Do DRS jsme vyjeli už kolem deváté ráno, abychom ještě nakoupili nějaké hadry a dali si oběd. Na parkoviště místního letiště jsme dorazili již před čtvrtou hodinou, vyjeli jedno patro výtahem a prošli skleněným tunelem, který spojuje garáže s terminálem a vede nad silnicí.
Už při vstupu na letiště zjistíte, že není kdovíjak velké. Naproti vám jsou dvě odletové tabule, stánky cestovních kanceláří, odbavovací přepážky a self check-in. V tu dobu se akorát doodbavoval let Aeroflotu do Moskvy, lety Germanwings, a také náš let, který se odbavoval na dvou přepážkách + na jedné priority, která ovšem posloužila i nám, "nekartičkářům". Na mojí žádost, nesedět v desáté řadě, se muž za přepážkou nechápavě zeptal z jakého důvodu. Důvod to má prostý, tato řada totiž nemá okénko.
Přímo na letišti je také vlaková stanice, dětský koutek, nebo třeba oddávací kaple. Z čeho jsem měl ovšem největší radost, byla uzavřená terasa v posledním patře s výhledem jak na gaty, tak přímo na dráhu. Provoz zde ovšem není velký, létá sem pouze 17 aerolinek. Zde je pár fotek:
Při průchodu bezpečnostní kontrolou jsem jako jediný z rodiny, jako vždy, pípal. A v mé kapse zapípalo to co bych čekal nejméně- žvýkačky. Pro jistotu jsem ještě musel dát nohy na jakousi stoličku, aby mi projeli skenerem boty. Čemu jsem se ale musel nenápadně smát, byl muž letící do Kolína nad Rýnem, který musel otevřít svůj příručák. Když ho otevřel, celníci se nestačili divit- v tašce byly konzervy, párky, klobásky, šunka a salám, více jsem toho neviděl. Muž šel na osobní prohlídku, ze které po deseti minutách vyšel. Co také potěšilo (nebo tedy alespon ne mě, ale mé rodiče) byly přívětivé ceny místní kavárny. Snažil jsem se nenápadně nakouknout do místního Senator lounge, což se mi také povedlo, závěs u okna nebyl úplně zatažený. V salonku bylo asi 5 byznysmenů letících na vnitrostátních linkách, zejména do FRA, občerstvení tam moc nebylo, kromě preclíků, těch tam bylo dost.
DRS-AYT 17.6.2013 19:05 AB 3704 17F LF: cca. 80%
Letadlo z Antalye přiletělo na čas, boarding začal přibližně o 15 minut později než měl, i tak se dalo očekávat, že poletíme přibližně podle letového řádu, tudíž v 19:05 (mimochodem, toto číslo má v názvu i fotbalový tým z Vršovic, kterému fandím
Při příchodu na palubu jsem dostal bonbonek, k dostání také bylo plno časopisů a novin. Letadlo neslo registraci D-ABKT, což znamenalo, že se jedná o stroj starý pouze 2,1 roku. Nainstalovaný mělo také boeing sky interior. Následuje "ruční" safety instruction, pushback, tradiční zkouška spojlerů a rollování ke dráze. Za námi pojížděl stroj Lufthansy mířící do DUS.
Co mi přišlo zvláštní, bylo částečné vysunutí spojlerů při samotném startu.
Po něm jsme se stočili doprava,
a nabrali směr ČR. Hezky bylo vidět letiště v PED, jehož fotka je poněkud nekvalitní, jelikož svítilo slunce
Nad Slovenskem se začal podávat servis, tradiční výběr bagety mezi Käse/Schinken + pití. Já zvolil sýrovou variantu s pomerančovým džusem. Co se týče bagetky, tak ačkoliv byla bohužel menší, než před rokem, tak byla mnohem lepší, doplněná o salát. Servírovaná byla zároven s ubrouskem, ze kterého jste si mohli vyrobit růži, nicméně zde se projevil můj antitalent na ruční práce a nic z toho nebylo.
Po západu slunce, asi 80 minut před přistáním se zhasla kabina do nočního režimu. Za celý let nebyly opět sklopeny ani obrazovky, ani nebyly puštěny písničky. Co se ale sluší vyzdvihnout, jsou letušky, které byli kromě vedoucí kabiny velice příjemné, všem bylo podle mě mezi 21-27 let. Poměrně hezké jsou také jejich uniformy, tmavě modré s červeným šátečkem, vedoucí má ještě na hlavě červenou čepičku. Pilot také podával informace o letu, zejména ze začátku.
