Tohoto výletu se nás zúčastnilo pět. Jakousi záhadou bylo rozhodnuto, že trip report napíšu já. Přesto jsem v něm využil i fotky některých účastníků výletu, především Alesesla a Lucxe.
Usedom je přímořský ostrov Baltského moře na hranicích Polska a Německa. Prvním městem na polské straně je Swinoujscie, na německé pak Ahlbeck, byť mnohem známější je o několik kilometrů západněji položený Heringsdorf. Ač Swinoujscie je významný přístav, je celý Usedom hojně navštěvován turisty a jak už to v těchto končinách bývá, z některých měst na pobřeží se stala poměrně luxusní lázeňská střediska. Lázeňským hostům krom jiného slouží i letiště Heringsdorf, kam v letní sezóně (a to pouze v sobotu) provozují lety společnosti Germanwings a Eurolot. Obě společnosti se zaměřují na „návoz“ movitých lázeňských turistů z německy mluvících zemí, čemuž odpovídají i ceny letenek, ale o tom bude ještě možná řeč. Jenže zatímco Germanwings má v těchto německy mluvících zemích svou základnu, Eurolot nikoliv a proto musí na tyto základny nebo na Heringsdorf tyto letadla nějak dostat. A tak vznikla sympatická idea doplňkových letů z Varšavy a Krakova, kdy jedno letadlo z každého výše uvedeného města doletí ráno nebo dopoledne do Heringsdorfu, zde si odbude svůj „lázeňský program“ a večer se pak na svou základnu vrací. V praxi to vypadá tak, že pokud byste si chtěli o nějakou letní soboru zaletět na Heringsdorf z Krakova, máte na Usedomu k dispozici 7 a čtvrt hodiny, v případě letů z/do Varšavy pak dokonce 11 hodin a pět minut k tomu. Ceny na tyto lety jsou velmi přijatelné, např. zpáteční letenka Krakov - Heringsdorf se dá pořídit už za necelých 1900 korun.
To zaujalo i mé kamarády a členy tohoto fóra Alesesla a Lucxe, kteří mně k výletu přizvali. Ač na Usedomu jsem už kdysi byl, neváhal jsem ani chvilku. Klukům se podařilo díky tehdy probíhající akci společnosti Airfasttickets.de sehnat zpáteční letenku už za necelých 25 Euro a já v té době alespoň krátké odskočení k moři zoufale potřeboval. Nakonec se k nám přidal i Lucx´ův kamarád Honza a Aleseslův pravidelný společník na cestách, Context.
Setkání
A tak jsme se navečer v pátek 13. začali scházet. Nejprve já s Alešem a to před „salónkem“ Regiojetu na pražském hlavním nádraží. Na vagónu žlutého dopravce byla docela znát jeho předchozí dlouholetá kariéra u rakouských drah, ale ve chvíli, kdy se stevardům podařilo zprovoznit rozbitý kávovar a na mém stole přistál kousek výborného třešňového koláče, začal jsem si cestu pořádně užívat a krátce po půlnoci nás už Svinov vítal v dobré náladě.
Ráno jsme nejprve vyzvedli Honzu, jež se díky své perfektní znalosti polštiny a němčiny stal pravděpodobně nejužitečnějším členem výpravy a pak jsme si cestou do Krakova čtyřicet kilometrů zajeli, neboť značení na polských dálnicích je „volaaké divné“. Ale všechno jsme stihli a krátce po desáté hodině dopolední jsme se na krakovském letišti Jana Pavla II. vítali s Contextem.
Místní letiště pamatuju jako malý, propuštěný přístav utopený v lesích. Jenže časy se mění a my zcela regulérně procházeli staveništěm a odbavili se v terminálu, který dával nepokrytě najevo, že hlavní krakovský letecký byznys se bude v blízké budoucnosti odehrávat někde jinde.
- 4.JPG (117.03 KiB) Zobrazeno 6629 x
Nás čekala solidní projížďka po letištní ploše, během které naštěstí přestalo pršet, takže následný nástup a fotografování mohlo proběhnout v klidu a bez stresu. Čekal na nás dva roky starý stroj Dash 8-400, registrace SP-EQA. Můj první turbovrtulový stroj, kterým poletím…
11:45 – 13:15 (reálně 12:04 – 13:14)
Dash 8-400, reg. SP-EQA
LF: cca 29%
V letadle se nás sešlo jen asi 22 cestujících, z toho několik malých dětí a já tak prohrál s Alešem sázku o pivo, protože on tipoval obsazenost zhruba 30-40%, já doufal ve více jak dvojnásobnou.
Startovali jsme s menším zpožděním za menšího deště, poměrně záhy jsme ale vletěli nad nesouvislou vrstvu mraků a já se mohl na chvíli věnovat dění hlavně v kabině. Člověk by po tom všem létání s nízkonákladovými aerolinkami zapomněl, že ještě existují společnosti, která Vám v letadle dají v ceně letenky najíst i napít. Tady mělo občerstvení podobu výběru buď meruňkové nebo oříškové tyčinky müsli, jež si člověk vybíral z malého košíčku. Dva sympatičtí stevardi ale nic nenamítali, když jsme si vzali obě.
