Dobrý den,
milí čtenáři Airways. Na následujících řádcích se Vám pokusím zprostředkovat tripreport z mé poslední cesty do Španělska, která se uskutečnila na přelomu loňského a letošního roku.
Vánoce a Nový rok v zemi vína a pomerančů
-
Lkprak
- Druhý pilot
- Příspěvky: 1472
- Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
- Stav: Offline
Vánoce a Nový rok v zemi vína a pomerančů
Naposledy upravil(a) Lkprak dne 07. 02. 2026, 11:06, celkem upraveno 2 x.
-
Lkprak
- Druhý pilot
- Příspěvky: 1472
- Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
- Stav: Offline
Vánoce a Nový rok v zemí vína a pomerančů
Příprava
Spojil jsem si starou a novou dovolenou, díky čemuž se mi podařilo získat 14 dní volna na přelomu roku. Uvažoval jsem o Kanárských ostrovech, ale to narazilo na ekonomickou realitu a tak jsem se rozhodl zůstat v pevninském Španělsku. Na 25.12. jsem koupil letenku do Madridu s TVS (za 4000 korun), zpět z Madridu do Prahy pak s Ryanem v základní verzi za 1700. Po dlouhém váhání jsem pak ještě část dovolené umístili do Sevilly, odkud jsem chtěl podnikat výlety do širokého okolí a část do oblasti Cadiz/Jerez, neb zejména okolí Cadizu jsem chtěl poznat důkladněji. Cena železničních jízdenek i letenek mi hrála do karet, ale o tom bude ještě řeč.
25.12.2026, Přelet do Madridu, výlet do Getafe
Štědrý den ještě trávím s rodinou, na První svátek Vánoční už mířím na letiště. Dopoledne na T2 je celkem rušné, jen Ryan si tento den dává pauzu. Let se Smartwings je na nakonec celkem v pohodě. Před startem nás čeká krátký de-icing, za Norimberkem pak posádka zapíná palubní wifi se zábavním systémem, čehož využívám a zabavuji se průběžným sledováním polohy letu.
K obědu si kupuji skvělou zapečenou bagetu a celkově moc nevnímám zbytek cestujících plného letadla.
V Madridu sedáme cca s půl hodinovým předstihem a já závidím cca třetině až polovině mých spolucestujících, jež pokračují některým z letů Air Europy na Tenerife či Las Palmas.
Mě místo toho čeká tradiční nepříjemný boj s jízdenkovým automatem na metro, z něhož se mi nakonec za 25,5 Euro podaří vybojovat dvoudenní jízdenku na celou oblast madridské MHD, jež zasahuje opravdu hodně daleko za hranice města. Při cestě do zamluveného ubytování na pomezí Madridu a Getafe pak s chutí využívám čerstvě zrekonstruované části okružní linky č. 6, kterou stihli dát do provozu o 11 dní dříve, než bylo v plánu.
Na pár nocí mě čeká byt v typickém madridském paneláku, kde jeho postarší majitel pronajímá pokoje turistům.
Nechce se mi na nic čekat a symbolicky propojuji svůj letošní výlet s tím na podzim 2006, kdy jsem se v první fázi ubytoval v kempu v Getafe a vyrážel odtud na výlety po celém Španělsku. Úplnou shodou okolností se kemp nachází jen několik kilometrů od mého dnešního ubytování a kousek od mého dočasného útočiště staví autobus, kterým jsem tak tenkrát jezdil a jehož číslo ani intervaly se za těch skoro 20 let absolutně nezměnily, i když v části trasy autobusu už vede metro, kolem jehož staveniště jsem tenkrát jezdil.
Zbytek pošmourného odpoledne pak trávím v Getafe a okolí. Projíždím si druhou okružní linku metra (č. 12), jež v roce 2003 propojila jižní madridská předměstí a jako mnoho jiných projektů z té doby ve Španělsku silně předběhla dobu.
Duch Vánoc si následně dopřávám brouzdáním v centru Getafe a pak se vydávám za prvním španělským noclehem.
Spojil jsem si starou a novou dovolenou, díky čemuž se mi podařilo získat 14 dní volna na přelomu roku. Uvažoval jsem o Kanárských ostrovech, ale to narazilo na ekonomickou realitu a tak jsem se rozhodl zůstat v pevninském Španělsku. Na 25.12. jsem koupil letenku do Madridu s TVS (za 4000 korun), zpět z Madridu do Prahy pak s Ryanem v základní verzi za 1700. Po dlouhém váhání jsem pak ještě část dovolené umístili do Sevilly, odkud jsem chtěl podnikat výlety do širokého okolí a část do oblasti Cadiz/Jerez, neb zejména okolí Cadizu jsem chtěl poznat důkladněji. Cena železničních jízdenek i letenek mi hrála do karet, ale o tom bude ještě řeč.
- 1.jpg (124.73 KiB) Zobrazeno 1476 x
25.12.2026, Přelet do Madridu, výlet do Getafe
Štědrý den ještě trávím s rodinou, na První svátek Vánoční už mířím na letiště. Dopoledne na T2 je celkem rušné, jen Ryan si tento den dává pauzu. Let se Smartwings je na nakonec celkem v pohodě. Před startem nás čeká krátký de-icing, za Norimberkem pak posádka zapíná palubní wifi se zábavním systémem, čehož využívám a zabavuji se průběžným sledováním polohy letu.
- 2.jpg (104.48 KiB) Zobrazeno 1476 x
- 3.jpg (55.82 KiB) Zobrazeno 1476 x
- 4.jpg (86.72 KiB) Zobrazeno 1476 x
- 5.jpg (80.63 KiB) Zobrazeno 1476 x
- 6.jpg (58.72 KiB) Zobrazeno 1476 x
K obědu si kupuji skvělou zapečenou bagetu a celkově moc nevnímám zbytek cestujících plného letadla.
V Madridu sedáme cca s půl hodinovým předstihem a já závidím cca třetině až polovině mých spolucestujících, jež pokračují některým z letů Air Europy na Tenerife či Las Palmas.
- 7.jpg (77.48 KiB) Zobrazeno 1476 x
- 8.jpg (55.84 KiB) Zobrazeno 1476 x
- 9.jpg (67.2 KiB) Zobrazeno 1476 x
- 10.jpg (63.47 KiB) Zobrazeno 1476 x
- 11.jpg (97.39 KiB) Zobrazeno 1476 x
Mě místo toho čeká tradiční nepříjemný boj s jízdenkovým automatem na metro, z něhož se mi nakonec za 25,5 Euro podaří vybojovat dvoudenní jízdenku na celou oblast madridské MHD, jež zasahuje opravdu hodně daleko za hranice města. Při cestě do zamluveného ubytování na pomezí Madridu a Getafe pak s chutí využívám čerstvě zrekonstruované části okružní linky č. 6, kterou stihli dát do provozu o 11 dní dříve, než bylo v plánu.
- 12.jpg (101.86 KiB) Zobrazeno 1476 x
- 13.jpg (105.2 KiB) Zobrazeno 1476 x
Na pár nocí mě čeká byt v typickém madridském paneláku, kde jeho postarší majitel pronajímá pokoje turistům.
- 14.jpg (133.46 KiB) Zobrazeno 1476 x
- 15.jpg (66.57 KiB) Zobrazeno 1476 x
Nechce se mi na nic čekat a symbolicky propojuji svůj letošní výlet s tím na podzim 2006, kdy jsem se v první fázi ubytoval v kempu v Getafe a vyrážel odtud na výlety po celém Španělsku. Úplnou shodou okolností se kemp nachází jen několik kilometrů od mého dnešního ubytování a kousek od mého dočasného útočiště staví autobus, kterým jsem tak tenkrát jezdil a jehož číslo ani intervaly se za těch skoro 20 let absolutně nezměnily, i když v části trasy autobusu už vede metro, kolem jehož staveniště jsem tenkrát jezdil.
- 16.jpg (110.53 KiB) Zobrazeno 1476 x
Zbytek pošmourného odpoledne pak trávím v Getafe a okolí. Projíždím si druhou okružní linku metra (č. 12), jež v roce 2003 propojila jižní madridská předměstí a jako mnoho jiných projektů z té doby ve Španělsku silně předběhla dobu.
- 17.jpg (109.34 KiB) Zobrazeno 1476 x
- 18.jpg (105.62 KiB) Zobrazeno 1476 x
-
Lkprak
- Druhý pilot
- Příspěvky: 1472
- Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
- Stav: Offline
Re: Vánoce a Nový rok v zemí vína a pomerančů
26.12.2025 Madrid a Parla
Druhý den je vyloženě šotoušský. Mým cílem je projet všechny madridské tramvajové tratě. Ty původní fungovaly do roku 1972 a nejspíš tvořily v centru Madridu ucelenou síť, ty novodobé čtyři linky, uvedené do provozu 2007, jsou každá jinde (jen dvě mají společnou výchozí stanici). Čeká mě dlouhé přejíždění metrem i vlakem v rámci kterého stihnu projet i o ony čtyři tramvajové linky, jež místy připomínají metro, místy klasickou tramvaj, tu a tam zase vlak, a často, jak je ve Španělsku zvykem, vedou místy, kam ještě bytová či jiná výstavba nedošla.
Vrcholem je pak přejezd na poslední linku, ta se totiž nenachází v Madridu, ale ve městě Parla jižně od něj. Na příměstské vlaky z Madridu tu krom mnoha autobusových linek navazuje i okružní tramvajová linka o patnácti zastávkách.
Po jejím projetí jsem se v pozdním odpoledni vlakem vrátil do Madridu, užít si Vánoční atmosféru v jeho samotném centru.
Na Puerta del Sol byly strašné davy lidí a já si vzpomněl na střídmě zaplněný Staromák. Toulal jsem se okolními ulicemi a došel k Plaza Mayor, mezitím se setmělo, na plochy okolních domů se promítala video projekce a vše mělo krásnou atmosféru.
Narvaným metrem jsem se pak vydal zpět do ubytování, zavřel za sebou dveře a užíval si klidu.
Druhý den je vyloženě šotoušský. Mým cílem je projet všechny madridské tramvajové tratě. Ty původní fungovaly do roku 1972 a nejspíš tvořily v centru Madridu ucelenou síť, ty novodobé čtyři linky, uvedené do provozu 2007, jsou každá jinde (jen dvě mají společnou výchozí stanici). Čeká mě dlouhé přejíždění metrem i vlakem v rámci kterého stihnu projet i o ony čtyři tramvajové linky, jež místy připomínají metro, místy klasickou tramvaj, tu a tam zase vlak, a často, jak je ve Španělsku zvykem, vedou místy, kam ještě bytová či jiná výstavba nedošla.
- Ranní cesta metrem
- 1 r metro.jpg (106.42 KiB) Zobrazeno 1470 x
- Společná konečná linek ML2 a ML3 Colonia Jardin
- 2 s kom.jpg (89.41 KiB) Zobrazeno 1470 x
- Linka ML3 v Boadile
- 3.jpg (111.87 KiB) Zobrazeno 1470 x
- 4.jpg (129.3 KiB) Zobrazeno 1470 x
- Linka ML2 na konečné stanici Aravaca
- 5.jpg (121.7 KiB) Zobrazeno 1470 x
- Památnák starých tramvají v přestupním uzlu Pinar de Chamartin
- 7 pam.jpg (81.15 KiB) Zobrazeno 1470 x
- Výchozí stanice linky ML1 tamtéž
- 9 pod st.jpg (85.24 KiB) Zobrazeno 1470 x
- Druhá konečná téže linky zvaná Tas Tablas
- 10.jpg (121.66 KiB) Zobrazeno 1470 x
Vrcholem je pak přejezd na poslední linku, ta se totiž nenachází v Madridu, ale ve městě Parla jižně od něj. Na příměstské vlaky z Madridu tu krom mnoha autobusových linek navazuje i okružní tramvajová linka o patnácti zastávkách.
- Příměstský madridský vlak ve stanici Fuencarral
- 11 vl d parl.jpg (123.56 KiB) Zobrazeno 1470 x
- Tramvaj linky ML4 v Parle
- 12 parla tram.jpg (95.42 KiB) Zobrazeno 1470 x
Po jejím projetí jsem se v pozdním odpoledni vlakem vrátil do Madridu, užít si Vánoční atmosféru v jeho samotném centru.
- Vlak v Parle směr Madrid
- 13 vl do mad.jpg (92.64 KiB) Zobrazeno 1470 x
Na Puerta del Sol byly strašné davy lidí a já si vzpomněl na střídmě zaplněný Staromák. Toulal jsem se okolními ulicemi a došel k Plaza Mayor, mezitím se setmělo, na plochy okolních domů se promítala video projekce a vše mělo krásnou atmosféru.
- 14 strom.jpg (105.84 KiB) Zobrazeno 1470 x
- 15.jpg (108.55 KiB) Zobrazeno 1470 x
- 16.jpg (105.68 KiB) Zobrazeno 1470 x
- 17.jpg (136.19 KiB) Zobrazeno 1470 x
- 18.jpg (101.97 KiB) Zobrazeno 1470 x
- 19.jpg (121.79 KiB) Zobrazeno 1470 x
- 20.jpg (83.95 KiB) Zobrazeno 1470 x
-
Lkprak
- Druhý pilot
- Příspěvky: 1472
- Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
- Stav: Offline
Vánoce a Nový rok v zemí vína a pomerančů
27.12. 2025 Toledo
Třetí den jsem zatoužil navštívit historické Toledo. Podobný nápad mělo ale spousta dalších lidí, což znamenalo, že dopoledne byly povinně místenkové vlaky vyprodané (žádné jiné tam nejely) a na autobusy na autobusovém nádraží na Plaza Eliptica se stála šílená fronta.
Naštěstí manažeři z ALSY s tím počítali, už tak husté jízdní řady ještě zahustily a já se kolem poledne vydával už poznávat krásy Toleda.
Nejprve jsem si město prošel po břehu řeky Tejo, jež ho z jihu obtéká a pak jsem se vydal do jeho nitra.
Padla na mě ale nějaká únava, takže všechny ty kostely a úzké uličky mě nějak míjely, až vánoční trh před katedrálou mě dostal na nohy a přiměl zde strávit dlouhé desítky minut rozjímáním a vychutnáváním si vánoční atmosféry.
