1) Plánování
Naším účelem bylo jet na 24. setkání mládeže v jednom (dneska už městečku) v Bosně a Herecegovině. Už z dřívějších úvah vyplynulo, že se autem taková vzdálenost ve 2 lidech nevyplatí (navíc bych to neuřídil) takže cesta letadlem už byla jasná
Potřebovali jsme být na místě nejpozději 31. července dopoledne a odjet 6. srpna ráno. Nakonec jsme zvolili termín 30. července, protože jsme zjistili, že nám ještě hodně času zabere cesta do cílové destinace. Cestu přes Split jsme zvolili záměrně, protože z Dubrovníku je to sice na místo blíž, ale do cílové destinace jezdí pouze jeden autobus denně a to ještě s nekorespondujícím časem s časem příletu z PRG. Cestu přes Letiště v Mostaru jsme zavrhli úplně. Dále zbývalo zarezervovat autobus ze Splitu do cílové destinace a podařilo se nám to zarezervovat u společnosti Globtour za příjemných 480 HRK pro dvě osoby zpáteční. Ve Splitu jsme měli 3 hodiny na to dostat se z Letiště na Autobusové nádraží a zpět tolik času jsme měli i při cestě nazpátek. Celkem tedy byly výdaje za přesun do místa 3000 za osobu zpáteční za letenky, 240 HRK za přesun autobusem z Letiště a 240 HRK za autobus do cílové destinace.2) Cesta tam
Konečně nastal ten vytoužený den cesty. Na letiště jsme dorazili už 2,5 hodiny před odletem, protože jsme ještě chtěli navštívit vyhlídkovou terasu. Po zhruba třičtvrtě hodině pozorování ruchu na letišti jsme se šli odbavit. Téměř žádná fronta a tak bylo odbavení hračka. Hezky jsme poprosili o místa vepředu a šli přes pasovku do odletové části. Nejdříve jsme prolezli nějaké Duty free shopy a potom jsme se uvelebili v léhátkách a pozorovali provoz.
Už dopředu jsme věděli, že poletím Boeingem 737-800 (takové typické letadlo QS), takže jsme nečekali žádné překvapení. Měli jsme odlétat ve 12:30 ale nakonec jsme odletěli asi o půl hodiny později. Boarding začal ve 12:40 chobotem přímo do letadla. Letadlo bylo zapůjčené od společnosti Spice Jet.Posádka byla už od pohledu milá a příjemná. Kromě jedné letušky (evidentně od Spice Jetu) jsme měli na letu samé letušáky
Než jsme se stačili porozhlídnout už jsme jeli vstřic k dráze. Proběhla klasická bezpečností instruktáž a už jsme startovali vstříc Jadranu. Po vystoupání do letové hladiny nám posádka nabídla "malý snack" jak nám již dopředu oznámila. Byl to klasický "rohlík" se šunkou a máslem. Upřímně nic moc, ale co čekat na takovém krátkém letu. Nad Alpami potom byly turbulence a tak jsme všichni museli zůstat připoutáni v sedačkách. Potom jsme už jenom kroužili nad Splitem a nakonec celkem tvrdě dosedli na dráhu a zaparkovali na ploše. Při výstupu z letadla nás přepadlo mohutné vedro (v PRG pršelo) a nakonec jsme svižnou chůzí došli do příletové haly. Zavazadla přijeli včas a my se mohli vydat k autobusové zastávce. Tam jsme v budce koupili dva lístky za 60 HRK a vydali jsme se klimatizovaným autobusem vstříc Splitu.K Autobusovému nádraží jsme dorazili o půl hodiny později a jelikož jsme měli dost času do odjezdu našeho autobusu v 17:30 vydali jsme se objevovat Split. Nakonec jsme však nikam daleko nešli a dali jsme si Pizzu ve stánku a chodili kolem moře. Obdivovali jsme všechny ty velké lodě a odhadovali jsme kam by asi tak mohli plout. Šli jsme se podívat i na místní vlakové nádraží, ale přišlo nám malé na to jak je Split velké město (jo kde jsou ty časy co sem jezdil z Prahy přímý rychlík Jadran). Nakonec jsme skončili v parku u Autobusového nádraží pěkně ve stínu, protože slunce v tu dobu docela pálilo
Nakonec jsme se dostavili včas k našemu autobusu a po naložení zavazadel jsme se usadlili v jeho přední části, Řidič si od každého vybral 5 HRK za zavazadla (o čemž nebylo na stránkách dopravce ani zmínka), ale ochotně jsme zaplatili a vydali se vstříc hranicím. Cesta autobusem byla vzhledem k nízkému počtu cestujících (asi 7 lidí) velmi příjemná a klimatizace opravdu přišla vhod. Jeli jsme po staré Jadranské cestě a minuli jsme spoustu letovisek (největší asi byla Makarska). První problém nastal až na hranicích s Bosnou a Hercegovinou, kde jsme zůstali asi hodinu kvůli buzeraci celníků. Do Medžugorije jsme nakonec zdrceni cestou dorazili pozdě večer.
