S vědomím, že si chci v zimě zaletět před novým semestrem do teplých krajů, jsem se rozhodl pro návštěvu Sydney, neb jsem tam byl naposled před zhruba pěti lety. Protože přes KUL či SIN jsem do Austrálie už letěl a cenově vypadala nabídka celkem zajímavě, zvolil jsem kombinaci ČSA přes AUH a dále s Etihadem (samozřejmě na kód ČSA neb se ty míle sami nenasbírají…).
Let PRG-AUH (neděle 5.2.2012, OK0352, A319-112, OK-OER, délka letu 5:20, capt. Kalina)
Odbavení v PRG probíhalo standardně, dokonce byl nabídnut i doprovod do salonku (nevolil jsem, za roh trefím i já). Asi nemá smysl popisovat pražský salonek, takže přímo k letu – boarding přes A8 (bohužel na A9 byl KBP a obojí šlo přes stejný rám a došlo k mírnému zpoždění). Pak letadlo zamířilo na „opalovací krém“, a tak jsme se přiblížili na runway 24 se zhruba půlhodinovým zpožděním. Let probíhal standardně, žádné zásadní turbulence nebyly a do AUH jsme dorazili na čas, takže se půlhodinka sekery smazala. Obsazení letu bylo 97 pax, business class byla plná (ze 14 osob nicméně polovina děti do věku nepřesahujícího 14, někteří do dvou let, když jim fandím). Oběd se podával zhruba hodinu po odletu – nabídka ze tří jídel (tentokráte už jen se vzdáleně arabskou inspirací – patrně pochopili, že naprostá většina pax jsou Češi, takže se arabské týdny u ČSA už nekonaly). Posádka v průběhu letu aktivní a průběžně procházela; studená večeře byla podávána zhruba hodinu a půl před přistáním (tam kvituji, že upustili od arabských studených zázraků á la hummus – ale zase třeba to někomu chutná). Po přistání bylo letadlo uplacírováno ke cargo terminálu, a tak výstup směr terminál autobusem (jak zde tuším již pan kuba.biker zmiňoval, special bus pro business class, special bus pro zbytek).
- první letadlo do AUH, vzadu KBP
- sedadla 2A a 2C - že by kandidáti na F class?
- centrální zábava (aneb trasa letu pod kontrolou)
- předkrm (chřest v parmské šunce, řecký salát, výběr sýrů)
- hlavní chod - telecí (další výběr bylo kuře, resp. hovězí)
- desert (trochu mi tam vadí ten odkaz na hotel Kempiski - ledaže by to platil...)
- studená večeře
Let AUH-SYD (neděle 5.2.2012, EY0454/OK3198, A340-600, délka letu 13:40, capt. Beloushi)
Inu vzhůru k protinožcům. Nástup probíhal celkem rychle, takže se zdálo, že bychom mohli odletět na tu štreku na čas. U gatu mě letuška osobně dopravila k mému sedadlu a donesla welcome drink. Travel kit asi v rámci úsporných opatření na rozdíl od ČSA nedávají, nicméně rovnou na platíčku každému nosili výběr možného s tím, že beztak dali všem úplně vše (obzvláště mě pobavila slova – tady máte propisku, ta se vždycky hodí – nevím proč jsem si vzpomněl na našeho pana prezidenta). Business class obsazena zhruba z 80 % (včetně části pražské kindergarden, kterou na palubě vhodně doplňovala další dvě dítka), v letadle bylo docela slyšet i češtinu, takže se zdá, že se tato trasa mezi Čechy ujala. Jak už jsem zmiňoval, nastoupeni jsme sice byli na čas, ale i tak jsme si dali zhruba půlhodinovou sekeru před odletem (pan Cocik ve svém reportu s LH zmiňoval, jak německý pilot precizně popsal závadu IFE, zde byl důkladně objasňován termín slot). Odlet z dráhy 31L sic tedy mírně zpožděn, ale od počátku to vypadalo, že bychom do SYD mohli doletět na čas (dokonce s pětiminutovým předstihem). Z místního IFE se filmy vybrat daly, takže kdo by se jó nudil, asi by si tam na těch 14 hodin vybrat dokázal. Zhruba po třinácti hodinách jsme sice byli hodně blízko SYD, ale dali jsme si u Canberry dvacetiminutové kolečko, takže nakonec zhruba dvacetiminutové zpoždění i na přistání. Výstup z letadla bezproblémový (dokonce lidem v F a J dali pozvánku do speciální uličky na immigration, což jsem si zprvu říkal, no proč ne, aspoň tu buzeraci budu mít rychleji z krku, ale byl jsem více než překvapen – elektronická víza po mě nikdo nechtěl, na nic se mě neptali, během dvaceti vteřin razítko v pasu a hurá pro kufr).
Protože mohou být někteří hladoví, tak na závěr samozřejmě obligátní gastronomické okénko. Pro jídlo č. 1 bylo na výběr zhruba z pěti možností, během letu možný bufet (asi 8 možností), no a na závěr snídaně dle libosti. Vzhledem ke konceptu Etihad si jídlo člověk volil v okamžiku, kdy měl na něj chuť, takže já volil zhruba hodinu po odletu a tři hodiny před přistáním (to když mě letuška cestou z toalety přepadla, zdali si nedám něco k snídani).
- letadlo na gatu v SYD (trošku předbíháme...)
- Etihad - J class
- Etihad - J class
- pohled do F class (byli tam tři pasažéři)
- IFE
- IFE (aneb mapa kudy tudy)
- před-předkrm
- předkrm (uzená kachna - ten muffin ukázal se houskou)
- hlavní chod (hovězí steak)
- desert
- snídaně
- pohledem z okénka
- vzhůru na přistání
- vzhůru na přistání
- a jsme v SYD
- Sydney Tower
- Darling Harbour
- monorail
- opera
- Harbour Bridge
- Harbour Bridge + opera
- místní fauna
- místní fauna
- není to ten pštros?
- Air Tučňák - crew members
- Blue Mountains (bohužel byla silná mlha...)
- nejstrmější trať světa (sklon 52)
- nejstrmější trať světa (sklon 52)
- Bondi Beach
- pobřežní cesta (Bondi beach - Bronte beach - Coggee beach)
Pohledem na ceny se zdá být nabídka OK/EY konkurenceschopná např. proti Emirates. Výhodou jsou šikovné přestupové časy (tam necelé dvě hodiny, zpátky budu mít zhruba tři hodiny), což je při user-friendly terminálu v AUH dostačující. Trošku méně šikovná je frekvence, která trochu tu linku shazuje (asi by se mělo létat denně, zdá se, že pasažéři by si cestu k lince našli). Ekonomické hledisko (byť sám účtař) nehodnotím, neb netuším, co je v pozadí a zdali je to aspoň šul-nul.
Až skoro člověka napadá při stávající orientaci OK na ruský trh, zdali je ještě nenapadlo to pro EY feedovat rovnou z SVO (takový pololet PRG-AUH-SVO a zpět)…