Cesta zpět už byla bez front a v Madridu mě přivítal drobný déšť. Od rána jsem měl celodenní jízdenku na MHD, tak jsem sedl do prvního autobusu a vydal se na nádraží Atocha (až později mi došlo, že jedu zhruba v trase budovaného prodloužení linky č. 11 místního metra). Po menším váhání jsem skočil na Atoche do vlaku a dojel jednu stanici nedaleko mého ubytování. Už za tmy jsem vyrazil na poslední nocleh první části této dovolené.
Třetí den jsem zatoužil navštívit historické Toledo. Podobný nápad mělo ale spousta dalších lidí, což znamenalo, že dopoledne byly povinně místenkové vlaky vyprodané (žádné jiné tam nejely) a na autobusy na autobusovém nádraží na Plaza Eliptica se stála šílená fronta.
- 2.jpg (87.92 KiB) Zobrazeno 1464 x
Naštěstí manažeři z ALSY s tím počítali, už tak husté jízdní řady ještě zahustily a já se kolem poledne vydával už poznávat krásy Toleda.
- 3.jpg (103.11 KiB) Zobrazeno 1464 x
- 4.jpg (109.23 KiB) Zobrazeno 1464 x
Nejprve jsem si město prošel po břehu řeky Tejo, jež ho z jihu obtéká a pak jsem se vydal do jeho nitra.
- 5.jpg (120.61 KiB) Zobrazeno 1464 x
- 6.jpg (92.12 KiB) Zobrazeno 1464 x
- 7.jpg (113.63 KiB) Zobrazeno 1464 x
- 8.jpg (138.9 KiB) Zobrazeno 1464 x
- 9.jpg (128.56 KiB) Zobrazeno 1464 x
Padla na mě ale nějaká únava, takže všechny ty kostely a úzké uličky mě nějak míjely, až vánoční trh před katedrálou mě dostal na nohy a přiměl zde strávit dlouhé desítky minut rozjímáním a vychutnáváním si vánoční atmosféry.
- 10.jpg (120.44 KiB) Zobrazeno 1464 x
- 11.jpg (97.13 KiB) Zobrazeno 1464 x
- 12.jpg (184.83 KiB) Zobrazeno 1464 x
- 13.jpg (133.33 KiB) Zobrazeno 1464 x
- 14.jpg (162.64 KiB) Zobrazeno 1464 x
- 15.jpg (168.81 KiB) Zobrazeno 1464 x
- 16.jpg (135.85 KiB) Zobrazeno 1464 x
Cesta zpět už byla bez front a v Madridu mě přivítal drobný déšť. Od rána jsem měl celodenní jízdenku na MHD, tak jsem sedl do prvního autobusu a vydal se na nádraží Atocha (až později mi došlo, že jedu zhruba v trase budovaného prodloužení linky č. 11 místního metra). Po menším váhání jsem skočil na Atoche do vlaku a dojel jednu stanici nedaleko mého ubytování. Už za tmy jsem vyrazil na poslední nocleh první části této dovolené.
- 17.jpg (104.58 KiB) Zobrazeno 1464 x
- 18.jpg (106.56 KiB) Zobrazeno 1464 x
-
Lkprak
- Druhý pilot
- Příspěvky: 1472
- Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
- Stav: Offline
Re: Vánoce a Nový rok v zemí vína a pomerančů
28.12.2025 Přejezd do Sevilly
Ráno se loučím s panem domácím a vyrážím na vlak. Jedu jednu stanici příměstským spojem na Atochu a tam marně hledám zdejší slavnou zahradu, jež ale podle sdělení místních zaměstnanců právě prochází rekonstrukcí.
Z Atochy mě čeká přesun do Sevilly. Po nejstarší španělské vysokorychlostní trati jsem už v rámci svého výletu před 19 lety jel, tehdy ale byly španělské dráhy kritizované za to, že po draze vybudovaných VRT tratích jezdí vlaků pomálu a jízdenky jsou drahé. Reakcí na to bylo připuštění konkurence, takže zrovna na tomto úseku si konkurují hned tři společnosti a samotné Španělské dráhy RENFE zřídily svou low-cost značku Avlo, jež na některých trasách nabízí jízdenky už od 7 Eura. A já právě jednu takovou jízdenku chytil.
Oproti klasickým rychlovlakům to nebyla žádná velká kulišárna. V celém vlaku byla jen jedna třída, jídelní vůz nahradilo několik automatů (hlavně ten na kafe byl v plné permanenci), v základní ceně bylo jedno malé a jedno větší zavazadlo a vlak měl cestou do Sevilly o pár zastávek navíc (i tak to ale nebyl nejpomalejší spoj na trase). Rozpálit to ale na 270 km/h uměl úplně stejně jako jeho dražší bráškové a já si cestu v zaplněném vlaku užil. Cestou jsem sledoval krajinu, která se často měnila, vedla přes nekonečná políčka a často místy „kam člověk ještě v životě nevkročil, jen tu cca před 35 lety postavil vysokorychlostní trať.“
Kousek před Córdobou jsme pak nic zlého netuše minuli místo, které se pár týdnů poté zapsalo smutným písmem do dějin – to když zde jeden vlak vykolejil, druhý do něj narazil a výsledkem je více jak 40 mrtvých a přes 100 zraněných…
Nicméně já dorazil do Sevilly krátce před polednem v pořádku. Na nádraží jsem si neodpustil vyfotit se ve stejné póze jako na podzim 2006 a pak se vydal do jeho nitra.
Místní nádraží Santa Justa, postavené u příležitosti výstavy Expo, jež se tu konala v roce 1992, už by potřebovalo asi menší facelift a výrazně omezit pobyt bezdomovců. Hlavně místní bezplatné záchody daly jasnou odpověď, proč je občas fajn mít taková místa za platební bránou.
Zhnusen a zděšen jsem se vydal do centra Sevilly. Oproti Madridu, kde byla spíš zima, tady vládlo příjemné předjaří, všude rostly pomeranče, přibylo turistů a pohody.
Ubytování na pět nocí jsem měl zajištěno v penzionu kousek od katedrály a když mi v recepci dali klíče od pokoje, jemuž chyběla okna a vypadal spíš jako vězeňská cela, měl jsem sto chutí z něj hned utéct. Vlastně jen krátkodobý výpadek datového spojení mě přiměl nehledat si něco jiného a jít se uklidnit do centra.
V místních parcích a hlavně pak na Plaza de Espanya jsem našel ztracené síly, dlouho jsem se tu procházel a prostě se jen kochal.
Následně jsem se vydal projet místní metro. To tvoří jedna linka otevřená v roce 2009 a jedoucí ze západu na východ přes centrum města. Jeho výstavba začala už na konci 70. let minulého století, ale původní nápad vzít to přes historické centrum byl z důvodů propadů historických budov nad budovanou trasou opuštěn a stavba na mnoho let zastavena. Dnes využívá jen část tehdy budovaného úseku a jelikož není napojeno na zdejší letiště, vlakové a ani autobusové nádraží a historické centrum z výše uvedených důvodů více méně míjí, není pro turisty moc použitelné.
Nicméně člověk viděl zase něco jiného a díky tomu, že velká část metra vede nad zemí, měl i jiné zážitky.
Odpočatý z metra vrhám se do centra, konečně vidím více z oné slavné katedrály, ale to hlavní přijde, když se setmí. Vánoční osvětlení prostě Španělé umí a motat se v davu lidí od Plaza Puerta de Jerez ke katedrále, patřilo k největším zážitkům celého výletu.
Ráno se loučím s panem domácím a vyrážím na vlak. Jedu jednu stanici příměstským spojem na Atochu a tam marně hledám zdejší slavnou zahradu, jež ale podle sdělení místních zaměstnanců právě prochází rekonstrukcí.
- 1.jpg (123.98 KiB) Zobrazeno 1462 x
Z Atochy mě čeká přesun do Sevilly. Po nejstarší španělské vysokorychlostní trati jsem už v rámci svého výletu před 19 lety jel, tehdy ale byly španělské dráhy kritizované za to, že po draze vybudovaných VRT tratích jezdí vlaků pomálu a jízdenky jsou drahé. Reakcí na to bylo připuštění konkurence, takže zrovna na tomto úseku si konkurují hned tři společnosti a samotné Španělské dráhy RENFE zřídily svou low-cost značku Avlo, jež na některých trasách nabízí jízdenky už od 7 Eura. A já právě jednu takovou jízdenku chytil.
- 2.jpg (108.28 KiB) Zobrazeno 1462 x
- 3.jpg (127.81 KiB) Zobrazeno 1462 x
- 4.jpg (120.59 KiB) Zobrazeno 1462 x
Oproti klasickým rychlovlakům to nebyla žádná velká kulišárna. V celém vlaku byla jen jedna třída, jídelní vůz nahradilo několik automatů (hlavně ten na kafe byl v plné permanenci), v základní ceně bylo jedno malé a jedno větší zavazadlo a vlak měl cestou do Sevilly o pár zastávek navíc (i tak to ale nebyl nejpomalejší spoj na trase). Rozpálit to ale na 270 km/h uměl úplně stejně jako jeho dražší bráškové a já si cestu v zaplněném vlaku užil. Cestou jsem sledoval krajinu, která se často měnila, vedla přes nekonečná políčka a často místy „kam člověk ještě v životě nevkročil, jen tu cca před 35 lety postavil vysokorychlostní trať.“
- 5.jpg (113.22 KiB) Zobrazeno 1462 x
- 6.jpg (86.78 KiB) Zobrazeno 1462 x
- 7.jpg (37.02 KiB) Zobrazeno 1462 x
- 8.jpg (70.84 KiB) Zobrazeno 1462 x
- 9.jpg (44.63 KiB) Zobrazeno 1462 x
Kousek před Córdobou jsme pak nic zlého netuše minuli místo, které se pár týdnů poté zapsalo smutným písmem do dějin – to když zde jeden vlak vykolejil, druhý do něj narazil a výsledkem je více jak 40 mrtvých a přes 100 zraněných…
Nicméně já dorazil do Sevilly krátce před polednem v pořádku. Na nádraží jsem si neodpustil vyfotit se ve stejné póze jako na podzim 2006 a pak se vydal do jeho nitra.
- Moje maličkost v Seville na podzim 2006...
- 10a 2006.jpg (134.05 KiB) Zobrazeno 1462 x
- ...a v prosinci 2025.
- 10b teď.jpg (132.6 KiB) Zobrazeno 1462 x
Místní nádraží Santa Justa, postavené u příležitosti výstavy Expo, jež se tu konala v roce 1992, už by potřebovalo asi menší facelift a výrazně omezit pobyt bezdomovců. Hlavně místní bezplatné záchody daly jasnou odpověď, proč je občas fajn mít taková místa za platební bránou.
- 11.jpg (107.06 KiB) Zobrazeno 1462 x
- 12.jpg (205.72 KiB) Zobrazeno 1462 x
Ubytování na pět nocí jsem měl zajištěno v penzionu kousek od katedrály a když mi v recepci dali klíče od pokoje, jemuž chyběla okna a vypadal spíš jako vězeňská cela, měl jsem sto chutí z něj hned utéct. Vlastně jen krátkodobý výpadek datového spojení mě přiměl nehledat si něco jiného a jít se uklidnit do centra.
- Můj domov Seville
- 13 nocleh.jpg (132.8 KiB) Zobrazeno 1462 x
V místních parcích a hlavně pak na Plaza de Espanya jsem našel ztracené síly, dlouho jsem se tu procházel a prostě se jen kochal.
- 14.jpg (168.22 KiB) Zobrazeno 1462 x
- 15.jpg (123.7 KiB) Zobrazeno 1462 x
- 16.jpg (138.31 KiB) Zobrazeno 1462 x
- 17.jpg (177.46 KiB) Zobrazeno 1462 x
- 18.jpg (143.56 KiB) Zobrazeno 1462 x
- 20.jpg (157.95 KiB) Zobrazeno 1462 x
- 21.jpg (145.59 KiB) Zobrazeno 1462 x
Následně jsem se vydal projet místní metro. To tvoří jedna linka otevřená v roce 2009 a jedoucí ze západu na východ přes centrum města. Jeho výstavba začala už na konci 70. let minulého století, ale původní nápad vzít to přes historické centrum byl z důvodů propadů historických budov nad budovanou trasou opuštěn a stavba na mnoho let zastavena. Dnes využívá jen část tehdy budovaného úseku a jelikož není napojeno na zdejší letiště, vlakové a ani autobusové nádraží a historické centrum z výše uvedených důvodů více méně míjí, není pro turisty moc použitelné.
- 22.jpg (125.54 KiB) Zobrazeno 1462 x
- 23.jpg (98.91 KiB) Zobrazeno 1462 x
- 24.jpg (84.49 KiB) Zobrazeno 1462 x
- 25.jpg (102.19 KiB) Zobrazeno 1462 x
Nicméně člověk viděl zase něco jiného a díky tomu, že velká část metra vede nad zemí, měl i jiné zážitky.
Odpočatý z metra vrhám se do centra, konečně vidím více z oné slavné katedrály, ale to hlavní přijde, když se setmí. Vánoční osvětlení prostě Španělé umí a motat se v davu lidí od Plaza Puerta de Jerez ke katedrále, patřilo k největším zážitkům celého výletu.
- 26.jpg (128.39 KiB) Zobrazeno 1462 x
- 27.jpg (107.22 KiB) Zobrazeno 1462 x
- 28.jpg (87.71 KiB) Zobrazeno 1462 x
- 29.jpg (129.14 KiB) Zobrazeno 1462 x
- 30.jpg (140 KiB) Zobrazeno 1462 x
- 31.jpg (102.43 KiB) Zobrazeno 1462 x
-
Lkprak
- Druhý pilot
- Příspěvky: 1472
- Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
- Stav: Offline
Vánoce a Nový rok v zemí vína a pomerančů
29.12.2025 Malaga
Ještě večer děsil jsem se noci. V atriu, kolem kterého byly umístěny skoro všechny pokoje, bylo hlučno a hodně světla, jež pronikalo do pokojů. Ale personál se hodně vynasnažil, aby nejpozději v jedenáct (a v reálu ještě o trochu dřív) bylo v celém penzionu ticho a klid a já se ráno probouzel vyspaný do růžova a na přesun někam jinam jsem ani nepomyslel.
