Vrtulníkem z Čech na Slovensko a zase zpět...

[Robinson22]

Dlouho očekávaný den nadešel.
V úterý 16.8. 2011 odpoledne mi zazvonil telefon,na kterém se objevilo jméno Jiří, pilot.Vedoucí letového provozu a vedoucí servisního střediska z Roudnice nad Labem.V telefonu se ozvalo "Dobrý den.Mohl by jste tu být ve čtvrtek mezi 7 a 8 hodinou ráno?Máme tu jeden slovenský vrtulník,který poletí po servisu domů a cestou zpět vememe tu Vaši mašinu." Samozřejmě ,že jsem hned souhlasil.Původně plánovaná a obávaná cesta vlakem byla ta tam a nastalo těšení se na můj první mezinárodní let vrtulníkem.Ráno 18.srpna vstávám před pátou hodinou a vyrážím do Roudnice.Přijíždím asi kolem půl 8 a hledám velitelské stanoviště firmy.Stejně jako firma,která přijela čistit nádrže na letecký benzín.Po chvilce hledání objevuji otevřené dveře,tak vcházím.Už jsem poznal pár leteckých kanceláří a proto je mi hned jasné,že jsem trefil.Kancelář mimo spousty drobností potřebných k létání skrývá 4 chlapy,z kterých se ihned klube Jirka - pilot a mechanik,mechanik ze Slovenska a dva mechanici z Roudnice.Po krátkém seznámení jdeme otevřít nenápadný hangár,který skrývá 8 vrtulníků,z kanystrů chlapi z důvodu čištění nádrží naplní vrtulník pár litry Avgasu na přelet do Skutče a jdeme na to.Robinson 44 OM-DCH je připraven ke vzletu zpět na svoji domovskou základnu v Dubnici nad Váhom.Je krásné ráno,žádný provoz v Roudnici ani okolí ,R44-ka šlape jako hodinky.Sedím sám na zadních sedadlech,kochám se krajinou a přemýšlím.....

DSC02972.JPG

cesta rychle utíká a před devátou hodinnou ranní jsme ve Skutči.Na letišti právě probíhá letecký výcvik na Robinsonu 22 .Při příletu nás na frekvenci Skuteč info nikdo nečeká,ale z malého vrtulníku se ozývá "ahoj Jirko" . Pro mne zatím neznámý hlas,ale jak brzo zjišťuji,tak se jedná o pana Karla Sluku,ředitele letecké školy ,obchodního pilota-instruktora a examinátora Úřadu civilního letectví pro Robinsony R22 a R44.Po přistání na heliportu letiště ve Skutči přijíždí palivo a plníme asi 120 litrů leteckého benzínu na další cestu.Přílet do Dubnice je dohodnut na asi 11 hodinu,tak nespěcháme a jdeme na kafíčko.Mezitím přistává i školní R22 a pan Sluka kafuje také.Při našem seznámení mu předávám pozdravení od pilotů ze Slovenska,kterým je líto,že jako zástupce LPS nepřiletí právě on.Doneslo se jim totiž o panu Slukovi spousta informací a chtěli si s ním zalétat.Přešel to velice skromně s tím,že jsou to pomluvy.....
Blíží se 10 hodina ,je čas.Krásné a slunečné počasí v tomto upršeném létě,nastupujeme do vrtulníku a nahazujeme 6-ti válcový Lycoming.Při odletu ze Skutče se opět ozývá cvičná R22 ve Skutči s poznámkou "kluci vy než přiletíte na to Slovensko budete krásně opálení......" ,Jirka stručně odpovídá "jojo" a pokračujeme v naší cestě.R44-ka ve skvělé kondici uhání rychlostí kolem 100 uzlů (200km) za hodinu a velice rychle jsme těsně před řízeným okrskem letiště v Kunovicích.Jirka se hlásí na věž a žádá o povolení dál na Slovensko.Pan řídící v pohodě povoluje a po Jirkově poznámce "pozdravujte Alberta" pan řídící odpovídá,že Albert sedí vedle a pokyvuje hlavou,že ví podle hlasu o koho jde.(Poznámka pro všechny kteří nelétají: osobní komunikace je zakázaná,ale ve velmi omezené formě se toleruje) .Já osobně jsem létající amatér,ale po vyslovení jména Albert v souvislosti s letištěm v Kunovicích mně okamžitě vyskočilo jméno Albert Orlita.Legenda československého létání na L410.A člověk píšící krásné články o létání.Opět se mi potvrdilo,že jak se člověk dostane do skupenství létajícího personálu,tak ta rodina není zase až tak velká.Po opuštění CTR Kunovic se rázem ocitáme na hranici,přelétáváme Karpaty......
a vítá nás slečna,nebo paní z FIR Bratislava......příjemný a nic nekomplikující hlas povoluje to ,co žádáme.Sám osobně mám s ženskými řídícími letového provozu jen samé kladné zkušenosti.................
..právě přelétáváme Karpaty s pilotem Jirkou z Roudnice nad Labem na naší cestě z Roudnice do Žiliny a zpět.Řídící letového provozu nám povolila bez omezení do Dubnice nad Váhom,kam vezeme R44-ku a proto okamžitě za hřebeny Karpat klesáme do údolí.Kopírujeme terén jako bojový vrtulník v akci.Jelikož je Jirka zvyklý na tento způsob létání z kontroly vedení ropovodů a plynovodů v celé České republice je let klidný a plynulý.Ikdyž mám někdy pocit,že bych mohl sbírat šišky ze stromů cítím se klidně a bezpečně.Ihned po proklesání do údolí se hlásíme na Dubnica info....volací znak letiště v Dubnici nad Váhom,kde právě probíhá Mistrovství Evropy v letecké akrobacii.Po slovensky "Dubnica prevádzka",což mi malinko nejde do úst.Ale jsme u sousedů a je slušné se hlásit podle místních platných pravidel.Jelikož se nám i po několikerém volání věž nehlásí,Jirka volí let v několika metrech nad zemí až k letišti a přistání na určeném místě,které bylo dohodnuto telefonicky předem,aby jsme nepřekáželi.Těsně po přistání vidíme řídícího ,jak příchází na věž a nonšalantně hlásí "aj vy už ste tu? Tak Vás vítáme,já tu chvíľu nebol."

