Na sklonku léta jsem si řekl, že bych ještě před začátkem akademického roku rád vyrazil někam na výlet. Protože od mé návštěvy Porta uplynuly dlouhé dva měsíce a měl jsem pořádný "absťák" po svém milovaném Portugalsku, první cíl byl jasný: Lisabon. Jako další destinaci své zářijové cesty jsem si vybral baskické Bilbao, o němž jsem od jedné své kamarádky slyšel samou chválu. Původně jsem plánoval cestu z Mnichova se Spanairem, ovšem pod vlivem srpnové havárie na Barajasu (ne kvůli obavám z další havárie, ale s ohledem na riziko krachu společnosti, o němž se zhruba před měsícem mluvilo) jsem španělský low cost zavrhnul a dal přednost klasickému dopravci, společnosti TAP Air Portugal. Ačkoliv jsem cestu rezervoval asi čtrnáct dní před odletem, zpáteční letenka do Lisabonu vyšla v tarifu Discount na velmi příjemných 5 500 CZK. Konkrétní místo lze (ovšem jen v zadní části letadla zhruba od řady 20) rezervovat až na check-inu, cestující s tarifem Discount získává také omezený počet mil do věrnostního programu Victoria, což mne ovšem netrápilo. Zbývalo vyřešit dopravu z Lisabonu do Bilbaa. Na výběr byla buď Iberia - Air Nostrum s Canadairem CRJ200, nebo PGA Portugália Express, která vlastně létá pod hlavičkou TAPu. Když jsem se dozvěděl, že jsou tyto lety operované unikátním Beechcraftem 1900D, překousl jsem cenu v přepočtu asi 4 500 CZK a letenky Lisabon-Bilbao a zpět koupil...
PRG-LIS
20.9.2008
TAP Air Portugal
let TP0531
Airbus A320 CS-TNN "Gil Vicente"
load factor: cca 70%
doba letu: 3:01
Odlet z Prahy vyšel na pošmourné sobotní odpoledne. Po odbavení jsem si krátil čas pozorováním letadel z konce prstu C, bohužel Airbus 340 Air Comet dorazil - jak jsem se dozvěděl - až hodinu po odletu. Krátce po příletu "mého" Airbusu se objevil C130 Hercules Royal Air Force, ovšem přes sklo se fotka moc nepovedla...
Odlet byl kupodivu on time; startovali jsme z dráhy 06, na okamžik se dole objevila Praha, ale to již jsme se hustou oblačností stáčeli doleva.
Za letu bylo pěkně vidět letiště Stuttgart-Echterdingen, Basilej a baskické hlavní město Vitoria-Gasteiz. Zhruba 40 minut po startu se začal servírovat oběd. Mile mne překvapilo, že TAP stále podává teplé jídlo (nicméně na letech pod tři hodiny se již podávají jen klasické bagety). Catering na cestě do Lisabonu byl připravován v Praze, podle toho také vypadal - či spíše chutnal. Jako hlavní chod bylo kuřecí maso s rýží v typicky české univerzální hnědé omáčce "UHO", dále vlašský salát, houska, tavený sýr Lipno a máslo, sladká roláda a k pití výběr nealkoholických nápojů, vína, piva a nakonec čaj a káva. Nebyl to sice žádný zázrak a o gurmánském zážitku se rozhodně nedá mluvit, ovšem na druhou stranu představa tříhodinového letu bez občerstvení není moc příjemná a tak jsem byl rád, že jsem pro tentokrát neletěl s low costem.
Poslední fázi letu nad španělsko-portugalskou hranicí zpestřily mírné turbulence, ovšem to už jsme začali klesat a v 16:38 místního času přistáli na dráhu 21 lisabonského letiště. Mají zde asi jen šest nástupních mostů, proto je většina letadel odbavována na velkém apronu uprostřed letiště. Po výstupu z letadla jsem se snažil "ulovit" snímky opodál stojících Airbusů 310 společnosti SATA Açores (patrně největší flotila "parníků" v Evropě; kromě OK je dále používají tuším již jen spol. S7, Air Comet, White a Tarom), ovšem to už se ke mně hnal zřízenec handlingové agentury Groundforce s obvyklým "Senhor, não fotografias!!!" Bohužel se spottingem je to v Lisabonu dost zabité. Mimochodem i jeden ze stevardů na palubě žvanil cosi o tom, že je focení zakázáno (takto výslovný zákaz jsem zažil poprvé a doufám naposledy), ovšem pochopitelně jsem toho nedbal a vesele fotil dál.
