5.3. NUE-AMS KLM Cityhopper Fokker 70
Odlet ráno z NUE byl už 6:20 tudíž nás předchozí den čekala cesta vlakem s přestupem ve Schwandorfu v Norimberku jsme byli asi 22:30 a jeli metrem na letiště naše oblibené měkké pohodlné lavičky bez opěradel v 1patře byly volné takže nás čekala relativně příjemná noc...já sem se teda vůbec nevyspal ostatní trochu jo...Ráno po pul páté jsme šli na check-in probíhal celkem rychle a vystavili nam palubky až do BOM na předem vybraný místa v letadle...Let byl načas a letadlo bylo snad až na 2mista plné dostali jsme místa 17AC což je poslední řada u motoru kde není okýnko
pěkný a příjemný letušky servirovali k snídani tunákový toust což me trochu rozhodilo protože tunaka nejim a začínal jsme se pomalu probouzet a dostavat hlad, ale naštěsti na me zbyla houska se sýrem...Přistáni v AMS za deště nevim na jakou drahu protože se tam vždycky ztrácim...na letu mě nejvíc zaujalo to že jednomu mládenci zabavili asi na security boty nebo jel dobrovolně bos při teplotě kolem nuly...upřímně řečeno jsem čekal že díky ceně letenek a blízkosti Bavorska s námi pojede nějaká česká skupinka už ve vlaku do NUE ale nepotkali sme je nai NUE-AMS ani pak do BOM...5.3. AMS-BOM 10:10 NWA A332
odletalo se pochopitelně z prstu E kde byly po obou stranách naskladaný 330 NWA, jedna už v barvách Delty...na tabuli svítil boarding už asi 2hod před odletem což mě nebylo jasný ale byli jsme na gatu radši 1h20min předem a pak mi došlo proč...pracovnici si nás brali po skupinkách po 3 ptali na otázky kdo nám balil batoh kdy kde atd. z čehož jsme byl docela zaskočen a zprvu jsme vůbec nechápal a nerozumněl na co se ptají. Přítelkyně mi pak řikala, že při ceste do USA je to normální, nevim jestli proto že jwe to US spol nebo to vyžaduje indicka strana každopadne nam dali nalepku na pas a viza ani nekontrolovali...
Náš A332
Boarding do letadla začal asi 40min předem a byl hotový skoro hned obsazenost byla kolem 50-60% což bych rozhodně nečekal a sem zvědavej jestli se frekvence na lince pokud se nenaplní ani za 4000tis Kč v atraktivni turist. sezoně navíc a naprostá většina cestujicích byli Indové...Cestovatele jako my, kteří jeli cestovat po indických zajímavostech a památkach byl asi jen jeden mladý pár a možná pár důchodcu co jeli na plaže do Goa...
Co se týká letu a servisu tak ten byl asi pul hod po startu k obědu bylo kuře s bramborem chutově dobry ale 1brambora a 100g masa me teda nezasytí to se povedlo jakž takž povedlo až diky salátu, sušenkám a moučníku...nemam moc s čim servis srovnavat jen s LAN a CSA a k oběma to mělo hodně daleko jak v jídle v posadce tak ve výběru filmu muziky atd..Neměli milionáře tak jsme hral jinou vědomostní soutěž kterou můžou hrat proti sobě i ostatní cestující na palubě a hrál to jen jeden člověk tak to nebylo moc zajímave a po par hodinách letu to přestalo fungovat. Servis probíhal hodně rychle aby pak měli CC padla chtěl jsme si po kuřeti v klidu vypít pivo a pak si dat salát ale mezitim ke me 2krat přišla letuška a chtěla mi to odnést což od ní byli teda hrozně ochotný tak sem siestu vzdal a dojedl si salát aby mohla vyhodit odpadky...
