Ahoj, po cca tříletém studování a čtení všech možných reportů jsem se rozhodl s tím už taky začít. Je to můj první report, tak se vám snad bude líbit a nebude moc kritizován…
V březnu 2006 jsem se v rámci studentského programu Commenius/Socrates vydal spolu s dalšími 4 lidmi a učitelem angličtiny z naší VOŠ na týden (18.-25.3.) do finského Jyväskylä. Kromě toho, že jsme si ten pobyt skvěle užili, že Finsko je krásná země a jeho obyvatelé jsou v pohodě (hlavně studenti) a že jsme tam potkali i několik českých stop, tak hlavně já jsem se těšil na cestu tam i zpět.
Myslím, že první let do Mnichova byl naplánován na 9:00 a tak jsme se na letišti scházeli již v sedm, po odbavení na check-inu, kde jsem málem nechal letenku, jsme prošli standardní cestou až do gatu, kde jsme po chvíli čekání nastoupili do autobusu, který nás odvezl k ATR 42-500 reg. I-ADQL Air Dolomiti. Tento typ jsem dřív moc neznal a trochu jsem se obával, ale po nastoupení do něj jsem si ho docela oblíbil. Nevím jak u jiných společností, ale u Air Dolomiti celkem super, až na nějaký nedostatky, jako třeba trochu ošoupaný sedadla, ale jinak paráda. Po zapnutí motorů proběhly bezp. instrukce a teď si už nevzpomínám, jestli před nimi anebo až po nich nám letušky ještě rozdali bonbóny
Je to sice malá pozornost, ale určitě to dělá dobrý dojem. Po rychlém startu a strmém stoupání se rozdávalo občerstvení. Poprvé jsem se setkal s tím krabičkovým systémem a docela se mi to líbilo. Oproti letu pozdějšímu letu z Helsinek do Frankfurtu to bylo super. Prostě malá snídaně:D Celkově byl let krátký cca 50 min a pohodový.- snídaně Air Dolomiti
Další pěkný zážitek mám z mnichovského letiště, které se mi velmi líbilo. Nevím jak teď, ale tehdy tam bylo všude čisto a i přes množství lidí přehledno. Nejvíc mě překvapili samoobslužné kiosky s kávou a čajem, opět nevím jestli je to tam i dnes, ale pokud ano, mohla by Ruzyň hledat inspiraci ve službách cestujícím i zde namísto v tranzitní zóně stále předražených restaurací…Po asi hodině nás čekal další let. Tentokrát Mnichov-Helsinky s Boeingem 737-300 Lufthansy. Let trval kolem dvou hodin a opět paráda. Jsem asi jeden z mála,ale tuto německou společnost mám celkem rád, pěkná a čistá letadla, dobrý servis, až na cestu zpět, a všechno se povedlo. Na obou úsecích byla letadla celkem plná.
- MUN-HEL
Letiště Vantaa samotné mě ničím nenadchlo. Jen snad, že mě tam nenechali fotit a když jsem poodešel dvacet metrů dál a začal znovu, tak to už nikomu nevadilo.Z letiště jsme měli namířeno na hlavní vlakové nádraží, kde končil i autobus z letiště. Koupili jsme si lístky do Jyväskilä s jedním přestupem. První úsek jsme jeli s finským Pendolinem a když jsem pak u nás využil taky jeho služeb,tak jsem alespoň mohl porovnávat Po týdenním super pobytu jsme se ráno vypravili na cestu zpět. Myslím,že tentokrát to bylo bez přestupů, vlakem, který mi připomínal český City Elephant a podle informací z obrazovek jel paradoxně stejně rychle jako Pendolino:-). Na letiště jsme dorazili s předstihem a tak jsem stihl pobrat pár věcí a letiště víc prohlídnout. Docela mne překvapilo, že v Helsinkách mají komplet oddělený odlety dálkových linek. Myslím, že to, že Finnair udělal z Helsinek jeden z přestupních bodů mezi Asií a Evropou je dobrý tah a nejspíš se vyplácí. O něco podobného se pokud vím pokoušel i polský LOT,ale bez úspěchu.
- Po startu z letiště Vantaa
- "večeře" cestou zpět
..., letušce. Jinak let, až na malý zpoždění, super…Celkem mě zklamalo až letiště ve Frankfurtu. Ne snad provozem nebo počtem letadel, z toho jsem byl na větvi , ale nejspíš nás zavezli do starého terminálu, letiště vůbec neznám, tak mě omluvte, kde to vypadalo jako na Hlavním nádraží. Navíc se nedalo moc fotit a bylo to poprvé, co jsem se setkali s tím, že se od tamtud nedalo volat z mobilního telefonu. Prošli jsme několika kontrolami a pak jsme už čekali u gatu. Nakonec i tento let měl mírné zpoždění (opět Airbus A320), protože byl nějaký problém s letadlem a když už ho odstranili tak snad ještě hledali posádku. Samotný let byl takový skok...max. 45 min. Start, letušky proběhli mezi cestujícími a rozdali tak malou bagetu, že jsem menší ještě neviděl:) a pak i pití a hned začali vybírat odpadky. Nestěžuju si na to, jen mě to přišlo zbytečný, na tak krátkým letu. Jinak to snad byl jediný let, kde byly větší turbulence. Pak už následovalo přistání v Praze, rozloučení a zbyly už jen vzpomínky na super výlet PS: jsem asi nevzdělanec,ale může mi někdo poradit, jak do textu přidat fotky, zatím mi to nějak nejde..?dík
Report i s fotkama je na stránkách mplanes.webnode.cz.