DSC02986.JPG

Chladíme dubnickou čtyřicetčtyřku ,přichází sympatický majitel a pomalu vypínáme.Je po 11 hodině dopolední a máme spoustu času.Volám do Žiliny,že jsme už na Slovensku.Potvrzuji předpokládanou 12ctou hodinu na převzetí mašiny.Po domluvě odkládáme přílet na 12.30 místního času a tudíž si jdeme dát v klídku kafíčko a kochat se výkony akrobatických letců.Opět jsem překvapen srdečností a vstřícností místních organizátorů a především majitele vrtulníku s kterým jsme přiletěli.Místo toho aby jsme museli jet autem necelou hodinku nám je nabídnut přelet vrtulníkem .Samozřejmně hlasitě a vděčně souhlasíme.Kolem poledne sedáme opět do vrtulníku a vydáváme se údolím Váhu na sever na letiště Dolný Hričov....v mezinárodní mluvě na letiště Žilina.Krásně ukryté v údolí Váhu s jedinou mezinárodní linkou Praha - Žilina obsluhovanou turbovrtulovým letedlem ATR42 Českých Aerolinií.V první úvaze o dopravě na toto krásné místo jsem měl právě tuto linku.Po lehkém zapátrání na internetu jsem zjistil,že jednosměrná letenka stojí skoro 7000,- Kč, jsem tuto variantu ihned opustil.Nepochopil jsem ,proč bych měl platit tyto peníze za jednosměrnou letenku ,když jsem stejné peníze zaplatil nedávno za zpáteční letenku z Vídně do kyperské Larnaky s Cyprus Airways.(červenec 2011) Robinson 44 OM-DCH naskočil jako hodinky,zahříváme a s novým pilotem vyrážíme směr Žilina.Slovenská krajina je jiná jak ta česká a let údolím Váhu opravdu krásný.

Po pár minutách se nám otvírá pohled na betonový pruh letiště v Žilině ,pilot komunikuje s věží a velice lehce přistáváme v Žilině.Robo si moc nevěří,ale přistání jako do bavlnky bylo vynikající.

Opět mně fascinuje slovenský klid s lidmi pohybujícími se na mezinárodním letišti a absolutní absence jakékoliv kontroly.Vychován letištěm v Brně Tuřanech a neustálou kontrolou jsem stále vyveden z míry.Je ale pravdou,že brněnské letiště se vlastním úsilím a podporou Jihomoravského kraje dostalo úplně na jinou úroveň,než je letiště v Žilině.Ihned po přistání nás přichází uvítat spolumajitel již našeho vrtulníku R22 OM-HCA

Řešíme úřední věci,Jirka kontroluje všechny papíry a připravujeme se na odlet zpět do Dubnice.Plníme plné nádrže a při našich postavách s Jirkou jsme téměř na maximální vzletové hmotnosti malého Robinsona.........


pokračování

[Robinson22]

Omlouvám se,ale píšu poprvé,takže foto se mi nepodařilo nahrát zatím.Pokud bude zájem,budu se snažit ještě vylepšit....

[Zoltan]

Omlouvám se,ale píšu poprvé,takže foto se mi nepodařilo nahrát zatím.Pokud bude zájem,budu se snažit ještě vylepšit....

přečti si návod a fotky sem doplň, není to tak složité