Na úvod nutno podotknout, že od té doby co znám stránku akcniletenky.com se naše cesty odehrávají více méně nesystematicky a rozhodujeme se vždy až podle konkrétní akce, Mexiko je trochu výjimka, páč jsem měl to štěští tam studovat a seznámit se s místním obyvatelstvem trošku blíž a od té doby na ně nedám dopustit a každý rok se tam vypravujeme.
Náš let byl ale opět vybrán pomocí výše zmiňované stránky, kde byla avizována akce od společnosti KLM, kde zpáteční letenka do Mexico City byla za úžasných 12,700,-
Let PRG - AMS
KL 1352 9.30 - 11.10
Fokker 70 - PH - KZA
5E, 5F
Na náš nástupní let v Praze jsme byli odvezeni mojí sestřičkou s předstihem dvou hodin, check-in proběhl v naprosté pohodě a již v 8.00 jsme seděli u gatu C12, odkud měl náš let začínat. Já jsem neposeda a tak jsem si čas krátil vyhlídkou na konci haly C na plochu, kde právě přistávali ranní přípoje a dokonce i jedna Delta, tuším z Atlanty. V 9.00 začal boarding a přesně na čas jsme byli odtaženi od stojánku. Let byl obsluhován letadlem Fokker 70 společností KLM Cityhopper.
- Letadlo KLM připraveno v Praze u stojánku.
- Po startu v Praze.
Schiphol řadím mezi ty lepší letiště v Evropě a mám ho moc rád, procházka při čekání na navazující let tedy byla příjemným zpestřením dopoledne. Hned po přistání jsme se přesunuli do terminálů na dálkové lety, náš let měl pokračovat s gate F8, což nakonec i tak bylo. Jedinou výhradu k letišti jsem měl, jako závislák na fastfoodech, že u jediného McD byla fronta asi na hodinu, což jsem dal raději za vděk nemastným, neslaným sendvičem s kapučínem v akci v bistru hned u vstupu do terminálu F. Při procházení Fka jsme si všimnuli jedné zajímavosti, která upoutala naši pozornost - letadla KLM označeného Litomyšl Castle
- Litomyšl Castle :-)
KL 685 13.00 - 17.20
Boeing 747-400 Mixed configuration, tzv. Combi - PH - ???, imatrikulace byla Rio de Janeiro
44J, 44K
Přišli jsme k našemu gatu a fronta, která se táhla od bezpečnostní kontroly byla hrůzostrašná, naštěstí to utíkalo celkem rychle a za cca 30 minut jsme byli na druhé straně, kde nám jako Čechům zase nevěřili, že máme bezvízový styk s Mexikem a museli si to telefonicky někde ověřovat, což trvalo dalších cca 10 minut. Naštěstí to dopadlo dobře (další dva spolucestující, kteří měli vízum, které jim končilo jeden den před plánovaným odletem a postávali s námi u přepážky, měli smůlu a nakonec asi neodletěli... docela síla, když vím, že v Mexiku není problém vízum prodloužit...) a mohli jsme se nalodit do tohoto vzdušného korábu. Nastupovali jsme dvěma rukávy, takže jsem okmamžitě po nástupu byli u místa. Mnou vybrané místa jsou v této konfiguraci 747čky úplně poslední, což jsem předem nevěděl, a popravdě moc místa na nohy tato řada nenabízí. No co se dá dělat, příště budu chytřejší. Od stojánku jsme byli odtaženi na čas a kupodivu i pojíždění po ploše mi nepřišlo až tak zdlouhavé. Hned po startu CC začal roznášet občerstvení (pití a pražené mandle) a po cca 40 minutách letu i horké ubrousky a následně teplé jídlo. Na výběr bylo kuře s bramborami, popřípadě těstoviny, my zvolili kuře. Jídlo bylo velmi chutné. Letěli jsme směr Skotsko, Island, Grónsko dále nad severní Kanadu až po Thunder Bay, kde jsme se stočili na jihozápad směr Minneapolis, Kansas City, Dallas a dále nad území Mexika.
- Skotsko
- Grónsko
Pobyt v Mexiku je na dlouhé vyprávění, snad jen, že tentokrát jsme v Mexico City byli jen na přespání a ráno hned vyrazili do Acapulca slunit se a koupat se do Tichého oceánu.
Let MEX - AMS
KL 686 19.35 - 13.10
Boeing 747-400 Mixed configuration, tzv. Combi - PH - ???
