Na úvod chci napsat, že svoji práci (PP) taky miluju. Ale když už se tady začaly nevýhody, tak objektivně nevýhody:
Souhlasím s tím, co se tu už napsalo. Někdy vyjde takový turnus, že se vážně nevyspíte. Mně osobně nepravidelnost služeb vyhovuje, ale fakticky to není nic moc pro partnerský život. Nemůžete si zaplatit nějaký pravidelný kurz (jazyky nebo vyšívání nebo cokoli
, protože prostě nemáte každý týden volné pondělí.
Plánovat dovolenou rok dopředu je taky docela náročné.
Musí se neustále počítat s mnoha variantami (že se někde neplánovaně zdržíme, že z hotovosti odletím na 4 dny apod.).
Cestující. Někdy jsou to milí lidé. Ale někdy ne. Každý budoucí PP by si měl uvědomit, jestli je dost vyzrálá osobnost, aby ustál rozmary všech národností a povah. A ještě se přitom dokázal usmívat.
Musíte překousnout, že si PAX myslí, že PP jsou póvl, který je v letadle proto, aby pomohl s těžkým kufrem a sesbíral bličáky (přičemž považuji za nutné explicitně upozornit, že ani jedno NENÍ náplní práce PP).
Musíte vydržet neustále přesvědčovat cesťáky o tom, že jistě MAJÍ palubní vstupenku (přitom často uslyšíte hlášky: "Já lítám s ČSA 20 let a nikdy po mě nic takovýho nechtěli." "Nic takovýho mi nedali, na ckinu si všechno nechali...").
Na jedné řadě musíte říct třikrát (každému PAP zvlášť), aby vrátil stoleček do vert. polohy. Na některých linkách (třeba do SOF) to můžete říct třeba 10x a pak to sami udělat.
Celou pracovní dobu musíte vysvětlovat, kde jsou záchody, když cestující stojí přímo před nimi. Musíte je taky otevřít a většinou taky zavřít. Málokoho napadne, že se dveře samy nezavřou.
A tak...
Každý PP zná takových situací desítky. Těžko se to zprostředkovává. Kdo nezažil, neuvěří. Viďte kolegové
) a pak dojde k názoru že ho to nebaví, nebo co hůř - štve.