oběd
to neni ztěžování jen komentář za to kolik sme zaplatil za letenku sme mel dostat spis chleba a vodu...Mraky se roztrhaly až nad Tureckem a byly krasně vidět zasněžené hory pol. Malé Asie Vých a záp pramen Eufratu a taky Jezera Van a Urumské se slonýmy krustami (to bylo něco pro nas studenty Geografie )
Eufrat
Pak se začlo stmívat a už sem se dost nudil až do přistání. před Bombaji už sme dostával strašnej hlad najíst jsme dostali pul hodina po vzletu a pul hodiny před přistanim...mezi tim letušky procházeli letušky jen s vodou a kafem...už jsm ese hlady opravdu kroutil nejsem zvyklý 8hod nejíst měl jsem na palubě jen jednu musli tyčinku a malem už jsme načal bonbony pro indický děti...podávalo se něco mezi mexickou tortilou a indickou dosou a poté ještě zmrzlina. Let trval skoro 10hod udělali jsme dvě kolečka nad mořem a pak ještě jeden oblouk nad Bombají
Přistání bylo v pohodě navíc před ním byl vidět celý Bombajský svítící ostrov...první co nás přivítalo byl teplotní šok když o pulnoci bylo 27stupnu...s drobným zápachem jsme počítal a taky jsme měl strach z imigračního kolik času tam strávíme ale otevřeno bylo dost přepážek fronta max 2lidi a imigračni procedura trvala 1min...na zavazadla jsme taky dlouho nečekali ani jsme je nemuseli rentgenovat na rozdíl od Indu...Peníze jsme si vyměnili hned u vchodu do haly kurz cca 62kč za 1EUR.Kurz se během našeho pobytu dost pohyboval ppři odletu už bylo skoro 67rs za EURO (rozdíl asi 2kč na 1euru během 18dní)
před příletovou halou bylo neskutečné množství taxikařu kteří se tlačili u zábradlí zůstali jsme ještě asi 2hod na lavičkach v příletové hale se společností komárů. Příletová část terminalu je o něco špinavější než domstic a international departures, hlavně není klimatizovaná (to ja mam radši aspon nenastydnu) Policie která měla u východu z termináůu kulometné hnízdo (i na jiných letištích i nádražích) po opuštění haly už nepustila nikoho zpět. Chtěli jsme se na domestic terminal vydat bezplatným busem o kterém psali v pruvodci ten jsme nenasli a ani zaměstanci letiště nam nebyli moc schopni poradit pochopil jsem, že bus jezdí pasi přes letištní plochu a je určen jen tranzitujícím cestujícím JetAirways, Kingfischer nebo AI. Vzali jsme si předpalcené taxi kterých bylo kolem terminalu asi 50-100 a jeli za 24kč na osobu na vnitrostaní terminal 1B odkud dlítal 5:55 náš let do Jaipuru.
Na vnitrostátní terminál je to asi 5km a cesta nebyla nezajímavá a taky není taxi jako taxi. 95% taxiku v Bombaji jsou černožlute repliky fiatu 60.let vzhledem připomínající trabant. Není to asi moc příjemná práce čekat celou noc na letišti než se na vaše auto dostane řada, ale je to oficiální zaměstnání s dobrou možností obživy na Indii. na S taxi v Maroku se to absolutně neda srovnat to jsou proti tomu de luxe vozy…byla to docela sranda na přepážce jsme zaplatili a dostali jsme stvrzenku na které bylo cosi psáno pak sem zjistil že to bylo číslo auta. Tato stvrzenka se dá řidiči kterému je potvrdí (přetrhne) policie při výjezdu z letiště a následně mu bude u okýnka proplacena. Místní pikolík nás dovedl k autu a po chvilce se mu podařilo i probudit řidiče. Ten pomalými rozvažnými pohyby dal do kufru naše 1zavazadlo více místa v kufru nebylo takže zbyle dva jeli na strese bez nějakých popruhu taxi při startování i při jízdě divně škytal a vrčel ale všechno jsme (i holky) brali s humorem. Hned po výjezdu z areálu letiště jsme se seznámili z Indii provoz byl na Indii relativně malý ale na to že bylo pul 3rano docela dost aut, ale na všech křižovatkách se místo semaforu troubí. Projíždeli jsme po asi tříproudé proude silnici bez vyznačených pruů pochmurným nočním lehce zatoucajícím slumem viděli jsme na ulici první psi a krávy spicí lidi na ulici nebo v domech bez oken a dveří a koukali s otevřenou pusou. De facto 300m za odbočkou z hlavní ulice je vedle slumu krasný a moderní vnitrostaní terminal který nás velice mile překvapil stánky s občerstvením jsou otevřeny celou noc.
