Tak to jen na úvod, jak to se mnou donedávna bylo a teď zpátky ke koupacímu výletu na Krétu. Od minuloročních Kanárů jsem se zaregistroval snad u každé Evropské a mezistátní Americké aerolinky pro odběr novinek, stejně tak u spousty agregátorů a vyhledávačů atp. Takže opojen nabídkami, absolvovali jsme v únoru Miláno s AirOne (aneb stal jsem se spíše příznivcem Airbusu) a v dubnu mě popadla náhlá potřeba plánovat letní dovču, což začalo letenkami na Kypr za pár tisíc, leč záhy skončilo nulovými možnostmi aspoň trochu cenově rozumného a dostupného ubytování v požadovaných lokalitách. A tak se to pomalu přesouvalo do Bari, přes Sicílii a Baleáry, až jsme nakonec s dovolena.cz skončili na Krétě v Rethymnu s TUIfly. Buď jsme vychytali nejaký speciální moment nebo měli chybu v systému, každopádně po mé objednávce už stál stejný zájezd o 6tis víc. Dovolená zaplacena, odlet z NUE v pět ráno. Do NUE jsme se nakonec rozhodli vydat vlastním vozem, z Prahy necelé tři hodinky pohodové jízdy, parking jsem si zajišťoval přes stránky letiště, nekrytý P7 za 61 EUR na 15 dní, k terminálu je to pěšky asi 5min po chodníku ze zámecké dlažby. Dále jsem zajistil zapůjčení auta (zde vás odkážu sem: http://forum.airways.cz/viewtopic.php?p=176174#p176174 ), pojištění, no a už jen po netu hledat a zkoumat a vybírat, co se dá na Krétě dělat, kam zajet atp. a čekat na 16.6. večer, abychom mohli vyrazit. Dva týdny před odletem přišla od cestovky zpráva, že nám posílají nové instrukce, protože zpáteční let bude s mezipřistáním ve STR. Oči mi zajiskřily a já zajásal nad tím, že v jeden den zažiju 2x take-off i landing a byl jsem zvědav, v jaké výšce ten přelet bude. Drahá polovička byla nadšena mnohem méně...
NUE-HER, TUIfly (X34272)
1.950km, 2:27 h
Boeing 737-800, D-AHFX
LF: 92%
Zajímavost: letová hladina 36,965ft, rychlost 850km/h
Na letiště jsme dorazili 3h před odletem a zhruba hodinu čekali na otevření drop-off přepážky, což byla šílená nuda, protože za celou dobu odletěl akorát jeden AirBerlin, jinak mrtvo. Zavazadla jsme odevzdali jako první, poprosil jsem o místa 7A/B a poprvé v životě jsem vyfasoval pravý boarding pass (do té doby jsem měl vše online), prošli jsme security kontrolou, prohlédli si prostředí jednotlivých gatů, vyfotili si našeho žluťáka, který už poslušně stál s připojeným chobotem a pak se uvelebili na sedačkách s výhledem na dráhu do polohy ležmo, kde jsme další hodinu a něco čekali na začátek boardingu, přičemž jsme byli svědky jen jednoho odletu dalšího AirBerlin. Půlhodinu před odletem začal boarding, my čekali, až se tam všichni nasoukají a do letadla vstoupili témeř jako poslední. Byla to moje druhá zkušenost s Boeingem a byl jsem rád, že sedačky nemají tak vysoká opěradla a že celý interiér nepůsobí tak stísněně a je dostatečně světlý oproti tomu u RYR (i když na Airbus AirOne to stále nemělo). Na několika stropních obrazovkách započalo safety video, 4 letušky snad všech věkových kategorií (20 - 30 - 40 - 50) kontrolovaly pásy a příručáky a my začali rolovat. Chvilka čekání, motory začaly burácet a žlutý čumák vyrazil vpřed směr západ, jakmile se kola odlepily od země, začal se ozývat typický Boeingovský vrkot, který trvá vždy do chvíle, než letadlo vystoupá do určité hladiny a pak sníží tah motorů. Zvláštní úkaz, ale všiml jsem si toho i u RYR, kdežto u A320 AirOne jsem tento zvuk nezaznamenal. Ihned po startu se letoun začal ztáčet směrem na jihojihovýchod, a protože počasí nám přálo, viděl jsem probouzet se domovinu Audi a také rodné město Mozarta, přeletěli jsme Ljubljanu a Chorvatsko vzali spíše vnitrozemím, abychom se vynořili u Černé Hory nad mořem. Mraků bylo velmi po málu a výhled byl perfektní. Airshow ukazovala pohledy z okna, kokpitu, ptačího pohledu, taky výšku, rychlost, venkovní teplotu, různé časy, prostě paráda. Nejvíc mě ale uchvátil pohled na Santorini zalité ranním sluncem.. Asi po hodině letu se začala podávat snídaně. Jogurt a obložená bageta, výběr byl z dvou druhů. Chuťově výborné, za 1. Na výběr byly také rozlévané nápoje (cola, cola zero, čaj, káva, voda perl./neperl. a tři druhy džusů). Pak samozřejmě placená nabídka z katalogu společně s klasicým duty-free známým třeba z RYR. Po přeletu nad Santorini jsme začali klesat a finální approach byl podél severovýchodního pobřeží Kréty s výhledem na pláže, resorty, vyschlá koryta řek a konečně s přistáním jako do peřinky, následovaným bouřlivým potleskem. Výstup byl na plochu do autobusu, marně jsem hledal řídící věž, abych ji vyfotil pro pavlapmi. Leč jsem si ji nakonec všiml až při odletu z letadla, malinká, nalepená a jen o něco málo převyšující už tak nízkou budovu letiště v HER. Samotné letiště v HER je malé, staré, nepřehledné a rozhodně by si zasloužilo k danému množství cestujících rozsáhlou investici do rekonstrukce.
