Na tenhle let jsem se hodne tesil a mel pro me o trochu vetsi kouzlo nez ty ostatni. Nevim proc, ale porad je ve mne zakoreneno, ze letet s full service aerolinii ma o trochu vetsi kouzlo nez low-cost, i když dneska musí clovek umet mezi klasikou vybrat. Ne, ze bych proti low-costu něco mel. Mozna to mělo neco docineni s tim, ze se jednalo o dvojnasobne delsi cestu nez do Melbourne.
Qantas terminál v Sydney - opět mezi prvními
Na letiste jsem dorazil opet tri hodiny predem. V rodine me kvuli temhle predstihum a vstavanim pred treti v noci, když odlet je v sedm dvacet, mají tak trochu za vola
. Trochu problem byl v tom, ze Qantas v te době nenabizel on-line check-in no a co by clovek neudelal pro okenko . U prepazek byla fronta, tak jsem to ja okenkovy zoufalec vzal rovnou ke kioskum. Byla to první zkusenost a musim rict, ze jsem se bal, ze něco po…., ale opravdu se nic zkazit neda. Nyni uz QF on-line odbaveni ma ale jenom pro domaci lety. Velmi ocenuji, ze Qantas respektoval u meho booking (nejlevnejsi Fare) pozadavek na sedadlo u okna a to jiz bylo nastavene a dokonce nebylo nad kridlem. Od kiosku jsem chtel jit rovnou na Fast Bag Drop. K memu udiveni tam ale zadny nebyl, nebo to byla jedna prepazka, na kterou se stala ta nechutna fronta (ale to by bylo dost nelogicke, spis jsem ho proste v pul paty rano přehlídl). Tak jsem si to trochu drze strihnul rovnou k prepazce pro business class, kde zrovna nikdo nestal. Sice bez usmevu (vyjimka potvrzuje pravidlo
ale bez remcani mi holcina bagl odbavila. V Cairns jsem pak na nem dokonce nasel i Priority tag (asi sila zvyku Pak rovnou k pasovce a bezpecnostni.
Nijak extra povedené ale zajimavé foto
Vsechno bez problemu, ale když jsem prisel do tranzitu, tak jsem zjistil, ze QF922 nefiguruje na tabuli odletu a na palubce vychod taky vytistenej nebyl. Tak jsem chvilku uhanel nekoho od Qantasu. Nasel jsem velmi privetivou pani a ta znala pomeru mi zpatra vysolila cislo vychodu. Když jsem k nemu dorazil letadlo tam sice bylo, ale kolem bylo naproste ticho. Byl to B767-300ER pojmenovany Bundaberg. Hodne me prekvapila rychlost, s jakym to letadlo pripravili k odletu. V 7:20 odlet a dobře ještě v 6:45 kolem nebyla kolem ani noha. Nastup se u QF deje pouze 20 minut před stanovenym odletem, takze i z cestujicich tam byl malokdo. Později jsem zjistil, ze Bundaberg je kdysi rusne hornicke město kdesi v Outbacku.
V Sydney mě dešť zastihl za celý měsic jenom jednou, pokaždé sem mu jinak uletěl
Barvy Qantas Airways vyniknou teprve při východu nebo západu Slunce
Interier letadla byl vkusne ladeny do modra. Vsude cisto, vlastne jsem ještě nikdy nenarazil na nejake zabskle letadlo. Obsazenost mohla byt tak 70-80 procent. Vzhledem k tomu, ze to bylo wide-body, tak to byl stejne velmi prijemny let. Vetsina lidi se vubec nemusela mackat. Ja osobne jsem spolucestujici mel, ale ne nadlouho. Vcelku elegantne a nechtene jsem te nebohe damy hned po startu zbavil
Start bez problemu a dokonce s nekonecnym taxi na druhou stranu letiste . Z hlaseni kapitana bylo jasne, ze většina mistnich lidi z toho pojizdeni na druhou stranu letiste roste,to se me ale rozhodne netykalo. Skoda, ze při pojizdeni zrovna nestartovala zadna letadla, mel bych skvely vyhled.
