Co je lepší? motory pod křídly či vzadu?
-
Smurfx
- Vedoucí kabiny

- Příspěvky: 961
- Registrován: 05. 01. 2008, 21:30
- Oblíbené typy letadel: Airbus A320, Airbus A380, Airbus A330
Canadair CRJ900, ULL Zephyr :) - Bydliště: Praha
- Stav: Offline
Co je lepší? motory pod křídly či vzadu?
Víte někdo, jaký je důvod k tomu, že velká moderní dopravní letadla dneška mají motory pod křídly, zatímco například TU-154, IL-62 apod. měli motory vzadu?
Kromě snadnější údržby nevidím žádnou výhodu toho, mít motor pod křídlem, jen samé nevýhody.
- větší hluk v kabině
- problematické přistání na vodu
- méně čistá linie křídel
- v případě výpadku motoru letadlo více "táhne na stranu", protože jsou motory dále od sebe, než když jsou vzadu na trupu.
Jaké jsou tedy důvody k tomu, že mají nová letadla většinou motory pod křídly. co myslíte?
Kromě snadnější údržby nevidím žádnou výhodu toho, mít motor pod křídlem, jen samé nevýhody.
- větší hluk v kabině
- problematické přistání na vodu
- méně čistá linie křídel
- v případě výpadku motoru letadlo více "táhne na stranu", protože jsou motory dále od sebe, než když jsou vzadu na trupu.
Jaké jsou tedy důvody k tomu, že mají nová letadla většinou motory pod křídly. co myslíte?
-
PavelD
- Druhý pilot

- Příspěvky: 1028
- Registrován: 23. 01. 2004, 12:31
- Bydliště: Praha
- Stav: Offline
Co třeba konstrukce letadla. Zkus sám zvážit, kdy tak zásadní hmotnost, jakou motor je, dát na trup, či pod křídlo. U takové IL62 musí křídlo nést celou hmotnost včetně motorů = silnější konstrukce, platí i pro trup. Když dáš motory pod křídlo, působí motory jako " protiváha "
Prázdná IL62 vytahovala čtvrtý podvozek na zádí, aby si nekecla na " zadek ", zde vidíš problém s vyvážením.
U letadel do dvou motorů lze nějaké výhody pro umístění vzadu najít.
Nižší hlučnost, snížené riziko nasátí ze země, čisté křídlo.
Víc motorů vzadu už může být problém. Nebojím se říct, že tak nádherné letadlo, jaké bezpochyby IL62 je, je z pohledu konstrukce slepá cesta.
Určitě se někdo přidá, kdo ještě něco vymyslí
Prázdná IL62 vytahovala čtvrtý podvozek na zádí, aby si nekecla na " zadek ", zde vidíš problém s vyvážením.
U letadel do dvou motorů lze nějaké výhody pro umístění vzadu najít.
Nižší hlučnost, snížené riziko nasátí ze země, čisté křídlo.
Víc motorů vzadu už může být problém. Nebojím se říct, že tak nádherné letadlo, jaké bezpochyby IL62 je, je z pohledu konstrukce slepá cesta.
Určitě se někdo přidá, kdo ještě něco vymyslí
-
whiskey
- Kapitán

- Příspěvky: 4273
- Registrován: 17. 08. 2007, 12:03
- Stav: Offline
no napriklad lietadlo rozmerov 777 s 2 motormi, takeho priemeru/hmotnosti ako 777 ma, na chvoste by bola celkom zabava vyvazovat.PavelD píše:Co třeba konstrukce letadla. Zkus sám zvážit, kdy tak zásadní hmotnost, jakou motor je, dát na trup, či pod křídlo. U takové IL62 musí křídlo nést celou hmotnost včetně motorů = silnější konstrukce, platí i pro trup. Když dáš motory pod křídlo, působí motory jako " protiváha "
Prázdná IL62 vytahovala čtvrtý podvozek na zádí, aby si nekecla na " zadek ", zde vidíš problém s vyvážením.
U letadel do dvou motorů lze nějaké výhody pro umístění vzadu najít.
Nižší hlučnost, snížené riziko nasátí ze země, čisté křídlo.
Víc motorů vzadu už může být problém. Nebojím se říct, že tak nádherné letadlo, jaké bezpochyby IL62 je, je z pohledu konstrukce slepá cesta.
Určitě se někdo přidá, kdo ještě něco vymyslí
-
Lucky
- Cestující First Class

