mnohem víc centralizovanou operativou. Ale ano - tyto reporty dávají smysl. Ale musí jich být také dostatečné množství. Proto vždy říkám, když vám něco vadí, stěžujte si. Pokud se na problém dostatečně neupozorní, nikdy nebude vyřešen. A množství je důležité, jelikož jediný report nic nezmění.

2) Přihláška podána, tak uvidíme, kdy se otevře nový kurz. Ještě mě ale čeká jeden pohovor a dva testy testy.

Odpovědět