Takhle vyspalý jsem vyrážel do světa už krátce po šesté hodině. Na dnešek jsem si naplánoval jednodenní výlet do Malagy. Ze Sevilly tam jezdí rychlovlaky, ale jsou pěkně drahé. Alternativu poskytuje stará trať a po ní jezdící vlaky kategorie Media Distancia. I když jsem se více jak tří hodin ve španělském „spěšňáku“ docela bál, nakonec to byla pohoda.
Za tmy jsem toho moc neviděl, ale sotva se rozednělo, užíval jsem si španělský venkov, potkávání starých a nových tratí a nakonec úchvatný sjezd k Malaze, to když jsme pomalu projížděli dlouhými tunely a mně až mnohem později došlo, že kolem těch tunelů vede jedna z hlavních turistických atrakcí v okolí Malagy – soutěska Caminito del Rey.
Nakonec jsem před Malagou nabrali trochu zpoždění, to mě ale neznechutilo. Čekalo mě příjemných 12 stupňů a iluze blížícího se létá, kterou trochu ale narušovala všudypřítomná vánoční výzdoba.
Měl jsem spoustu možností, co dělat, ale já chtěl stihnout lanovku, co si v době mé první návštěvy Malagy v únoru 2022 dávala zrovna krátkou zimní přestávku. Tak zase rychle do příměstského vláčku a pak údiv na frontou, která se od lanovky zvolna vinula a ve které byla slyšet hlavně čeština.
Nakonec jsem příjemné chvíle v malé kabině lanovky strávil s postarším párem odkud si z jižní Anglie.
Od pobřeží směrem na západ se táhne u Malagy pásmo hor a na jednu z těch hor vede právě tato lanovka. Nahoře už trochu foukalo, ale pohled byl úžasný. Člověk se mohl jen zastavit a kochat.
Vydal jsem pak lanovkou dolů, kde fronta už povážlivě narostla. Na plážích v okolí Torremolinos jsem si chvíli užíval letní atmosféru a pak se vydal do centra města.
Projel jsem si ještě dvě nové stanice podzemní tramvaje, které tu zprovoznili od mé poslední návštěvy před čtyřmi roky.
Ještě jsem jednou nakoukl na místní pláž, pak do centra, u katedrály si koupil Estrellu a zas se jen tak kochal a pak zpátky na nádraží.
Tam mě čekal malý šok – před odjezdem vlaku zpátky do Sevilly jsem zjistil, že jsem si koupil jízdenku na zítřek. Průvodčí mě do povinně místenkového vlaku s chápavým úsměvem pustil a i mi řekl, kam si mám sednout a já to pochopil tak, že mě na zítřejší jízdenku nechá jet dnešním vlakem. Když se však přišel později zeptat, zda budu platit hotově nebo kartou, došlo mi, že se jsem se mýlil.
Čert ale vem těch 25 Eur za znovu koupenou jízdenku, víc mě štvala malá nevychovaná holčička, která záhy přistoupila a svým nahlas puštěným telefon a blbnutím se svým otcem udělala z cesty zpátky hodně nepříjemnou záležitost.
Už za tmy jsem po osmé hodině dorazil do Sevilly a ještě se šel vydýchat do centra ke katedrále. Úžasné Vánoční osvětlení, vůně kaštanů a churitos zklidnily mé pocuchané nervy, došlo nejspíš i nějaké to víno a já v tichu vyhřátého pokoje uzavřel celý ten roztodivný den.
Ještě večer děsil jsem se noci. V atriu, kolem kterého byly umístěny skoro všechny pokoje, bylo hlučno a hodně světla, jež pronikalo do pokojů. Ale personál se hodně vynasnažil, aby nejpozději v jedenáct (a v reálu ještě o trochu dřív) bylo v celém penzionu ticho a klid a já se ráno probouzel vyspaný do růžova a na přesun někam jinam jsem ani nepomyslel.
Takhle vyspalý jsem vyrážel do světa už krátce po šesté hodině. Na dnešek jsem si naplánoval jednodenní výlet do Malagy. Ze Sevilly tam jezdí rychlovlaky, ale jsou pěkně drahé. Alternativu poskytuje stará trať a po ní jezdící vlaky kategorie Media Distancia. I když jsem se více jak tří hodin ve španělském „spěšňáku“ docela bál, nakonec to byla pohoda.
- 1.jpg (101.55 KiB) Zobrazeno 1459 x
Za tmy jsem toho moc neviděl, ale sotva se rozednělo, užíval jsem si španělský venkov, potkávání starých a nových tratí a nakonec úchvatný sjezd k Malaze, to když jsme pomalu projížděli dlouhými tunely a mně až mnohem později došlo, že kolem těch tunelů vede jedna z hlavních turistických atrakcí v okolí Malagy – soutěska Caminito del Rey.
- 2.jpg (33.12 KiB) Zobrazeno 1459 x
Nakonec jsem před Malagou nabrali trochu zpoždění, to mě ale neznechutilo. Čekalo mě příjemných 12 stupňů a iluze blížícího se létá, kterou trochu ale narušovala všudypřítomná vánoční výzdoba.
- 3.jpg (118.78 KiB) Zobrazeno 1459 x
- 4.jpg (128.86 KiB) Zobrazeno 1459 x
Měl jsem spoustu možností, co dělat, ale já chtěl stihnout lanovku, co si v době mé první návštěvy Malagy v únoru 2022 dávala zrovna krátkou zimní přestávku. Tak zase rychle do příměstského vláčku a pak údiv na frontou, která se od lanovky zvolna vinula a ve které byla slyšet hlavně čeština.
- 5.jpg (101.66 KiB) Zobrazeno 1459 x
- 6.jpg (166.08 KiB) Zobrazeno 1459 x
- 7.jpg (142.39 KiB) Zobrazeno 1459 x
- 8.jpg (138.1 KiB) Zobrazeno 1459 x
Nakonec jsem příjemné chvíle v malé kabině lanovky strávil s postarším párem odkud si z jižní Anglie.
- 9.jpg (105.31 KiB) Zobrazeno 1459 x
Od pobřeží směrem na západ se táhne u Malagy pásmo hor a na jednu z těch hor vede právě tato lanovka. Nahoře už trochu foukalo, ale pohled byl úžasný. Člověk se mohl jen zastavit a kochat.
- 10.jpg (110.15 KiB) Zobrazeno 1459 x
- 11.jpg (141.58 KiB) Zobrazeno 1459 x
Vydal jsem pak lanovkou dolů, kde fronta už povážlivě narostla. Na plážích v okolí Torremolinos jsem si chvíli užíval letní atmosféru a pak se vydal do centra města.
- 12.jpg (110.21 KiB) Zobrazeno 1459 x
- 13.jpg (151.37 KiB) Zobrazeno 1459 x
- 14.jpg (128.55 KiB) Zobrazeno 1459 x
- 15.jpg (133.44 KiB) Zobrazeno 1459 x
Projel jsem si ještě dvě nové stanice podzemní tramvaje, které tu zprovoznili od mé poslední návštěvy před čtyřmi roky.
- 16.jpg (72.61 KiB) Zobrazeno 1459 x
Ještě jsem jednou nakoukl na místní pláž, pak do centra, u katedrály si koupil Estrellu a zas se jen tak kochal a pak zpátky na nádraží.
- 17.jpg (131.33 KiB) Zobrazeno 1459 x
- 18.jpg (80.04 KiB) Zobrazeno 1459 x
- 19.jpg (150.52 KiB) Zobrazeno 1459 x
- 20.jpg (148.95 KiB) Zobrazeno 1459 x
- 21.jpg (153.83 KiB) Zobrazeno 1459 x
Tam mě čekal malý šok – před odjezdem vlaku zpátky do Sevilly jsem zjistil, že jsem si koupil jízdenku na zítřek. Průvodčí mě do povinně místenkového vlaku s chápavým úsměvem pustil a i mi řekl, kam si mám sednout a já to pochopil tak, že mě na zítřejší jízdenku nechá jet dnešním vlakem. Když se však přišel později zeptat, zda budu platit hotově nebo kartou, došlo mi, že se jsem se mýlil.
- 22.jpg (96.17 KiB) Zobrazeno 1459 x
Čert ale vem těch 25 Eur za znovu koupenou jízdenku, víc mě štvala malá nevychovaná holčička, která záhy přistoupila a svým nahlas puštěným telefon a blbnutím se svým otcem udělala z cesty zpátky hodně nepříjemnou záležitost.
Už za tmy jsem po osmé hodině dorazil do Sevilly a ještě se šel vydýchat do centra ke katedrále. Úžasné Vánoční osvětlení, vůně kaštanů a churitos zklidnily mé pocuchané nervy, došlo nejspíš i nějaké to víno a já v tichu vyhřátého pokoje uzavřel celý ten roztodivný den.
- 23.jpg (66.5 KiB) Zobrazeno 1459 x
-
Lkprak
- Druhý pilot
- Příspěvky: 1472
- Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
- Stav: Offline
Re: Vánoce a Nový rok v zemí vína a pomerančů
30.12.2025 Ronda
Další den se Sevilla halí do mlhy a slunečné Španělsko je v nedohlednu. Já krátce po půl deváté vydávám kolem katedrály na mnou dosud nenavštívené náměstí Plaza Nueva a pak k autobusovému nádraží. Mým cílem je město Ronda, které proslavili kluci a holky z Microsoftu, když fotku jejich Nového mostu spojujícího dvě časti města začaly dávat jako pozadí do systému Windows.
Místní autobusové nádraží jsem už kdysi navštívil a vypadá pořád stejně neutěšeně. V hale modely staré a nové tramvaje připomínají historii i současnost tohoto druhu dopravy v Seville.
Mě však čeká v 10:00 autobus společnosti Damas, který mě spolu s turisty nejspíš z opravdu celého světa veze nejdřív skrz Sevillská, stále ještě zamlžená předměstí a pak stále víc a víc na venkov do hor.
Silnice se už ukrutně klikatí a přibývá panoramat. Před Rondou pak pohledem do mapy zjišťuji, že jsem tu kdysi byl a to dokonce dvakrát – vedl tudy noční rychlík Madrid – Algeciras, který jsem tenkrát na podzim 2006 využil k cestě na Gibraltar a zase zpět.
V Rondě samotné je trochu zima a z místních je od první chvíle znát touha vytáhnout z turistů co nejvíce peněz. Rychle mířím na hlavní náměstí Plaza de Espaňa a pak přes Nový most, překlenující hluboké údolí, do staré části města.
Následující chvíle strávím snahou dostat se pod most, na tu malou pěšinku, kde se nachází desítky turistů s přilbami.
Když se mi to povede, mám už v telefonu desítky fotek okolní přírody, divokých hor a neskutečných výhledů. Chudší o pět Euro si pak vychutnávám most ze spodní strany, sedím v místní zahradě a nikam se mi nechce.
Po vyjití mnoha schodů se pak podívám ještě do pilířů a návštěvu Rondy zakončuji nad skleničkou dobrého vína.
Autobus do Sevilly je pak o poznání prázdnější. Ještě se mi nechce do hajan, tak se toulám severní částí centra města.
Poprvé se potkávám s vyhlídkovou plošinou částečně překrývající náměstí Plaza de Abastos a pak se v davu turistů hodně pomalu a mnoha zastávkami sunu ke katedrále.
Nakonec míjím i několik průvodů, rozhazujících sladkosti a jeden bonbón mnohem později nalézám dokonce za kapucí. Ještě si dávám večeři v jedné restauraci kousek od katedrály a pak se jdu vyspat před posledním dnem starého roku.
Další den se Sevilla halí do mlhy a slunečné Španělsko je v nedohlednu. Já krátce po půl deváté vydávám kolem katedrály na mnou dosud nenavštívené náměstí Plaza Nueva a pak k autobusovému nádraží. Mým cílem je město Ronda, které proslavili kluci a holky z Microsoftu, když fotku jejich Nového mostu spojujícího dvě časti města začaly dávat jako pozadí do systému Windows.
Místní autobusové nádraží jsem už kdysi navštívil a vypadá pořád stejně neutěšeně. V hale modely staré a nové tramvaje připomínají historii i současnost tohoto druhu dopravy v Seville.
- 1.jpg (119.28 KiB) Zobrazeno 1456 x
Mě však čeká v 10:00 autobus společnosti Damas, který mě spolu s turisty nejspíš z opravdu celého světa veze nejdřív skrz Sevillská, stále ještě zamlžená předměstí a pak stále víc a víc na venkov do hor.
- 2.jpg (104.37 KiB) Zobrazeno 1456 x
- 3.jpg (90.67 KiB) Zobrazeno 1456 x
Silnice se už ukrutně klikatí a přibývá panoramat. Před Rondou pak pohledem do mapy zjišťuji, že jsem tu kdysi byl a to dokonce dvakrát – vedl tudy noční rychlík Madrid – Algeciras, který jsem tenkrát na podzim 2006 využil k cestě na Gibraltar a zase zpět.
V Rondě samotné je trochu zima a z místních je od první chvíle znát touha vytáhnout z turistů co nejvíce peněz. Rychle mířím na hlavní náměstí Plaza de Espaňa a pak přes Nový most, překlenující hluboké údolí, do staré části města.
- 4.jpg (108.7 KiB) Zobrazeno 1456 x
- 5.jpg (128.14 KiB) Zobrazeno 1456 x
- 6.jpg (147.09 KiB) Zobrazeno 1456 x
Následující chvíle strávím snahou dostat se pod most, na tu malou pěšinku, kde se nachází desítky turistů s přilbami.
- 7.jpg (117.01 KiB) Zobrazeno 1456 x
- 8.jpg (99.67 KiB) Zobrazeno 1456 x
- 9.jpg (105.83 KiB) Zobrazeno 1456 x
- 10.jpg (119.81 KiB) Zobrazeno 1456 x
- 11.jpg (136.49 KiB) Zobrazeno 1456 x
- 12.jpg (125.89 KiB) Zobrazeno 1456 x
Když se mi to povede, mám už v telefonu desítky fotek okolní přírody, divokých hor a neskutečných výhledů. Chudší o pět Euro si pak vychutnávám most ze spodní strany, sedím v místní zahradě a nikam se mi nechce.