Z letiště jsme byli odvezeni TUIbusem do hotelu v Rethymnu. Ten byl cca. 3,5km chůze od historického centra Rethymna (večerní ale i ranní procházky jsme si oblíbili), asi 20 kroků z pokoje to bylo k pláži, bazén, beach bar&taverna, co víc si přát.
Protože nemám rád dovolené typu přílet - celou dobu válím šunky na pláži - odlet, měl jsem v iPhonu postahováno spoustu průvodců a příruček věnující se Krétě a zhruba jsem věděl, kam všude se chceme autem podívat.
A tak jsme navštívili vesničku Plakias, kde vál vítr pomalu rychlostí uragánu a veškerou vodu a písek nám foukal rovnou do ksichtu Podobnou, ale hezčí a bez vichru, Schinaria beach Nechali se provést po zbytcích Minojského paláce v Knossu (speciálně pro mě skvělý zážitek, protože toto období starověku mám velice oblíbené) Prošli se historickou částí Heraklionu (a chtěli navštívit archeologické muzeum a starou pevnost, obojí bohužel zavřené) Navštívili historickou část Chanie Zajeli jsme si k hluboké průrvě, tu slezli (a pak vyšplhali zpět, výkon hodný horolezce!!), abychom se mohli pokochat nádhernou malou Stefanou beach Koupali se na pláži Elafonisi připomínající ze všeho nejvíc Karibik Prozkoumali historická zákoutí Rethymna Bohužel nevyšel čas udělat si výlet lodí na Gramvousu a sjezdit východní část ostrova od Heraklionu dále, nicméně je to alespoň otevřené do budoucna =)
HER-STR, TUIfly (X34717)
1.980km, 2:49 h
Boeing 737-800, D-AHFV
LF: 100%
Zajímavost: letová hladina 38,000ft, protivítr, rychlost vesměs pod 800km/h
1.7. nadešel čas návratu. Svozový bus nás naložil jako první v 7:20, přičemž odlet byl plánován na 10:50. I autem nám to do HER trvalo dobře přes hodinu a při představě, nabírání dalších xx lidí v dalších xx hotelech bylo jasné, že včas (rozuměj 90min před odletem) na letišti nebudeme. No nic, uklidňoval jsem se myšlenkami, že to má TUI spočítané a vědí, co dělají (nebudu vás napínat, vše klaplo ok). Na letiště přijíždíme zhruba po dvou hodinách, do odletu zbývá ona hodina a půl, takže mi padá kámen ze srdce, ale to pouze do doby, než se otevřou dveře do odbavovací haly, kterou svými rozměry trumfne kdejaká menší sámoška. A samozřejmě narváno k prasknutí. Společně s naším letem je odbavován ještě let do HAM s plánovaným take-off v 10:55. Otevřeny dvě přepážky s dlouhými, několika metrů širokými řadami lidí. Stoupáme si na konec a já se loučím s vidinou dobrého místa a modlím se, ať máme alespoň okno. Po asi 20minutách se dostáváme na řadu, vytahuji iPhone a ptám se, zda si mohu vybrat místo. Slečna přitakává, tak ukazuju v mobilu plánek ze SeatGuru a kde tedy vedle okna jsou dvě místa volná. Slečna propukne v bujarý smích, bere mi mobil z ruky a volá další dvě kolegyně, ať se přijdou podívat. Řečtinou nevládnu, nicméně způsobil jsem tím docela rozruch a slečny ze mě zřejmě měly dobrý den až do večera. Dostali jsme 32-A/B, což znamená poslední řada (nepolohovatelné sedačky), naštěstí nalevo, takže za letu výhled na pobřeží. Zvyklý z odbavení, že z váhy kufry sjedou rovnou pryč odcházíme, ale slečna volá, že ne, že rtg je vedle, ať si to přeneseme. Tak jsme s kufry popošli pár metrů k velmi archaicky vypadající krabici s pojízdným pásem, vedle stála dobře stavěná Řekyně a promptně komandovala cestující, kdy mohou kufr naložit na pás, čekat...