PRG-AMS-BKK-SGN-HAN-BKK-AMS-PRG - část 1

[traveler]

Během posledního měsíce jsem absolvoval zajímavou cestu. Bohužel služební, tzn. že kromě kvanta schůzek a návštěvy veletrhu jsem měl velice málo času na zjišťování místních krás. Předem patří velký dík kamarádce Dianě a její cestovní kanceláři, která se ujala organizace mojí cesty a bez které by to bylo mnohem složitější. Ještě jednou díky, Di

Vystartoval jsem v 7.00 ráno z Prahy linkou OK O616 registrace OK-RED A-319 do AMS. Nové letadlo, servis typicky evropský low cost. Load factor cca 75 %. Startovali jsme asi s 10 min zpožděním, ale přistání bylo na čas. K jídlu byla sladká buchta a nápoj.

Občerstvení PRG-AMS

Na letišti v AMS jsem využil salónek Servisair. Obecně salónky v Holandsku jsou známé svojí protestantskou úsporností, až šetřílkovstvím (je to zkušenost z business lounge více společností - zlatý Crystal Lounge v Praze). Nevíte, proč němečtí hostinští říkají Holanďanům Nur Limonade ?

Poprvné jsem zažil security control pomocí scaneru. Připadalo mi to jako menší vopruz oproti klasice.

Na radu čočíka (známeho to specialisty na Asii) jsem zvolil pro long haul China Airlines. Jak mi říkal, buď to bude super nebo to bude průšvih. Bohužel nebyl možný upgrade do business, 'údajně ve Sky teamu to s China Airlines a s Vietnam airlines nefunguje. Ale letět 15 hodin přes Soul se mi nechtělo.

B 747-400 China Airlines

Boarding byl na čas. Čekal nás na lince CL 066 B 747-400 registrace B 18201. Naštěstí byl load factor pouze 70 %. Měl jsem svoji oblíbenou uličku a u okna seděla velice příjemná a pohledná mladá Holanďanka. A mezi námi nikdo. Takže jsme měli de facto European business class.
Překvapením byl chybějící osobní IFE. Bylo jen ve střední části plátno (projekční televize).Měl jsem pocit, že jsem se vrátil cca 20 let zpět. Překvapením byl také žádný amenity kit, pouze šílená sluchátka.

Interiér economy B747-400 v config 3-4-3

Hromadná IFE

První občerstvení byl nápoj a mix oříšků. Nesmírně příjemný stevart mého věku (takže starý kus) při prosbě o Bloody Merry lehce znejistěl. Údajně neměl worchester. Nakonec vyrobil za použití sójové omáčky ucházející náhradu. Trochu se mu popletl poměr vodky a džusu, takže vyrobil spíše Vodka Merry. Ale nebylo to špatné.

večeře AMS - BKK

Oběd, resp. podle času příletu spíše večeře, byla ve variantě pork and rice or pasta and chicken. Vzhledem k tomu, že jsem předpokládal, že je to na delší dobu moje poslední evropské jídlo, zvolil jsem variantu pasta. Jako předkrm byl salát Waldorf. Kuře byly mleté kořeněné kuličky, velmi dobré. Pasta byla al dente v rajské omáčce s hráškem, opět OK. Máslo bylo máslem a bylo dobře roztíratelné. Jako dezert byl salát z čerstvého ovoce (jablko, ananas) a chutný ořechový cake. Červené víno z Tchaj wanu bylo dobře pitelné. Na závěr čínský zelený čaj. Takže gastronomický OK.

Jediným mínusem byli čínští spolucestující mimo náš ostrůvek Evropanů. Jisté multikulturální zvláštnosti jsou dosti specifické.

Během noci byl první dvě hodiny personál schovaný, pak začal v pravidelných intervalech nosit vodu. Na velkém plátnu pustili film Iron Lady. Je to spíše psychologický film, ale do kina na něj asi nepůjdu. I když nejsem filmový kritik, můj názor považujte za silně subjektivní.

Podle času přistání byla snídaně podávána ve 4 hodiny ráno. Vybral jsem si evropskou variantu - smažená vajíčka (sice z prášku, ale jedlá), smažené brambory, kus masa a sladká houska. Ale šlo to. V BKK jsme přistáli s půl hodinovým předstihem.

Snídaně AMS - BKK

Protože mi zde končila letenka, resp. vietnamské lety jsem měl samostatně, tak jsem musel přes pasovku pro kufr a znovu na check in. Na téma letiště v BKK se asi nemá smysl rozepisovat.Je to obrovský asijský palác ze skla a oceli. Únava se projevila a check in otevírají až za hodinu, takže jsem zalezl do místní nudlárny na ovocný salát z čerstvého manga, kávu a vodu.