- 13.jpg (112.67 KiB) Zobrazeno 1456 x
- 14.jpg (170.08 KiB) Zobrazeno 1456 x
- 15.jpg (119.56 KiB) Zobrazeno 1456 x
Po vyjití mnoha schodů se pak podívám ještě do pilířů a návštěvu Rondy zakončuji nad skleničkou dobrého vína.
- 16.jpg (96.44 KiB) Zobrazeno 1456 x
- 17.jpg (143.54 KiB) Zobrazeno 1456 x
- 18.jpg (159.46 KiB) Zobrazeno 1456 x
- 19.jpg (128.65 KiB) Zobrazeno 1456 x
- 20.jpg (111.52 KiB) Zobrazeno 1456 x
Autobus do Sevilly je pak o poznání prázdnější. Ještě se mi nechce do hajan, tak se toulám severní částí centra města.
- 21.jpg (124.73 KiB) Zobrazeno 1456 x
Poprvé se potkávám s vyhlídkovou plošinou částečně překrývající náměstí Plaza de Abastos a pak se v davu turistů hodně pomalu a mnoha zastávkami sunu ke katedrále.
- 22.jpg (119.44 KiB) Zobrazeno 1456 x
- 23.jpg (104.49 KiB) Zobrazeno 1456 x
- 24.jpg (125.02 KiB) Zobrazeno 1456 x
Nakonec míjím i několik průvodů, rozhazujících sladkosti a jeden bonbón mnohem později nalézám dokonce za kapucí. Ještě si dávám večeři v jedné restauraci kousek od katedrály a pak se jdu vyspat před posledním dnem starého roku.
- 25.jpg (94.79 KiB) Zobrazeno 1456 x
- 26.jpg (117.84 KiB) Zobrazeno 1456 x
-
Lkprak
- Druhý pilot
- Příspěvky: 1472
- Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
- Stav: Offline
Vánoce a Nový rok v zemí vína a pomerančů
31.12.2025 Faro
A je tady Silvestr, můj první v životě, který strávím mimo rodnou hroudu, byť jsem jich už pár strávil pracovně v tranzitním prostoru ruzyňského letiště.
A začínám z ostra. Už krátce po půl sedmé mířím na sevillské nádraží Santa Justa, kde mě čeká, ne vlak, ale modrý autobus společnosti Alsa, jehož cílovou stanicí je portugalský Lisabon.
Ze Santa Justy nás ještě o půl osmé jede pár, ale když o půl hodiny později zastavíme na sevillském autobusovém nádraží, čeká tam dlouhá fronta a směr portugalské hranice vyrážíme úplně plní.
Většina cestujících ještě pospává, míjíme Huelvu a pak nás vítá Portugalsko. Asi abychom s toho víc užili, dáváme ještě krátkou kuřáckou pauzu na jedné z benzínek a pak míříme dál.
Měl jsem jízdenku do Fara na autobusové nádraží, ale když autobus zastavil na místním letišti, spontánně jsem vystoupil zde.
Chtěl jsem si projít zdejší slaniny, jež na mapě vypadají hezky, ale byl jsem zklamán. Podmračené počasí, trochu foukalo a když se mi omylem podařilo si původně plánovanou cestu asi o půlku zkrátit, nelitoval jsem.
Vyfotil jsem si A321 v barvách BA na lince z Gatwicku a pak po úzkém mostě zamířil na Faro Beach, kus země plný barů a restaurací, kde jde v létě nejspíš hlava na hlavě, ale teď byl 31. prosinec a kdo tu byl, tu neměl chuť moc dlouho zůstávat.
Tak tak se mi podařilo chytit loďku, která v sezóně každou chvíli pendluje mezi pláží a centrem Fara a pak ve Faru samotném čekala nabídka aktivit, kdybych se náhodou nudil.
Jenže já se nenudil, mě lákala železnice vedená po jižním pobřeží Portugalska, čerstvě elektrifikovaná a na které staré motoráčky čekají, až je vystřídá cosi modernějšího.
Symbolicky jsem se projel do vedlejšího městečka Olhao na kafe a pak, po návratu do Fara, se toulal městem a zabíjel čas, než mi pojede autobus zpět do Sevilly.
Ten se zjevil kolem třetí, půl hodiny před odjezdem a když jsem do něj v 15:20 konečně nastoupil, došlo mi, že čekal jen na mě.
Jelo nás v něm tak dvacet, vynechali jsme zastávku na místním letišti a i díky tomu jsme byli v Seville o dobrou hodinu dříve, než bylo v plánu.
Zas jako včera vydal jsem se nazdařbůh do centra, chytající poslední krámy před zavřením, toulal jsem se městem, které jako by se s koncem roku ukládalo k zimnímu spánku. Ale stačilo trochu popojít, dostat se blíž ke katedrále, kde člověk ocitl mezi davy turistů i místních, jež se chystali oslavit konec roku právě tady.
Svůj první zahraniční Silvestr jsem prospal. Nebo jo, vzbudily mě salvy ohňostrojů, ale to, na co jsem po příjezdu do tohoto penzionu hodně nadával – absence oken v mém pokoji, se nyní ukázalo jako výhoda, neb hluk byl hodně tlumený a sotva se ještě trochu víc utišil, já se vydal prospat do nového roku.
A je tady Silvestr, můj první v životě, který strávím mimo rodnou hroudu, byť jsem jich už pár strávil pracovně v tranzitním prostoru ruzyňského letiště.
A začínám z ostra. Už krátce po půl sedmé mířím na sevillské nádraží Santa Justa, kde mě čeká, ne vlak, ale modrý autobus společnosti Alsa, jehož cílovou stanicí je portugalský Lisabon.
- 1.jpg (84.65 KiB) Zobrazeno 1450 x
Ze Santa Justy nás ještě o půl osmé jede pár, ale když o půl hodiny později zastavíme na sevillském autobusovém nádraží, čeká tam dlouhá fronta a směr portugalské hranice vyrážíme úplně plní.
Většina cestujících ještě pospává, míjíme Huelvu a pak nás vítá Portugalsko. Asi abychom s toho víc užili, dáváme ještě krátkou kuřáckou pauzu na jedné z benzínek a pak míříme dál.
- 2.jpg (359.56 KiB) Zobrazeno 1450 x
Měl jsem jízdenku do Fara na autobusové nádraží, ale když autobus zastavil na místním letišti, spontánně jsem vystoupil zde.
- 3.jpg (75.33 KiB) Zobrazeno 1450 x
- 4.jpg (101.78 KiB) Zobrazeno 1450 x
Chtěl jsem si projít zdejší slaniny, jež na mapě vypadají hezky, ale byl jsem zklamán. Podmračené počasí, trochu foukalo a když se mi omylem podařilo si původně plánovanou cestu asi o půlku zkrátit, nelitoval jsem.
- 5.jpg (87.04 KiB) Zobrazeno 1450 x
- 6.jpg (75.07 KiB) Zobrazeno 1450 x
- 7.jpg (56.29 KiB) Zobrazeno 1450 x
Vyfotil jsem si A321 v barvách BA na lince z Gatwicku a pak po úzkém mostě zamířil na Faro Beach, kus země plný barů a restaurací, kde jde v létě nejspíš hlava na hlavě, ale teď byl 31. prosinec a kdo tu byl, tu neměl chuť moc dlouho zůstávat.
- 8.jpg (82.6 KiB) Zobrazeno 1450 x
- 9.jpg (95.32 KiB) Zobrazeno 1450 x
- 10.jpg (68.25 KiB) Zobrazeno 1450 x
Tak tak se mi podařilo chytit loďku, která v sezóně každou chvíli pendluje mezi pláží a centrem Fara a pak ve Faru samotném čekala nabídka aktivit, kdybych se náhodou nudil.
- 11.jpg (111.43 KiB) Zobrazeno 1450 x
- 12.jpg (100.05 KiB) Zobrazeno 1450 x
- 13.jpg (102.86 KiB) Zobrazeno 1450 x
- 14.jpg (82.31 KiB) Zobrazeno 1450 x
Jenže já se nenudil, mě lákala železnice vedená po jižním pobřeží Portugalska, čerstvě elektrifikovaná a na které staré motoráčky čekají, až je vystřídá cosi modernějšího.
- 15.jpg (106.46 KiB) Zobrazeno 1450 x
Symbolicky jsem se projel do vedlejšího městečka Olhao na kafe a pak, po návratu do Fara, se toulal městem a zabíjel čas, než mi pojede autobus zpět do Sevilly.
- 16.jpg (178.06 KiB) Zobrazeno 1450 x
- 17.jpg (99.7 KiB) Zobrazeno 1450 x
- 18.jpg (110.93 KiB) Zobrazeno 1450 x
- 19.jpg (139.26 KiB) Zobrazeno 1450 x
- 20.jpg (144.16 KiB) Zobrazeno 1450 x
- 21.jpg (139.5 KiB) Zobrazeno 1450 x
- 22.jpg (91.26 KiB) Zobrazeno 1450 x
Ten se zjevil kolem třetí, půl hodiny před odjezdem a když jsem do něj v 15:20 konečně nastoupil, došlo mi, že čekal jen na mě.
- 23.jpg (110.04 KiB) Zobrazeno 1450 x
Jelo nás v něm tak dvacet, vynechali jsme zastávku na místním letišti a i díky tomu jsme byli v Seville o dobrou hodinu dříve, než bylo v plánu.
Zas jako včera vydal jsem se nazdařbůh do centra, chytající poslední krámy před zavřením, toulal jsem se městem, které jako by se s koncem roku ukládalo k zimnímu spánku. Ale stačilo trochu popojít, dostat se blíž ke katedrále, kde člověk ocitl mezi davy turistů i místních, jež se chystali oslavit konec roku právě tady.
- 24.jpg (139.94 KiB) Zobrazeno 1450 x
- 25.jpg (89.28 KiB) Zobrazeno 1450 x
- 26.jpg (86.55 KiB) Zobrazeno 1450 x
- 27.jpg (153.22 KiB) Zobrazeno 1450 x
- 28.jpg (77.7 KiB) Zobrazeno 1450 x
Svůj první zahraniční Silvestr jsem prospal. Nebo jo, vzbudily mě salvy ohňostrojů, ale to, na co jsem po příjezdu do tohoto penzionu hodně nadával – absence oken v mém pokoji, se nyní ukázalo jako výhoda, neb hluk byl hodně tlumený a sotva se ještě trochu víc utišil, já se vydal prospat do nového roku.
-
Lkprak
- Druhý pilot
- Příspěvky: 1472
- Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
- Stav: Offline
Vánoce a Nový rok v zemí vína a pomerančů
1.1.2026 Córdoba
To ticho by se dalo krájet. Je krátce po sedmé ráno a já se vydávám na poslední výlet ze Sevilly. Většina města dospává silvestrovské oslavy, ale někteří jeho obyvatelé ještě nešli spát.
Na nádraží Santa Justa to ale žije.
Zatímco u nás s Novým rokem Vánoce definitivně končí, ve Španělsku je jejich vrcholem 5. a 6. leden. Vánoční atmosféru si tu tak vychutnám až do konce.
Mě čeká „spěšňák“ do Cordoby. Jedeme po staré trati, která je částečně jednokolejná a hlavně plná mostů, jejichž stav vyžaduje jízdu sníženou rychlostí. Díky tomu je jízda plná zrychlení i zpomalování a ani trochu příjemná. Společně s cestou zpátky o pár hodin později to byl asi nejhorší železniční zážitek za celou dovolenou.
Córdoba mě vítá asi v půl jedenácté. Moderní nádraží, postavené současně s vysokorychlostní tratí na počátku 90. let minulého století, působí lehce zanedbaně. Takové pozlátko, pod kterým se skrývá mnoho problémů.
Venku je všelijak. Pod mrakem, trochu fouká, občas zaprší. Tady se město už opravdu probouzí a za ty tři hodiny, co jsem tu byl, se definitivně probudilo.
Od nádraží mířím do města, přes parky, k místní pevnosti Alcazár a pak po druhém břehu řeky Guadalqivír k románskému městu. Turisté se tu míjí s běžci, únava po náročné silvestrovské noci s chutí objevovat.
Most je krásný, katedrála za ním také. Konají se tu nějaké bohoslužby, člověk často vídá fronty. Zas, stejně jako v Toledu, se ztrácím v uličkách a procházím si Židovskou čtvrt.
Ještě oběd v jedné pizzerii a pak zpátky na vlak.
Sevilla mě vítá před čtvrtou hodinou. U nás se už touhle dobou stmívá, ve Španělsku ale slunce zapadá o dvě hodiny později, ještě je dost světla. Rychle přebíhám k nedaleké konečné tramvaje.
Ta v Seville jezdila do roku 1965, v roce 2007 pak byla obnovena jedna linka. Město s ní mělo velké plány a i když se linka po kouskách rozšiřuje, má momentálně jen 3,7 km. Nechávám se s ní hodit ke katedrále, kde momentálně kvůli stavebním pracím na dalším krátkém úseku končí. Opět se vydávám do oblasti severně od katedrály, kde se mi včera tak líbilo. Chci se projít po vyhlídkové plošině, jež částečně zakrývá náměstí Plaza des Abastos. Leč podobný nápad má více lidí a nejbližší volné vstupenky jsou k dispozici až na čtvrt na jedenáct večer. Rychle kupuji vstupenky na zítřejší dopoledne a zbytek večera strávím, stejně jako včera, touláním se centem města. Nakonec mě čeká vyhřátá postel a poslední noc uprostřed Sevilly.
To ticho by se dalo krájet. Je krátce po sedmé ráno a já se vydávám na poslední výlet ze Sevilly. Většina města dospává silvestrovské oslavy, ale někteří jeho obyvatelé ještě nešli spát.
Na nádraží Santa Justa to ale žije.
- 1.jpg (100.87 KiB) Zobrazeno 1448 x
Zatímco u nás s Novým rokem Vánoce definitivně končí, ve Španělsku je jejich vrcholem 5. a 6. leden. Vánoční atmosféru si tu tak vychutnám až do konce.