- Příspěvky: 711
- Registrován: 30. 01. 2005, 18:43
- Stav: Offline
v drivejsich dobach se pouzivaly jednoproudove nebo motory s malym obtokovym pomerem.Takove motory mely celkem maly prumer vstupniho ustroji.Proto byla instalace takovych motoru byla jednodussi v zadnich casti trupu letadla.Tim ze motor nezabiral tolik mista a veslo se jich tam i vic viz. IL-62.Tim bylo dosazeno cisteho a ucineho profilu na kridle.Avsak v dnesni dobe kdy se pouzivaji motory dvouproudove s velkym obtokovym pomerem kdy dmychadlo vytvari az 80% tahu motoru prumer takoveho motoru je i nekolik metru bylo by znacne konstrukce narocne uchyceni takoveho motoru k trupu letadla.Tim ze je motor uchycen pod kridlem je sice nachylnejsi na nasati nejakych necistot,ale to se snazi vyrobci eliminovat vhodnym tvarem vstupniho ustroji (sisate vstupy do motoru u B737)V podstate zadne moderni velke dopravni letadlo dnes uz nepouziva koncepci s motory v zadni casti trupu.
-
Keano
- Cestující Economy Class

- Příspěvky: 159
- Registrován: 09. 03. 2008, 13:01
- Oblíbené typy letadel: B-777
- Pohlaví: muž
- Bydliště: Istanbul
- Kontaktovat uživatele:
- Stav: Offline
Re: Co je lepší? motory pod křídly či vzadu?
Ono se moc casto na vode nepristava ...Smurfx píše:Víte někdo, jaký je důvod k tomu, že velká moderní dopravní letadla dneška mají motory pod křídly, zatímco například TU-154, IL-62 apod. měli motory vzadu?
Kromě snadnější údržby nevidím žádnou výhodu toho, mít motor pod křídlem, jen samé nevýhody.
- větší hluk v kabině
- problematické přistání na vodu
- méně čistá linie křídel
- v případě výpadku motoru letadlo více "táhne na stranu", protože jsou motory dále od sebe, než když jsou vzadu na trupu.
Jaké jsou tedy důvody k tomu, že mají nová letadla většinou motory pod křídly. co myslíte?
-
pepa007
- Kapitán

- Příspěvky: 3053
- Registrován: 01. 11. 2004, 11:33
- Oblíbené typy letadel: CRJ900, A320, A346, A350, B757
- Bydliště: Olomouc
- Stav: Offline
-
tonic
- Cestující Economy (low-cost)

- Příspěvky: 26
- Registrován: 13. 03. 2008, 18:17
- Bydliště: BTS
- Stav: Offline
pepa007 píše:tohle vůbec nechápu, můžeš přiblížit prosím?PavelD píše:U takové IL62 musí křídlo nést celou hmotnost včetně motorů = silnější konstrukce, platí i pro trup. Když dáš motory pod křídlo, působí motory jako " protiváha "
Asi sa rozumie gravitacna sila tazkych motorov ako protivaha vztlaku
-
JackBrno
- Kapitán

- Příspěvky: 2574
- Registrován: 08. 01. 2008, 13:03
- Stav: Offline
To bych pochopil asi tak, že při umístění motorů na trupu, působí celá jejich hmotnost namáhání v kořenu křídla. Kdežto pokud je motor zavěšen na křídle v určité vzdálenosti od trupu, je namáhání v místě styku křídla s trupem o celou hmotnost motoru menší. Ale ještě tu myslím nepadla jedna docela důležitá nevýhoda motorů pod křídly a to klopivý moment. Tj. když třeba takový silně přemotorovaný 757 přidá tah motorům, okamžitě má letadlo snahu jít čumákem silně nahoru a posádka to musí pohotově korigovat. Ale přes všechny nevýhody motorů pod křídly, převažují výhody a je nereálné dnešní moderní motory s velkým průměrem věšet na trup.pepa007 píše:tohle vůbec nechápu, můžeš přiblížit prosím?PavelD píše:U takové IL62 musí křídlo nést celou hmotnost včetně motorů = silnější konstrukce, platí i pro trup. Když dáš motory pod křídlo, působí motory jako " protiváha "
-
PV
- Druhý pilot