Následující den jsem strávil v Lisabonu, mimo jiné jsem se podíval do Museo Nacional do Azulejo, což je muzeum kachliček, které již stovky let zdobí takřka každý portugalský dům. Odpoledne jsem se lodí přeplavil na jižní břeh Teja do Cacilhas, kde jsem se konečně podíval na sochu Krista Cristo Rei, kterou nechal po vzoru monumentu v Rio de Janeiru postavit autoritářský premiér António de Oliveira Salazar na znamení vděčnosti, že bylo Portugalsko ušetřeno hrůz 2. světové války. U Kristových nohou je plošina, z níž je nádherný výhled. Díky mrakům, jež se v ostrém slunci valily korytem řeky od oceánu dostaly fotky i patřičnou dramatičnost. Nakonec jsem si na pobřeží dopřál večeři v podobě famózních pečených sardinek, což je asi mé nejoblíbenější portugalské jídlo, které vřele doporučuji i tomu, komu ryby příliš nevoni...
"Můj" Airbus 320
Amundsen letí domů...
Vjezd na dráhu 06
Ruzyně po startu z dráhy 06
V hlubině letiště Stuttgart-Echterdingen
Jídlo servírované na letu do LIS
Město a letiště Vitoria-Gasteiz; zhruba 40 km na sever leží Bilbao...
Po příletu: v LIS slunečno a teplota kolem 25°...
Detail přídě Airbusu 310 spol. SATA
Typický výjev z lisabonského letiště, pro spottery netřeba komentovat...
Zajímavý pohled na A310 SATA
Dálková flotila společnosti SATA; parníky jsou v Portugalsku poměrně běžným typem
Lisabonská katedrála Sé ještě téhož večera
Typické lisabonské tramvaje na Campo das Cebolas
Tramvaj projíždějící čtvrtí Alfama
Most Ponte 25. de Abril v mlze
Lisabon při pohledu z Cacilhas
Detail sochy Krista
Zapomeňte na San Francisco:)
Tohle myslím nepotřebuje komentář...
Citrusy u zámečku v Almadě
Panorama Lisabonu
Něco pro Alfreda Hitchcocka
Belémská věž v záři zapadajícího slunce
Náměstí Restauradores, ze kterého jezdí autobusy na letiště
LIS-BIO
22.9.2008
PGA Portugália Express
let TP0700
Beechcraft 1900D CS-TMU "Castor"
load factor: 90%
doba letu: 1:39
Příští den ráno jsem musel vstávat poměrně brzy a ještě za tmy čekal na náměstí Restauradores na autobus na letiště. Přepážky 1-10 slouží nonstop k odbavení regionálních letů po Španělsku a z rozespalosti mne vytrhla nádherná mulatka na check-inu. Protože bylo ještě šero a navíc mlha, fotit se nedalo, tak jsem si dal v kavárně snídani sestávající z malé silné kávy, které Portugalci říkají "Bica", čerstvé pomerančové šťávy, křupavé bagety s chouriçem a vynikajícího dezertu Pastel de Nata (to vše cca za 8 EUR, v Ruzyni bych se za to asi nedoplatil...).
Boarding začal kolem deváté hodiny, přičemž asi dvacet minut nás nechali sedět v autobusu u gatu. Pak se autobus rozjel a dovezl nás na opačnou stranu letiště, kde se nachází cargo apron, opravárenské centrum TAPu a hlavně stojánky využívané především regionální společností Portugália. První co mne uhodilo do očí byl starý známý Let410 OK-ASA, který si pronajala společnost Aeronorte, provozující vnitrostátní lety do Vila Realu a Bragançy. Na pozadí všech widebody TAP a SATA a exotických Boeingů Continental, Royal Air Maroc a Egypt Air se kunovický Turbolet fakt vyjímal...