Přistávalo se od moře, směrem do vnitrozemí, což znamenalo hezký pohled na pobřeží. Jedna místní diskotéka byla nejspíše v plném proudu, celkem slušně nás ozařoval její laserový paprsek. Přiblížení bylo asi nejdivočejší, které jsem zažil, piloti se do poslední chvíle nemohli srovnat s dráhou, občas srovnávali celkem ostře. Po měkkém dosednutí jsme odbočili na fast exit, a dojeli ke gatu, vedle kterého stál boeing 738 Orenairu, který přiletěl až z Tomsku.
AYT-DRS 25.6.2013 11:25 AB 3705 8F LF: cca. 60%
Už ze silnice vedoucí k terminálu 2 bylo vidět na zajímavě zastoupenou stojánku. 747 Transaera, IL96 Aeroflotu, A333 I-FLY, B777 Nordwindu. Nejen z tohoto můžete usoudit, kam že vede většina linek z/do AYT.
Po vstupu do termináu, téměř ve vchodu, vás čeká bezpečnostní kontrola, kde musíte dát na pás i kufry. Byla tu celkem fronta, ve které jsme čekali přibližně 10 minut. Ve vedlejší frontě byl pán na vozíčku s několika hadičkami kolem hlavy.
Po absolování tohoto procesu se ocitnete u odbavovacích přepážek. V tuto dobu mířila většina letů do Německa, a u každé přepážky byly slušné fronty. Až u dvou. Do Drážďan. Sympatická, mladá pracovnice nás opět vzala k priority check-in, kde také vyhověla mému požadavku o nedostání desáté řady. Mé místo bylo o dvě řady vpředu, na sedadle 8F.
Poté se vyjede dvěma eskalátory k další bezpečnostní kontrole. Takže znovu, sundat hodinky, pásek, vyndat z tašky notebook... alespon někdo nebral tuto práci vážně, u obou kontrol se mě s úsměvem na tváři zeptal pracovník, jestli nepřevážím cigaret, alkohol nebo drogy. Mimochodem, kontrolorovi u našeho pásu celou dobu padala hlava, vždycky na pár vteřin usnul, zase se probral, zvedl se, udělal pár kroků, a takhle to šlo stále dokola, až ho vystřídala kolegyně. Co jsem ale koukal, tak nebyl jediný, všichni měli asi po noční směně. Za rámem je ještě jedna kontrola, pro změnu pasová.
Za ní už stojíte před jedním ze free shopů a před modlitebnou. Rodiče se sestrou se šli usadit do Burger Kinga na kafe a na zmrzlinu, kterou jsem s díky odmítl, chtěl jsem si projít letiště, protože když jsem tu byl naposledy, tak bylo 5 ráno. V posledním patře, kde jsou resturace a salonek Transaera a Aeroflotu je vyhlídková terasa určená zejména pro kuřáky, jelikož je otevřená. Škoda jen, že bylo strašné dusno, protože je z ní vidět nejen na stojánky, ale i na jednu z drah. V tu chvíli tam stálo 5 letadel společnosti Condor – 4x 753, 1x 320. Za chvíli jsem se šel podívat do různých pater, kde se odbavovali lety, mimochodem, i Česko zde mělo dva zástupce – Travel service a Smart wings, jeden do PRG, druhý do KLV s mezipřistáním v PED. Ještě předtím odletěl jeden do BRQ, za pár hodin odlétal další do BTS a TAT.
Co mě překvapilo, byly ranní zpožděné lety Kolavie do Petrohradu a Moskvy, jeden měl odlet pozdě večer, druhý až další ráno. Ale když si kliknete na stránky letiště, tak to zde není nic neobvyklého. Náš let měl nástup v gatu s číslem 199, což znamenalo jediné. Nástup autobusem. Ještě před ním jsem si musel odskočit, nikoliv na záchod, ale o patro výše, kde zrovna parkoval B747 Transaera. Jeho kolega zaparkoval přímo vedle něj, bohužel v době, kdy jsem už nastupoval do letadla.