- Příspěvky: 1067
- Registrován: 19. 02. 2005, 14:17
- Stav: Offline
Teda pánové,nějak jste se do toho zamotaliJackBrno píše:To bych pochopil asi tak, že při umístění motorů na trupu, působí celá jejich hmotnost namáhání v kořenu křídla. Kdežto pokud je motor zavěšen na křídle v určité vzdálenosti od trupu, je namáhání v místě styku křídla s trupem o celou hmotnost motoru menší. Ale ještě tu myslím nepadla jedna docela důležitá nevýhoda motorů pod křídly a to klopivý moment. Tj. když třeba takový silně přemotorovaný 757 přidá tah motorům, okamžitě má letadlo snahu jít čumákem silně nahoru a posádka to musí pohotově korigovat. Ale přes všechny nevýhody motorů pod křídly, převažují výhody a je nereálné dnešní moderní motory s velkým průměrem věšet na trup.pepa007 píše:tohle vůbec nechápu, můžeš přiblížit prosím?PavelD píše:U takové IL62 musí křídlo nést celou hmotnost včetně motorů = silnější konstrukce, platí i pro trup. Když dáš motory pod křídlo, působí motory jako " protiváha "
-
PavelD
- Druhý pilot

- Příspěvky: 1028
- Registrován: 23. 01. 2004, 12:31
- Bydliště: Praha
- Stav: Offline
To, co jsem měl na mysli, zhruba vystihují první dvě věty
k řízení letadla pouze motory až ve třech osách, v praxi vyzkoušeném na DC10 ve stavu nouze. To byl mimořádný stav, se kterým se při konstrukci letadla moc nepočítá, narozdíl od hmotnosti umístěných motorů.
Zamotávat do toho vliv vyosených motorů nechci. To bychom se dostaliTo bych pochopil asi tak, že při umístění motorů na trupu, působí celá jejich hmotnost namáhání v kořenu křídla. Kdežto pokud je motor zavěšen na křídle v určité vzdálenosti od trupu, je namáhání v místě styku křídla s trupem o celou hmotnost motoru menší
k řízení letadla pouze motory až ve třech osách, v praxi vyzkoušeném na DC10 ve stavu nouze. To byl mimořádný stav, se kterým se při konstrukci letadla moc nepočítá, narozdíl od hmotnosti umístěných motorů.
-
Fokker
- Nováček