Za sedmero řekami, sedmero horami, Indickým oceánem a Středním východem lezi Česko
K te me spolucestujici. Zanedlouho me potkala jedna príhoda, na kterou nejsem zrovna pysnej, ale prasknu ji na sebe. Uz sem se zminil, ze se mnou na dvousedadle sedela jedna pani. Na tu kratce po startu zacala kapat voda z over-head binu. Trosku jsme po sobe divne koukali a ona se pak zvedla, ze jde pro ubrousky a rict to letusce. Vratila se s tim, ze letuska pry rikala, ze to bude asi klimatizace, ze to nic není. No koukal jsem na ni trosku vydesene, ona vydesena az tak nebyla. Zjevne nevedela o prihodach spolecnosti Helios. Kazdopadne když uz stala, tak jsem si rikal, ze si odskocim. Prohodili jsme par slov ve smyslu, tak snad tam doletime atd. Když jsem se pak vratil ze zachodu, tak slecna uz sedela jinde. Když jsem otevrel ten ulozni prostor, zjistil jsem, ze to nebyla klimatizace ale moje netesnici lahvicka na vodu. Tu uz letuska pravdepodobne mezitim celou vylila a postavila mimo. No nemusim snad rikat, jak jsem studem zapad zpatky do sedacky a ani nedutal.
Behem hodky zacaly roznaset snidani. Jednalo o same extremne zdrave věci. Bylo tam musli a mleko, jogurt, ovocny salat, houska-maslo. Piti bylo behem toho trihodinoveho letu roznaseno asi trikrat plus kava/caj kolem snidane. Zaver… catering naprosto dostacujici. Ted si ještě vzpominam, ze v druhé casti letu byla rozdavana musli tycinka a lahvicka mangoveho dzus jako druhé mini-obcertsveni.
Co mi malinko v letadle chybelo bylo air-show. Nenosim hodinky, mobil musel byt vypnuty, takze jsem během letu ztratil orientaci, kde se asi pohybujem. Utechou byla nacervenala scenerie dole pod nama, ze které jsem nespustil oci. Tu pak vystridala oblacnost. Když jsem myslel, ze zbyva ještě hodka letu, tak kapitan oznamil klesani . Descent byl ale dlouhy, takze do touch-downu to stejne dalo ještě 30 minut. Když jsme proleteli mraky, tak jsem se nestacil divit. Jak mavnutim bylo vsechno zeleno-modre po cervene barve ani pamatky.
A rázem v tropech - V Cairns to lehce opaluje i přes takovou oblačnost
Pristani bylo ze severu na draze 15. Nevim to sice urcite, ale mam takovy pocit, ze na CNS se pristava jenom ze severu. Na opacne strane asi jenom dva kilometry daleko je centrum města. Navíc jsou na te strane hory. Terminal je zajimavy, clovek do budovy prochazi konsrukci, která je zastresena, ale de facto venkovni. Vzhledem k počasí zadny problem. Letiste je taky tiny, takze zavazadla byla na karoselu hned po nas. Moje krosna oznacena jako priority ale rozhodne mezi prvnima venku nebyla, asi to prokoukli
Virgin Blue DJ396 Cairns 19:15 – 22:10 Sydney
Tenhle let mel pro me naopak tak trochu nadech smutku. Poslední let v Australii a vůbec i tak trosku predznamenaval blizici se konec cele te velke cesty. V Cairns jsem mel narvany program krome prvniho a posledního dne. Ten poslední jsem ale místo u bazenu stravil lezenim po jedne hore prilehajici k mestu. Pro člověka co ma fobii z hadu, to byl docela vykon, i když tam byly i horsi situace. Ty mrchy tam dost často třeba spi stocene na toaletách v narodnich parcich atd. Nicméně odmena byl krasny vyhled na CNS – viz. prilozena fotka. To místo nemá chybu. Startující letadla letaji kousek nad vami a letiste mate jako na dlani.