Ubytování jsme měli zajištěné v jednom penzionu na kraji Medžugorije. Nejdřív jsme se šli podívat k venkovnímu oltáři, kde probíhá celý problám tohoto setkání (festivalu). Po důkladném prohlédnutí co se od lonského roku změnilo jsme se šli zeptat místních obchodníků, kde se náš penzion nachází, protože v této části jsme byli ubytováni poprvé. Obchodník nám složitě popsal cestu (moc jsme to nepochopili
), ale nakonec jsme usoudili, že si vezmeme na místo taxi, protože jsme už byli po tom celodenním cestování unavení. Taxík stál 5 Euro a po zaplacení jsme vystoupili před naším penzionem, kde nás paní domáci ubytovala a my jsme tak po sprše a drobné večeři šli spát.Fotky z celého pobytu zde: http://honza7887.rajce.idnes.cz/nastenka#
3) Pobyt
Jak je ve světě známo, Medžugorije se proslavila tím, že se zde od roku 1981 zjevuje 4 vzionářům údajně samotná Panna Maria. Jestli je to pravda nechci soudit, každopádně toto místo má v sobě něco kouzelného. Lidé se modlí růžence, chodí k místům zjevení a prostě zde žijí svůj duchovní život. Samotné setkání, kterého jsme se zůčastnili je jak již z názvu patrné (Mladifest) je zaměřeno na mladé. Program tohoto festivalu je velmi různorodý. Skládá se z přednášek, svěděctví, kde lidé vypravují o svém duchovním obrácení a co pro ně znamená Medžugorije (Medžugorije už pomohla mnoha lidem zbavit se různých závislsotí) po svědectvích následuje mše a po ní obvykle adorace (něco jako meditace). Tenhle celý program je doplnování písněmi, které živě hraje mezinárodní orchestr a sbor a tanečnou animací. Tancující "jeptišky" zde v Medžugorjii jsou naprostou samozřejností
Na tomto festivalu se jasně ukazuje, jak je katolická církev mladá a plná energie. Toto setkání je opravdu velkolepé a v Medžugoriji je to nejrušnější týden v roce. Festivalu se letos zúčástnilo zhruba 50 000 lidí a účastníci byli z přibližně 60 zemí (včetně ČR). Festival trvá od 1 do 6 srpna a začíná úvodní bohoslužbou a končí mší na Križevaci (hora na níž je velký betonový kříž z roku 1930). Zde přikládám nějaké fotky a videa.http://www.youtube.com/watch?v=RfPiP1d8 ... Jw-8s0ht6Q
Můj výtvor
http://www.youtube.com/watch?v=mieeHn-6RbA
Taneční animace
4) Cesta zpět
Festival uběhl jako voda a po protancovaném rozlučkovém večeru a po poslední noci jsme se v 7 ráno vydali na autobusové nádraží a začli tím naší cestu zpátky. Autobus přijel o 30 minut později což nás moc netrápilo, protože ve Splitu jsme měli dost času na přesun. Autobus byl skoro plný a proto jsme nelitovali toho, že jsme si lístky včas zarezervovali. Řidič si opět vybral peníze za zavazadla a my se vydali opět vstříc hranicím s Chorvatskem. Tentokrát vše proběhlo rychle a bez problém a tak jsme po přejetí hranice upadli do spánku a porbudili jsme se až před Splitem. Autobus nás opět vysadil na místním autobusovém nádraží a ihned po vystoupení jsme šli do haly(dá-li se to tak nazvat) koupit lístky na autobus na letiště. Nejbližší jel za půl hodiny a tak jsme různě postávali a posedávali a potmo už jenom nastoupili do autobusu směr letiště. Autobus nás vysadil přímo před letištěm a tak jsme rovnou šli do odletové haly k odbavení. Paní na přepážce se ptala odkud jedeme a když jsme řekli, že z Medžugorije celá se rozzářila a říkala, že už tam taky párkrát byla a že o tom našem festivalu hodně slyšela. Poprosili jsme zase o místa vepředu a šli do odletové haly. Ta nás překvapila svou malou velikostí a velkým počtem zrovna odlétájících letadel. Po nalezení volných míst jsem se usadli a kamarád šel sehnat něco k jídlu. Nakonec přišel s prázdnou, protože nikde se skoro žádné jídlo neprodávalo. Nakonec jsme zůstali bez jídla, ale to už nás volali k nástupu do letadla.
Nástup do letadla proběhl v klidu a po uložení svých příručních zavazadel jsme se pohodlně usadili na svá sedadla. Krátce potom kapitán letu (pan Jirmus) oznámil, že jsme sice připraveni k odletu, ale nějací cestující mají problémy s pasem a že se chvíli zdržíme. Nám to bylo stejně jedno, nebylo kam pospíchat. Letušky začali servírovat perlivou vodu jako kompenzaci. Tentokrát jsme letěli Boeingem 737-700 (původně to měl být 800 aspon podle leteckého itineáře). Letadlo bylo jako při minulém letu poloprázdné a tak jsme měli jednu sedačku navíc pro sebe. Po 30 minutách jsme konečně mířili k dráze a ani jsme se nestačili rozhlídnout a už jsme startovali.
Po vystoupání do naší letové hladiny opět začal palubní servis. Opět jsme dostali "rohlík" se škunkou a s máslem. Jediné překvapení bylo, že v něm byl i salát. Vysunula se i mapa s polohou letadla a tak jsme mohli sledovat trasu našeho letu. Posádka byla velmi příjemná a zvláště pan Kapitán Jirmus, která nám ochotně podával informace o průběhu a letu a nad ČR nám říkal co na které straně můžeme vidět (Nové Mlýny, Brno, Havlíčkův Brod). Při klesání byli trochu turbulence, ale přežít se to dalo. Po přeletu nad Kladnem jsme dosedli na dráze a už jsme zajížděli k terminálu. Kufry přijeli skoro hned po našem příletu a my se mohli vydat na naší krátkou cestu domů.
Doufám, že se vám můj první (netradiční) trip report líbil a jestli jsem udělal nějaké chyby tak se omlouvám (je to přeci jen můj vůbec první tirp-report
) Doufám, že byl zajímavý i pro nekatolíky (neodsuzuju lidi jiného vyznání). Děkuji za pozitivní i negativní ohlasy.Fotky zde: http://honza7887.rajce.idnes.cz/nastenka#