- Příspěvky: 5
- Registrován: 18. 04. 2008, 21:06
- Kontaktovat uživatele:
- Stav: Offline
Názor, že je s motory pod křídlem namáháno méně moc nechápu, i když už jsem ho několikrát četl. Podle mě musí být křídlo v kořenové části naopak dimenzované více, aby vydrželo síly od motorů. Motory umístěné pod křídlem navíc namáhají křídlo v krutu. Asi to bude spíš tak, že dostatečně dimenzované upevnění motorů na letadle prostě být musí a asi je hmotnostně výhodnější, když je to současně nejpevnější část letadla - t.j centroplán, než dávat další těžké díly na ocas.
Jinak hlavní problém je ve vyvážení. U Il-62 nebo Tu-154 jsou těžké motory vyvážené dlouhou přídí před křídlem a krátkou zádí. To je nevýhodné z hlediska letových vlastností, musí se zvětšovat ocasní plochy, což je další hmotnost za těžištěm. Navíc plocha trupu před těžíštěm letoun destabilizuje a to jak podle svislé osy - boční plochy, nutnost kompenzovat větší SOP, tak ve směru podélném - problémy při přetažení, nebezpečí tzv. hlubokého přetažení s nemožností vybrání. Motory pod křídlem jsou navíc umístěny níž, což je zase výhodnější z hlediska polohy těžiště a tudíž i stability.
Klopivý moment ve smyslu "těžký na ocas" je při této koncepci samozřejmý, nakolik ke dá kompenzovat vyosením motorů dolů nevím, ani nevím jestli se to u dopraváků používá. Obecně každé vyosení působí jistou ztrátu tahu, což je tam, kde se hledí na ekonomiku problém. Klopivý moment nenastává pouze pokud osa motoru prochází těžištěm. Výrazný, ale v opačném smyslu je třeba u motorizovaných větroňů nebo u hydroplánů třicátých let s motory na pylonu. Tam se to kompenzuje vyosením motoru nahoru.
Jinak hlavní problém je ve vyvážení. U Il-62 nebo Tu-154 jsou těžké motory vyvážené dlouhou přídí před křídlem a krátkou zádí. To je nevýhodné z hlediska letových vlastností, musí se zvětšovat ocasní plochy, což je další hmotnost za těžištěm. Navíc plocha trupu před těžíštěm letoun destabilizuje a to jak podle svislé osy - boční plochy, nutnost kompenzovat větší SOP, tak ve směru podélném - problémy při přetažení, nebezpečí tzv. hlubokého přetažení s nemožností vybrání. Motory pod křídlem jsou navíc umístěny níž, což je zase výhodnější z hlediska polohy těžiště a tudíž i stability.
Klopivý moment ve smyslu "těžký na ocas" je při této koncepci samozřejmý, nakolik ke dá kompenzovat vyosením motorů dolů nevím, ani nevím jestli se to u dopraváků používá. Obecně každé vyosení působí jistou ztrátu tahu, což je tam, kde se hledí na ekonomiku problém. Klopivý moment nenastává pouze pokud osa motoru prochází těžištěm. Výrazný, ale v opačném smyslu je třeba u motorizovaných větroňů nebo u hydroplánů třicátých let s motory na pylonu. Tam se to kompenzuje vyosením motoru nahoru.
-
wampa
- Cestující Business Class

- Příspěvky: 386
- Registrován: 12. 09. 2005, 20:46
- Bydliště: Praha
- Stav: Offline
Kdyz se podival na tento obrazekFokker píše:Názor, že je s motory pod křídlem namáháno méně moc nechápu, i když už jsem ho několikrát četl. Podle mě musí být křídlo v kořenové části naopak dimenzované více, aby vydrželo síly od motorů. Motory umístěné pod křídlem navíc namáhají křídlo v krutu. Asi to bude spíš tak, že dostatečně dimenzované upevnění motorů na letadle prostě být musí a asi je hmotnostně výhodnější, když je to současně nejpevnější část letadla - t.j centroplán, než dávat další těžké díly na ocas.
http://www.airliners.net/photo/Japan-Ai ... 0640853/M/
Tak jde videt, jak se pri startu kridlo prohyba smerem nahoru (vztlakem), ale protoze jsou tam motory pod kridlem, tak vaha motoru pusobi pusobu zhruba opacnym smerem (teda dolo), a tedy i to kridlo tahnou smerem dolu, takze se neprohyba tolik, jako by tam motory nebyly.
-
Keano
- Cestující Economy Class

- Příspěvky: 159
- Registrován: 09. 03. 2008, 13:01
- Oblíbené typy letadel: B-777
- Pohlaví: muž
- Bydliště: Istanbul
- Kontaktovat uživatele:
- Stav: Offline
wampa píše:Kdyz se podival na tento obrazekFokker píše:Názor, že je s motory pod křídlem namáháno méně moc nechápu, i když už jsem ho několikrát četl. Podle mě musí být křídlo v kořenové části naopak dimenzované více, aby vydrželo síly od motorů. Motory umístěné pod křídlem navíc namáhají křídlo v krutu. Asi to bude spíš tak, že dostatečně dimenzované upevnění motorů na letadle prostě být musí a asi je hmotnostně výhodnější, když je to současně nejpevnější část letadla - t.j centroplán, než dávat další těžké díly na ocas.
http://www.airliners.net/photo/Japan-Ai ... 0640853/M/
Tak jde videt, jak se pri startu kridlo prohyba smerem nahoru (vztlakem), ale protoze jsou tam motory pod kridlem, tak vaha motoru pusobi pusobu zhruba opacnym smerem (teda dolo), a tedy i to kridlo tahnou smerem dolu, takze se neprohyba tolik, jako by tam motory nebyly.
az ted sem si uvedomil jak t kridlo musi byt pevne a pruzne ....