čekat...a kdy mohou pokračovat už bez kufru na security check. Ten proběhl až příliš lajdácky a rychle. Můj batoh se spoustou kabelů, nabíječek, foťáků atd. projel rtg rychlostí Ferrari, no holt toto vám na klidu nepřidá. Do odletu zbývalo cca. 40minut, boarding ještě nezačal, já marně na dráze vyhlížel TUI 738 v Haribo livery (jak mi bylo na TUI fb sděleno, že by nás mělo odvézt z Kréty), nicméně stál tam jeden žluťák a vedle něj další TUI v livery Deutsche Bahn. Následovala povinná návštěva wc, omrknutí duty free (celkem rozlehlé, ale ceny o dost vyšší než třeba na MXP) a zjištění, že započal boarding. Vytvořila se celkem dlouhá řada a vedle ní druhá, která odbavovala zmíněný HAM a tak spousta Němců zmateně přebíhala z jedné lajny do druhé a zase zpátky. My vyčkávali až ke konci, ono, na co se někam stavět a rvát a cpát, že. Po kontrole jsme slezli na runway a čekali na bus, hodinky ukazovaly 10:35, fotím si předávání nějakého vrtuláku mezi posádkami. Huráááá, je 10:45 a my sedíme v letadle, nakonec v žluťákovi, probíhá poslední kontrola a počítání, 10:50 začínáme rolovat, v okně jsem zahlédl se mihnout před námi DB livery. 10:56 zastavujeme na pojížďce a já po chvilce vidím na rwy startovat právě DB livery, jen co kolem nás projede, my se dáváme do pohybu, po pár sekundách bočíme na rwy, žádná pauza ani zastavování, najednou motory zaburácely a my se v 10:58 ocitáme ve vzduchu, ihned točíme doprava a pak rovnou směr Řecko. Mávám našemu stínu v Krétském moři, až po Alpy letíme v takřka bezoblačnu a pohled z okna je úchvatný. Zaráží mě, kolik je všude vyschlých koryt velkých řek. Opět cca. po hodině letu dostáváme jídlo, opět jogurt a k tomu nudle ve tvaru rýžových zrn, pár kousků kuřecího masa a trocha rajčatové omáčky. Chuťově tak za 3. Nad Slovinskem usínám a probírám se při klesání, v mracích máme turbulence, počasí nad STR je se střední oblačností. Na rwy dosedáme 12:47, přistání poněkud tvrdé. Parkujeme mimo prst, přijíždí policie, schody a cca. 70% cestujících vystupuje s nachystanými doklady totožnosti, které před posledním schodem a vstoupením tak na dráhu, ukazovali policistům (proč? V NUE jsme vystoupili chobotem a nikdo po nás nic nechtěl). Ptám se letušky, zda mohu na wc a za jak dlouho budeme odlétat, odpověď ANO a Nevím mne uspokojila jen částečně =D.
STR-NUE, TUIfly (X34717)
163km, 0:30 h
Boeing 737-800, D-AHFV
LF: 70% (můj odhad)
Zajímavost: letová hladina 16,000ft (v té jsme setrvali něco málo přes 5min, pak už jsme klesali), protivítr, rychlost 606km/h
Asi ve 13:15 vidím přicházet novou posádku (komplet, i včetně pilotů) a do letadla rovněž začali nastupovat noví cestující (z NUE pak let pokračoval na PMI). Ve 13:30 se zavřely dveře, zaburácel jeden motor, pak ztichl, pak druhý motor, chvíle klidu a začali jsme pojíždět až na druhou stranu letiště, kde jsme chvíli vyčkali. Pojíždění to bylo opravdu zajímavé, protože podél většiny dráhy byly zaparkovány různé druhy "letadýlek", od miniaturních jednomístných vrtuláků přes helikoptéry až po menší business jety. Konečně jsme pojeli na rwy a po asi 15sec stání se vyřítili vstříc NUE. Po vystoupání do letové hladiny 16.000ft, ve které jsme setrvali něco málo přes 5 minut, jsme opět začali klesat, ale tentokrát s notně výraznými turbulencemi. Můj žaludek to přestal zvládat, nicméně na jeho obranu musím říci, že to zřejmě bylo způsobeno bagetou ze snídaňového balíčku z hotelu, protože o jeho divných projevech jsem pojal pochybnosti už po vystoupení z autobusu v HER. Vzal jsem tedy sáček TUI - Take it with smile - a byl připraven na nejhorší. To se naštěstí nekonalo i přes velice tvrdé přistání v NUE s výrazným a ještě tvrdším přískokem ve 13:10 (doteď mě bolí koleno, jak mi ho drahá polovička drtila), normálně bych jásal, že byla aspoň nějaká fun (zdravím RYR a jeho propadání se a úskok při přistání na BTS), tady jsem vzal za vděk velmi rychlou pojížďkou k chobotu a hurá ven. Byl jsem zklamaný...tak jsem se těšil na ten přelet, až jsem si ho vůbec neužil, protože jsem přemlouval svůj žaludek, že to zvládne. Tak snad brzy zase někam poletím, ideálně větším a dále
PS: Díky za pozornost u mého prvního trip reportu, pokud by měl někdo zájem o bližší info o našem výletování na Krétě, klidně piště do SZ, co vás zajímá. S čím mohu, pomohu =)