6.3. BOM-JAI 5:55 IndiGo A320
U vstupu do terminalu kontroluje policie pasy a potvrzeni o letenkách je to tak na všech letištích v Indii kde jsme byli, tudíž se na letištích nevyskytují pochybné existence. Terminal byl ve 3 rano už dost zaplněn tak jsme neuvelebili na dece na zemi, kde jsme přečkali hodinu do odbaveni, bylo tam daleko čistěji než na mnoha evropských letištích. Odbaveni tu mají zvládnuté také velice dobře, každá spol. má vyhrazený sektor terminalu. Batohy k odbaveni se rentgenuji ještě před checkinem. Na přepážce slečna chtěla vidět mou kartu kterou sem platil letenky, nevím co by se dělo kdybych to platil jinou. Taky mě překvapilo, že indický personál mezi sebou i s indickými cestujícími komunikuje v angličtině…Terminal je rozdelen na 2 poloviny k security check jednu frontu okupuje Kingfischer Jetlite a SpiceJet, Druhou JetAirways, GO Air a naše IndiGo. Fronty na security jsou zvlast pro muže a ženy. Ale ženy mají v Indii takové postavení, že na ulici a veřejných místech je pomalu nepotkáte pokud nejde o turistky takže i na letišti bylo 99% chlapu, ale i tak byly otevřeny pouze 2 rentgeny u dámského nebyl nikdo a pánskeho 30m fronta (naštěstí u kingfischeru). Na security pro me nějak neměli bandasku na věci takze pasek mobil, peněženku a fotak sem poslal přimo po pasu, neztratili se, ale v batohu sem ve sve ospalosti zapomněl lahev whisky z AMS, takže sem musel zpět na check in kde mi bez problémů a bez poplatku odbavili i druhé zavazadlo, Vlastně všechny z našich 7zavazadel byly psány na moje jméno… Jinak je security dost byrokratická. Dostanete razitko na obe části palubky a na visačku od batohu. Poté oboji kontroluji na gatu a kdo nemá razítko musí zpět na security jako moje přitelkyně.
V naší části terminálu bylo tušim jen 6 gatu nebyli číslovány a rozděleny podle společnosti. Odlety začínali už ve 3:50 a u gatu probíhal permanetně boarding odhaduju 8odletu do hodiny. Kazda spol. má autobusy ve svých barvách a jsou mnoho pohodlnějši nez klasické cobusy více míst na sezeni a když je autobus plny, ale ne přecpaný tak přijede další. Pote uz jsme jeli po plose a vyhlíželi naší A320. Na ranní odlety bylo vyskládáno ve dvou řadách 15-20 letadel...V letadle jsme měli předem vybranou radu 6 místo se vybíra již při rezervaci letenky pochopitelně zdarma, místa u exitu stoji cca 50kč. Indigo má flotilu 19 nových A320 nejstarší z roku 2006. Interiér pěkný čistý sedačky s látkovými potahy jako EZY letušky Indky a pěkný holky. Celkový dojem o něco lepší než u Evropských LC. Vypadalo to že poletíme prázdný, ale pak se letadlo naplnilo tak na 80% a myslim, že jsme byli jediný evropani. Byl jsem už hrozne unaven a těšil jsme se na start abych se mohl aspon chvilku vyspat. Byl to ale, nejhorší z 80-ti stratu co sem zažil letadlo sebou trhalo, zvuk z motoru taky nebyl uchu lahodící navíc jsme se zvedli hrozne brzo a stoupali pod dost velkým uhlem to se ve me zastavila krev protože, mam shlédlý všechny letecký katastrofy na Nat.Geographic.
Interiér IndiGo
.Hned po zhasnuti světel o připoutání sem se opřel o sedačku před sebou a vytuh. Bohužel Ind sedící vedle me očividně nebyl zvyklý na klimatizaci a celou cestu příšerně chrchlal kašlal a pčíkal takže ani po 40 hodinách mě nenechal spát vždy když jsem usínal tak dostal záchvat kašle. Let trval skoro 2hod a po hodině se začlo rozednívat a to už jsem byl uplně zoufalý, totálně fyzicky i psychicky vyčerpán myslel sem že se pudu zavřít na záchod abych mel chvilku pokoj od kašláni. Krom toho, že u jeho chrchlání se nedalo spát tak jsem i dost hypochondr takže už jsme viděl jak od něj něco chytim a budu celej výlet taky chrchlat (nakonec jsem chrchlaj jen druhou půlku). Po necelých 2hod jsme konečně a oproti startu a hladce přistali v Jaipuru. Letiště je asi 10 km od města ale přes smog a prach nebylo před přistáním stejně skoro nic vidět. Letiště v Jaipuru vypadá z venku spis jako nádraží, ale vedle už se staví nový terminál.
Naše éro po příletu do Jaipuru
Zase mě dostali že palubky kontrolovali nejen při vstupu ale i u výstupu z letadla, bagly přijeli hned a slečna nám kontrolovala štítky od zavazadel když zjistili že mam všech 7nalepeno na palubce mávla rukou a za 10vterin jsme stali před terminálem. Objednali jsme si předplacené taxi pro 6lidi kam jsme se jakžtakž naskládali (celkem drahé na Indické poměry 800Rs) a vyrazili. Řidič nás chtěl pochopitelně odvést do jiného hotelu než který jsme měli rezervován aby dostal provizi- to je tradiční, ale stačí trvat na svém. Nakonec jsme mu zaplatili 1000Rs aby nám dal pokoj, ale stejně na nás pak po oběde čekal. Konečně jsme videli Indii i za dne a v 9:30 místniho casu po 36hodinach na ceste jsme konečne seděli na snidani na miste určeni v Jaipuru v hotelu Pearl Palace.