Mě čeká „spěšňák“ do Cordoby. Jedeme po staré trati, která je částečně jednokolejná a hlavně plná mostů, jejichž stav vyžaduje jízdu sníženou rychlostí. Díky tomu je jízda plná zrychlení i zpomalování a ani trochu příjemná. Společně s cestou zpátky o pár hodin později to byl asi nejhorší železniční zážitek za celou dovolenou.
Córdoba mě vítá asi v půl jedenácté. Moderní nádraží, postavené současně s vysokorychlostní tratí na počátku 90. let minulého století, působí lehce zanedbaně. Takové pozlátko, pod kterým se skrývá mnoho problémů.
- 2.jpg (123.85 KiB) Zobrazeno 1448 x
Venku je všelijak. Pod mrakem, trochu fouká, občas zaprší. Tady se město už opravdu probouzí a za ty tři hodiny, co jsem tu byl, se definitivně probudilo.
- 3.jpg (200.19 KiB) Zobrazeno 1448 x
- 4.jpg (137.64 KiB) Zobrazeno 1448 x
Od nádraží mířím do města, přes parky, k místní pevnosti Alcazár a pak po druhém břehu řeky Guadalqivír k románskému městu. Turisté se tu míjí s běžci, únava po náročné silvestrovské noci s chutí objevovat.
- 5.jpg (87.48 KiB) Zobrazeno 1448 x
- 6.jpg (63.79 KiB) Zobrazeno 1448 x
- 7.jpg (93.95 KiB) Zobrazeno 1448 x
- 8.jpg (98.59 KiB) Zobrazeno 1448 x
Most je krásný, katedrála za ním také. Konají se tu nějaké bohoslužby, člověk často vídá fronty. Zas, stejně jako v Toledu, se ztrácím v uličkách a procházím si Židovskou čtvrt.
- 9.jpg (117.19 KiB) Zobrazeno 1448 x
- 10.jpg (108.95 KiB) Zobrazeno 1448 x
- 11.jpg (134.42 KiB) Zobrazeno 1448 x
- 12.jpg (132.74 KiB) Zobrazeno 1448 x
- 13.jpg (110.93 KiB) Zobrazeno 1448 x
- 14.jpg (100.72 KiB) Zobrazeno 1448 x
- 15.jpg (161.1 KiB) Zobrazeno 1448 x
- 16.jpg (111.83 KiB) Zobrazeno 1448 x
- 17.jpg (124.7 KiB) Zobrazeno 1448 x
- 18.jpg (155.24 KiB) Zobrazeno 1448 x
Ještě oběd v jedné pizzerii a pak zpátky na vlak.
- 19.jpg (70.58 KiB) Zobrazeno 1448 x
- 20.jpg (95.48 KiB) Zobrazeno 1448 x
Sevilla mě vítá před čtvrtou hodinou. U nás se už touhle dobou stmívá, ve Španělsku ale slunce zapadá o dvě hodiny později, ještě je dost světla. Rychle přebíhám k nedaleké konečné tramvaje.
- 21.jpg (110.5 KiB) Zobrazeno 1448 x
- 22.jpg (117.06 KiB) Zobrazeno 1448 x
Ta v Seville jezdila do roku 1965, v roce 2007 pak byla obnovena jedna linka. Město s ní mělo velké plány a i když se linka po kouskách rozšiřuje, má momentálně jen 3,7 km. Nechávám se s ní hodit ke katedrále, kde momentálně kvůli stavebním pracím na dalším krátkém úseku končí. Opět se vydávám do oblasti severně od katedrály, kde se mi včera tak líbilo. Chci se projít po vyhlídkové plošině, jež částečně zakrývá náměstí Plaza des Abastos. Leč podobný nápad má více lidí a nejbližší volné vstupenky jsou k dispozici až na čtvrt na jedenáct večer. Rychle kupuji vstupenky na zítřejší dopoledne a zbytek večera strávím, stejně jako včera, touláním se centem města. Nakonec mě čeká vyhřátá postel a poslední noc uprostřed Sevilly.
- 23.jpg (123.24 KiB) Zobrazeno 1448 x
-
Lkprak
- Druhý pilot
- Příspěvky: 1472
- Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
- Stav: Offline
Vánoce a Nový rok v zemí vína a pomerančů
2.1.2026 Přejezd oblasti Cádiz/Jerez de la Frontea
Ráno opouštím svůj pokoj bez oken, který mi byl domovem po pět nocí. Kufr ale nechávám ještě na recepci, čeká mě tečka na závěr mého sevillského pobytu, vyhlídková věž Metropol Parasol, jež vznikla v roce 2011 nad nově objeveným archeologickým nalezištěm v centu Sevilly. Je to taková místní kaplického knihovna, jenom s tím rozdílem, že sevillští konšelé na rozdíl od těch pražských našli k její realizaci odvahu.
Vstupenku má na třičtvrtě na deset, když dorazím o dobrou čtvrt hodinu dřív, jsem bez problémů puštěn dřív. Lidí je pomálu. Španělé touhle dobou ještě spí a turisté se tomu velmi ochotně přizpůsobují.
Toulám se pak nad střechami, užívám si ten výhled. Za pár hodin mě čeká přesun trochu víc na jih, ke Cádizu. Ale po tomhle vím, že pokud se tam budu nudit, sem se ochotně vrátím.
Už s malým kufrem krátce po poledni nastupuji do vlaku kategorie Media Distancia směr Cadiz. Úspěšně projedu kolem Jerezského letiště i Jerezem samotným a pak ve městečku Puerto de Santa Maria měním „spěšňák“ za příměstský vlak Cadizského systému Cercanias. „Pragotrony“ u těchto vlaků neukazují na nástupišti odjezd podle jízdního řádu a k tomu předpokládané zpoždění, ale rovnou předpoklad odjezd dalšího vlaku, který se tak každou chvíli mění.
Nicméně mě čeká v „panťáku“ jen jedna zastávka a ve Valdelagraně vystupuji. Z jedné strany divočina, z druhé Decathlon a nevelké městečko, kde se hotely mísí s obydlími místních. A jeden z těch hotelů bude na tři noci domovem i pro mě.
Oproti ubytování v Seville je to fakt rozdíl, okno, světlo, samostatná koupelna s vanou…a velmi špatně fungující Wifi, která neustále vypadává. Ten, koho napadlo dát do pokoje chytrou televizi beroucí internetový signál právě z této Wifi sítě, musel mít hodně špatný smysl pro humor.
Ale kvůli internetu tu nejsem, to hlavní je moře. Kousek od hotelu je pláž, teď na začátkem ledna pochopitelně opuštěná. V dáli vidím Cádiz, je tu takový malý záliv. Z mnoha plážových barů je otevřen snad jen jeden, dávám si tu symbolické víno.
Pak na vlak. Měl jsem velké plány, ale dohání mě únava. Vracím se Puerto de Santa Maria, jen tak se cournout, projít se kolem řeky Gudalete, jež se tu vlévá to Atlantiku. Někde by tu měl být malý přístav a v něm loď jedoucí do Cádizu. Hledám ji ale jen symbolicky a nakonec marně.
Nakonec se pěšky vydávám zpátky do hotelu. Jídla v restauracích už bylo dost, nechám vydělat místní supermarket. Večer si dopřeju vanu a v něm pivo Mahou, v nějaké speciální, růžové edici. Takové drobné radosti unaveného cestovatele.
Ráno opouštím svůj pokoj bez oken, který mi byl domovem po pět nocí. Kufr ale nechávám ještě na recepci, čeká mě tečka na závěr mého sevillského pobytu, vyhlídková věž Metropol Parasol, jež vznikla v roce 2011 nad nově objeveným archeologickým nalezištěm v centu Sevilly. Je to taková místní kaplického knihovna, jenom s tím rozdílem, že sevillští konšelé na rozdíl od těch pražských našli k její realizaci odvahu.
Vstupenku má na třičtvrtě na deset, když dorazím o dobrou čtvrt hodinu dřív, jsem bez problémů puštěn dřív. Lidí je pomálu. Španělé touhle dobou ještě spí a turisté se tomu velmi ochotně přizpůsobují.
- Archeologické vykopávky v přízemí
- 1.jpg (109.8 KiB) Zobrazeno 1431 x
- 2.jpg (83.72 KiB) Zobrazeno 1431 x
Toulám se pak nad střechami, užívám si ten výhled. Za pár hodin mě čeká přesun trochu víc na jih, ke Cádizu. Ale po tomhle vím, že pokud se tam budu nudit, sem se ochotně vrátím.
- 3.jpg (133.78 KiB) Zobrazeno 1431 x
- 4.jpg (87 KiB) Zobrazeno 1431 x
- 5.jpg (102.57 KiB) Zobrazeno 1431 x
- Audio show na závěr
- 6.jpg (88.85 KiB) Zobrazeno 1431 x
- 7.jpg (134.13 KiB) Zobrazeno 1431 x
Už s malým kufrem krátce po poledni nastupuji do vlaku kategorie Media Distancia směr Cadiz. Úspěšně projedu kolem Jerezského letiště i Jerezem samotným a pak ve městečku Puerto de Santa Maria měním „spěšňák“ za příměstský vlak Cadizského systému Cercanias. „Pragotrony“ u těchto vlaků neukazují na nástupišti odjezd podle jízdního řádu a k tomu předpokládané zpoždění, ale rovnou předpoklad odjezd dalšího vlaku, který se tak každou chvíli mění.
- 10.jpg (139.41 KiB) Zobrazeno 1431 x
Nicméně mě čeká v „panťáku“ jen jedna zastávka a ve Valdelagraně vystupuji. Z jedné strany divočina, z druhé Decathlon a nevelké městečko, kde se hotely mísí s obydlími místních. A jeden z těch hotelů bude na tři noci domovem i pro mě.
- 11.jpg (93.07 KiB) Zobrazeno 1431 x
- 12.jpg (72.25 KiB) Zobrazeno 1431 x
- 13.jpg (110.8 KiB) Zobrazeno 1431 x
Oproti ubytování v Seville je to fakt rozdíl, okno, světlo, samostatná koupelna s vanou…a velmi špatně fungující Wifi, která neustále vypadává. Ten, koho napadlo dát do pokoje chytrou televizi beroucí internetový signál právě z této Wifi sítě, musel mít hodně špatný smysl pro humor.
Ale kvůli internetu tu nejsem, to hlavní je moře. Kousek od hotelu je pláž, teď na začátkem ledna pochopitelně opuštěná. V dáli vidím Cádiz, je tu takový malý záliv. Z mnoha plážových barů je otevřen snad jen jeden, dávám si tu symbolické víno.
- 14.jpg (58.3 KiB) Zobrazeno 1431 x
- 15.jpg (58.3 KiB) Zobrazeno 1431 x
- 16.jpg (73.03 KiB) Zobrazeno 1431 x
- 17.jpg (102.71 KiB) Zobrazeno 1431 x
Nakonec se pěšky vydávám zpátky do hotelu. Jídla v restauracích už bylo dost, nechám vydělat místní supermarket. Večer si dopřeju vanu a v něm pivo Mahou, v nějaké speciální, růžové edici. Takové drobné radosti unaveného cestovatele.
- 18.jpg (77.52 KiB) Zobrazeno 1431 x
-
Lkprak
- Druhý pilot
- Příspěvky: 1472
- Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
- Stav: Offline
Vánoce a Nový rok v zemí vína a pomerančů
3.1.2026 Cádiz
Poprvé mám v ceně ubytování i snídani, tak si ráno vychutnávám v hotelové restauraci kávu a chleba s džemem, aby mi nakonec nejvíc zachutnala šunka se sýrem.
Pak skáču na vlak směr Cádiz. O pár zastávek dál ho opouštím na podzemní stanici San Fernando a při prohlídce městečka místní zelinář ani nehne brvou, když 0,22 Euro za jeden pomeranč chci zaplatit kartou.
Mě však více než pomeranče zajímají místní tramvaje. Na podzim 2022 tu byl otevřen tram-train systém, který je v odborných kruzích považován za celkem povedený. Tramvaj společně s dálkovými, „spěšnými“ a příměstskými vlaky sdílí jedny a ty samé koleje v tunelu v Cádizu a následně i na úzké šíji z obou stran obklopené mořem, načež na konci šíje se odpojí, projede ulicemi středem zmiňovaného městečka San Fernando, následně podél dálnice do vedlejšího městečka Chiclana de la Frontera a po jeho projetí je ukončena u vozovny. Já si nejprve užívám poklidu dopolední atmosféry, abych si následně užil jízdu v tramvaji až k vozovně, kde se mi podaří dokonce zachytit jednu z tramvají vyjíždějících z vozovny.
Ta mě pak vezme až do Cádizu. Ne všechny tam dojedou, zhruba polovina končí na začátku šíje, kde je možné přestoupit na příměstské vlaky, já mám ale štěstí a tenhle šoto zážitek si patřičně užívám. Zejména závěr, kdy si z jednoho místa fotím všechny o pár řádků výše zmíněné vlaky, je prostě Wau!
A Wau je to i dál, na Cádiz jsem se těšil. Cádiz měl být jedním z vrcholů. Podle Wikipedie je to jedno z nejstarších dosud stojících měst, jež bylo založeno nejspíše Féničany před rokem 1000 př. n. l. Mě však vždycky přišla strašně sexy jeho poloha, na samém jižním cípu pevninského Španělska, ze tří stran obklopené mořem.
S chutí se vrhám do centra, na náměstí Plaza de San Juan Dios si vychutnávám vánoční atmosféru a pak se se snažím u místní katedrály vyfotit si katedrálu, stromeček a ten velký nápis Cádiz.
Začíná zvolna pršet, ale mě to nevadí. Vtipné na Cádizu je, že stačí popojít a člověk je na břehu moře. Fouká a už fakt dost leje, ale když mě ohodí vlna z moře (a naštěstí mi to nevadí, protože mám nepromokavou bundu), připadám si jako ten pravý turista.
Vrhám se pak zpátky do bludiště plného uliček, procházím se kolem pošty a tržiště, mezi domy a pořád blízko moře. Nakonec nacházím klid na místní pevnosti a odpočívám v parcích na břehu Atlantiku. Pak zpět, přes mnohá náměstí plná vánočních výzdob, zpátky k přístavu a nádraží.