Po check in jsem šel znovu na pasovku. Policista měl jisté poznámky k mojí staré fotce v pasu, ale uzemnil jsem ho prohlášením, že na fotografii je můj zimní účes a že to je v Evropě obvyklé.
Security byla nejdůkladnější z celé cesty, dokonce boty musely do rentgenu. Po 28-ti osmi hodinách jim to přeju

A 320 Vietnam airlines

Nastoupili jsme do A 320 Vietnamských aerolinii na linkce VN 600 registrace VN A305. Když zapli klimatizaci, lekl jsem se, že hoříme. Oblaka mrazivého vzduchu vytvářely dojem kvanta kouře. Bohužel jsem to nestihl vyfotit. Load facto cca 90 %.

Udělal jsem chybu při check in a nechal jsem si místo mé oblíbené uličky vnutit okno. Sedačka je zde mnohem užší (jsem trochu 3 D). Hlavně přede mnou seděl Asiat, který doprovázel jako důvěrný přítel nějakého Evropana. Hoša odmítal pochopit, že při startu a přistání má mít sedačku ve svislé poloze. A i přes sprďára od stevartů si ji vesele při startu znovu sklopil. Čekal jsem, že začně ještě telefonovat nebo kouřit.

Oběd BKK - SGN

Jídlo na hodinový let do SGN bylo teplé a asijské. Podle čichu bych to nazval čočíkovým "biohazard". Ale protože jsem vyznavačem asijského přísloví "Jíme vše co létá, kromě letadla; jíme vše co má čtyři nohy, kromě stolu a jíme vše co plave, kromě lodi" rozhodl jsem se to ochutnat. Když jsem na to dal curry, které u toho bylo, bylo ta celkem chutné a jedlé. Maso byla ryba.
Let byl klidný, přistání v SGN jako do peřin.

Rozesmáli mne taxikáři na letišti, první "nejlevnější " nabídka byla 40 USD. Ve finale jsem jel v přepočtu za necelých 5 USD.

Největší šou byla v hotelu Legend, který je údajně nejlepším hotelem v Ho Chi Min City. PO 30-ti hodinách na cestě jsem vypadal poněkud jako bezdomovec z pražského Sherwoodu (pro mimopražské - jde o park před hlavním nádražím, oblíbené místo bezdomovců). Na recepci poněkud znejistěli, když zjistili, že mám rezervovaný executive room. Po odsouhlašení mne vyvezli do privátní recepce ve 14 patře. Tam na mne dosti nedůvěřivě koukali a dvakrát mi kontrolovali pas a kreditku. Když druhý den mne viděli ráno na snídani v obleku, tak se uklidnili a přestala za mnou chodit ochranka

Ho Chi Min City místními nazývaný stále Saigon

[whiskey]

Vietnam bol fajn. Tiez som letel BKK-SGN, ale s luftwaffe v 747, a do BKK som priletel MS, lebo tej cene za F sa nedalo odolat
Som zvedavy, co povies na HAN. Mal som po ceste z SGN smerom na sever stale vacsi a vacsi pocit ako turista z NSR v 1984 v CSSR... SGN a HAN sa mi zdali ako v dvoch uplne rozlicnych krajinach, minimalne co sa kvality sluzieb tykalo.

[Junglista]

Sem se tak pěkně při večeru rozečet a najednou konec... doufám, že pokračování bude brzy

[MK]

Vietnam bol fajn. Tiez som letel BKK-SGN, ale s luftwaffe v 747, a do BKK som priletel MS, lebo tej cene za F sa nedalo odolat
Som zvedavy, co povies na HAN. Mal som po ceste z SGN smerom na sever stale vacsi a vacsi pocit ako turista z NSR v 1984 v CSSR... SGN a HAN sa mi zdali ako v dvoch uplne rozlicnych krajinach, minimalne co sa kvality sluzieb tykalo.

rozdíl SGN // HAN je opravdu markantní.... když jsem přeletěl z HAN do SGN, připadal jsem si jako v jiné zemi než té na severu....lidé tu umějí anglicky, když vám dají jídlo, popřejou vám dobrou chuť a nesnaží se vás co nejrychleji vyšoupnout od stolu, aby mohl přijít další platící zákazník, dá se jít poměrně v pohodě po chodníku a když blikne autům na přechodu červená, máte reálnou šanci přejít bez problému ulici, v baru se dá bít až do brzkého rána aniž byste absolvovali zátah policie a zavření baru kolem půlnoci a tak dále..... i tak mám radši Hanoj....možná proto, že jsem se prostě naučil prežívat tam...mám tam kamarády kteří mě naučili co a jak, na co si dát pozor, kam chodit a nechodit a Hanoj je teď můj druhý domov.....musím ale říct, že přiletět do Hanoje jako turista, sám, neznalý místní poměr, tak jsem asi pěkně překvapený (v tom negativním slova smyslu) a co nejdříve prchám do civilizovanějšího města

[traveler]

Ono to v Hanoi nebylo až tak hrozné, protože jsem tam byl služebně a měl jsem možnost se opřít o místní kontakty. Každé město má něco do sebe. Saigon je více ekonomické centrum, Hanoi je hlavní město.