PRG-BJV, QS2684, B737-800 OK-TVO, 02.08.2014, 17F
Konečně jsem se vzbudil do hezkého letního dne, s pocitem, že se jednou po čase opět proletím. Po dobalení zavazadel jsme já a maminka mohli vyrazit na letiště do Prahy. Cesta trvala asi 45 minut, auto jsme nechávali na Air Parkingu v Buštěhradu. Po odvozu jsme v 8:25 stáli před Terminálem 1. Při vstupu do terminálu dělám první úkol, a sice počítat Korejce, Číňany a Japonce na letišti. Za celou dobu do odletu jsem jich napočítal 11. V 8:45 se otevírá jedna check-inová přepážka. Je mi jasné, že se nejspíše otevře i druhá, díky čemuž jsem stál v druhé přepážce mezi prvními. Po rychlém odbavení jsem já a mamka zamířili na vyhlídkovou terasu, kde bylo po ranní špičce mrtvo, stál tam jen OK-NEN od ČSA. V dálce jsem ještě zahlédl A320 BA, CRJ900 LH a A320 Wizz Airu. Během focení a pojíždění letounu A320 Nouvelairu přijde chlapeček s maminkou. Chlapeček se rozeběhl ke sklu a ptá se maminky: "Mami, kam jede to letadlo?" Na to mu maminka odpoví: "No, tady na letišti je OBROVSKÁ benzínka, kam letadla jezdí tankovat." Mamince možná omyl došel, když okolo, pod sklem projela cisterna v barvách ČSA. Nyní jsem si dal cíl 2., a sice poslouchat vtipy koupáků. Po 40 minutách, v 9:30 jsme odešli na pasovou kontrolu, kde si policista nedůvěřivě prohlížel můj pas. No jo, byl jen 2 měsíce starý, asi proto. Poté pošlu mamku nakupovat, a rozhodnu se, že půjdu k východu A6, kde by mohlo stát naše letadlo. Tajně jsem si přál A320. Už vidím ceduli východu, letadlo na ploše, ale nemohu přečíst registraci. Proto maximálně přiblížím foťák, po vyfocení maximálně přiblížím na registraci...OK-TVO! Tohle letadlo ještě na seznamu nemám! Dojdu pro mamku nakupující v Duty Free, a jdeme do čekárny, kde se nějaká rodinka dožaduje letět kakabusem...ach, ti koupáci! Asi 35 minut před plánovaným odletem je ohlášen boarding. Hnal jsem mamku do letadla, protože koupáci nejsou natolik inteligentní, aby napřed pustili ty, kteří sedí u okénka a veprostřed. Ne, oni musí hned do uličky
Z runwaye se odlepujeme v 10:57 h. Asi za minutu vystoupáme nad oblačnost, kde si začínám užívat výhledu na mraky. Po patnácti minutách se zhasly transparenty "Připoutejte se" a letuška hlásí: "Dámy a pánové, momentálně dostoupáváme do naší cestovní hladiny...asi za 20 minut začneme podávat občerstvení a nápoje." V tu chvíli pán, který seděl vedle mamky, něco řekl manželce na 17C, ta mu vyndala...ano, krabici s bagetami!
Chci si vyfotit občerstvení, ale uvědomím si, že foťák je v binu nahoře. K jídlu byla nějaká rýže se špenátem a masem, moc dobrý moučník. Máslo, které bylo k jídlu také,se nedalo roztírat. Měl jsem poraněnou ruku, den předtím jsem havaroval na kole, proto mi máslo musela rozetřít mamka. Koneckonců, bál bych se, že bych ten plastový nožík zlomil. Po další hodině, kterou jsem myslel na letiště a letadla, jsem si dál úkol č.3, a sice se zaměřit na letiště BJV z pohledu kritika. Dívám se z okénka, jestli už neuvidím moře...asi ano, ale byla velká oblačnost, nedalo se zahlédnout moře. Po chvíli oznámí stevardka, že jsme začali klesat, a že se máme připoutat. Koukám, koukám z okénka...větší mraky jsem nikdy neviděl! V tu chvíli jsme mohli být tak v 7 kilometrech, mraky dosahovaly asi tak o 300 metrů výše. Při průletu v mracích to dost hází, asi po dalších 10 minutách tvrději dosedáme. Zaujme mě množství letadel na ploše, konkrétně bizjetů. Ještě, že jsem si před klesáním vyndal foťák, vidím A320 se sharklety! Poprvé v životě! Dále na ploše stojí A320 Onur Airu, parkujeme vedle B757 Uzbekistan Airways a E175 Royal Jordanian! Mám to ale štěstí...Po výstupu z letadla znovu vytahuji foťák a obě letadla fotím. Terminál na mě působil pozitivně, je nový, a jediná stížnost míří na výdej zavazadel, na letišti je jen 5 pásů, proto byl náš pás sdílen s letem Lufthansy z MUC. Po čtyřicetiminutovém čekání jsme opustili letiště.