Jeden z nejlepších spotterských placů na světě - v pozadí mezinarodní v popředí domácí terminál
Pak jsem se vratil do hostelu a tagem rovnou na letiste, opet se ctyr hodinovym předstihem. No tentokrát to opravdu bylo vylozene zbytecne, protoze fotit kolem domácího terminalu se neda a z mezinárodního odleta posleni let před ctvrtou hodinou. Takze jsem chytnul akorat A330-300 Cathay Pacific. Další mezinarodni lety byly az na další den, takze vsechno pozavírané. Když jsem vkrocil do terminalu, tak jsem tam opet nenasel ani nohu. Podobne jako na letisti Melbourne – AVV.
Opět face-to face
Domaci terminal v Cairns je dobře reseny. Na jedne strane opet Virgin Blue s JetStar, druha polovina je cela v rukach Qantas Airways. Musim rict, ze tam Qantas odvedl dobrou praci. Vsechno je velmi elegantne ladene do sedo cerna. Bylo to pusobive. Prostor za bezpecnostni je vcelku skromy ale nic mi tam nechybelo. Je tam moznost obcerstveni, nakupu a i přes vecerni spicku byl prostor dostacujici. Casem ale urcite dojde k rozsireni. Cele Cairns jako město silene roste a s tim porostou i vykony letiste.
Mezinárodni terminal CNS - chtěl bych tady dělat odpoledni směny
Nastup na palubu B737-800 byl nacas. Tentokrát ale pouze předními dveřmi, protože v CNS není kudy sestoupit z mostu na plochu. Casy odletu a priletu si bohužel u tehlech letu nepamatuji, co si clovek nepoznamena to nemá. Mobil musel byt vypnuty a většinou nebyla první starost v kolik jsem priletel, ale spis kudy do města a najit hostel. Kazdopadne se zadne zpozdeni nekonalo. Vzdycky jsme pristali do 15 minut od planu. Pro let jsem vybral i dobrou radu F. Po startu jsem tak mel vyhled na Cairns a během pristani i na osvetlene Sydney. Start z CNS je zajimavy, kratce po startu toci celkem ostre nalevo, aby se letadlo vyhlo centru města, coz se jim moc nedari, stejne jsou letadla tak blizko mestu, ze jasne rozeznate, co je to za společnost. Hned na to se toci zpet napravo tedy na jih.
Nemůžu se dočkat B777-300ER v těchto barvách
Cateringu Virgin jsem se venoval v první casti. Posadkam a personalu taky. Tahle zkušenost z toho nijak nevybocovala. Snad jenom dodam, ze stevardky DJ jsou opravdu moc krasny holky. Let byl klidny, vsude tma, maximálně nekde se objevila svetla maleho mestecka. Čistý letovy cas myslim neco 2:40. K Sydney jsme prileteli ze severu, takze jsme ho museli i preletet. Opet jsem videl centrum a Harbour Bridge ze vzduchu a navíc v noci. Opera samotna není ve tme moc viditelna. Po preletu centra jsme pokracovali dal na jih a nad oceanem U-turn. V tenhle okamžik jsem zase mohl sledovat, jak se před nama krasne vykreslila runway (malem jsem si kvuli tomu zlomil krcni pater
. V Sydney opet krasna prochazka kolem letadla. Bylo to naposled, tak jsem si dal zalezet, asi dvacet lidi me předběhlo
. Cely let byl v pohode. Ale samozrejme nebyl bych to ja, abych neco nezvrtal, takze v poslední fazi, jsem aspon v Sydney prejel spravnou zastavku metra.
Když se B747 nebo B773 vyfotí z tohohle úhlu tak vypadaji opravdu jako super-tube
B747-400 United Airlines pojiždí na start do Los Angeles
Bound for paradise
A že mě nenajdeš
On the rocks