Hned vedle L410 stál Embraer 145 Portugálie a konečně toužebně očekávaný Beechcraft 1900D Portugália Express reg. CS-TMU. Toto letadlo je v pravidelné osobní dopravě poměrně unikátní a pokud je mi známo, nikde jinde v Evropě na pravidelných linkách nelétá. Zvenčí vypadá stroj díky protáhlé přídi a podvozku ála L200 Morava dost zvláštně, nicméně kabina je řešena velmi účelně. Letadlo je původně určeno pro business klientelu , tudíž i v maximálním uspořádání 19 míst je neuvěřitelně pohodlné, v uličce může člověk stát vzpřímený, navíc v kabině zůstává dost místa na toaletu a zavazadlový prostor. Posadil jsem se na sedačku 4A a užíval obrovský legroom, to však již kapitán zatáhl dovnitř schůdky a začal nahazovat motory. Jejich zvuk mi trochu připomínal mixér, ale hluk nebyl tak velký jak jsem čekal. Na každém sedadle byla připravena zelená krabička obsahující minerálku a dost strašnou sladkou housku se šunkou a sýrem. Na letušku už v Beechcraftu bohužel nezbylo místo, ovšem tento fakt dokonale kompenzuje výhled do otevřené pilotní kabiny bez dveří(!), který se cestujícím naskýtá a umožňuje vidět vše co je v klasických dopravácích skryto. Po krátkém pojíždění jsme dali přednost přistávajícímu francouzskému vládnímu Airbusu 340 (že by Sarkozy?) a odstartovali. Ač jsme vzlétali nad město, Lisabon byl zahalen do mlhy, tudíž vidět moc nebylo. Většinu času jsem koukal dopředu do kabiny ve snaze pochopit jednotlivé úkony pilotů, což se mi ale příliš nedařilo...
Po hodině a půl se za oknem pilotní kabiny objevila světla dráhy a krátce na to jsme přistáli na letišti Bilbao-Sondika.
Nový letištní terminál byl otevřen na konci devadesátých let. Navrhoval jej architekt Santiago Calatrava a futuristický design jasně odráží rysy Bilbaa. Z průmyslového města se během posledních desítek let stalo malebné a živé kulturní centrum. Chytal jsem se za hlavu, když jsem viděl jak krásná moderní architektura má volný prostor v původně nudném provinčním městě, zatímco v Praze, která se prezentuje jako "kulturní metropole" spolek přízemních konzervativních idiotů systematicky likviduje veškeré snahy o oživení umělecké a hlavně architektonické sféry...
Mezi nejpůsobivější místa v Bilbau patří staré město Casco Viejo, Calatravův most Zubizuri, slavné dekonstruktivistické Guggenheimovo museum navrhované Sirem Frankem O´Gehrym, velká tržnice Ribera, nebo lanový most Ponte Vizcaya v Portugalete na pobřeží moře, který je zapsán na seznam UNESCO. Pomineme-li samotné pamětihodnosti, v ulicích města se prolíná atmosféra Španělska s esencí pařížské elegance a berlínské avantgardy. Rozhodně doporučuji Bilbao navštívit - a to nejen kvůli zdejším barům s perfektní Riojou a lahodnými tapas...
Odbavení Boeingu 757 Continental
MDéčko Iberie krátce před vypushováním
Neobvyklý pohled na Dassault Falcon
LET 410 Aeronorte
Severní apron lisabonského letiště
Příď "mého" Beechcraftu
...pro porovnání...
Již v kabině
Nejlepší inflight entertainment: pohled do pilotní kabiny
Kabina Beechcraftu 1900D
Pohled pro vlastence
Nahazování motorů
Žabožroutský vládní A340 krátce po dosednutí
První vteřiny letu
Centrální apron z výšky
Otočka nad Lisabonem
Palubní deska během letu
Nad Španělskem: motory na plný výkon
Občerstvení na letu LIS-BIO
Pilotní kabina Beechcraftu 1900D
Kapitán poté co zjistil, že má společnost...
