Vzhledem k tomu, že se přiblížil státní svátek 28. 9. 2012 a celá řada prezidentských kandidátů či kandidátů na hejtmany či hejtmanky (ať jsem genderově korektní) se jala klást věnce, rozhodl jsem se, že tento svátek pojmu také slavnostně – a sice cestou někam na prodloužený eurovíkend. Jenže jsem se prostě pozdě rozhoupal, a i když jsem hledal, jak jsem hledal, nedařilo se mi najít cenově nic zajímavého, což byl hlavní předpoklad onoho cestování. Přece jenom po letních dovolených je potřeba zacílit na cenově přijatelné distance...a skutečně se podařilo. Odlet 28. 9. 2012 a návrat 1. 10. 2012. Odletovou destinací se stalo Brno a tou cílovou Caravaggio Airport Orio Al Serio v Bergamu. ,Tak poletím sockou, no, řekl jsem si v duchu, když jsem zabookoval letenku přes web Ryanairu a v duchu si i posteskl, že je taková škoda, že Ostrava prováhala svou příležitost stát se spádovým regionálním letištěm pro oblast Slezska...No, ale i tak je cesta do Brna po dálnici celkem příjemná (až tedy na posledních 30 km, kdy tlumiče auta dostanou zabrat až přespříliš...).
Po krátké pauze na občerstvení na benzince OMV kousek za Prostějovem dorážíme na brněnské letiště zhruba 2 hodiny před odletem. Abych byl upřímný – není to moje první návštěva tohoto letiště, které je vzhledem k četnosti letů směrem na západ (i východ) příjemným odletovým místem.
Jak již z několika mých předchozích reportů vyplývá, není pro mě samotný let kdovíjak příjemným zážitkem a vždy se před ním potřebuji lehce zavodnit („zavodnění“ je stav, ke kterému dojde po užití přiměřeného množství nápoje s obsahem alkoholu tak, aby pasažér byl schopen let absolvovat a netrpěl zbytečnými stresy). Jak jednoduché...ovšem nikoli v době „prohibice“...bufet v duty free area se pyšní pouze jednou lahví cocgnacu Martell a drahé whisky (nic jiného vyrobeného v roce 2011 asi nemají), a proto vyrážím směrem do duty free shopu. Zde jsem úspěšnější a pořizuji si Smirnoff vodku – cenový rozdíl mezi lety v rámci EU a mimo EU je necelých 100 Kč (229 Kč stojí 0,5 litru v rámci letů do EU a 139 Kč do Ruska)...tak nevím proč, ale domnívám se, že v budoucnu budou lidi nakupovat levný (a klidně i pančovaný alkohol dál), vzhledem ke všem daňovým „výhodám“ v rámci ČR a EU. No, ale to je jen krátké zamyšlení, které poměrně rychle utlumí samotný nástup do letadla. I když jsem tak původně neplánoval, dodatečně si bookuji priority boarding a vstupuji na palubu Boeingu 737-800 mezi prvními a zaujímám místo u exitu. Priority boarding mě stál 140 Kč v jednom směru, nicméně lze si booknout i premium seat za 280 Kč/1 let. Naštěstí těchto míst na letu z Brna do Bergama je zarezervováno jen pomálu a já tak mohu i za poloviční poplatek užívat sedadel s velmi příjemným místem pro nohy u exitu.
Samotný vzlet, stoupání i přistání probíhají pro leteckého „stresora“ poměrně příjemně (a to jsem pár dnů úřed odletem četl, že Ryanair měl v poslední době celou řadu menších problémů i problémů s natankováním potřebného množství paliva), což více než oceňuji a sebevědomým krokem opouštím letiště v Bergamu a vyrážím směrem k našemu ubytování...
Trasa: BRQ – BGY
Load Factor: cca 75 %
Fotky: Vzhledem k „provařenosti“ této trasy jsem žádné foto nepořizoval (což během letu nedělám nikdy, neboť zpravidla medituji
, nicméně Bergamo i jeho okolí si fotodokumentaci zaslouží Bergamo a okolí
Nedělal jsem si žádné ambice ve smyslu opuštění Bergama nějaký výlet. Fotky na netu mě jednoznačně nadchly a byl jsem přesvědčen, že celé dva dny strávím v Bergamu návštěvou tohoto příjemného města, konzumací pizzy a jiných italských specialit...jenže člověk míní a čert mění
Po příjezdu z letiště do místa pobytu nás čeká Frederica Rigoli a její apartmán Home Sweet Home na ulici Via Pignolo 53. Bez jakýchkoliv připomínek mohu toto ubytování doporučit – vybavená kuchyně, en suite koupelna (což není v Bergamu úplně typické) a prostor pro 3 osoby mezi Cittá Alta (Staré město) a Cittá Bassa (nová část) dávají možnost k poznávání obou částí Bergama – nové i té staré...i když něco jako „nová“ část Bergama snad ani neexistuje, neboť prakticky v celém městě narazíte na spoustu zajímavých budov, ve kterých sídlí např. banky, ale také obchody.Frederica nám ukazuje rovněž možnosti výletů po okolí Bergama a předává poukázky na snídani v přilehlé kavárně La Chicca. Vzhledem k tomu, že jsme měli v plánu se pouze potulovat příjemnými uličkami Bergama, zprvu jsme návštěvu jiného města či lokality odmítali. Jenže když se mezi doporučovanými trasami objevilo také Lago di Garda, tak jsme zajásali a bylo rozhodnuto – jeden den na Bergamo stačí a druhý den se vyráží k tomuto největšímu italskému jezeru obehnanému alpskými vrcholky.
