Odlet je plánovaný na 22:00, 25. října - ano správně, to se mění čas
To jsem samozřejmě zjistil až na letišti kde jsem byl 3 hodiny předem, místo plánovaných 2 hodin. Času mám až až, a tak se du podívat k prahu RWY 24 jak to lítá. Sedám si na betonové "kanály" a pouštím se do svačiny kterou mám připravenou z domu. Už mám v sobě 2. housku a chystám se zporcovat poslední croassant, když v tom mi do obličeje míří dva reflektory dálkových světel. Kdo jiný než Policie ČR, ještě než stihnou policisté vystoupit už mám nataženou ruku s občankou připravenou na lustr 
(ten týden už po 3. u letiště .
Začíná pršet a tak se vracím svižným tempem k terminálu. Stále mám poměrně dost času, tak vytahuju počítač za účelem vyzkoušení nového internetu, který každejch 5 minut přesměruje na úvodní stránku, no lepší než kopanec do zadku
Bohužel zjištuji že stránky typu FB, YouTube a podobní zabiječi času jsou buďto blokovány, nebo jdou pofiderním způsobem. Přemisťuji se tedy do tranzitu přes security, na které pípám protože jsem si strčil mobil do jiné kapsy než obvykle a samozřejmě sem ho zapoměl vyndat, za což sklízím zabijácký pohled securiťáka. Přemisťuji se k gatům A1-A12, cestou se zastavuji až na konci prstu a sleduji pohyb letadel. V koutku si všímám právého spottera, který s dvouma dálkohledama a zápisníčkem poctivě zapisuje registrace letadel. Dáváme se do řeči a tak mi čekání ubíhá rychle. Vidíme Cimber Sterling - první zahajovací let z Kodaně a jinak klasický pražksý provoz. 
To už je ale čas jít k gatu A12, v okamžiku kdy tam docházím se gate otvírá a já jako poslední příchozí nastupuju po jednom priority jako první do autobusu. Tady bych se zastavil, hodněkrát sem slyšel že se nevyplatí kupovat priority v praze, protože se jezdí autobusama, a tak prnví nastoupíte akorád do autobusu a ne do letadla, avšak nyní měl i jedinej priority človíček vlastní autobus, který odjížděl o pár minut dříve než náš, takže další mystifikace ohledně ryanairu. V autobusu se postavím doprostřed abych to měl stejně daleko na obě strany, jelikož nevím, kterou se bude vystupovat, nakonec je ale autobus nacpanej jak plechovka na sardinky takže mi je jasné že se stejně ven jen tak nedostanu. Nakonec to zas takový problém není a zabírám si místo 11A. Po dobu nastupování si ke mě už nikdo nepřisedá a tak mám celou trojku jen pro sebe. Následují obvyklé procedůry - safety, pojíždění a konečně startujeme cca na čas.
Po nastoupání do cestovní výšky začínájí CC nabízet pití, losy a věci z katalogu. Zde opět musím říct že nabízení probíhalo rozumnou formou, nikomu nic nevnucovali, každé řady se zeptali jen jednou, a nebyl problém je ignorovat. Trochu mě překvapuje že na sedačkách nejsou kapsy, což na tak krátkém letu není problém, ale kdybych letěl dál tak by mi tam celkem chyběly, mám totiž takovej zlozvyk všechno si do nich nastrkat
Let probíhá rychle, oblačnost se trhá až těsně před přistáním takže vidím pár německých vesniček a potom už jen letiště. 
Po přistání rolujeme okolo celého letiště, takže se mi naskytá pohled na MD11 Aeroflotu a World Cargo, B747 Evergreen a Air Cargo Germany a samozřejmě spousta Ryanarů. Vystupování a přesun do "terminálu" probíhá po vlastní ose, jsem ale příliš línej na to vytahovat foťák z batohu a tak focení nechávám na zpáteční odlet. Přistáli jsme na čas, takže mám tak akorád 20 minut na zakoupení jízdenky u Omni Bus Bohr do Frankfurtu za 16 EUR 24 hodinová zpáteční. Hahn je poměrně malé letiště, a cesta k autobusům je zančena dobře, takže není problém najít před terminálem budku onoho dopravce. Autobus přijíždí s mírným zpožděním, řidič nejdřív trvá na tom, že do autobusu nepůjde žádné zavazadlo a že všechno musí do "podpalubí". Proti tomu samozřejmě protestuju protože jedinej batoh s foťákem, notebookem, a dokladama nedám z ruky. Řidič argumentuje německy, takže mu vůbec nerozumím ukazuju lístek a du si sednout, ještě na mě párkrát něco křikne ale po chvíli to vzdá, tímto stylem mě následují i další.
