nedávno jsem tu psal, že dodám report PRG-VIE-LCA s Austrian Airlines a protože jsem se včera z tohoto výletu vrátil, máte ho tady.
PRG - VIE
19.8.2009 8:40-9:45
OS 704
De Havilland DHC-8 400 Series, OE-LGC
4F
Jako pokaždé jsem byl na letišti se značným předstihem, cca 2hr 30min. To bylo krátce po šesté hodině ranní a i tak už se zde motalo spoustu lidí. Nejvíce mě ale zaujala početná skupina Italů, kterým byl let Sky Europe v 6:20 do Bergama přeložen na 19:00, odhadem v 7:00 bylo letištním rozhlasem řečeno, že všichni cestující tohoto letu se mohou dostavit pro poukázky na jídlo zdarma a tito mladíci naplno projevili temperament svého národa a začali dělat po celé hale T2 bordel připomínající ZOO.
Nám všem dobře známý pohled.
V 7:45 jsem se s tátou dostavil na check-in k přepážce 231. Požádal jsem o místa u okýnka a dostali jsme palubky na oba segmenty. Na odbavený kufr jsem navíc dostal červenou pásku s nápisem HOT, vzhledem k tomu, že na přestup ve Vídni jsme měli mít pouze hodinu. Šup přes pasovku, přes detektory a hurá ke gatu C14. Hned bylo jasné, že k letadlu pojedeme autobusem. Lidí u gatu moc nečekalo, ono se jich do toho letadla moc nevejde
.
Čekání na boarding.
Boarding začal v 8:30, v 8:37 už nás vezli k letadlu. Už předem jsem věděl, že půjde o vrtulák, takže na let jsem byl dost natěšen. Jen co nás pustili z autobusu, začali se lidi cpát do letadla zepředu i zezadu a za chvilku jsme byli všichni na svých místech.
De Havilland DHC-8 400 Series, OE-LGC
Byl jsme mile překvapen mým sedadlem, 4F, tjn. u okýnka hned za business class. Sedadla byla uspořádána ve stylu 2+2 a bylo tam opravdu hodně místa, jak na šířku tak pro kolena.
Lepší fotku interiéru se mi bohužel nepodařilo pořídit.
Hned jak se uklidnil šrumec v letadle, ozval se kapitán s nemilou zprávou, že kvůli dále nespecifikovaným problémům na letišti ve Vídni je očekáváno zpožděni až 45 minut. Takže jsme čekali. Hned ze začátku se letušky začali starat o business class, nás "turistů z turistické" si zatím nevšímali. Asi po 20ti minutách čekání přišla letuška s košíkem bonbónů, no hurá, aspoň něco dostaneme v ceně
. Chvíli poté přinesla každému malou lahvičku vody, abysme tam náhodou nelekli žízní. Uběhlo 40 minut od plánovaného startu a konečně jsme dostali povolení, roztočili se motory a pěkným fofrem jsme si to mířili na RWY. Start proběhl rychle a v naprostém poklidu v cca 9:25. O hlučnosti toho není třeba mnoho psát, není to o moc horší než B737 a A319/A320/A321. Po startu jsme přeletěli Prahu a chvíli kopírovali dálnici D1, poté jsme se stočili na Vídeň. 
D1ka.
Někde u hranic.
V 9:40 příšla letuška s nabídkou teplých nápojů, kafe nebo čaj a poté roznesla ještě jednu várku vody.
Pití bylo, ale nic víc
.V 9:57 uz jsme míjeli letiště a připravovali se na otočku abychom v 10:10 přistáli na RWY kdo ví.
Vídeňské letiště Schwechat.
Letadlo bylo celkem plné, z 5ti míst pro bussiness class byli obsazeny 3 a v turistické třídě byl LF odhadem 85%.