BJV-PRG, QS2683, B737-800 OK-TVJ, 13.08.2014, 13F
Po jedenácti dnech dovolené a sbalení zavazadel jdu na recepci, kde je WiFi, a snažím se pomocí FR24 zjistit, co poletí...jen tak tak...OK-TVJ! To jsem rád... V tu chvíli pro nás ale přijel autobus, musím odejít. Po hodině nás autobus dováží na letiště, a já si dávám další cíli:
1. Prozkoumat letiště, ohodnotit letiště pro odlet.
2. Něco vyfotit! Hlavně B757 Uzbekistan Airways při přistání.
Po vstupu do terminálu se kontrolují zavazadla, jak příruční, tak kufry. Rodinka za mnou šílí, protože "Oni nám přeci nedali letenky, my neodletíme!
Poté jim někdo vysvětlil, že zde letenky nepotřebují. Po kontrole míříme k tabuli s odlétajícími letouny. Tam se dozvídám, že máme přepážky pro check-in 04 a 05, a také to, že B757 z Taškentu má zpoždění 2,5 hodiny. Úkol 2 však nezavrhuji, jelikož má přistát F70, z Vídně. Po dvacetiminutovém stání jsme mohli pokračovat k pasové kontrole. Má první výtka směřuje na toalety. Naše přepážka byla na levém konci terminálu, a poté, co jsem se podíval na ceduli s šipkami, jsem viděl, že mám jít tam, odkud jsem přišel, tedy ke vstupu do terminálu. Očekával jsem, že toalety budou ve středu letiště. Nebudu to protahovat, toalety byly na druhém konci letiště. K pasovce nemám žádné stížnosti, stejně tak jako ke kontrole příručáků. Poté jsme se již dostali k obchodům Duty-Free, a čekárnám. Pošlu maminku nakupovat a půjdu fotit letadla, tak zní nápad. Pár fotek jsem vyfotil, jenže pak mi došli baterky, zrovna před dosednutím B737 Turkish Airlines, v livery Star Alliance. Vidím ještě vzlet 4x F16, když je ohlášen nástup. Nastupujeme do letadla, ve kterém jsem moc rád za místo, miluji místa u motoru. Vytlačení od terminálu probíhá včas, vzlet také. Málem bych zapomněl, celý vzlet ječel infant, sedící dvě řady přede mnou. Asi se začnu rozhlížet, jak daleko ode mně jsou infanti... Ještě během stoupání roznášejí stevardky jídlo a nápoje. Tentokrát bylo něco, co připomínalo vepřo-knedlo-zelo. Na kvalitu jídla ani moučníku si nestěžuji, naopak. Akorát byl rozbitý stoleček. Máslo šlo roztírat velmi dobře (9/10). Nad hranicemi Rakouska a Maďarska jdu na toaletu, kde jsem nebyl již pět let, a účelem bylo jen požádání letušek, jestli bych po přistání nemohl nakouknout do kokpitu. Odpověď zněla ano. Proto se jdu usadit zpět na sedadlo, stejně začaly mírné turbulence. Za malou chvilku se rozsvítily transparenty "Připoutejte Se", a po dalších 20 minutách, 25 minut před plánovaným časem příletu, dosedáme na RWY06. Po nahlédnutí do kokpitu si jdeme pro zavazadla, které do pěti minut po našem příchodu vyjely. Opouštíme terminál a loučím se s létáním na další jeden rok...
Obrázky přidám brzy!