Cesta na letiště trvá hodinu a půl, přijíždíme v 1:00 ráno. Vpodstatě celou jsem jí prospal a vzbudil sem se až před FRA. Rychle vystupuju a ženu se do Terminálu 1, tento terminál je "celý žlutý" jedna check-in přepážka Lufthansy vedle druhý, podle ukazatelů jdu k vláčku SkyLine, který mě přepraví z T1 do T2, samozřejmě bezplatně - ještě je možnost využití autobusů, které staví před letištěm, opět zdarma. Když jsem se dostal do T2 s hrůzou jsem zjistil, že vlastně nevím kde ten autobus stavěl jak jsem byl rozespalej, takže se občerstvuji v McDonaldu, a vydávám se zpátky smět T1 abych zjistil odkud zítra pojedu zpět. To se mi vůbec nedaří, a tak to po hodině hledání vzdávám, stím že to nechám na zítřek. Procházím letiště a hledám nejvhodnější místo na spaní. Tři kožené sedačky bez opěrek na ruce, super, pomyslím si. Ovšem po bližším prozkoumání zjištuji že už jsou zabrané a tak se musím spokojit s normálním křeslem. Po hodince a půl spánku vyrážím na obhlídku letiště, zabíjím čas vozením se ve SkyLinu odkud bohužel není až na jedno místo mezi dvěma prstama vidět na plochu. Letiště FRA je celkem čistý - zevnitř. Z venku odkud odjíždí a přijíždí autobusy to je opoznání horší, špíná hrůza a děs. No prostě první dojem je horší než to ve skutečnosti je.
Pomalu začínají ožívat první Check-in přepážky, je před 5 hodinou, vydávám se na konec Terminálu 2, odkud se pěšmo přepravím k spot placu známému pod č. 2. Před odletem jsem cestu na googlemaps pečlivě zkoumal, takže vím kudy jít, přesto nemohu najít začátek chodníku, tak si to zkracuji po silnici a přes trávu. Stále kopíruji plot letiště, " A Jéje! ", asi jsem někde blbě zatočil pomyslim si, když se předemnou objevuje brána se security pro vstup na plochu letiště a všímám si že plot mám nyní jak po pravé tak i po levé straně. Rychle se vracím než mě někdo zpozoruje, přes staveniště ďourou v provizorním plotě se konečně dostávám na cyklostezku, po které jsem měl jít už od začátku. Cesta trvá zhruba 20 minut.
Ještě nebylo 5, na letišti je provoz asi jako u nás v Pardubicích - takže žádný
Úderem 5 hodiny začínají na RWY 25L a R sedat první dálkovky - povětšinou 747 - Cathay Pacifik, Qantas, Thai, United a samozřejmě Lufthansa potom 777 American, Malajci, ... 767 Delty a Air Canady, poté A340 Star Aliance, Lufthansa, Nambia Air, SoutAfirca . Na internetu jsem si naśel že slunce by mělo vycházet v 5:37, což se mi moc nezdálo ale stím časovím posunem sem byl trochu zmatenej. Okolo 7 už konečně začíná být trochu světlo ale pro změnu padá mlha - viditelnost tak 100 m. Mlha se naštěstí po hodině postupně rozestupuje a je vidět alespoň na pojížděčku a na přistávající letadla. Alespoň jednu výhodu ta mlha měla, na křídlech je nyní krásně vidět kondenzace par. Provoz je opravdu pestrý a je stále na co se dívat. Akorád doporučuju předtím někde sehnat jídlo a pití, v okolí se nedá nic koupit. 
Kondenzace par
Fotek už mám dost a tak se okolo polední vypravuji na cestu zpět do terminálu, na vyhlídkovou terasu (vstupné 3 EURa pro studenty a 5 EUR pro dospělé) - ale na studenty nechtěj žádný průkaz takže to můžete zkusit
Na letišti je také možnost Experience Tour - prohlídka po letišti ale to jsem nijak nezkoumal. Znovu se občerstvuji u McDonaldu, který je před vstupem na terasu, po 7 hodinách mrznutí a vystávání mě celkem vyhládlo. Před vstupem na terasu musím absolvovat security check jako do letadla - No Liquid, nic ostrýho, projít rentgenem, ... Z terasy se naskytá až kupodivu dobrý výhled, žádné upatlané tlusté sklo, žádná překážka. Dají se fotit jak letadla u gatů, tak letadla volně stojící (ty co nestojej u chobotů) tak i přistávající letadla na RWY 25 L a R s objektivem 70-300 mm naprostá pohoda. Fotím co to de, radost mi dělá B777 Emirates, a dvě B747čky pro mě neznámých cargo společností z asie - Jade Cargo a Grandstat Cargo, a také A340 Gulf Airu s reklamou na F1 Grand Prix 2010 v Bahrajnu. Celou hitparádu zakončuje 767 EL AL, ale to už musím vyrazit směr bus na Hahn.