Terminál letiště v Bilbau, made by Calatrava
Krátce před vystoupením z letadla
BIO-LIS
24.9.2008
PGA Portugália Express
let TP0703
Beechcraft 1900D CS-TMV "Esquilo"
load factor: 68%
doba letu: 1:43
Dopoledne jsem si zašel do muzea Bellas Artes na výstavu nádherných obrazů španělských malířů z přelomu 18. a 19. století. Na letišti jsem byl tentokrát s několikahodinovým předstihem, abych si užil také trochu spottingu. Design terminálu je skutečně krásný, bohužel slovutný architekt Santiago Calatrava na spottery absolutně nemyslel, tudíž jsem musel zapojit veškerý svůj um, aby se mi něco podařilo vyfotit, ostatně výsledek můžete posoudit sami.
Překvapilo mne, že je letiště v Bilbau poměrně rušné; neustále se zde střídají letadla španělských společností Iberia, Air Nostrum, Spanair, Clickair, Vueling, Air Europa, Orionair, Swiftair a další, v menšině jsou zahraniční dopravci - osobně jsem viděl CRJ700 Air France, stejný typ Lufthansy, BAe146 Brussels Airlines, EM145 Alitalia a MD83 Blue Line, později dorazil ještě B737-800 Air Berlin a B737-700 TuiFly.
Boarding mne a dalších dvanácti cestujících do Beechcraftu reg. CS-TMV byl velmi rychlý a během pár minut jsme již v krásném podvečerním světle startovali nad Biskajský záliv a přístav, kde jsem se předchozího dne procházel. Nad mořem jsme se stočili doleva a zamířili k Lisabonu. Během klesání jsem si všiml, že tentokrát budeme přistávat od oceánu, proto jsem si rychle běžel přesednout na volnou sedačku na pravé straně letadla právě včas, abych stihnul vyfotit zapadající slunce nad Atlantikem a dramatický approach přes řeku a centrum Lisabonu.
Nejslavnější stavba v Bilbau - Guggenheimovo museum
Calatravův most Zubizuri

Jeptiška na mostě Zubizuri, v pozadí Guggenheimovo museum. Asi měla černé svědomí, že se špatně modlila, protože když si všimla že ji fotím, zakryla si obličej:)
Guggenheimovo museum a skulptura pavouka
"Pavouk" a Puente de la Salve
Staré město Casco Viejo
Pohled na Bilbao z kopce Monte Artxanda
Guggenheimovo museum z Monte Artxanda
Pobřeží Biskajského zálivu
Na vlnolamu u pláže Ereaga
Maják u Getxa
Unikátní lanový most v Portugalete
Přístav v Getxu
Terminál letiště v Bilbau ze západu
Celkový pohled na terminál letiště BIO
Kontrolní věž v BIO; kovová zvlněná fasáda mi připomíná trup Junkersu 52...
Spanair: častý host na letišti BIO
Charter Blue Line MD83
Východní apron okupuje hlavně společnost Air Nostrum
B737-800 Air Europa po příletu z Lanzarote
Kolem letiště jsou po obou stranách vysoké kopce...
BAe146 Orionairu na lince do Sevilly
Jediné cargo v BIO: Swiftair
Nástupní most v podání Santiaga Calatravy
Dnes letí stroj CS-TMV
Boarding
Tentokrát letí jen 13 cestujících
Jedno z nejkrásnějších letišť které znám....
Pojíždění na start
Portugalete a Getxo z výšky
V hlubině přístav Bilbao
Otočka nad pobřežím Biskajského zálivu
Letiště Bilbao po startu
Nad Španělskem
Většinu cestujících let zjevně absolutně nezajímá...
Otočka do osy dráhy lisabonského letiště nad pobřežím Costa Caparica
Podvozek vysunut
Nad sochou Krista a mostem 25.de Abril
Nad čtvrtí Alcântara
Centrum Lisabonu z letadla
Vpravo je vidět býčí aréna Campo Pequeno
Dálniční okruh v podvečerní špičce
Fokker 100 vyčkává u vjezdu na dráhu, v pozadí nový terminál 2 pro vnitrostátní lety
Jeden ze strojů na cargo apronu - Icelandair B757
Hangár TAP Air Portugal
Neobvyklý pohled na A340 TAP
LIS-PRG
27.9.2008
TAP Air Portugal
let TP0530
Airbus 320 CS-TNP "Alexandre O´Neill"
load factor: cca 50%
doba letu: 3:12
Ve čtvrtek jsem si zajel k oceánu do Guincha severně od města Cascais. Písčitá pláž byla nádherná a moře asi nejčistější, jaké jsem kdy zažil, ovšem metrové vlny znemožňovaly plavání, protože mi bylo jasné, že jakmile ztratím dno pod nohama, proud mne odnese až někam do Brazílie. K večeru jsem se autobusem vypravil na mys Cabo da Roca, což je nejzápadnější výběžek evropské pevniny. Náledující den jsem se potuloval po Lisabonu, mimo jiné navštívil krásnou vyhlídku na hradě São Jorge a dům, v němž žila jedna z předních osobností portugalské kultury, zpěvačka fada Amália Rodrigues.