44J, 44K
Na letiště jsme přijeli s tří hodinovým předstihem, báli jsme se trochu zácpy ve městě, ale tentokrát zbytečně. Náš mexický kamarád řídí jak správnej Mexičan a cestu, která by mě trvala 1:30 hravě zvádnul za necelou hodinku
Samo s jízdou na červenou, přejížděním z pruhu do pruhu, klaksonem a jízdou v pruhu určeným pro autobusy... Dobře jsme ale udělali na check-inu byla už i přes tento včasný příjezd fronta na cca 45 minut, protože skoro všichni spolucestující měli minimálně 5 kufrů, takže nadváhu a všechno se nějak dlouho řešilo. První zastávkou, bez čekání, byla termokamera, kde jsem zjistil že mám na hrudníku 36,4°C a mohli jsme jít dál. Druhá fronta, ta zmiňovaná pětačtyřiceti minutová, už taková sranda nebyla, ale byla dobře organizována místní ochrankou. Naše zavazadla měla přesně 46 kg, tak jsme jako jedni z mála nezdrželi paní na check-inu moc dlouho a mohli si jít ještě na chviličku sednout s kamarády do fast-foodu. V 18.35 jsme prošli pasovkou, kde jsme si pokecali s celníkem, kterému se líbilo, že jsem až z Čech
a bez problému, dokonce s hodinkami na ruce, prošli security bránou. Nás gate ještě nebyl otevřen a tak jsme tiše posedávali a četli si. Přesně v sedm začal boarding a kupodivu (jsme přeci v Mexiku) naše letadlo bylo odtaženo na minutu přesně. Asi 15 minut jsme pojížděli po ploše se zastávkami na křížení s jinou dráhou. Start proběhl v pohodě a pod námi se začali objevovat předměstí Mexica a dále vesničky směrem na severovýchod od města, letěli jsme nejprve na SV až k Mexickému zálivu, kde jsme se stočili na sever směr USA. Vzlet v Mexico City je pro mě vždycky dobrodružství, protože hory kolem města jsou užasné a tentokrát se nám poštěstilo na chvilku zahlédnou Popocatepetl nebo Iztaccihuall. Nad zálivem se začalo stmívat a byl čas podávání večeře. Mám problém v letadle spát a tam, kde není místo na nohy už vůbec. Navíc se mi poštěstilo, že moje sousedka byla trošku víc korpulentní a sedačka jí byla malá, takže jsem tam byl jak sardinka 
Celou cestu jsem si ale četl a okolí se snažil nevnímat. K večeři byly podávany těstoviny s kuřecím masem a nebo jako alternativa špenát. Já zvolil tu masovou variaci. Let tentokrát už od USA probíhal v turbolencích a to v několika případech tak silných, že mi to i rozlilo pití, které jsem raději držel v ruce.... Trasa - Houston, severozápadně od Atlanty, New York, Halifax, oceán... Po cca 8mi hodinách letu jsme se dostali k Irsku, kde bylo jasno a krásně vidět celé pobřeží. Dostali jsme snídani (horký zeleninový koláč a tác se studenou kuchyní). Nad Anglií jsme začali klesat a po 9ti hodinách a cca 20 minutách přistáli v Amsterdamu, což bylo o celou hodinu dříve než jsme plánovali. Co říct na závěr, kde je ta krize? V business class? Letadlo bylo opět úplně obsazeno, alespoň v economy.Únava na sebe nenechala dlouho čekat a už na letišti se mi chtělo strašně spát. Letadlo do Prahy nám ale letělo již v 14.40 rozhodl jsem se to překousnout a přečkat čtením. Knížku jsem dočetl již v letadle, musel jsem vzít za vděk El Paísem, kde jsem se mimo jiné dočetl, že na Mallorce Ryanair nechal pasážery v letadle čekat dvě a půl hodiny a pak jim oznámil, že let je zrušen ... a jeden pán co dal za letenku 250Eur se strašně rozčiloval, nebyl ale asi pojištěn proti zruření, což u low costu moc lidí nedělá, tak to napsal do novin ...
Let AMS - PRG
KL 3125 / OK 0623 14.40 - 16.05
Airbus 319 - OK - ???
15E, 15F
Náš gate v Amsterdamu se dvakrát změnil, poprvé a očekávaně - na letenkách vystavených již v Mexiku byl úplně jiný, ale podruhé neočekávaně až přímo na letišti. My měli ale dostatek času, tak vše zvádli a na check-in přišli včas. Letadlo bylo nové, navoněné, letušky příjemné. Co mě ale dostalo bylo občerstvení. Marně jsem vysvětloval sousedovi letícímu z Koree, že fakt ČSA není low cost, a že to že se platí za pití nad rámec občerstvení zdarma (což je džus, voda, káva, čaj plus malá bagetka) je jen úsporné opatření managementu ... Bral to jako něco strašného a kroutil hlavou a já se chvíli styděl, za to, že ČSA jako státní podnik je vlastně tak trošku i můj ... No i přes tuto nepříjemnost jsme se přes Dortmund dostali až ku Praze a od západu hladce přistáli.
Celkové hodnocení letu - 8/10
Srážky za: - Letadlo KLM ani v jednom případě nemělo k dispozici IFE a já tak rád sleduji průběh letu
a na monitorech se ukazoval jen v přestávkách mezi filmy - Společnost ČSA za doplňkový prodej v ledadle - kde to jsme? ČSA = low cost? Kolik je úspora, větší než prémie managementu ztrátové společnosti??
Chápu platit za tvrdý alkohol, ale nealko a pivo?? 