Mám vyhlídnutý autobus v 16:00 (odjíždějí každých 15 minut), protože si chci ještě vyfotit na Hahnu MD11tku a absolutně nevím odkud. Nyní musím najít zastávku autobusu, kteoru sem v noci nemohl najít. U prvního informačního kiosku slečna neví - to potom tedy nevim na co tam sedí...
U druhýho informačního kiosku už mám větší úspěch, dostává se mi informace, že odjíždí z před terminálu 1 ( no to sem opravu nevěděl Když se předemnou nachází v pořadí již třetí informáční kiosek, váhám, jestli to má vůbec cenu se ptát. "Bingo!", konečně někdo na svém místě, dokonce se mi dostává i srozumitelného popisu v anlickém jazyce, jak se tam dopravím (jinak jsem se totiž setkal s totální ignorací, anglicky sice většina lidí umí ale mluvit svámi nebude, vy po nich přece něco chcete, tak se musíte snažit). Autobus stíhám, cesta trvá nyní - za provozu - necelé 2 hodiny. 
Na Hahnu zkouším vyhlídkovou terasu, odkud je MDčko sice vidět, ale ne celé a je to daleko, navíc přes tlusté upatlané sklo. Tak se tedy vydávám okolo plotu směrem k tomu krasavci, což je těžší než sem předpokládal. Plot je totiž naprosto nepřehledný, místy z pro mě nepochopitelných důvodů kousky plotu chybí a jsou nahrazeny provizorním "stavebním" pletivem, jinde jsou zas díry vyplněny žiletkovým ostnatým drátem. Aby toho nebylo málo, tak občas jsou ještě tyto "provizorní" ploty postaveny zřejmě jen tak, nic neoplocují, pouze se musí zbytečne obcházet. Tudíž doporučuju jít po silnici, která začíná u patrovejch garáží, z kterých mimochodem není vůbec nic vidět, takže si můžete ušetřit cestu nahoru, a né kolo plotu. Konečně se dostávám na nějakou haldu smetí, odkud se jakž takž dá vyfotit jak MD11 tak obě B747, bohužel jsou tam blbě postavený lampy, který budete mít vždy v záběru.
A pak že Ryan šetří kde to de, znáte snad jinou společnost která používá dva rampáky??
Hahn je malý letiště, nebejt Ryanů, tak tu krom těch pár Cargo letů není nic. Docela mě pobavilo rozdělení na dva terminály
) Každý po 6 gatech. Holt se snažej bejt světový, místo toho by tam měli dát radší pořádný sedačky, protože v těch špinavejch "vajíčkách" se blbě sedí a spát se nedá vůbec. Co mi navíc nejde vůbec do hlavy je proč jsou v každém "gatu" umístěny informační tabule, když na nich stále svítí CLOSED, místo aktuálního letu. Při čekání v gatu se jednomu spolucestujcímu udělá zle a teče mu krev z nosu, po 20 minutách se dostavují záchranáři, kteří poskytnou led a účet za ošetření. 20 minut před odletem se otvírá gate, malá snědá slečna vyzívá priority cestující k nástupu, nikdo se ovšem nedostavuje, čekáme proto 10 minut, jestli si někdo nevzpomene jestli náhodou není priority. Poté už konečně přichází řada na nás, kontrolují se boarding pasy a doklady, ovšem dveře na plochu jsou stále zavřené. Prý pro nás musí připravit cestu k letadlu, slečně to ale vůbec nevadí a dál pokračuje v trhání a kontrolování palubních lístků. Dveře jsou stále zavřené a prostor mezi dveřmy přepažkou začíná být silně stísněný. Asi po 20 minutách čekání se dveře konecně otvírají a mi můžeme jít k našemu letadlu. 
Zabírám si místo 29 F. Když už jsme všichni nastoupení a začíná push back, CC přemístuje všechny lidi sedící od 30 řady dál dopředu, prý kvůli balancu. Ozve se náš kapitán, někteří se raději ještě jednou pomodlí, když zjištují že náš kapitán je vlastně kapitánka (já osobně proti ženám v pilotni kabine nic nemam). Chvilka rolování, a už jsme ve vzduchu. Usínám téměř hned, celou trojku mám opět pro sebe. Let uběhl celkem rychle, a z okénka už můžeme pozorovat večerní Prahu, opravdu pěkný výhled. V praze trochu poprchává, dotýkáme se země, a začínáme brzdit, reverzy sou opravdu silný a já jak jsem rozespalej se třísknám hlavou o sedadlo předemnou, opravdu perfektní návrat
Závěrem k Rynairu, za ty peníze je to naprosto odpovídající servis, lítají na čas, bezpečně, uklizeno v letadle jakž takž mají, takže už se těším zase přístě na výlet s nima.
No a pokud jste to dočetli do konce tak díky