Do Puerto de Santa Maria tu má odtud jezdit loď, ale prý jsou dneska vlny a místo lodi pojede autobus. Já si ale kupuji Estrellu a dávám přednost vlaku. Večer zase pivo a teplá postel.
Poprvé mám v ceně ubytování i snídani, tak si ráno vychutnávám v hotelové restauraci kávu a chleba s džemem, aby mi nakonec nejvíc zachutnala šunka se sýrem.
Pak skáču na vlak směr Cádiz. O pár zastávek dál ho opouštím na podzemní stanici San Fernando a při prohlídce městečka místní zelinář ani nehne brvou, když 0,22 Euro za jeden pomeranč chci zaplatit kartou.
- 1.jpg (95.6 KiB) Zobrazeno 1429 x
- 2.jpg (130.17 KiB) Zobrazeno 1429 x
- 3.jpg (110.74 KiB) Zobrazeno 1429 x
Mě však více než pomeranče zajímají místní tramvaje. Na podzim 2022 tu byl otevřen tram-train systém, který je v odborných kruzích považován za celkem povedený. Tramvaj společně s dálkovými, „spěšnými“ a příměstskými vlaky sdílí jedny a ty samé koleje v tunelu v Cádizu a následně i na úzké šíji z obou stran obklopené mořem, načež na konci šíje se odpojí, projede ulicemi středem zmiňovaného městečka San Fernando, následně podél dálnice do vedlejšího městečka Chiclana de la Frontera a po jeho projetí je ukončena u vozovny. Já si nejprve užívám poklidu dopolední atmosféry, abych si následně užil jízdu v tramvaji až k vozovně, kde se mi podaří dokonce zachytit jednu z tramvají vyjíždějících z vozovny.
- 4.jpg (102.27 KiB) Zobrazeno 1429 x
- 5.jpg (97.78 KiB) Zobrazeno 1429 x
- 6.jpg (102.15 KiB) Zobrazeno 1429 x
Ta mě pak vezme až do Cádizu. Ne všechny tam dojedou, zhruba polovina končí na začátku šíje, kde je možné přestoupit na příměstské vlaky, já mám ale štěstí a tenhle šoto zážitek si patřičně užívám. Zejména závěr, kdy si z jednoho místa fotím všechny o pár řádků výše zmíněné vlaky, je prostě Wau!
- 7.jpg (128.62 KiB) Zobrazeno 1429 x
- 8.jpg (120.33 KiB) Zobrazeno 1429 x
- 8b.jpg (164.17 KiB) Zobrazeno 1429 x
- 9.jpg (130.47 KiB) Zobrazeno 1429 x
A Wau je to i dál, na Cádiz jsem se těšil. Cádiz měl být jedním z vrcholů. Podle Wikipedie je to jedno z nejstarších dosud stojících měst, jež bylo založeno nejspíše Féničany před rokem 1000 př. n. l. Mě však vždycky přišla strašně sexy jeho poloha, na samém jižním cípu pevninského Španělska, ze tří stran obklopené mořem.
- 10.jpg (152.26 KiB) Zobrazeno 1429 x
S chutí se vrhám do centra, na náměstí Plaza de San Juan Dios si vychutnávám vánoční atmosféru a pak se se snažím u místní katedrály vyfotit si katedrálu, stromeček a ten velký nápis Cádiz.
Začíná zvolna pršet, ale mě to nevadí. Vtipné na Cádizu je, že stačí popojít a člověk je na břehu moře. Fouká a už fakt dost leje, ale když mě ohodí vlna z moře (a naštěstí mi to nevadí, protože mám nepromokavou bundu), připadám si jako ten pravý turista.
- 11.jpg (172.92 KiB) Zobrazeno 1429 x
- 12.jpg (130.95 KiB) Zobrazeno 1429 x
- 13.jpg (81.49 KiB) Zobrazeno 1429 x
Vrhám se pak zpátky do bludiště plného uliček, procházím se kolem pošty a tržiště, mezi domy a pořád blízko moře. Nakonec nacházím klid na místní pevnosti a odpočívám v parcích na břehu Atlantiku. Pak zpět, přes mnohá náměstí plná vánočních výzdob, zpátky k přístavu a nádraží.
- 14.jpg (105.96 KiB) Zobrazeno 1429 x
- 15.jpg (97.94 KiB) Zobrazeno 1429 x
- 16.jpg (116.32 KiB) Zobrazeno 1429 x
- 17.jpg (195.75 KiB) Zobrazeno 1429 x
- 18.jpg (133.52 KiB) Zobrazeno 1429 x
- 19.jpg (181.1 KiB) Zobrazeno 1429 x
Do Puerto de Santa Maria tu má odtud jezdit loď, ale prý jsou dneska vlny a místo lodi pojede autobus. Já si ale kupuji Estrellu a dávám přednost vlaku. Večer zase pivo a teplá postel.
- 20.jpg (132.14 KiB) Zobrazeno 1429 x
-
Lkprak
- Druhý pilot
- Příspěvky: 1472
- Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
- Stav: Offline
Re: Vánoce a Nový rok v zemí vína a pomerančů
4.1.2026 Deštivý den
Dnes jsem měl v plánu výlet do Jerezu. Od rána prší, ale po včerejší zkušenosti z Cadizu, kdy městské uličky dokázaly déšť úspěšně eliminovat, to nepovažuji za problém. Ale mýlím se. Deštník, co jsem si před pár dny koupil v Seville, včera po prvním otevření v Cádizu putoval rovnou do koše a nový jsem si nekoupil. Pláštěnka mi chybí a nepromokavá přechodová bunda končí někde mezi pasem a koleny. A prší fakt hodně. Abych to zkrátil, než dojdu na nedalekou vlakovou zastávku, mám kalhoty durch. Přesto vlakem vyrážím, doufaje, že déšť brzy přejde, o čemž mě ujišťuje místní meteoradar.
Na nádraží v Jerezu ještě přemýšlím, že bych si udělal výlet vlakem do Jaenu, ale odrazuje mě cena i návrat domů někdy hodně pozdě večer. Po chvíli mi dojde, že nic jiného než čekat na vlak zpět, mi nezbyde. Jenže ten jede až za hodinu. Beru to smířlivě, v nádražní kavárně si dávám teplou bagetu, procházím se halou, občas nakukuji ven. I tohle k cestování patří.
Po návratu do Valdelagrany kupuji v místní Shellce pivo a nějaké pochutiny a celý promočený se vracím do hotelu. Následujících pět hodin strávím střídavě bojem s chabou hotelovou Wifi, hraním CSM a sušením mokrého oblečení, toho nechám, až když se mi hotelový fén podaří vyřadit z provozu (naštěstí zanedlouho začne opět fungovat, ale už ho nepokouším).
K šesté hodině vyrážím ven, pořád prší, ale nedá se nic dělat, mám hlad a tělo touží po pohybu. Původní plán dojít k nejbližšímu supermarket mění postupně slábnoucí déšť, najednou jsem na pláži a užívám si písek po celodenním dešti notně nasáklý vodou, raduji se z moře, kochám se stmíváním. Nakonec dojdu na konec kilometr a půl dlouhé pláže a po promenádě zpátky.
V jedné z otevřených hospod si mezi místními dopřávám chutnou večeři a sleduji zápas fotbalové La Ligy mezi RCD Mallorca a FC Girona (Gironští nakonec vyhráli 2:1) a je mi dobře.
Vracím se do hotelu. Už definitivně neprší, město ožívá. I takové dny k cestování patří a já takový den vlastně potřeboval.
Dnes jsem měl v plánu výlet do Jerezu. Od rána prší, ale po včerejší zkušenosti z Cadizu, kdy městské uličky dokázaly déšť úspěšně eliminovat, to nepovažuji za problém. Ale mýlím se. Deštník, co jsem si před pár dny koupil v Seville, včera po prvním otevření v Cádizu putoval rovnou do koše a nový jsem si nekoupil. Pláštěnka mi chybí a nepromokavá přechodová bunda končí někde mezi pasem a koleny. A prší fakt hodně. Abych to zkrátil, než dojdu na nedalekou vlakovou zastávku, mám kalhoty durch. Přesto vlakem vyrážím, doufaje, že déšť brzy přejde, o čemž mě ujišťuje místní meteoradar.
Na nádraží v Jerezu ještě přemýšlím, že bych si udělal výlet vlakem do Jaenu, ale odrazuje mě cena i návrat domů někdy hodně pozdě večer. Po chvíli mi dojde, že nic jiného než čekat na vlak zpět, mi nezbyde. Jenže ten jede až za hodinu. Beru to smířlivě, v nádražní kavárně si dávám teplou bagetu, procházím se halou, občas nakukuji ven. I tohle k cestování patří.
- 1.jpg (122.96 KiB) Zobrazeno 1428 x
Po návratu do Valdelagrany kupuji v místní Shellce pivo a nějaké pochutiny a celý promočený se vracím do hotelu. Následujících pět hodin strávím střídavě bojem s chabou hotelovou Wifi, hraním CSM a sušením mokrého oblečení, toho nechám, až když se mi hotelový fén podaří vyřadit z provozu (naštěstí zanedlouho začne opět fungovat, ale už ho nepokouším).
K šesté hodině vyrážím ven, pořád prší, ale nedá se nic dělat, mám hlad a tělo touží po pohybu. Původní plán dojít k nejbližšímu supermarket mění postupně slábnoucí déšť, najednou jsem na pláži a užívám si písek po celodenním dešti notně nasáklý vodou, raduji se z moře, kochám se stmíváním. Nakonec dojdu na konec kilometr a půl dlouhé pláže a po promenádě zpátky.
- 2.jpg (53.95 KiB) Zobrazeno 1428 x
- 3.jpg (47.78 KiB) Zobrazeno 1428 x
- 4.jpg (66.95 KiB) Zobrazeno 1428 x
V jedné z otevřených hospod si mezi místními dopřávám chutnou večeři a sleduji zápas fotbalové La Ligy mezi RCD Mallorca a FC Girona (Gironští nakonec vyhráli 2:1) a je mi dobře.
Vracím se do hotelu. Už definitivně neprší, město ožívá. I takové dny k cestování patří a já takový den vlastně potřeboval.
- 5.jpg (103.84 KiB) Zobrazeno 1428 x
-
Lkprak
- Druhý pilot
- Příspěvky: 1472
- Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
- Stav: Offline
Vánoce a Nový rok v zemí vína a pomerančů
5.1.2025 Jerez de la Frontea a přelet do Madridu
Na dnešek jsem si naplánoval přesun zpátky do Madridu. Vlakem se mi už nechtělo, toužil jsem vyzkoušet letiště v nedalekém Jerezu. Z Madridu tam létá Iberia 2-3x denně, v době, kdy jsem koukal na letenky, tak jednosměrné stály 1500 korun, ale na dnešní večer byly za 500. I když jsem v tom tušil nějakou kulišárnu, letenky jsem koupil. Kulišárna se dostavila vzápětí, dnes je ve Španělsku cosi jako Štědrý den, večer se konají po celém Španělsku tříkrálové průvody a v noci na zítřek dostávají děti dárky. Země je v těžkém útlumu a na cestování nemá večer fakt náladu.
Ráno si dávám se snídaní hodně na čas, pak se v klidu balím a někdy po desáté nechávám kufr v hotelu a vyrážím vlakem na prohlídku Jerezu. Dneska neprší, je příjemně, já se chvíli motám, ale sotva dojdu na náměstí Plaza de Arenal, plné vánoční atmosféry, rychle ožívám.
Nedaleko je místní pevnost Alcazár, kde mě nejprve pošlou koupit si vstupenky, ale pak mi řeknou, že se dneska neplatí. Mám hromadu času, zas se courám, nejprve Alcazárem, pak kolem katedrály, úzkými uličkami, tak jako předtím v Toledu, Córdobě i Cádizu.
Venku vládne příjemná atmosféra, město se chystá na večer, leckde jsou vidět i přenosná zábradlí, jež asi večer ohraničí trasu pochodu.
Vrátím se pak ještě k Plaza de Arenal, kolem jedné místo na oběd hledám marně, pro Španěly je teprve čas svačiny nebo spíš pozdní snídaně.
Jerez mám projitý, do odletu hromada času, nikam se neženu. Venku se dělá hezky, chci si ještě užít moře. Beru první vlak do Cádizu a před jeho branami si na chvíli užiju pláže, než mě silný vítr donutí se vrátit na vlak.
Už je pozdní odpoledne, když si dávám poslední zastávku ve městě Puerto Real. Tady už očekávání večera je cítit na každém rohu, lidé se procházejí, povídají si, u moře dlouho sedí, nikdo se nikam nežene.
Pak na vlak, jednu stanici do hotelu pro kufr a na letiště.
Jerez není velké letiště, letů je tu pomálu, ten den to vyšlo, že odlétá něco každé cca dvě a půl hodiny, před námi se tu stavil Vueling z Barcelony. Tomu odpovídá i spojení, staví tu vlaky Media Distancia ze Sevilly do Cadizu a několikrát za den si sem prodlouží cestu i příměstský vlak z Cádizu, který jinak končí na nádraží v Jerezu.
S odletem ve 21:35 jsme samozřejmě poslední let toho dne a už ve vlaku se s lidmi, co mají jako já u sebe kufr, na sebe usmíváme. Je nám jasné, že poletíme tím samým letadlem.
U malého baru stejně jako pár dalších nabíjím telefon a čekám, až začne check-in. K letence za 500 korun mi za 1500 nabídla Iberia upgrade do bussinesu. Být to v opačném směru a mít možnost využít salónek v Madridu, asi do toho jdu, takhle to ale nechávám plavat a naopak děkuji Iberii, že mi při on-line check-inu přidělila místo u okna.
Hala se pomalu plní, na tento let navazuje v Madridu vlna odletů Iberie hlavně do Jižní Ameriky, ale i třeba do Dallasu. Později pak v tranzitní hale slyším skupinu mladých Američanů se bavit, že jejich cesta měla vést i přes Amsterdam, ale hlavní holandské letiště tou dobou prožívá svou sněhovou krizi a tak byli přesměrováni.