HODNOCENÍ: i přes značné zpoždění jsme přiletěli v rekordně krátkém čase díky čemuž jsme stihli navazující spoj což je určitě plus. Letušky byli příjemné, ale to se od zaměstnanců Austrian Airlines coby členů Star Alliance jistě očekává. Na letence bylo napsáno, že se za letu podává občerstveni, tento pojem samozřejmě blíže nespecifikuje o co jde, ale každopádně mě trochu zklamalo, že jsme nedostali aspoň něco malého k zakousnutí. Jinak nemám co vytknout, možná ještě, že nebyli české noviny
. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
VIE - LCA
19.8.2009 10:45-14:55
OS 831
Airbus A321, OE-LBB
32A
Poté, co nás přivezli autobusem z letadla do haly letiště Schwechat, ocitli jsme se v prostoru, který navigoval přiletivší cestující. My jsme se vydali okamžitě, vzhledem k nedostatku času, směrem ke gatům C, konkrétně k C57. Našli jsme ho docela rychle, tak jsme ještě využili místní toalety a zařadili se do fronty. Myslel jsem si, že jsme v tranzitu, ale čekali jsme nejprve na pasovou kontrolu, poté znova projít detektorem, další slečna mi letenku projela čtečkou a o 10 metrů dál mi ještě jednou zkontrolovali letenku i pas. Ne že by mi to vadilo, jen mi to přišlo poněkud přehnané a nelogické.
Čekání před gatem na všechny možné kontroly.
A321kou jsem letěl poprvé, přišla mi dost veliká, asi kvůli své délce působí rozměrněji než její menší sourozenci a při klasickém řazení 3+3 byla spousta místa.
Airbus A321, OE-LBB.
Interiér.
Při hledání našich sedadel přišlo nečekané zjištění, za prvé jsme s tátou neseděli vedle sebe a za druhé jsem to nebyl já, kdo seděl u okýnka. Tak jsme se usadili, já na sedačku směrem do uličky, konkrétně 28D a začal jsem zkoumat situaci. Když už to vypadalo, že nikdo další do letadla nepřijde, všiml jsem si, že trojsedačka přes uličku o několik řad dál je prázdná. Aktivně jsem se zeptal letušky, dokonce velice milé české letušky, jestli se tam můžeme posadit a o pár vteřin později už ta místa byla naše. Tím jsem získal místo u okýnka 32A a zajistil si zábavu na 3hr 10min letového času.
Jedem na startovací dráhu. V pozadí letiště Schwechat.
Odstartovali jsme v 11:10, tjn. s cca 25ti minutovým zpožděním. Polohu nám ukazovali jen krátce po startu a pak asi 20 minut před přistáním až do přístání.
Krátce po startu.
Aktuální pozice na mapě. Kousek před Maďarským jezerem Balaton, největším ve střední Evropě.
Během letu pouštěli pořad o extrémních sportech, nějakej konzert, pak o surikatách a nakonec zabavné skeče typu "nachytám tě". Let probíhal v naprostém klidu, jen při klesání nad kyprem v cca 3000 mnm to pěkně házelo. V cca 11:40 začali roznášet jídlo a pití. Ke mě se nejdříve dostalo jídlo. Dostal jsem trojhranný podnos s jídlem, poté nám dala letuška vybrat pečivo a dala balíček s příbory, ubrouskem, solí a pepřem. Jídlo bylo velice dobré a bylo ho tak akorád na tříhodinový let. Šlo o těstoviny zapečené se sýrem a houbami. Jako dezert bylo něco hodné podobného pudinku.
Můj oběd.
Ve 12:10 došlo na pití, řekl jsem si o pomerančovej džus, bílé víno a vodu mi letuška sama nabídla. Ve 12:20 přišli ještě s teplými nápoji, tak jsem si vybral kafe.
Pitný režim se přece musí dodržovat
.Potom už se nic zvláštního nedělo, letušky párkrát prošli kolem a sesbírali odpadky. Ve 14:55 místního času jsme přistáli na letišti v Larnace. Vyhnali nás do autobusu, což mě potěšilo, protože jsem díky tomu zjistil registraci letadla a udělal zběžné foto. Poté již započala naše pětidenní dovolená.
Zaujal mě ten mrak.
Někde nad Tureckem.
Už jsem skoro na místě.
Kypr vypadá z letadla opravdu vyprahle.
Na letišti v Larnace.
HODNOCENÍ: Letadlo vcelku tiché a pohodlné, servis výborný na tříhodinový let. Klidně bych s nima letěl znova.
Doufám, že se vám TR líbil a pokud ne, tak mě nekamenujte, přece jen je to můj první.
