Odmrazovani kridel

[msir]

Litam docela casto, ale ted se mne poprve stalo, ze kapitan zahlasil, ze bude cca 15 minut zpozdeni kvuli odmrazovani letadla, nacez k letadlu prijela plosina a chlapik na ni necim jako VAPkou strikal neco na obe kridla.. nebyl nejaky extra mraz , lehce pod nulou... Zajimalo by me, kdy k odmrazovani dochazi (zvlast, kdyz je nahore -50 i v lete) a cim to strikaji..Diky

[JackBrno]

Litam docela casto, ale ted se mne poprve stalo, ze kapitan zahlasil, ze bude cca 15 minut zpozdeni kvuli odmrazovani letadla, nacez k letadlu prijela plosina a chlapik na ni necim jako VAPkou strikal neco na obe kridla.. nebyl nejaky extra mraz , lehce pod nulou... Zajimalo by me, kdy k odmrazovani dochazi (zvlast, kdyz je nahore -50 i v lete) a cim to strikaji..Diky

Právě proto, že nahoře je až -50, jsou křídla s palivem uvnitř silně podchlazená. Pokud při přiblížení na přistání letadlo proletí mraky nebo jen oblastí s vyšší vlhkostí vzduchu, na křídlech se vytvoří námraza, někdy i dost silná a to i v případě, že je na letišti třeba 5°C nad nulou. No a tu je potřeba před vzletem odstranit. Používá se k tomu směs speciální kapaliny s horkou vodou v poměru dle okolní teploty. A pokud současně i prší, sněží nebo mrholí, provádí se po odmrazení ještě druhý krok - ochrana před námrazou, což je v podstatě tekutá plastická hmota (konzistence o něco řidší, než med), která se nanese a drží na křídlech a veškeré srážky které na ni dopadnou, izoluje od samotného povrchu křídel (působí určtou dobu dle tabulek). Následně při rozjíždění na dráze ke vzletu při určité rychlosti odpadne i se vším, co během stání na letadlo napadlo a letadlo vzlétá s čistými křídly, což je nezbytné. Stačí takto?

[msir]

Litam docela casto, ale ted se mne poprve stalo, ze kapitan zahlasil, ze bude cca 15 minut zpozdeni kvuli odmrazovani letadla, nacez k letadlu prijela plosina a chlapik na ni necim jako VAPkou strikal neco na obe kridla.. nebyl nejaky extra mraz , lehce pod nulou... Zajimalo by me, kdy k odmrazovani dochazi (zvlast, kdyz je nahore -50 i v lete) a cim to strikaji..Diky

Právě proto, že nahoře je až -50, jsou křídla s palivem uvnitř silně podchlazená. Pokud při přiblížení na přistání letadlo proletí mraky nebo jen oblastí s vyšší vlhkostí vzduchu, na křídlech se vytvoří námraza, někdy i dost silná a to i v případě, že je na letišti třeba 5°C nad nulou. No a tu je potřeba před vzletem odstranit. Používá se k tomu směs speciální kapaliny s horkou vodou v poměru dle okolní teploty. A pokud současně i prší, sněží nebo mrholí, provádí se po odmrazení ještě druhý krok - ochrana před námrazou, což je v podstatě tekutá plastická hmota (konzistence o něco řidší, než med), která se nanese a drží na křídlech a veškeré srážky které na ni dopadnou, izoluje od samotného povrchu křídel (působí určtou dobu dle tabulek). Následně při rozjíždění na dráze ke vzletu při určité rychlosti odpadne i se vším, co během stání na letadlo napadlo a letadlo vzlétá s čistými křídly, což je nezbytné. Stačí takto?

perfektni diky moc

[bubo]

Právě proto, že nahoře je až -50, jsou křídla s palivem uvnitř silně podchlazená. Pokud při přiblížení na přistání letadlo proletí mraky nebo jen oblastí s vyšší vlhkostí vzduchu, na křídlech se vytvoří námraza, někdy i dost silná a to i v případě, že je na letišti třeba 5°C nad nulou. No a tu je potřeba před vzletem odstranit. ....Následně při rozjíždění na dráze ke vzletu při určité rychlosti odpadne i se vším, co během stání na letadlo napadlo a letadlo vzlétá s čistými křídly, což je nezbytné. Stačí takto?

no je to trosku jinak- namrazu ne eroplanu chytis, i kdyz pred tim neletis hodiny v minus padesati, vic o namraze si muzes precist treba tady: http://www.faa.gov/library/manuals/avia ... r%2011.pdf
a ze to upadne pri rozjezdu - kridlo musi byt ciste uz pred zahajenim rozjezdu, spolehat na to, ze to pri urcite rychlosti odpadne by bylo velice odvazne...

[Odnem]

Namraze ktera vznikne podchlazenim paliva v nadrzich (cold soaked fuel) se rika Non Environmental Icing (NEI). Ta je alespon na 737 akceptovatelna. Kdyz se podivate na horni stranu kridla tak uvidite cernou caru ktera prave ohranicuje prostor kde je NEI akceptovatelna. To znamena ze kridlo nemusi byt zas az tak ciste pred vzletem. Jak zde bylo jiz vyse napsano t muze se klidne stat ze priletite do Aten pri +30 a kdyz mate plne kridla paliva tak budete mit pravdepodobne i NEI.
To o cem psal JackBrno je pravda. Kapaliny II, IV a castecne i III jsou navrzeny tak ze az pri rychlosti rotace odpadnou. Takze vzlet je proveden s kapalinou na kridlech u ktere je zamerne zvysena viskozita prave proto aby se tam udrzela do doby nez se zacne zvysovat soucinitel vztlaku (rotace).