Zajímalo by mě, jaký, s prominutím, idiot má na starost oragnizaci, protože dát do místnosti s 5 východy k autobusům 5 letů, které mají odlet maximálně 20 minut od sebe, chtělo odvahu. Náš ho měl nejdříve, halu jsme opouštěli poslední, což znamenalo menší zpoždění. Autobus zajel do jakéhosi tunelu, kde se nakládají kontejnery, zastavil, za chvíli se zase rozjel a objel celý terminál. Za nedlouho jsme dojeli snad k nejzapadlejší stojánce . Kousek od nás stál soukromý Bombardier a Jak 42D ukrajinské společnosti nesoucí typicky ukrajinský název – South airlines. Tohoto letadla jsem si všiml už při příletu, a co jsem četl, tak zde stojí už od května.
Po výstupu z autobusu jsem musel zcheckovat registračku letadla, letadlo bylo staré 3,2 roku. Na schůdky jsme vstoupili mezi posledními, za námi byli pouze 2 osoby. U vchodu do letadla jsme dostali bonbonek a časopisy a já si všiml, že letadlo nevlastní boeing sky interior. Čeho jsem si ale všiml asi tak o dva kroky dále, byly vysunuté obrazovky. Že by se na nich poprvé za 4 lety s AB vysílaly filmy a pouštěla hudba? Ano. Ale k tomu až za chvilku.
Bezpečnostní instrukce tentorkát na obrazovkách (také poprvé). Video jako takové není špatné, ale třeba Condor ho má hezčí a hlavně vtipnější. Co určitě potěšilo, byla obsazenost letu, asi nejmenší, jakou jsem zažil. Na naší „šestce“ jsme seděli 4, co jsem viděl, tak v téměř každé řadě bylo minimálně 1 místo volné, většinou 2. Při pojíždění, které se mimochodem ukazovalo na obrazovkách (sice ne kamery, ale alespon mapka letiště), jsme projeli kolem dvou letadel, která přistála, a dojeli k volné dráze, takže jsme nemuseli ani zastavit.
Z vedlejší dráhy s námi vzlétal Atlasjet, který se po chvíli stočil na druhou stranu než my.
Během letu nad Tureckem jsme přeletěli nad několika letišti, které jsem však neidentifikoval.
V té době už „naplno“ běžel zábavní systém.
Na obrazovkách se střídala mapka a info o letu, díly seriálů Teorie velkého třesku, Cheers a Toma a Jerryho, propagace několika málo destinací, nejvíce Curacaa, videoklipy, ukázka jak je skvělá jejich business třída na dálkových letech a nakonec spolupráce s Etihad. Jejich logo mají dokonce i v rohu na úvodní stránce palubního magazínu. Celkem by mě zajímalo, jestli to berou taky tak vážně :p . Písničkový systém má celkem 8 kanálů, osbahující dabing filmů, jazz, klasiku, lekce španělštiny, dětské písničky, populární hudbu a novinky. V čem jsem také viděl zlepšení, byla propagace Sansibar menu, které dříve nebylo tištěné v polotvrdých deskách, ale bylo na obyčejných letáčcích.
Servis začal přesně při přeletu IST.
Klasický výběr, opět zvítězila sýrová varianta, tentokrát s rajčatovým džusem, takže jsem si zopakoval to, co před rokem. A to doslova, jelikož bagety byly jako přes kopírák a ještě k tomu v obalu logem *Turkey (AB měla 3 letadla označena touto samolepkou, tato „společnost“ od zimy nefunguje). O pár minut později následovalo další kolo, bohužel ne jídla, ale pití, to jsem už zvolil pomerančový džus.
Nad Bulharskem se vytvořily mraky, a až do přiblížení nebylo vidět na zem.
Deset minut před přistáním to začalo s letadlem opravdu slušně házet, v jednu chvíli se dokonce slušně propadlo, vše byla doprovázeno křikem ze zadní části. Celkem nepříjemný pocit, když stěží vidíte na konec křídla. Po přistání jsme zajeli k nástupnímu mostu.
VIDEO Z PŘISTÁNÍ:
Celkem jsem litoval ty, co přiletěli z MUC, jelikož museli do autobusu.
Tímto jsem vyjmenoval všechna dopravní letadla v tu dobu na letišti. Po chvíli ještě přiletěla LH z FRA, Vueling z BCN a jeden bizjet.
Ještě před pasovou kontrolou nás zastavil na „náhodnou prohlídku“ místní policista. Asi jsme vypadali podezřele
Nebudu dělat žádné sáhodlouhé hodnocení, shrnu to hodně stručně. Mile mě překvapilo letiště v DRS, méně chaos v AYT, a Airberlin se oproti minulému roku zlepšil. Tak snad se vám report alespoň trochu líbil a třeba zase někdy