Když se od check-inu začnou cestující trousit k bezpečnostní kontrole a pak do tranzitu, přidám se k nim. Letiště místy působí jako by tu vládli duchové, ale vzhledem ke zdejšímu provozu mi nepřijde nějak extra předimenzované. I stovka cestujících, které 15 let stará CRJ 1000 společnosti Air Nostrum v barvách Iberie převeze do Madridu, zaplní schengenskou část čekárny s několika gaty celkem obstojně. Jak to tu vypadá, když se tu sejde více letů, nechci ani domyslet.
Pro mě je to s CRJ 1000 moje premiéra. U Iberie plní tohle letadlo podobnou roli třeba jako Embraery u Lotu, nasazuje je na krátké linky, ale i na pár delších, třeba do Mnichova či Frankfurtu a v době krátce post-covidové je posílala i do Prahy.
U nástupu dostává můj kufřík poukázku na cestu do zavazadlového prostoru, já si užívám cestu přes plochu a jako jeden z posledních nastupuji do nejspíš úplně plného letadla.
Let je fajn, moc fajn. Krátce po vzletu vidíme krásně osvětlenou Sevillu, pak je však pod námi chvíli tma. Letuškám se podaří v rámci palubního prodeje dokonce něco prodat (přesně jednu plechovku Coca-Coly), já se podivuji nad palubní Wifi, které Iberie (a potažmo i Air Nostrum) instaluje do všech svých letadel včetně malých Atkrek. Sedím a užívám si to a prostě jsem rád, že jsem do toho šel.
Ještě míjíme osvětlená předměstí Madridu a pak s mírným předstihem oproti plánu přistáváme v Madridu.
Čekám autobusy, ale od letadla jdeme kousek pěšky a pak se noříme do nitra madridského Terminálu 4, kde jsem byl naposledy loni v květnu, kdy jsem se na druhý pokus vydal dojít Svatojakubskou stezku.
S davy dalších lidí míříme k východu, předbíhají nás Ti, co spěchají na návazný let.
Do centra jedu tentokrát vlakem a nákup jízdenek je opět porod. I takhle večer ale jezdí příměstské vlaky co čtvrt hodiny, resp. do půl dvanácté co čtvrt hodiny, já nakonec chytám spoj ve čtvrt na dvanáct.
Na Chamartinu mě čeká neskutečné bludiště a martýrium s nákupem jízdenky na metro. Mám zamluvený soukromý pokoj v hostelu poblíž stanice metra Estrecho, takže se ještě projedu pár stanic místní linkou 1. Ale stanice je mělce založená a hostel fakt za rohem. Těsně po půlnoci otevírám dveře zamluveného pokoje, kde mě čeká, ticho, klid a hlavně nehlučné a funkční topení. Někdy stačí ke štěstí fakt málo.
Na dnešek jsem si naplánoval přesun zpátky do Madridu. Vlakem se mi už nechtělo, toužil jsem vyzkoušet letiště v nedalekém Jerezu. Z Madridu tam létá Iberia 2-3x denně, v době, kdy jsem koukal na letenky, tak jednosměrné stály 1500 korun, ale na dnešní večer byly za 500. I když jsem v tom tušil nějakou kulišárnu, letenky jsem koupil. Kulišárna se dostavila vzápětí, dnes je ve Španělsku cosi jako Štědrý den, večer se konají po celém Španělsku tříkrálové průvody a v noci na zítřek dostávají děti dárky. Země je v těžkém útlumu a na cestování nemá večer fakt náladu.
Ráno si dávám se snídaní hodně na čas, pak se v klidu balím a někdy po desáté nechávám kufr v hotelu a vyrážím vlakem na prohlídku Jerezu. Dneska neprší, je příjemně, já se chvíli motám, ale sotva dojdu na náměstí Plaza de Arenal, plné vánoční atmosféry, rychle ožívám.
- 1.jpg (151.65 KiB) Zobrazeno 1424 x
- 2.jpg (133.08 KiB) Zobrazeno 1424 x
- 3.jpg (106.96 KiB) Zobrazeno 1424 x
- 4.jpg (162.05 KiB) Zobrazeno 1424 x
Nedaleko je místní pevnost Alcazár, kde mě nejprve pošlou koupit si vstupenky, ale pak mi řeknou, že se dneska neplatí. Mám hromadu času, zas se courám, nejprve Alcazárem, pak kolem katedrály, úzkými uličkami, tak jako předtím v Toledu, Córdobě i Cádizu.
- 5.jpg (142.31 KiB) Zobrazeno 1424 x
- 6.jpg (142.83 KiB) Zobrazeno 1424 x
- 7.jpg (207.77 KiB) Zobrazeno 1424 x
- 8.jpg (112.02 KiB) Zobrazeno 1424 x
- 9.jpg (93.52 KiB) Zobrazeno 1424 x
- 10.jpg (111.81 KiB) Zobrazeno 1424 x
- 11.jpg (116.83 KiB) Zobrazeno 1424 x
- 12.jpg (169.62 KiB) Zobrazeno 1424 x
- 13.jpg (141.03 KiB) Zobrazeno 1424 x
- 14.jpg (118.37 KiB) Zobrazeno 1424 x
- 15.jpg (121.44 KiB) Zobrazeno 1424 x
- 16.jpg (106.43 KiB) Zobrazeno 1424 x
Venku vládne příjemná atmosféra, město se chystá na večer, leckde jsou vidět i přenosná zábradlí, jež asi večer ohraničí trasu pochodu.
Vrátím se pak ještě k Plaza de Arenal, kolem jedné místo na oběd hledám marně, pro Španěly je teprve čas svačiny nebo spíš pozdní snídaně.
- 17.jpg (145.95 KiB) Zobrazeno 1424 x
- 18.jpg (181.5 KiB) Zobrazeno 1424 x
- 19.jpg (118.56 KiB) Zobrazeno 1424 x
Jerez mám projitý, do odletu hromada času, nikam se neženu. Venku se dělá hezky, chci si ještě užít moře. Beru první vlak do Cádizu a před jeho branami si na chvíli užiju pláže, než mě silný vítr donutí se vrátit na vlak.
- 20.jpg (130.63 KiB) Zobrazeno 1424 x
- 21.jpg (131.22 KiB) Zobrazeno 1424 x
- 22.jpg (66.92 KiB) Zobrazeno 1424 x
Už je pozdní odpoledne, když si dávám poslední zastávku ve městě Puerto Real. Tady už očekávání večera je cítit na každém rohu, lidé se procházejí, povídají si, u moře dlouho sedí, nikdo se nikam nežene.
- 23.jpg (132.01 KiB) Zobrazeno 1424 x
- 24.jpg (90.17 KiB) Zobrazeno 1424 x
Pak na vlak, jednu stanici do hotelu pro kufr a na letiště.
- 26.jpg (106.41 KiB) Zobrazeno 1424 x
Jerez není velké letiště, letů je tu pomálu, ten den to vyšlo, že odlétá něco každé cca dvě a půl hodiny, před námi se tu stavil Vueling z Barcelony. Tomu odpovídá i spojení, staví tu vlaky Media Distancia ze Sevilly do Cadizu a několikrát za den si sem prodlouží cestu i příměstský vlak z Cádizu, který jinak končí na nádraží v Jerezu.
- 27.jpg (113.63 KiB) Zobrazeno 1424 x
- 28.jpg (75.29 KiB) Zobrazeno 1424 x
S odletem ve 21:35 jsme samozřejmě poslední let toho dne a už ve vlaku se s lidmi, co mají jako já u sebe kufr, na sebe usmíváme. Je nám jasné, že poletíme tím samým letadlem.
U malého baru stejně jako pár dalších nabíjím telefon a čekám, až začne check-in. K letence za 500 korun mi za 1500 nabídla Iberia upgrade do bussinesu. Být to v opačném směru a mít možnost využít salónek v Madridu, asi do toho jdu, takhle to ale nechávám plavat a naopak děkuji Iberii, že mi při on-line check-inu přidělila místo u okna.
- 29.jpg (108.08 KiB) Zobrazeno 1424 x
Hala se pomalu plní, na tento let navazuje v Madridu vlna odletů Iberie hlavně do Jižní Ameriky, ale i třeba do Dallasu. Později pak v tranzitní hale slyším skupinu mladých Američanů se bavit, že jejich cesta měla vést i přes Amsterdam, ale hlavní holandské letiště tou dobou prožívá svou sněhovou krizi a tak byli přesměrováni.
Když se od check-inu začnou cestující trousit k bezpečnostní kontrole a pak do tranzitu, přidám se k nim. Letiště místy působí jako by tu vládli duchové, ale vzhledem ke zdejšímu provozu mi nepřijde nějak extra předimenzované. I stovka cestujících, které 15 let stará CRJ 1000 společnosti Air Nostrum v barvách Iberie převeze do Madridu, zaplní schengenskou část čekárny s několika gaty celkem obstojně. Jak to tu vypadá, když se tu sejde více letů, nechci ani domyslet.
Pro mě je to s CRJ 1000 moje premiéra. U Iberie plní tohle letadlo podobnou roli třeba jako Embraery u Lotu, nasazuje je na krátké linky, ale i na pár delších, třeba do Mnichova či Frankfurtu a v době krátce post-covidové je posílala i do Prahy.
- 30.jpg (71.85 KiB) Zobrazeno 1424 x
U nástupu dostává můj kufřík poukázku na cestu do zavazadlového prostoru, já si užívám cestu přes plochu a jako jeden z posledních nastupuji do nejspíš úplně plného letadla.
Let je fajn, moc fajn. Krátce po vzletu vidíme krásně osvětlenou Sevillu, pak je však pod námi chvíli tma. Letuškám se podaří v rámci palubního prodeje dokonce něco prodat (přesně jednu plechovku Coca-Coly), já se podivuji nad palubní Wifi, které Iberie (a potažmo i Air Nostrum) instaluje do všech svých letadel včetně malých Atkrek. Sedím a užívám si to a prostě jsem rád, že jsem do toho šel.
- 31.jpg (54.2 KiB) Zobrazeno 1424 x
- 32.jpg (138.08 KiB) Zobrazeno 1424 x
Ještě míjíme osvětlená předměstí Madridu a pak s mírným předstihem oproti plánu přistáváme v Madridu.
- 33.jpg (121.05 KiB) Zobrazeno 1424 x
Čekám autobusy, ale od letadla jdeme kousek pěšky a pak se noříme do nitra madridského Terminálu 4, kde jsem byl naposledy loni v květnu, kdy jsem se na druhý pokus vydal dojít Svatojakubskou stezku.
- 34.jpg (72.02 KiB) Zobrazeno 1424 x
S davy dalších lidí míříme k východu, předbíhají nás Ti, co spěchají na návazný let.
Do centra jedu tentokrát vlakem a nákup jízdenek je opět porod. I takhle večer ale jezdí příměstské vlaky co čtvrt hodiny, resp. do půl dvanácté co čtvrt hodiny, já nakonec chytám spoj ve čtvrt na dvanáct.
- 35.jpg (127.36 KiB) Zobrazeno 1424 x
- 36.jpg (120.18 KiB) Zobrazeno 1424 x
Na Chamartinu mě čeká neskutečné bludiště a martýrium s nákupem jízdenky na metro. Mám zamluvený soukromý pokoj v hostelu poblíž stanice metra Estrecho, takže se ještě projedu pár stanic místní linkou 1. Ale stanice je mělce založená a hostel fakt za rohem. Těsně po půlnoci otevírám dveře zamluveného pokoje, kde mě čeká, ticho, klid a hlavně nehlučné a funkční topení. Někdy stačí ke štěstí fakt málo.
- 37.jpg (108.33 KiB) Zobrazeno 1424 x
-
Lkprak
- Druhý pilot
- Příspěvky: 1472
- Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
- Stav: Offline
Vánoce a Nový rok v zemí vína a pomerančů
6.1. 2026 Tříkrálový Madrid a okolí
Ráno bez mobilu a bez foťáu vyrážím na malou prohlídku okolí. V nedaleké stanici metra si kupuji, stejně jako na začátku své dovolené, dvoudenní jízdenku pro Madrid a jeho široké okolí, následně, abych ji vyzkoušel, že funguje, se svezu jednu stanici metrem a zpět to dojdu pěšky. Mezitím v probouzejícím se Madridu zvládnu v jedné kavárně snídani a zanedlouho už s malým baťůžkem na zádech vyrážím do světa.
Je šestý leden a ve Španělsku nejspíš nejklidnější den celého roku. Nikam se neženu, zdá se být příjemně teplo, volně se toulám. Než se naděju, jsem u stadionu, kde své zápasy hraje Real Madrid, pak zas v metru na Nuevos Ministerios a když zjistím, že mám na jednom prstu velký škrábanec, v klidu se vracím metrem do svého pokoje pro dezinfekci a pro náplast.
Na druhý pokus už jdu s jasným cílem. Kousek metrem, kousek tramvají a stojím před branami obrovského parku Valdefuentes, jež na mapě vypadá jako velký, košatý, strom.
Zdá se to být ideální cíl klidné procházky. Jenže zdání klame, venku je zima a pěkně fouká. Na zemi nacházím zbytky sněhu, je mi velmi nepříjemně. Vyhlídka a přírodní bludiště, na obé jsem se moc těšil, se stává noční můrou. V našich krajích máme Španělsko zafixováno jako zemi plnou tepla a slunce. Poněkud mylná představa.
Ale držím se plánu a když člověk sejde trochu do závětří, je i příjemně. V dáli přede mnou tuším madridské letiště, ještě před ním je ale pás nové zástavby. Když v něm objevím autobusovou zastávku a k ní za chvíli přijíždějící autobus na Plaza de Castilla, je mi blaze.
Na slavném náměstí si dávám oběd a pak skáču do metra a následně na Chamartínu do vlaku.
Chci hlavně sedět, být v teple a ještě něco vidět. Zámek Aranjuez hodinu vlakem do Madridu se zdá být dobrou volbou. Tentokrát ale zdání neklame, za tu hodinu se ocitám v jiném světě, uprostřed španělského venkova.
Ve svátečním podvečeru se přidávám k houfu turistů a fotím si zámek ze 16. století. Pak se přesouvám do města, kde je téměř vše zavřené a místní na zastávce spekulují, zda vůbec dneska jezdí autobusy, které spojují centrum malého města s nádražím. Nakonec jede a já jeho služeb využiji. Večer se opět bez foťáku toulám městem, než zalezu do svého vysněného pokoje.