V sobotu jsem se ke své nesmírné lítosti musel vrátit do Prahy. Během boardingu do Airbusu 320 CS-TNP v barvách Star Alliance jsem si v pěkném ranním světle vyfotil B737-400 Brussels Airlines na stejné lince, kterou jsem se vloni vracel z Lisabonu do Prahy přes Brusel a také B747-400, jež má od South African pronajatá společností TAAG Linhas Aereas de Angola, která kvůli restrikcím EU nemůže nasazovat na linku z Lisabonu do Luandy vlastní B777. Kvůli přetíženým koridorům nad Německem jsme na povolení k opuštění stojánky čekali zhruba 25 minut. Podobně jako byl palubní personál na tomto letu velmi příjemný, i catering byl tentokrát mnohem zajímavější díky hlavnímu chodu - chobotnicím dušeným s rajčaty a paprikou s brambory, doprovázeným červeným vínem a kávou. Kukuřičný salát a dezert v podobě našlehaného krému chuti cappuccina již byl unifikovaným produktem cateringu bez valné invence, proto jsem odložil příbor (ten je mimochodem na palubě letadel TAP i v economy class kovový!) a zkoumal krajinu ubíhající pod námi. Četné manévrování nás zavedlo jižněji než je na této trase zvykem. Podařilo se mi tak vyfotit v plné kráse masiv Mont Blancu a nejvyšší vrchol Německa Zugspitze, kde jsem v březnu lyžoval. Poté stroj zamířil na sever a kolem druhé jsme přistáli v Praze opět na dráhu 06.
Pláž Guincho
Vlny opravdu stály za to
Na koupání to fakt nebylo, ale blázni na prknech s padáčky si přišli na své...
Mys Cabo da Roca
Kříž značící nejzápadnější bod evropské pevniny
Nádherné útesy u Cabo da Roca
Stále rozbouřené moře na konci Evropy
Člověk a živel
Maják Cabo da Roca
Konec Evropy
Hrad São Jorge
Pohled na Lisabon z hradu São Jorge
Typická ulička v okolí hradu
Zpustlý kout v centru Lisabonu
Ševcovská dílna v Alfamě
Sestupová osa k lisabonskému letišti vede přes hustě obydlenou oblast. Občas se tak naskytne docela zajímavý pohled. Na snímku Luzair L1011...
Elevator Lavra, v Lisabonu jezdí podobné lanovky na třech různých místech...
Nejslavnější lisabonská kavárna Pastéis de Belém...
..a výtvor který ji proslavil - sladký koláček Pastel de Nata
Krásná Belémská věž, vrchol manuelské architektury
bez komentáře
Replika hydroplánu Fairey "Santa Cruz",který jako první přeletěl jižní Atlantik
Brussels Airlines B737-400...
...a detail jeho přídě
Nově vybudovaná stání u terminálu 2
Ranní přílet z Philadelphie
Dálkovky tvoří významné procento provozu lisabonského letiště
B747-400 South African v pronájmu u TAAG
Hlavní odbavovací budova
Centrální apron: A310 SATA a A330 Orbest
Most Ponte Vasco da Gama po startu z LIS
Jídlo podávané na letu LIS-PRG
Mont Blanc
Nad Alpami
Zugspitze
Nižbor a údolí Berounky
ŘLP v Jenči
Norwegian Air Shuttle a Travel Service vyčkávají u vjezdu na RWY06
Míjíme B737-300 KLD
Zaplněný apron u gatů "D"
"Můj" Airbus opouští podzimní Prahu a míří zpět do prosluněného Lisabonu
To je vše. Doufám,že se vám trip report líbil