- 9.JPG (91.39 KiB) Zobrazeno 6629 x
Na Usedomu
Jestliže už od začátku výletu jsem měl úsměv na tváři, nyní se mně zmocnila hotová euforie a zdaleka nešlo o to, že venkovní slunečné počasí slibovalo příjemně prožité odpoledne. Stevardům jsem děkoval za skvělou premiéru v turbovrtuláku. Společně s Alešem jsme jim vysvětlili, že jsme parta spotterů z Čech, Slovenska a Polska a večer letíme zpátky. Dost se tomu (v pozitivním slova smyslu divili).
Prošli jsme pak terminálem, zcela odpovídajícímu místnímu provozu. Minuli jsme pás na výdej zavazadel a před halou vybírali z několika vozů taxi.
- 15.jpg (76.27 KiB) Zobrazeno 6629 x
„Je vidět, že jsme v Německu, taxikář se nás nesnaží okrást,“ prohlásil kdosi z naší výpravy a za necelou čtvrt hodinu jsme už vystupovali v centru Swinoujscie, obohaceni o přednášku našeho taxikáře.
Swinoujscie znám, tady už jsem byl. Tam za vodou je nádraží a přístav, přes vodu vede přívoz, jež je zdarma a člověk tam potká kde co a kde koho. Teď jsme ale byli v historické části města, která od mé poslední návštěvy prošlo viditelnou proměnou. Zatímco tenkrát, v roce 2005 byla o trochu šedivá, trochu pošmourná, dnes už se svou noblesou blíží podobě měst na druhé straně hranice.
Na březích Severního a Baltského moře je koupání složitější, teplých dnů je míň, víc fouká, jsou asi i vlny. Před větrem chrání rekreanty plážové koše, i provizorní větrolamy z plachty, víc než kde jinde je tu asi restaurací a barů a ač pláž byla plná, počet koupajících by se dal spočítat na prstech jedné ruky. Ale pláž to byla krásná a člověk najednou pochopil, že se tu dá strávit celý den, aby člověk do vody vlezl.
My zašli na pivo, do jedné z plážových restaurací. Sedli jsme si samozřejmě ven. Nad pěnivým mokem přemýšleli o nesmrtelnosti chrousta a vyprávěli si zážitky z cest.
Byl čas jít dál, ale ještě předtím to chtělo zaplnit žaludky. V centru Swinoujscie našli jsme restauraci Kura Chata, naprosto výbornou, naprosto neturistickou. Fotka nakládaného herinka s cibulí, kterého jsme si dali s Alešem jako předkrm, se už objevila v tomto fóru v tématu Gastrofotografický koutek.
Po dobrém obědě vyrazili jsme zase na pláž, chvíli vodou, chvíli zpevněném písku, chvíli dál od břehu, každý jak chtěl, každý jak se mu líbili, kráčeli jsme směrem k německé hranici, k Ahlbecku. Moře hučelo a byl čas na to, utřídit si své myšlenky, relaxovat si tělo i mysl, načerpat sílu. Tu a tam se někdo koupal, tu a tam nás opláchla voda, ale byl to fajn pocit, který každý potřeboval.
- 20.jpg (118.14 KiB) Zobrazeno 6629 x
- 21.jpg (59.58 KiB) Zobrazeno 6629 x
- 22.jpg (107.38 KiB) Zobrazeno 6629 x
- 23.jpg (68.66 KiB) Zobrazeno 6629 x
- 24.jpg (79.19 KiB) Zobrazeno 6629 x
- 25.jpg (74.37 KiB) Zobrazeno 6629 x
Stála tu dvě obě letadla EuroLotu, jež dnes přivezla a odvezla lázeňské hosty, to naše v době, kdy jsme si užívali místní slunce, se podívalo do Mnichova a Vídně, to druhé, „varšavské“ pak do Curychu a Bernu.
20:30 – 22:00 (reálně 20:22 – 21:33)
Dash 8-400, reg. SP-EQA
LF: cca 30%
V letadle se nás sešlo rovných třiadvacet a myslím, že jsme nebyli jediní, co to vzali na otočku. Naše skupina měla tentokrát místa v předních řadách, ale ještě před startem nás posádka vyzvala, ať si alespoň část z nás přesedne dozadu. Poslechli všichni až na mně. Já chtěl tentokrát vidět vrtuli zepředu.
Start byl o dobrých deset minut dřív, než bylo v plánu. Odstartovali jsme směrem na východ, naposled shlédli Swinoujscie a pak to vzali na jihovýchod.
- 34.jpg (93.79 KiB) Zobrazeno 6629 x
- 35.JPG (41.57 KiB) Zobrazeno 6629 x
- 36.JPG (66.21 KiB) Zobrazeno 6629 x
Ne že by Ostrava byla tou dobou mrtvé město, ale ten kontrast víceméně liduprázdných ulic se s tři sta metrů ulicí Stodolní, kde to žilo jak někde v centru Istanbulu, byl opravdu brutální a člověk okamžitě zapomněl, že ještě před minutou by dal půl království a princeznu k tomu za pořádnou postel.
- 38.jpg (77.08 KiB) Zobrazeno 6629 x
České Dráhy splnili svůj úkol na výbornou, jejich rychlík Šírava nás do Prahy dopravil včas, bezpečně a relativně pohodlně.
- 39.JPG (99.99 KiB) Zobrazeno 6629 x
Čiší z toho pohoda, a to je přesně to, proč rád lítám.
Už se těším na další společné cesty do (ne)tradičních destinací. Díky pánové...
ale rika to hodne lidi z Prahy a Cech 