Ráno bez mobilu a bez foťáu vyrážím na malou prohlídku okolí. V nedaleké stanici metra si kupuji, stejně jako na začátku své dovolené, dvoudenní jízdenku pro Madrid a jeho široké okolí, následně, abych ji vyzkoušel, že funguje, se svezu jednu stanici metrem a zpět to dojdu pěšky. Mezitím v probouzejícím se Madridu zvládnu v jedné kavárně snídani a zanedlouho už s malým baťůžkem na zádech vyrážím do světa.
- 1.jpg (182.04 KiB) Zobrazeno 1417 x
Je šestý leden a ve Španělsku nejspíš nejklidnější den celého roku. Nikam se neženu, zdá se být příjemně teplo, volně se toulám. Než se naděju, jsem u stadionu, kde své zápasy hraje Real Madrid, pak zas v metru na Nuevos Ministerios a když zjistím, že mám na jednom prstu velký škrábanec, v klidu se vracím metrem do svého pokoje pro dezinfekci a pro náplast.
- 2.jpg (102 KiB) Zobrazeno 1417 x
Na druhý pokus už jdu s jasným cílem. Kousek metrem, kousek tramvají a stojím před branami obrovského parku Valdefuentes, jež na mapě vypadá jako velký, košatý, strom.
- 2a.jpg (229 KiB) Zobrazeno 1417 x
Zdá se to být ideální cíl klidné procházky. Jenže zdání klame, venku je zima a pěkně fouká. Na zemi nacházím zbytky sněhu, je mi velmi nepříjemně. Vyhlídka a přírodní bludiště, na obé jsem se moc těšil, se stává noční můrou. V našich krajích máme Španělsko zafixováno jako zemi plnou tepla a slunce. Poněkud mylná představa.
- 3.jpg (134 KiB) Zobrazeno 1417 x
- 4.jpg (143.85 KiB) Zobrazeno 1417 x
- 5.jpg (169.38 KiB) Zobrazeno 1417 x
- 6.jpg (111.5 KiB) Zobrazeno 1417 x
- 7.jpg (144.99 KiB) Zobrazeno 1417 x
Ale držím se plánu a když člověk sejde trochu do závětří, je i příjemně. V dáli přede mnou tuším madridské letiště, ještě před ním je ale pás nové zástavby. Když v něm objevím autobusovou zastávku a k ní za chvíli přijíždějící autobus na Plaza de Castilla, je mi blaze.
- 9.jpg (104.41 KiB) Zobrazeno 1417 x
Na slavném náměstí si dávám oběd a pak skáču do metra a následně na Chamartínu do vlaku.
- 10.jpg (104.16 KiB) Zobrazeno 1417 x
Chci hlavně sedět, být v teple a ještě něco vidět. Zámek Aranjuez hodinu vlakem do Madridu se zdá být dobrou volbou. Tentokrát ale zdání neklame, za tu hodinu se ocitám v jiném světě, uprostřed španělského venkova.
- 11.jpg (121.37 KiB) Zobrazeno 1417 x
Ve svátečním podvečeru se přidávám k houfu turistů a fotím si zámek ze 16. století. Pak se přesouvám do města, kde je téměř vše zavřené a místní na zastávce spekulují, zda vůbec dneska jezdí autobusy, které spojují centrum malého města s nádražím. Nakonec jede a já jeho služeb využiji. Večer se opět bez foťáku toulám městem, než zalezu do svého vysněného pokoje.
- 12.jpg (58.31 KiB) Zobrazeno 1417 x
- 13.jpg (111.35 KiB) Zobrazeno 1417 x
- 14.jpg (96.92 KiB) Zobrazeno 1417 x
- 15.jpg (114.75 KiB) Zobrazeno 1417 x
-
Lkprak
- Druhý pilot
- Příspěvky: 1472
- Registrován: 26. 10. 2012, 15:46
- Stav: Offline
Re: Vánoce a Nový rok v zemí vína a pomerančů
7.1.2026 královský palác El Escorial a dosud nepoznané krásy Madridu
Uchvácen včerejším výletem do Aranjuez vím, kam pojedu dneska a kde symbolicky zakončím svou dlouhou dovolenou ve Španělsku.
Už kolem půl deváté se prodírám davy v nekonečném bludišti na Chamartínu a pak s horkou kávou čekám na ten svůj vlak.
Za necelou hodinu jsem zase v jiném světě, na úpatí hor, daleko a přitom tak blízko od Madridu. Ještě projít parkem, užít si ticha středečního rána a pak spatřit ten zázrak, španělské Versailles, královský palác El Escorial.
Prý se musí kupovat vstupenky týdny dopředu, ale 7.leden fakt není den, kdyby se chtělo Španělům i turistům poznávat krásy světové architektury. Krom jedné školní výpravy je turistů pomálu. U vstupu přehlédnu vstup do šatny a žádost, aby tam lidi odhodili veškera zavazadla. Když mě na to klidně upozorní jeden z členů personálu, už mám ale za sebou prohlídku baziliky, nádvoří a hlavně naprosto úchvatné knihovny. Jsem kulturní barbar, ale z tohohle mi regulérně spadla brada.
Ještě obývací pokoje a královská hrobka, desítky schodů a vlezlá zima. Jsem nadšen a užívám si to.
Pak výlet na další nádvoří a pohled do hor. Na náměstí opět nic a když na silnici k nádraží zahlédnu autobus mířící do Madridu, skáču do něj. Čekám objíždění vesnic, ale když asi po dvaceti minutách najedeme na dálnici, jsem spokojen.
Autobus končí na terminálu Moncola. Venku je příjemně teplo, mám chuť se toulat. Metrem přejíždím na Principe Pio. Kdysi významné koncové nádraží příměstských vlaků, které po výstavbě Chamartínu o svou pozici přišlo, ale prošlo brutální rekonstrukcí a stalo se velkým dopravním uzlem, průjezdnou stanicí příměstských vlaků a obchodní centrem v jednom.
Na dveře nádraží ale klepají parky a já se do jednoho z nich vydávám. Na druhé straně mě čeká Královský palác, ten v Madridu. Na další prohlídku už nemám chuť, přemýšlím o dalším výletu mimo město.
Na nedalekém náměstí Plaza Espaňa mě však nejprve zaujmou vánoční trhy a hlavně mrakodrap Edificio España z roku 1953 na jehož vrcholu se nachází vyhlídkový bar. Neváhám ani chvíli, platím 5 Euro vstupné a pak ve 27. patře mrakodrapu bojuji se svým strachem z výšek.
Procházku po prosklené lávce fakt nedávám, ale jinak si to užívám. Mám celý Madrid jako na dlani, vidím všechno to, co jsem při svých návštěvách Madridu opomněl a mám chuť si dovolenou prodloužit.
Nakonec zahlédnu menší vyhlídkovou věž o pár kilometrů dál a o dalším cíli je rozhodnuto.
Vracím se metrem na Moncolu a pak k té věži. Jmenuje se Faro de Moncola, otevřena byla v roce 1992 a i přes nedávné rekonstrukce vypadá poněkud ošuntěle. Nicméně cesta proskleným výtahem je zážitek sám o sobě a i když výhledu tu nejsou tak úžasné jako na mrakodrapu předtím, pro výškofobiky jako jsem já je to velice příjemný zážitek.
Je to ale jasné, nikam se nejede, zůstává se v Madridu. Blíží se večer, ještě chci pár věcí stihnout. Zas se vydávám vstříc bludišti podzemní dráhy a jako úplnou tečku za 14 dny ve Španělsku si dopřávám park Retiro.
V zahradách se ztrácím, u velkého jezírka si dopřávám vínko, je mi dobře.
Ještě jdu k nedaleké bráně Alcalá, pak kdesi večeře a autobus, jež mě hází až téměř před dveře mého ubytování.
Uchvácen včerejším výletem do Aranjuez vím, kam pojedu dneska a kde symbolicky zakončím svou dlouhou dovolenou ve Španělsku.
Už kolem půl deváté se prodírám davy v nekonečném bludišti na Chamartínu a pak s horkou kávou čekám na ten svůj vlak.
- 1.jpg (136.04 KiB) Zobrazeno 1415 x
Za necelou hodinu jsem zase v jiném světě, na úpatí hor, daleko a přitom tak blízko od Madridu. Ještě projít parkem, užít si ticha středečního rána a pak spatřit ten zázrak, španělské Versailles, královský palác El Escorial.
- 2.jpg (147.66 KiB) Zobrazeno 1415 x
- 3.jpg (124.12 KiB) Zobrazeno 1415 x
- 4.jpg (129.5 KiB) Zobrazeno 1415 x
Prý se musí kupovat vstupenky týdny dopředu, ale 7.leden fakt není den, kdyby se chtělo Španělům i turistům poznávat krásy světové architektury. Krom jedné školní výpravy je turistů pomálu. U vstupu přehlédnu vstup do šatny a žádost, aby tam lidi odhodili veškera zavazadla. Když mě na to klidně upozorní jeden z členů personálu, už mám ale za sebou prohlídku baziliky, nádvoří a hlavně naprosto úchvatné knihovny. Jsem kulturní barbar, ale z tohohle mi regulérně spadla brada.
- 5.jpg (95.17 KiB) Zobrazeno 1415 x
- 6.jpg (103.65 KiB) Zobrazeno 1415 x
- 7.jpg (121.87 KiB) Zobrazeno 1415 x
- 8.jpg (102.96 KiB) Zobrazeno 1415 x
- 9.jpg (91.21 KiB) Zobrazeno 1415 x
- 10.jpg (158.21 KiB) Zobrazeno 1415 x
Ještě obývací pokoje a královská hrobka, desítky schodů a vlezlá zima. Jsem nadšen a užívám si to.
- 11.jpg (89.48 KiB) Zobrazeno 1415 x
- 12.jpg (114.52 KiB) Zobrazeno 1415 x
- 13.jpg (76.95 KiB) Zobrazeno 1415 x
Pak výlet na další nádvoří a pohled do hor. Na náměstí opět nic a když na silnici k nádraží zahlédnu autobus mířící do Madridu, skáču do něj. Čekám objíždění vesnic, ale když asi po dvaceti minutách najedeme na dálnici, jsem spokojen.
- 14.jpg (57.99 KiB) Zobrazeno 1415 x
- 15.jpg (163.93 KiB) Zobrazeno 1415 x
Autobus končí na terminálu Moncola. Venku je příjemně teplo, mám chuť se toulat. Metrem přejíždím na Principe Pio. Kdysi významné koncové nádraží příměstských vlaků, které po výstavbě Chamartínu o svou pozici přišlo, ale prošlo brutální rekonstrukcí a stalo se velkým dopravním uzlem, průjezdnou stanicí příměstských vlaků a obchodní centrem v jednom.
- 16.jpg (109.88 KiB) Zobrazeno 1415 x
- 17.jpg (104.7 KiB) Zobrazeno 1415 x
Na dveře nádraží ale klepají parky a já se do jednoho z nich vydávám. Na druhé straně mě čeká Královský palác, ten v Madridu. Na další prohlídku už nemám chuť, přemýšlím o dalším výletu mimo město.
- 18.jpg (184.93 KiB) Zobrazeno 1415 x
- 19.jpg (92.97 KiB) Zobrazeno 1415 x
Na nedalekém náměstí Plaza Espaňa mě však nejprve zaujmou vánoční trhy a hlavně mrakodrap Edificio España z roku 1953 na jehož vrcholu se nachází vyhlídkový bar. Neváhám ani chvíli, platím 5 Euro vstupné a pak ve 27. patře mrakodrapu bojuji se svým strachem z výšek.
- 20.jpg (124.53 KiB) Zobrazeno 1415 x
Procházku po prosklené lávce fakt nedávám, ale jinak si to užívám. Mám celý Madrid jako na dlani, vidím všechno to, co jsem při svých návštěvách Madridu opomněl a mám chuť si dovolenou prodloužit.
- 21.jpg (122.87 KiB) Zobrazeno 1415 x
- 22.jpg (89.24 KiB) Zobrazeno 1415 x
- 23.jpg (114.8 KiB) Zobrazeno 1415 x
- 24.jpg (127.26 KiB) Zobrazeno 1415 x
Nakonec zahlédnu menší vyhlídkovou věž o pár kilometrů dál a o dalším cíli je rozhodnuto.
- 25.jpg (137.79 KiB) Zobrazeno 1415 x
- 26.jpg (123.01 KiB) Zobrazeno 1415 x
Vracím se metrem na Moncolu a pak k té věži. Jmenuje se Faro de Moncola, otevřena byla v roce 1992 a i přes nedávné rekonstrukce vypadá poněkud ošuntěle. Nicméně cesta proskleným výtahem je zážitek sám o sobě a i když výhledu tu nejsou tak úžasné jako na mrakodrapu předtím, pro výškofobiky jako jsem já je to velice příjemný zážitek.
- 27.jpg (142.18 KiB) Zobrazeno 1415 x
- 28.jpg (115.84 KiB) Zobrazeno 1415 x
- 29.jpg (155.87 KiB) Zobrazeno 1415 x
- 30.jpg (140.61 KiB) Zobrazeno 1415 x
- 31.jpg (112.25 KiB) Zobrazeno 1415 x
- 32.jpg (124.99 KiB) Zobrazeno 1415 x
Je to ale jasné, nikam se nejede, zůstává se v Madridu. Blíží se večer, ještě chci pár věcí stihnout. Zas se vydávám vstříc bludišti podzemní dráhy a jako úplnou tečku za 14 dny ve Španělsku si dopřávám park Retiro.
- 33.jpg (128.94 KiB) Zobrazeno 1415 x
- 34.jpg (114.7 KiB) Zobrazeno 1415 x
V zahradách se ztrácím, u velkého jezírka si dopřávám vínko, je mi dobře.
- 35.jpg (117.43 KiB) Zobrazeno 1415 x
Ještě jdu k nedaleké bráně Alcalá, pak kdesi večeře a autobus, jež mě hází až téměř před dveře mého ubytování.
- 36.jpg (125.21 KiB) Zobrazeno 1415 x