[JackBrno]

a ze to upadne pri rozjezdu - kridlo musi byt ciste uz pred zahajenim rozjezdu, spolehat na to, ze to pri urcite rychlosti odpadne by bylo velice odvazne...

Tak to nám asi při školení na omrazování lhali Na tom, že vrstva ochranné kapaliny i s tím, co na ni napadlo, je založen celý princip druhého stupně - ochrany proti námraze. Tj. nejdříve se v prvním stupni letadlo důkladně odmrazí (směs kapaliny I - IV s horkou vodou), až jsou křídla čistá a v případě že jsou nějaké srážky (sníh, mrznoucí déšť), pokračuje se druhým stupněm, který má určitou dobu působení. Jsou to kapaliny typu II a výše ve 100% koncentraci (u nás používáme pouze typ II). Ty skutečně fungují tak, že po určitou dobu zabrání přímému kontaktu a přimrznutí srážek přímo na povrch křídla a ty se buď rozpustí nebo zůstanou nad ochrannou kapalinou. No a kapalina má stanovenou takovou viskozitu, aby při stání co nejdéle vydržela, nestekla a chránila tak před přimrznutím srážek. To je její účel. Ale před samotným vzletem se musí odstranit, ovšem je nutné, aby to bylo co nejpozději, protože letadlo může klidně i 10 minut pojíždět na start a při hustých srážkách by už mohlo křídlo opět nebezpečně namrznout. Proto je viskozita taková, že odpadne až při rozjezdu letadla, dokonce je stanoveno, že je to přibližně při rychlosti 80kt. Piloti ATR dokonce tvrdí, že to je pěkně cítit, jak to letadlo po odpadnutí vrstvy pěkně nakopne a ožije. Z toho důvodu se taky druhý krok nesmí používat na letadla, která mají vzletovou rychlost nižší, než 80kt.

Ještě dodám, že ta kapalina po ochranu před námrazou (typ II - IV) je velice složitá, musí se s ní opatrně zacházet (speciální skladování a čerpadla), před použitím testovat její koncentrace, PH a viskozita, aby byla zaručena správná funkčnost. A je samozřejmě taky pořádně drahá, kolem 100kč/l. Při běžném objemu pro odmrazení jednoho letadla cca od 100l výše, je to pořádná položka zimního rozpočtu aerolinek.

[casiophea]

JackBrno...hezky prispevek...diky moc,za vysvetleni..i ja jsem se rada poucila...

[JackBrno]

JackBrno...hezky prispevek...diky moc,za vysvetleni..i ja jsem se rada poucila...

to mně těší A díky i kolegovi "odnem" za doplnění.

[kukucka]

Asi budu mít úplně blbý dotaz, ale mně to rozmrazování křídel není pořád jasné...

Příklad: když jsme odlétali na dovču na Filipíny v únoru, tak na Ruzyni jsme prošli rozmrazováním křídel (teplota byla -10C). Při zpáteční cestě jsme letěli z Amsterdamu Fokkerem 70 (aktuální teplota na letišti byla -9C) a žádným rozmrazováním jsme neprošli...

[bubo]

Asi budu mít úplně blbý dotaz, ale mně to rozmrazování křídel není pořád jasné...

Příklad: když jsme odlétali na dovču na Filipíny v únoru, tak na Ruzyni jsme prošli rozmrazováním křídel (teplota byla -10C). Při zpáteční cestě jsme letěli z Amsterdamu Fokkerem 70 (aktuální teplota na letišti byla -9C) a žádným rozmrazováním jsme neprošli...

zalezi na tom, jestli na povrchu kridel mas nejaky snih/led/brecku proste bordel. Potom musis odmrazovat, protoze i male neco na horni plose kridel na velky vliv na mnozstvi vztlaku generovaneho kridlem. ale pokud jsou kridla cista, tak at je treba i minus 50 a nemusis odrazovat

[JackBrno]

Asi budu mít úplně blbý dotaz, ale mně to rozmrazování křídel není pořád jasné...

Příklad: když jsme odlétali na dovču na Filipíny v únoru, tak na Ruzyni jsme prošli rozmrazováním křídel (teplota byla -10C). Při zpáteční cestě jsme letěli z Amsterdamu Fokkerem 70 (aktuální teplota na letišti byla -9C) a žádným rozmrazováním jsme neprošli...

Jak psal kolega, záleží na tom, jestli je křídlo čisté nebo je. Pokud je čisté a nic nepadá (déšť/sníh), není třeba odmrazovat. Jinak paradoxně nejvíc se odmrazuje na začátku zimy, kdy je lehce nad nulou a vlhko, které na podchlazených křídlech parádně namrzá. Naopak skoro se neodmrazovalo když byla ta vlna extrémních mrazů, při kterých je minimální vlhkost vzduchu. Výjimečně se ale stane, že se odmrazuje i v létě. Např. po nějakém dlouhém letu, kdy posádka nebere palivo. To totiž většinou křídla spolehlivě odmrazí, tedy samozřejmě pokud je venku teplo a teplé je tak i palivo v cisterně.