I když se pro prohlídku Lago di Garda nabízejí i možná zajímavější střediska (např. Saló), volíme z časových důvodů to nejbližší, a to Desenzano. Zpáteční jízdenka vychází na cca 13 EUR na osobu s tím, že je potřeba jet vlakem nejprve z Bergama do Brescie (cca 1 hodinu) a poté z Brescie do Desenzana (asi 15-20 minut). Jezero Garda během jízdy vlakem vůbec nevyhlížejte, protože se vám zjeví v poslední minutě jízdy vlakem, když už ani nevěříte, že se vůbec objeví...návštěva tohoto městečka ale určitě stojí za to – máte pocit, že jste u moře, i když nejste...rovněž máte pocit, že jste v Alpách, i když je vidíte až na horizontu...ale hlavně se budete kochat nádhernými panoramaty a u toho pojídat pizzu, těstoviny, nebo jen tak popíjet italské víno...anebo si zaplatíte trajekt a projedete se po jezeře? No, proč ne...
Každopádně všechno jednou končí a také prodloužený víkend se nachýlil ke svému konci, a proto v pondělí 1. 10. 2012 vyrážíme směr letiště. Nepříjemnou zprávou je o 10 EUR dražší taxík (směrem z letiště stál 13 EUR, z města díky nástupní taxe 9 EUR o 10 EUR více), ale protože se celkově tento výlet vešel do cca 5.000 Kč, mávneme nad tím rukou a krátce po půl desáte dopoledne jsem zpět na letišti v Bergamu...
Pohled na Bergamo
"Staré město" v Bergamu
Uličky Bergama
Jeden z kostelů...
Pizza, pizza, pizza...
San Vigilio
Lanovka na San Vigilio
Desenzano
Lago di Garda
Lago di Garda
Lago di Garda
"Vlakáč" v Desenzano
"Vlakáč" v Brescii
Návrat domů
Nemohu se ubránit dojmu, že letiště v Bergamu je opravdu jednoznačně low costovým letištěm. Tragické a předražené duty free shopy, ne zrovna nejčistější toalety, stolky u občerstvení také někdo uklízí jen tak podle nálady...a k tomu půlhodinová „sekyra“ na letu do Brna taky na klidu moc nepřidá – je jasné, že ryanairovský kohout bude v Brně držet svůj zobáček
Během poflakování se po letišti si všímám rovněž nestejného přístupu pracovníků u gatu – zatímco u letu do Groningenu musí každý pasažér vsunout své zavazadlo do „formy“ s povolenými rozměry, u našeho letu do Brna to zas tolik nikdo neřeší (v Brně se rozměry kabinových zavazdel také nikdo nezabýval, ale přístup byl ke všem stejný). Takže, asi 7 lidí, kteří letěli do Groningenu ztratilo svou iluzi o levném letu těsně před vstupem letadla, neb je pracovnice vyslala uhradit nemalý poplatek za kufr (v nevýhodě byli hlavně majitelé „skořepinových“ kufrů, kteří nemohli „promáčknout“ své zavazadlo, aby propadlo až na zem...
Zhruba půl hodinu před odletem se „priority boardisté“ řadí před gatem, což nelibě nesou někteří pasažéři mající pocit, že je někdo předbíhá...a vlastně mají pravdu
Boarding je opět celkem svižný a podaří se nám zaujmout jediná dvě volná místa u exitu (ostatní byly zarezervovány a zaplaceny při online checkin-u). O letu samotném opět nemohu říci ani půl slova – v podstatě to házelo jen při přistání v Brně, kde v té době foukal silnější vítr. Poněvadž jsem usoudil, že potřebuji nějakou voňavku, udělal jsem O Learemu kšeft a koupil si během letu toaletní vodu Calvin Klein Summer Edition Eternity asi za 30 EUR...nabídkám na koupi losů jsem odolal, neboť jsem na ně při asi rok starém letu z Brna do Londýna nevyhrál vůbec, ale vůbec nic Kohout v Brně sice nekokrhal, ale piloti stáhli ztrátu z 30 minut na 10, a proto se domnívám, že se jeho zvučný hlas na letišti v Bergamu opět rozezněl...to jsem už ale nemohl slyšet, neb jsem pádil po dálnici směrem na Ostravu...
Trasa: BGY - BRQ
Load Factor: cca 85 %
